Vítkovy noviny |
ÚNOR 2007 |
         |
|
| 1. čtvrtek | Pošmourno, v práci. Snažil jsem se vydolovat platbu od kolumbijců, už snad po padesáté, za již doručené náhradní díly. Večer se sešla v jedné mexické restauraci skupina osmi lidí na "Španělský čtvrtek", akci, kterou jsem zorganizoval za účelem scházení se každých čtrnáct dní a zlepšování našich konverzačních schopností ve španělštině. | |
| 2. pátek | Lyžování u líhně s pátečním klubem, večeře u Gustava. | |
| 3. sobota |  |
Ráno bylo pět pod nulou. Chtěli jsme na sjezdovky, tam ale byla obleva a výše led s větrem. Místo toho jsme si vyšlápli na kopec nad naším domem podívat se za Sally a Wesem, od včerejška mají nového pejska. Taky jsme se seznámili s jejich dětmi, Jennifer a Ryanem, kteří byli na víkend doma na návštěvě. |
| 4. neděle | 
|
Pastor Del Gault přednesl v naší pospolitosti velmi pro mě přitažlivý referát. V souhrnu řekl, že učitelé neučí žáky, ale dělí se o své poznání, a je na žákovi, aby se poučil. Volba je tudíž na jednotlivci, a ne na církevní či jiné instituci předpisovat co je či není dobré. Odpoledne k nám přišla rodina Masseyových s jejich výměnnou studentkou Barbarou od Trutnova. Emily uvařila vepřo-knedlo-zelo a každý měl příležitost naučit se krájet knedlíky nití. Po výborném jídle jsme se dívali na diáky a videa z Česka, a hovořili o českých zvycích. Dostali jsme se i na debatu o ošemetných tematech, jako například o vztazích mezi většinou obyvatelstva v Česku a cikány. Barbara upekla výborný jablkový štrúdl a Emily čokoládovou roládu, tak jsme si pochutnali. |
| 5. pondělí | Balil jsem exponáty na výstavu, a připravil se dopředu na cestu. Na rozdíl od předchozích let jsem nebyl ochromen předcestovní nervozitou, snad díky včasné přípravě. Večer jsme s Emily volali s Milanem. Neslyšeli jsme se od vánoc. Říkal, že je u něj vše v pořádku, vichřice mu a domu neublížila. Bylo prima se zase slyšet. | |
| 6. úterý | Dnes se poprvé od 23. listopadu oteplilo natolik, že začal tát sníh okolo domu. Ještě jsou ho ale hromady. Odpoledne šla Emily pomáhat studentům s jich novinami, a já jsem odletěl na druhou stranu Ameriky, do Memphisu, na výstavu kluzáků. | |
| 7. středa |  |
Nevyspalý po probdělé noci strávené v letadle cestováním jsem sestavoval exponáty. |
| 8. čtvrtek |  |
Ukazoval jsem celý den kluzák zákazníkům a rozdával prospekty. Hovořil jsem s vrcholným činitelem branných letců CAP, který sdělil, že pokud bude příští objednaný kluzák pro CAP doručen včas (do konce března), tak jich objednají dalších pět. Na druhé straně, když zas dojde ke zpoždění, tak neobjednají nic a navíc zruší i ten, co má být doručen v březnu. |
| 9. pátek | |
Zase jsem předváděl kluzák a rozdával prospekty zákazníkům. Plno lidí mělo zájem, brali si objednací listiny, ale nikdo se neupsal k objednávce. |
| 10. sobota |  |
Ukazoval jsem zas celý den kluzák a dával prospekty zákazníkům. Nikdo nic nekoupil. Večer jsem rozebral exponáty, a pak se zúčastnil závěrečného banketu. Coby řečníci byli guvernér státu Tennessee (je také plachtař!) a zakladatel-ředitel nyní světoznámé zásilkové doručovací firmy Fedex, která má v Memphisu ústředí. Podíval jsem se také do centra Memphisu, kolébky rokenrolu, a poslechl si pár zpěváků. |
| 11. neděle |
 |
Cestoval jsem celý den zpět domů. Poprvé za celou dobu pobytu na veletrhu jsem se v letadle dostal ke studiu španělštiny. |
| 12. pondělí | Zpět do práce, zodpovědět dotazy a poslat další nabídky. Večer přijel vlakem ze Seattlu náš syn Evan, na návštěvu do pátku. | |
| 13. úterý | |
Od mého hlavního zásobovatele, LETu Kunovice, přišla zdrcující zpráva. S okamžitou platností zastavili veškerou další výrobu kluzáků. Dokončení kluzáku pro americkou civilní obranu CAP odložili na konec března, a vyzvali mou firmu, aby zrušila smlouvu na zbývajících šest objednaných kluzáků, všechny zálohově předplacené. |
| 14. středa |  |
Zpráva z Kunovic mě velmi zdeprimovala a dokonale mi dlouhodobě zkazila náladu. Nicméně, měl jsem co dělat, stavěl dvě bedny pro odeslání velkých náhradních dílů, a tak jsem neupadl do deprese. Navečer jsme šli ve třech s Emilí a Evanem na běžky do střediska pod skokanským můstkem. Večer jsem Evanovi spravil rozbité sjezdové lyže. |
| 15. čtvrtek | Z výletu na sjezdovky ale sešlo,
byl velký vítr, lanovka byla zavřená a pršelo.
Pokračoval jsem ve rozesílání náhradních dílů, a
ve třech s Evanem jsme debatili nad shodou okolností,
kdy nejen on ztratil práci, ale i já. Bylo dobře, že
jsme měli tu možnost být spolu. Večer se konal "Španělský čtvrtek", tentokrát v domě jedné rodiny původem z Mexika. Připravovali jsme salsu. |
|
| 16. pátek | |
Brzy ráno jsem Evana zavezl na autobus. Vrátil se do Seattlu, a odtamtud pokračoval za příbuznými do Oregonu na pět dní. Dělal jsem do deseti, a pak s Emilí a přáteli Monte a Judy vyrazil na dlouho předem zamluvený pobyt v Apex v Kanadě. Dorazili jsme tam za pět hodin, a ještě stačili užít denního světla na 6km projížďku na běžkách. Pozdě v noci se k nám pak připojili Lynn a Rana. V šestici jsme sdíleli pohodlný byt, který měl plné vybavení pro vaření, mytí a dokonce i koupání v malém bazénku s bublavou vodou. Toho jsme s povděkem využili, pro relaxaci po sportu a já abych rozpustil špatné vědomí svých pracovních problémů. |
| 17. sobota |
 |
Monte a Judy se zúčastnili běžeckých závodů a ve své kategorii (nad 65 let) oba vyhráli, získali odměny, bundy a každý láhev místního bílého Chardonay. Pak se projížděli s Lynnem a Ranou. Mezitím já s Emily jsme jezdili celý den na sjezdovkách. Byl vynikající sníh, sluníčko a pět pod nulou. Nádherný den. Večer jsme s Emilí připravili těsto a přísady na společné pečení pizzy, každý si vytvořil svůj tvar a složení. Byla výborná nálada. |
| 18. neděle | |
Jak ráno, tak odpoledne jsme vyrazili na osmikilometrové túry po zvlněném terénu. Obědvali jsme v klubovně místního spolku běžkařů, který má okolo 380 rodin-členů. Klub již deset let zaměstnává pro údržbu tratí, vybavení, atd., jednoho Pavla Krackého, Čecha původem ze Zlína. Tomu je teď čtyřiašedesát, a už by radši dělal něco jiného. Velmi příjemný člověk. Po dni sportování zas do bublavé vody a společné večeře. |
| 19. pondělí | |
Ve Státech je tento den pracovní volno, tak jsme mohli zůstat ještě na dopolední běžkaření, přes noc napadlo zase dalších patnáct cm sněhu, tak jsme se najezdili do syta. Cestou domů jsme s Emilí probírali strategie, jak se přizpůsobit mým pracovním změnám. Bude dobré se na to dívat jako na příležitost začít zas s něčím novým. |
| 20. úterý | V práci mě čekala zpráva od CAPu, že chtějí přemístění skladu náhradních dílů. Za posledních osm let moje firma obhospodařovala za CAP výhradní sklad dílů pro jejich kluzáky. Od nynějška si to chtějí dělat sami. | |
| 21. středa |  |
Balil jsem bedny s díly CAPu a odeslal je do Alabamy, na jejich ústředí. Snažil jsem se znovu vytáhnout platbu od kolumbijců. Emily zakoupila nové běžkařské vybavení, za rady od Monteho. Jít si zalyžovat jsme ale nestihli. |
| 22. čtvrtek | Celé dopoledne jsem se lopotil s daněmi, a odpoledne balil náhradní díly pro odeslání zákazníkům. Na hřebenu napadl nový sníh, ale já trčel v úřadu. Emily pomáhala středoškolákům s novinami, a večer měla diskuzní klub. Já dělal až do osmi. | |
| 23. pátek | |
V pozdní odpoledne lyžování u líhně s přáteli z pátečního klubu. Večeře u Gustava, Emily na přednášku o oteplování ovzduší, já příprava na velké lyžování následující den. |
| 24. sobota | |
Zúčastnil jsem se Hög Loppet -
putování na lyžích po vysokých kopcích, ve
společnosti 480 jiných nadšenců. Start byl na vrcholu
Mission Ridge ve výšce 2100 m, pak zprvu 3 km
panenským terénem přes horské sedlo a dále po pro
běžkaře upravené stezce lesem po hřebenu mírně
nahoru a dolů ke 30 km vzdálenému průsmyku Blewett.
Přes nevlídné počasí, chumelenici a vítr bylo
lyžování perfektní, a setkání s mnohými známými
během tratě velmi milá. Užil jsem zážitku z
fyzického zatížení dosyta, byl to pro mě balzám.
Točil jsem také video pro pozdější zpracování. Na večer jsme šli s Emilí k Larrymu a Penny, a srovnávali své zážitky. |
| 25. neděle | |
Ráno byl v naší pospolitosti
program o Budhismu. Během něho na mě dechla múza a
musel jsem si zapsat pocit ze znovuprožívání
předešlého dne: “V šoupání mých lyží sem a
tam, v klouzání klidným lesem, kdy okolo sebe nevidím
nikoho, ale s vědomím, že ostatní jsou přede mnou i
za mnou, nacházím pokoj a bezpečí.” Odpoledne jsme měli v aeroklubu sestavovat kluzák a dělat letová přezkoušení. Napadlo ale deset cm těžkého sněhu, tak jsme to stornovali. Místo toho jsem produkoval videoprezentace z Apexu a Hög Loppet. Večer jsme s Emilí byli na koncertu vážné hudby, kde místní orchestr předvedl mimo jiné i Dvořákovu slavnou symfonii “Z nového světa”. Byl to balzám pro uši i duši. |
| 26. pondělí |  |
Každá zábava musí někdy skončit a je třeba zas pracovat. Ale když napadne půl stopy čerstvého prašanu, priority se otočí. Rychle jsem udělal v práci co bylo potřebné pro ráno, a v půl jedenácté jsem se již propadal sněžnými komíny. Odpoledne jsem pracovní záležitosti dohonil. |
| 27. úterý | Zařezával jsem v práci. Uvědomil jsem si, že jsem se nezmínil o dceři Karle. Za celý měsíc únor jsme se neviděli, ale mluvili telefonem. Její rozvrh byl nacpaný přednáškami a školními úlohami. |
|
| 28. středa |
|
Milanovy 64té
narozeniny. Napadlo zas plno sněhu také v okolí
našeho domu. Odpoledne průtrž mračen s kroupami. Jaký byl únor tvůj? |
