VN červen 2022
1. června je až úplně dole.

Jaký byl červen tvůj ? Snad mi povíš osobně. Pošli mi email, máš-li zájem o setkání, a kdy by se ti hodilo.
čtvrtek 30. června

Začátek cesty na Východ



Vyrazili jsme s Emilí tentokrát na Východ. Do Česka.
čtvrtek 30. června

Rozloučení s červnem a zvířátky, na vodě


Na obr. je orlovec

Bylo nádherně. Voda už opadla o půl metru. Zřejmě přichází léto. Jak tobě?
středa 29. června

17-letá kočka mě přišla navštívit



Ha, jazykozpytci mezi čtenáři si hned nejspíš všimli hříčky se slovy v záhlaví ...
"kočka" ..
Jedná se o Mňoukí, skutečnou kočičku, která se nyní sotva drží na nohou. Přesto však vyšla dnes na exkurzi, sešla bez havárie dolů jedenáct schodů a zas jimi nahoru vystoupila, po procházce po zahradě a návštěvě u mě ve "světovém ústředí" mé firmy.
úterý 28. června

Hra světel na obloze



Vyrazil jsem na veslování před východem slunce. To jak vycházelo ozářilo dramatická oblaka. Vyvesloval jsem deltou až k akvaduktu. Tam jsem sledoval, jak silný proud strhává příď voru pod vodu. Kotvicí bóje však zůstávaly na stejném místě. Nazpět na Kolumbii jsem sledoval, jak se mraky zorganizovaly do dlouhých nudlí.
pondělí 27. června

West Side Story



Promítli jsme si nový film West Side Story, který vypráví klasický příběh o vášnivé rivalitě dvou pouličních gangů a romantické lásce dvou mladých lidí v prostředí New York City roku 1957.
pondělí 27. června

96té narozeniny Sheily



Dcera Sheily, Nancy, s manželem zašli za Sheilou a předali jí horu blahopřání a dort k narozeninám. Prostřednictvím videotelefonu umožnili druhé dceři, Emily, podílet se na oslavách.
pondělí 27. června

Výšlap do hor u Missie



Šli jsme na vycházku poblíž Missie. Napočítali jsme 25 druhů horských květin.
pondělí 27. června

Demontáž vrtulí z LAKu



V přípravě na výměnu poškozených vrtulí jsem je odmontoval.
neděle 26. června

Právníček


foto kredit   Laurel

"Když seš v Itálii, tak dělej jako Ital ! "  (foto z 18.6.2022)
neděle 26. června

Veslování po náletech



Už potřetí na mě dělal nálety pták. Jak letadlo štuka se na mou hlavu střemhlavě zřítil a na poslední chvíli pád vybral. Slyšel jsem silný hvizd a cítil vítr okolo uší. Bylo to hned vedle loďárny, kde nejspíš měl hnízdo, které urputně bránil. Byl to samec rodu Agelaius phoeniceus, zde nazývaný lidově červenokřídlý černý pták, v češtině (musel jsem vyhledat) vlhovec červenokřídlý. Podařilo se mi ptáka zachytit v akci na několika fotkách (viz ... víc fotek). Loďárna byla zase vyplavená; povodňový stav řeky Kolumbie přetrvával. Vyveslovat úsek proti proudu - který běžně zabere dvacet minut - mi dnes trvalo přes hodinu. V deltě řeky Wenatchee jsem si pochutnal na dozrávajících moruších. Po návratu jsem si popovídal na doku s kamarády vodáky GlennF, LarryS, TomF a GeorgeM. Byl báječný den. 
sobota 25. června

Domácí údržba

sobota 25. června

Dovolená baterií



Pro déletrvající nepoužívání baterií pro elektrický pohon kluzáků typu FES je vyžadováno, aby byly skladované jen napůl nabité. Co dělat, když jsou plně nabité a z nějakého důvodu se odloží použití pro start a let v kluzáku? Na to výrobce baterií dodává automatický snižovač - vybíječ. Výrobce je LZ Design, firma ve Slovinsku. Příručku pro používání snižovače si můžeš prohlédnout ZDE. Použití snižovače je jednoduché po porozumění návodu (velmi dobře napsaného, s plno fotkami): Svůj elektrický olejový radiátor, s příkonem 1500 W, propojíš s krabičkou snižovače a kabel z druhé strany snižovače zastrčíš kolíky do zdířek baterie kluzáku (rozlišené odpovídajícími barvami i velikostí). Omyl je vyloučený. Snižovač změří procento nabití baterie, v okénku se objeví instrukce a po zmáčknutí černého knoflíku vedle okénka se spustí postupné vybíjení baterie. Jak toto píši, sleduji. Za půl hodiny se nabití snížilo o 10%. Když se procento sníží na 50%, snižovač automaticky odpojí radiátor od baterie, aby se zamezilo dalšímu vybíjení. V okénku snižovače se objeví "Snížení OK". Překvapilo mě, když jsem zkusmo dal ruku na žebra radiátoru, jak byla docela rozpálená. I krabička snižovače horká. Vybíjení na 50% trvalo celkem tři hodiny. Docela by se s tím pěkně dalo topit v domě, kdyby bylo chladno a nešel by proud. Dnes však teploměr venku ukazoval 30°C. Konečně přišly letní teploty.
pátek 24. června

Vysoká voda



Úroveň vody na řekách dosáhla rekordní výše. Řekou Kolumbií ve Wenatchee protékalo dnes osm tisíc kubických metrů vody za každou vteřinu. To bylo dnes jedenapůlkrát tolik, co při největší povodni v dějinách v Čechách, v roce 2002, kdy protékalo Vltavou v Praze 5300 m³/s.  Ještě deset centimetrů a sklep naší loďárny bude vyplavený - anebo už v uplynulých dnech byl. Všechny koberce byly odtamtud odstraněny a zůstal holý beton. Když jsem začínal, končila čtyřka s kormidelníkem. U laguny se budila housátka. V deltě vykukovala srna. Vor pod akvaduktem dělal velký hukot, zdálo se mi, že stáhl kotvu o několik desítek metrů po proudu od začátku týdne. Horní koupaliště se přelilo do parku, exponáty o záplavě byly velmi aktuální. Po cyklostezce projížděli cyklisti, s osami kol napůl ponořenými pod vodou.
pátek 24. června

Minuta ticha

Vzpomínali jsme na ZdenkaT. Dnes by mu bývalo bylo 77 let.
čtvrtek 23. června

Večer s kamarády v hangáru



MarkA na své útraty koupil palubní radio do klubovního kluzáku LS3A. Jeho kamarád HaraldA přihlížel. Povídali jsme dlouho, až do 10 hodin večer.
čtvrtek 23. června

Let, který nebyl  



(Nehoda s miniLAKem, vrtule a náběžka levého křídla)

Na brífinku pilotů byl vyhlášen ctižádostivý úkol; do hor na východ a na sever ke kanadským hranicím. Já jsem však měl v úmyslu směr na jih; přeletět nazpět do Wenatchee. Připravil jsem kluzák se svou vedoucí pozemní posádky Emily za dohledu psice Luny, naložil vše ostatní do vlečného vozu, se kterým pak Em+L odjely o půl dvanácté na jih. Před třináctou hodinou jsem za nimi s pomocí GreggaG, který mi držel křídlo, vyrazil samostartem. V okamžiku startu za podmínek bezvětří pojednou přišel silný větrný poryv odzadu a já jsem byl vytlačený z dráhy bez schopnosti ovládat křídla a ocas. Narazil jsem levým křídlem do osvětlení podél vzletové dráhy a při brždění se nos sklopil k zemi, přičemž obě vrtule škrtaly o asfalt a posléze o štěrk. Celé drama trvalo pouhých asi deset vteřin. GG se omlouval, já ho chlácholil, nemohl jsi za to. Hlavně, že se nikomu nic nestalo, do žádných lidí jsem nenarazil. Jsou to jen věci, které se poškodily a ty se dají vyměnit. Zavolal jsem své pozemní posádce. Emily se po hodině a půl vrátila s vlečným vozem, kluzák jsme rozebrali a přejeli jsme do Wenatchee akorát včas na večeři. Bohužel Emily ne na domluvený čas u své kadeřnice. Tak jí nový termín dlužím. Byla pěkně dopálená. Samozřejmě i můj pocit byl kyselý, ale ne zoufalý a bezmocný. Vše se opraví a bude se zas lítat.
středa 22. června

Večeře s kamarády



Sešli jsme se v Twispu s Dave a Marilyn a jejich pejskem Charlie. Ten si povídal s Lunou. Hodně jsme se zasmáli.
středa 22. června

Polétání okolo Methow



Organizátoři vyhlásili trať Hora Nelson, Šít Lago, Medvědí hora a nazpět. Trvalo mi po startu plnou půl hodinu vyškrábat se do odletové výšky. Den byl velmi pestrý s nárazovým větrem. Některým se povedlo dostat se do vlny, jednomu z plachtařů do skutečných vodních vln, kdy nedoklouzal na letiště a musel přistát do jezera Chelan. To samé by bývalo potkalo mě převčírem, nebýt elektrického motoru. 
středa 22. června

Brífink pilotů



V 9:30 dopoledne, v hangáru na státním letišti Methow KS52.
úterý 21. června

Večírek plachtařů soustředění v Methow



Přes třicet plachtařů, plachtařek a pomocníků se zúčastnilo velmi podařeného večírku v Pizza Highway 20 ve Winthropu.
úterý 21. června

Rekordní lety, místa setkání



V Methow jsem měl tu čest setkat se s dvěma plachtařskými legendami. Na  soustředění do severního Washingtonu poblíž kanadských hranic připlachtili z Kalifornie, z míst přes tisíc kilometrů vzdálených. Už loni jsem se setkal s Mattem Gillisem a letos poprvé s Ramy Yanetzem. Oba uskutečňují neskutečně obtížné lety. Zvlášť RY. Viz záznamy jejich letošních letů. Klikni SEM pro MattG a SEM pro Ramy Yanetz.  S Ramym jsem se poprvé setkal v úterý 21.6.2022. Setkání bylo až příliš blízké pro komfort. Bylo to při našem úterním přistání v Methow. On dosedal na dráhu od jihu při dokluzu bez okruhu; já na tu samou dráhu z opačného směru, s okruhem, od severu. To jsme o sobě ještě nevěděli. Teprve večer v motelu, při analýze svého letu jsem to na OLC objevil. OLC totiž umožňuje promítnout si svůj let současně s lety jiných; zvlášť když ti mu byli ve vzduchu velmi blízko. OLC ty okamžiky nazývá Meeting Points (místa setkání). Podívej se do alba na obrázky. Přidal jsem i dvě fotky, které vyfotili Matt a Ramy. Jsou ze záznamů jejich letů, na OLC. Fotka nad sopkou z 16.6.2022 je od MG, ve vlně téměř 18000 stop nad Mt. Hood. Ta nad zátokou San Franciska je od RY, z 18.1.2021 s proslaveným mostem Golden Gate v popředí. 
úterý 21. června

Přelet z Wena do Methow   



Počasí pro přelet bylo vyloženě odrazující. Odlet jsem odkládal. Kupodivu jsem se uchytil ve stoupáku relativně brzy a nevyplýtval jsem moc energie z baterií. To přišlo vhod, když jsem se a kluzák musel zachránit před přistáním do jezera Chelan (na fotce). Díky motoru jsem překlouzal poslední horský předěl a ten běžel dostatečně dlouho, až jsem měl státní letiště Methow na bezpečný dokluz. Let byl velmi vzrušující a přitom bezpečný.
úterý 21. června

Pozemní posádka



Emily s Lunou převezly vlečňák z Wena do Methow.
úterý 21. června

Ranní přípravy



Za východu slunce jsem jel na letiště vyzvednout prázdný vlečný vůz. Asistoval mi tam roztomilý králíček. Musel jsem odemknout vrata, vystrkat a připojit vlečňák na hák auta. Ne však elektriku. Zástrčku na autě jsem nenašel, až později po zavolání do servisu. Dali jí do kufru vedle rezervní pneumatiky. Plot jsem zamkl a přetáhl vlečňák před dům. Tam jsme s Emilí nacvičovali odpojení a připojení na hák. Bude po dvou letech zas v roli vedoucí pozemního sledu a řidičkou zároveň. Do Methow se chce dostat brzy, aby si tam mohla vyrazit na svůj výšlap, než doufejme já se tam dostanu vzduchem. Hned o půl sedmé ráno jsem začal za svého dozoru nabíjet baterie pro kluzák, které mě snad rychle vytáhnou k vytouženým silným stoupákům. Na cílové letiště je to 115 km přímou čarou; autem 160 km. Auto musí kličkovat; i já ve vzduchu po kopcích.
pondělí 20. června

Trénink pro příští den



Naše vozidlo potřebovalo nový vlečný hák, aby mohlo zas táhnout přívěs pro kluzák. Bylo objednané do servisu na 14 hodin dnes odpoledne. Spolu s Emily jsme ho tam doručili o půl jedné a pak se vrátili druhým autem domů. Já ihned následně na letiště. No ale co s vyzvednutím auta ze servisu, než zavřou v 17 hodin a termické podmínky jsou ještě skvělé? Druhé auto bylo na letišti a jeho řidič ve dvoukilometrových výšinách ?? Řešení: Objednal jsem pro Emily taxíka, aby jí z domu do servisu doručil. Vše dopadlo nad očekávání. Tak zítra můžeme vyrazit na plachtařské soustředění, které se koná v Methow, poblíž kanadských hranic.
pondělí 20. června

Zas ke třetím peřejím; vor



Na doku snídaly dvě ženy. Voda byla vysoká. Boty říkaly, "Jde se na to". Na Kolumbii byly peřeje u laguny. Proplul jsem deltou. Na železničním mostě vykukoval z hnízda orlovec. Držím jim palce. Zpod akvaduktu přes řeku Wenatchee přicházel silný zvuk vln. Byl tam zakotvený velikánský vor. Na co? Možná na výzkum? Poprvé jsem jeho kostru uviděl na Kolumbii u koupaliště před šesti dny (viz album z 14.6.). Vzdutá řeka umožnila vyveslovat prvními peřejemi podél levého břehu, (smysl levý = po proudu) pak za zákrutem překročit mohutný proud a pokračovat dále proti proudu podél pravého břehu až k peřejím třetím. Pořádně jsem si zacvičil, na vodě bylo báječně.
neděle 19. června

Den otců


Foto kredit    Karly

Skoro mě až zaskočilo, když mi začli členové rodiny i někteří známí gratulovat ke dni otců. Zde jsme při večeři na našem balkonu.


Autorské stahy

Už třetí den jsem oprašoval své mozkové závity, aby se rozhýbaly a nově se do nich vešlo porozumění, jak nastavit nově opatřenou vydavatelskou mašinerii. Každý den jsem se posunul trochu kupředu, takže mě to stále nadále bavilo.

Mé dříve publikované webové stránky od roku 2008, kterých je docela hodně (přes 500) budou údajně vymazané ze serveru mého původního poskytovatele. Prozatím nadále fungují. A tak pokud máš nutkání, něco minulého si ode mě přečíst a podívat se na fotky či videa, než zmizí (z internetu), zde jsou dopusud fungující odkazy: 

| Jiné měsíce | Eseje | Poutě | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | Karma | Podzimka | Právníček | Jídla | ZDŠ | VŠD | .

Upozorňuji také, že VN květen a VN červen 2022 nejsou prozatím definitivně přes internet dostupné.

Současná webová adresa VN je provizorní a bez upozornění se může kdykoli změnit.
neděle 19. června

První dny ELAL v Evropě



Podzimka, Právníček, Vavřinka a Evan (v krátkosti, ELAL) se v neděli 19. 6. přihlásili e-mailem z Verbánie v Itálii. Jejich putování začalo v Kalifornii v úterý odpoledne 14.6. Letěli ze San Franciska do Mnichova, po nuceném přenocování tam pak ve čtvrtek 16.6. letěli dál do Milána a pak na konečné místo vlakem a snad i autem. Se svolením ELAL se mohu s tebou podělit o některé z jejich prvních zážitků v obrazu i pohybu.
sobota 18. června

Kruhová večeře



Po víc jak dvouleté odmlce byla uspořádána Kruhová Večeře. Tentokrát jí hostovala Rebecca ve svém domě asi 14 km na sever od Wena. Bylo nás deset, dva psi a jedna kočka. Polovina účastníků byla dnes i na úklidové brigádě. Pěkně jsme si popovídali, spolu popili a pojedli.
sobota 18. června

Příprava na expedici



Cestou z brigády jsem se stavěl u hangáru našeho plachtařského klubu. Natrefil jsem tam na Alexe, který za pomoci svého syna Nikity a dozoru svého otce Igora odmontoval kola vlečného vozu a posléze i kryt ložisek. Hodlá i ty vyndat, pročistit je a znovu důkladně namazat. Začátkem července se chystá s kluzákem CD ve vlečném vozu a s rodinou vyrazit na plachtařské safari do Montány.
sobota 18. června

Odklid odpadků podél silnice


Asi dvacet unitářů vyrazilo na půlroční brigádu uklízet po nevychovaných řidičích a sfouknutých součástí nákladů na úseku asi 3 km podél státní silnice, nad kterou má místní pospolitost patronáž. Sešli jsme se o deváté a v partách po čtyřech lidech jsme uklízeli pět úseků, sem a tam. Našli jsme mezi obvyklým smetím i zajímavosti, jako součást krunýře želvy; čelist kojota; vyhozené klíče od auta aj. Byli jsme hotovi po čtyřech hodinách. Někteří z nás pak šlo na oběd v restauraci poblíž, kde jsme uklízeli; na jih od městečka Skalnatý Ostrov.
sobota 18. června

První moruše



Voda v Kolumbii byla nejvíc vzdutá za tento rok doposud. Jen vyveslovat k soutoku s postranní řekou trvalo třikrát déle, než normálně. Ostroh laguny voda přelévala, most na ní nestačila podtékat. Ptačí budky byly zaplavované. V dolní deltě uzrávaly první moruše sezony. V ani poblíž hnízda orlovců na železničním mostu se nikdo nevyskytoval, ani orlovci, ani vetřelci mývalové. Na vodě bylo prima.

pátek 17. června

Vydavatelská údržba

Konečně jsem se přiměl udělat rozhodující kroky k obnově možnosti vydávat a udržovat webové stránky. Opatřil jsem si Doménu a Hosting. Začal jsem se vzdělávat po skoro třiceti letech, jak nyní fungují.
čtvrtek 16. června

Podzimka a Právníček s jejich rodiči jsou v Evropě !

Včera tam odletěli non-stop ze San Franciska do Mnichova. Tam skejsli, když přiletěli moc pozdě. Lufthansa je na noc dala do hotelu. Další pokračování příště.

Patnáctileté veslování



Dramatické ráno se schovávajícím se Měsícem s paprsky Slunce ve vějíři a vysokou vodou mě zlákaly do zaplavené delty. Tam jsem se prodíral normálně nesplavnými stokami, až nakonec jsem přece jeden úsek musel proportážovat. Čerstvý sníh pokrýval hory. Voda stoupala. Bylo báječně.
středa 15. června

Práce

Věnoval jsem se zákazníkům.
úterý 14. června

Práce a údržba

Po veslování jsem posnídal s Emily, odpověděl na dotazy od zákazníků, zajel vyzvednout auto Nissan ze servisu, kde vyměnili zadní brzdy. Dal jsem Rolandovi velký kompliment. Zprostředkoval jsem prodej karavanu pro Karlu, radil s opravami kluzáků zákazníkům na Havaji a v Texasu, griloval večeři pro dva; mečák rybu s chřestem a quinoou. Emily odjela do knižního klubu, poprvé po 2 letech s osobní účastí; já se čmáněl ve vaně a pak dělal důkladnou hygienu po Mňoukí. O půl deváté večer jsem obdivoval, jak slunce ozařovalo od severozápadu jižní vnitřní stěnu kanceláře. Pak jsem se odebral do hajan.
úterý 14. června

Veslování při povodňovém stavu řek



Vzdutá voda mi umožnila dostat se proti proudu Wenatchee až kde za normálního stavu jsou první peřeje. Cestou jsem fandil orlovcům a držel jim palce, aby se jim povedlo vyvést mláďata z hnízda umístěném nebezpečně na vrcholu železničního mostu, na dosah mývalům. U soutoku jsem se pozdravil s kamarádem vodákem JoeM. Poblíž koupaliště jsem vsával vůně ruských oliv a zachycoval propadající se vyhlídku. Dále proti proudu jsem studoval základy pro nový dok; zjistil, že jsou celé z plastu. Pak jsem udělal video vyčnívající klády; chovala se jak dálkový plavec. Pod horním mostem jsem si povídal se svišti. Na závěr u veslařského doku jsem zaznamenal stav vody. Bylo mi na ní báječně.
pondělí 13. června

Červenoleden



Napadl sníh. Jako v lednu. Proto nové slovo: červen + leden = červenoleden. Ha ha. V údolí bylo od rána sychravo a velký vítr. Věnoval jsem se zákazníkům a dělal přípravy na přesun webových stránek.
neděle 12. června

Chybami se člověk učí



Mám teorii, že člověk se nejvíc naučí chybami, které jsou spojeny se silným citovým prožitkem. Obyčejně, když zabolí. Pak se příště vyhýbá tomu, udělat je znovu.
No, nechci to příště zkoušet. Snad toto zapůsobení bylo nastálo. Co se událo? Při zapínání vlečného lana pro pozemní přepravu kluzáku za golfovým vozíkem jsem byl líný zvednout kabinu. Prostrčil jsem pravou ruku jejím okénkem a tak za vypínač uvnitř kabiny tahal, zatímco levou rukou venku jsem se snažil zatlačit dole na spodku trupu oko lana dostatečně hluboko dovnitř háku na vlekání. Bohužel jsem přitom i zatlačil paží na okraj okénka kabiny tak, že se v plexisklu vytvořila prasklina. Luplo přitom slyšitelně tak, že i pomocník DaveG to uslyšel. Paradoxní bylo, že při předešlém pokusu, kdy oko vypadlo, jsem před ním prohlašoval, "musíme se teďka modlit". Modlitba nezabrala.
Než jsem kluzák odklidil, prasklinu jsem na jejím konci tenkým vrtáčkem zavrtal, aby se dál v budoucnu nerozšiřovala. Doufejme.
neděle 12. června

Veslování k bílému skladu



Byl jemný východ slunce, na vzduté řece nikdo. Vynechal jsem přítok, jen se kochal scenériemi v deltě. Pak jsem zamířil vysoko nad horní most přes Kolumbii. Na závěr jsem uviděl kamaráda vodáka JoeM.
sobota 11. června

Plachtění



Zas po čase jsme se vznášeli ve výšinách. Povedlo se dostat se až k velehorám.
pátek 10. června

Brzké veslování; dvě čtyřky; srnička přeplavala



Před východem slunce jsem vyrazil na Kolumbii spolu s devíti dalšími vodáky. U delty jsem se odpojil. Zažil jsem další jedinečnou událost - přes vzdutou řeku přeplavala malinká srnička. Vyčerpaná a vystrašená se zachytila na břehu. Zachytil jsem jí také na videjku. Vzápětí se z vody vynořila a vystoupala do bezpečí.
čtvrtek 9. června

V parku naproti od Biggs



Zhruba napůl naší 750 km cesty z Roseburgu v Oregonu do Wenatchee ve Washingtonu jsme se zastavili ve státním parku Maryhill naproti Biggs, abychom se protáhli.
čtvrtek 9. června

Loď vyplouvá z Růžohradu



Po snídani s L+N jsme odpluli 415 námořních mil na sever .. ha ha, dělám si srandu. Naložili jsme velký model nákladní lodě, 31 coulů dlouhý (79 cm). Ten vyrobil strýc Em a N. Model shromažďoval léta prach v Růžohradu. Nyní model vezeme bratranci E+N, který modely svého otce shromažďuje. Na lodi bohužel není žádná identifikace. Omlouvám se fandům modelářům. Popluje dnes asi 765 km.
středa 8. června

Počítali jsme roky



Aby se Sheila naučila hrát na kytaru, asi v roce 1963, koupila si nádhernou akustickpu celodřevěnou kytaru Nippon Gakki Yamaha Dynamic Guitar, Patent č. 187409 č. 20, výrobní číslo kytary 354417. Byla vyrobena kolem roku 1960. Kytara měla velmi barvitou historii. Přečti si o ní Kapitolu -70- v HISTORII POUTĚ VÍTKA NA ZÁPAD. S L+N jsme v tento den oslavovali 48. výročí E+V.
úterý 7. června

Výšlap do kopců a hájů v okolí, kde bydlí L+N a Sheila


Kondor krocanovitý (Cathartes aura)

Po návštěvě u Sheily jsem vystoupal na hřeben a probíjel jsem se hustou vegetací. Nad hlavou mi poletovalo plnu supů. Asi si mě vyhlíželi pro možnou chutnou večeři. Také si mě prohlížela srnka. Paroží však není z ní. Přidal jsem k němu i kalifornské žlutooranžové máky. Bylo prima být zas v pohybu v přírodě. Mimochodem, v české wikipedii je uvedeno, že supi jsou výborní plachtaři a pravidelně se pohybují ve výškách do 6 km. Absolutní, dodnes nepřekonaný výškový rekord mezi ptáky, drží sup krahujový, který 29. listopadu 1973 vlétl do motoru civilního letadla nad Pobřežím slonoviny ve výšce 11 300 metrů. Zde ve Růžohradu nade mnou kroužil Kondor krocanovitý (Cathartes aura).


Vítek hraje na kytaru a zpívá s Sheilou
pondělí 6. června

Vycházka ve státním parku Castle Crags v Kalifornii



Mnohokrát předtím jsme projeli po dálnici okolo bez zastavení. Tentokrát jsme si vyšetřili čas na návštěvu. Vystoupali jsme nejprve autem po úzké jednopruhové silničce a pak si vyšli k stezce spojující Mexiko s Kanadou. V lese bylo báječně.


Trasa pondělního cestování.

neděle 5. června

Do Monterey a pak na sever



Podél severního pobřeží zátoky Monterey pršelo, ale jak jsme dorazili do města samotného, vyčasilo se. Setkali jsme se s Emilynou sestřenicí Bobbi a přejeli jsme do sousední čtvrti Pacific Grove na oběd v restauraci Red House Cafe. Neviděli jsme se několik let a tak bylo plno o čem si popovídat. Pak jsme objeli úchvatné pobřeží Tichého Oceánu, obdivovali kormorány a surfaře. Po rozloučení jsme se navrátili do Scotts Valley vrátit zapomenutý klíč a ještě jednou se rozloučit s ELAL; s Podzimkou a Evanem. Pak jsme přejeli ne až do Oregonu, ale do městečka Cottonwood mezi Red Bluff a Reddingem v severní Kalifornii na noc v Travelers Motelu, 485 km severně od Monterey. Ta oblast je známá po vysoké letní teploty. Od pátku tu má začít být přes 40°C.
sobota 4. června

Projížďka na kole, zpěv a tanec



V tuto sobotu jsme měli rozličné programy. Emily dělala výtvarný projekt s Podzimkou. Já dopoledne pracoval a pak jsem šel asi tři km pěšky od penzionu do domu ELAL. Evan vzal Právníčka na svém elektrokole a Vavřinka šla na plavání ve větším bazénu. Pokračovali jsme odpoledne ve společných domácích činnostech. Večer jsme umožnili Evanovi a Vavřince aby si jen sami dva někam vyšli. Když se vrátili, Podzimka a Právníček se vyžívali tancem a zpěvem s kytarou, na které jsme všichni dohromady hráli.
pátek 3. června

Do místa dětství Vavřinky


Od svých dvou let do konce střední školy vyrůstala Vavřinka v kopcích na západ od metropolitní oblasti San Franciska. Měli koně a domácí zvířectvo, příroda je obklopovala. Do školy chodila se svými dvěma staršími sourozenci as kilometr a půl s kopce. Nazpátek se častěji svezli s rodiči nebo sousedy. Dnešní den pořádala jejich škola oslavu. Bylo hodně veselí. Vavřinka se i setkala s některými svými spolužáky z dětství. Smutné však bylo, že pro nedostatek dětí se od podzimu 2022 školní odbor rozhodl tuto školu uzavřít.
pátek 3. června

Plavecký výcvik Podzimky


V poledne jsme se byli podívat do Santa Cruz. Tam Vavřinka vozí Podzimku dvakrát za týden na plavecký výcvik.
pátek 3. června

Na prolézačkách


Vzali jsme P+P na jejich oblíbené hřiště.  Je na konci vzletové dráhy bývalého letiště. Poletuje tam ještě plno havranů. Dvouportrét v albu vyfotila Podzimka. Docela povedený na čtyřapůlletou fotografku.
čtvrtek 2. června

Dopolední vycházka do parku Hocus Pocus, ruština


Zvolna jsme vyvezli Podzimku a Právníčka v jejich dvousedadlovém kočáru do asi kilometr od jejich domu vzdáleného parku Hocus Pocus. Cestou Podzimka vylezla na další její oblíbený strom, Právníček se díval na náklaďák, a spolu si prohlíželi malby dinosaurů a aut. V parku se Právníček naučil pouštět vodu. Dal jsem se do řeči rusky s jedním dědou s vnučkou. Jmenovali se Igor a Elsa. Jeho syn emigroval do USA před patnácti lety, a on se ženou se připojili před šesti. Byli z Moskvy. Procvičil jsem si ruštinu a diplomacii ve světle současné války. Také přišla na řeč ruská inváze ČSSR v 1968. Měl štěstí, tehdy chodil teprve do základní školy.
Práce a oddych

Odpovídal jsem zákazníkům. Vzdělával jsem se o architektuře internetu. Evan měl celodenní školení. Po společné večeři u něj doma, kterou Laurel připravila, jsme vyrazili napříč přes dráhu bývalého letiště do cukrárny v Hangáru, na skvělou zmrzlinu. Právníček celou cestu tlačil kočár, i přes hrubý štěrk, stále bosý.
středa 1. června

Ideální teplota v Kalifornii


Strávili jsme pohodový den s vnoučaty a jejich rodiči.
úterý 31. května

Radovánky s Podzimkou, Právníčkem, Vavřinkou a Evanem


foto kredit  Emily

Setkali jsme se u prolézaček na piknik s večeří v parčíku Hocus Pocus ve městečku Scotts Valley, které se nachází asi hodinu a půl jízdy autem na jih od San Franciska. Na závěr si mrňata také zatancovaly a zahrály na kytaru. Počasí krásně přálo. Večer byl povedený. Koukni se na víc ...
Na úvod

Tyto VN jsou vytvořené tak, aby svou velikostí byly co nejmenší.