| 1. neděle | Sestřihával jsem video z předešlého dne. Emily se svými školáky vyráběli školní noviny. Já jim pak uvařil a přinesl večeři do školy. Byli jsme dlouho vzhůru. | |
| 2. pondělí | Ráno lilo jak z konve, tak jsem nešel veslovat. Pracoval jsem a komunikoval. Emily strávila po své práci celé odpoledne i večer se školáky s novinami. | |
| 3. úterý | Ráno
ještě pršelo, tak jsem vyčkával, až se počasí
udobří. Mezitím jsem pracoval a komunikoval. Povedlo
se. Odpoledne bylo sluníčko, 9°C, a nádherně klidná
voda na Kolumbii. Viděl jsem orla, jak letěl přímo
nade mnou. Večer jsme šli s Emilí na přednášku o
lyžování horalů v Altai, horské oblasti mezi
Mongolskem, Čínou, Kazachstánem a východním Ruskem.
Horalé lyžují na dlouhých lyžích, s vázáním z
kraví kůže, a skluznicí ze srsti z koňských noh. U horních peřejí na řece Wenatchee. |
 |
| 4. středa | Bylo sluníčko. Vrhl jsem se do práce, odpovídání emajlů, a pak můj obvyklý okruh, na poštu, do bank, nákupy. Emily po práci se studenty skládala vytisknuté školní noviny, výsledek mnoha hodin práce, pro distribuci příští ráno po celé škole. Večer šla na setkání své nové skupiny Covenant. | |
| 5. čtvrtek | Vesloval jsem za mrholení, bez přestávky, dorazil i k horním peřejím, přestože byla nízká voda a pod železničním mostem silný protiproud. Emily zarmoutili ráno její studenti, úplně zapomněli, že měli rozdávat své školní noviny. V práci jsem odesílal náhradní díly a opravené rychloměry. Odpoledne jsem šel doufám před dlouhou dobou naposledy k zubaři. Gary mi nainstaloval novou korunku a na jiné stoličce preventivně zaplomboval malou prasklinu. |  |
| 6. pátek |  |
Odpoledne jsem vyrazil s Emilí na běžky s naší partou na trasu u líhně. Kupodivu tam byl ještě nějaký sníh, přes nedávné slunné teplé dny. Navečeřeli jsme se U Gustava, a pak šli na koncert slepého folkového muzikanta Dana Mahera. Úchvatným způsobem nás dovedl aktivně zapojit do jeho vystoupení. Později jsem zpracoval pár nahrávek z jeho koncertu. |
| 7. sobota | Veslování bylo zas senzační, vyčkal jsem, až slunce bude pěkně svítit, i tak ale bylo zprvu ještě pod nulou. Pak jsem se krásně rozehřál. Odpoledne jsme chtěli jít na sjezdovky, na hřebenu bylo plno nového sněhu, ale vítr přes 70 km/h. Emily šla místo toho na návštěvu k Elisabeth. Večer jsme byli u Diany G. na Kruhovém večeru, tentokrát v novém stylu, kdy se sešlo jen osm lidí, abychom si lépe mohli popovídat, než ve větším houfu, jako obyčejně. |  |
| 8. neděle |  |
V našem
kostele unitariánů byla tuto neděli unikátní a velmi
podařená bohoslužba - se zpěvem písní od Beatles a
pak za pomoci pastorkyně Julie nacházením v nich
inspiraci pro naše společné duchovní pátrání a
žití. Odpoledne jsme s Emilí vyrazili na sjezdovky, napadl prašan a jezdilo se báječně, i když nás postupně spolkla hustá a studená chumelenice. |
| 9. pondělí | Chtěl jsem jít veslovat, ale na řece byl velký vítr, místo toho jsem pochodoval po stezce podél Kolumbie. V Seattlu i Takomě napadl sníh, nevídané pro tuto roční dobu. | |
| 10. úterý |  Na řece Wenatchee |
Bylo –8°C, očekával jsem klidnou vodu, ale silně foukal vítr od jih.vých. Naštěstí u doku a nad ním bylo klidněji a později úplně bez větru. Rozehřál jsem se natolik, že jsem musel sundat nákrčník a pak při plutí po proudu a silovém veslování i rukavice. V kontrastu s tím, jak se mi na veslování jít zprvu nechtělo, to byl skvělý prožitek a byl jsem nakonec velmi rád, že jsem se přinutil jít. Odpoledne po práci jsem hrál na kytaru a pak vyráběl bedny do zásoby na odesílání náhradních dílů. Večer jsme si s Emilí promítli starší film z roku 1951. |
| 11 až 16. 3. | Pracoval jsem a obden vesloval, připravoval se na cestu do Evropy. | |
| od 16. do konce března | Odcestoval
jsem do České republiky a na Slovensko, na pracovní
návštěvy za dodavateli a osobní návštěvy u bratra,
příbuzných a přátel.
Začal jsem návštěvu v katedrále Svatého Víta, během dní, kdy jsem oběhával dodavatele v Praze a okolí. Pak vyrazil na Slovensko.
V Bratislavě jsem strávil den s Jurajem Šebo a jeho rodinou. Odpoledne jsme vyrazili na kolech podél slovensko-rakouských hranic, a večer vyslechli koncert experimentální hudby varhaníka a skladatele Mariána Vargy, s Moyzesovým kvartetem.
Bratislavský hrad je renovován za velké náklady.
Na baště hradu jsem se sešel se spolužákem z vysoké školy, Peterem Žemberym. S ním jsme prochodili historický střed města, kde jsem předtím nikdy pořádně nebyl, a vyjeli na výstavu Danubiana. Obě části na mě příznivě zapůsobily. Večer jsme vyslechli v zrcadlové síni bratislavské radnice koncert ruské pianistky Viviany Sofronitské. Hrála na dobových kladívkových klavírech z doby Mozarta. S Peterem jsme si moc prima popovídali.
Pokračoval jsem do Nitry, kde jsem se setkal s dalším členem naší kapely z šedesátých let, Milanem Drozdou a jeho dcerou Henriettou. Uslyšel jsem plno dalších podrobností o jeho rodině, zvláště o talentovaných vnucích.
V Žilině mě uvítali Gombikovi, zleva Áda, Radka a Marika. Pracují všichni v jedné firmě obchodující s ropou. Jako mnoho jiných podniků i jejich bojuje o přežití v těchto těžkých hospodářských dobách. Bylo to prima zas se osobně vidět.
Cestou do Žiliny jsem udělal nevědomky velkou chybu při tankování - do dieslového auta jsem načerpal benzín. K mé záchraně nastoupil s velkou obětavostí, za kterou jsem mu nesmírně vděčný, chemik Áda. Fotka ho ukazuje, jak vlévá litr oleje do palivové nádrže auta. Zachránil mě od jinak velmi nákladné transfuze oficiálním servisem Ranaultu v Žilině.
Ve Veselí nad Moravou jsem navštívil svého dlouhodobého spolupracovníka Laďu Slaníka a jeho rodinu, Zdenku a Kajku. Moc mě potěšilo, jak se věnují Kajce, a jak ta zdárně vzrůstá.
V kunovickém hangáru mi ukázal další spolupracovník Vojta Mrkva svůj vyškatulkovaný hangár včetně soukromého baru.
Na letišti v Kroměříži jsem se sešel se spolužáky z vysoké, Zdenkem Tománkem a Ivanem Bednaříkem, a s nimi strávil mnoho hodin povídáním. Oba jsou mimo jiné velkými fandy na vytápění dřevem.
Při pochůzce nočním městem jsme náhodou objevili novou restauraci a v nekuřácké části s výhledem na velký otevřený krb s praskajícími poleny jsme povečeřeli.
Z pracovních návštěv s dodavateli uvádím fotku s Petrem Bucharem, nadšencem na letecké modely, se kterým jsem nedávno navázal obchodní kontakt. Velmi pěkně jsme si popovídali, nejen o letectví.
Zašel jsem i za dalším spolužákem z vysoké, Pavlem Borovanským, a dozvěděl jsem se, jak se mu žije v důchodu.
Sešel jsem se i se spolužáky ze střední a základní školy.
Na Křivoklátě jsem navštívil Jindru Cédla, kterého znám od malička. Ten z domu jeho rodičů vytvořil velmi přitažlivý penzion, Šafránka.
Zde je Jindra (vpravo) s mým bratrem Milanem.
Berounský vodácký klub se utěšeně rozrůstá díky inspiraci Jardy Sehnoutky, který mi umožnil i během mého pobytu v ČR pokračovat ve veslování.
V druhé části mé návštěvy se připojila Emily (vlevo) a její rodiče, Ed (87) a Sheila (83). Ti chtěli vidět, jak se ČR změnila od jejich poslední návštěvy v roce 1987. Oba se hodně zajímají o umění a architekturu.
Na Křivoklát přijeli i mé sestřenice Blanka a Bohuš. Zprava na obrázku u Zábradlíčka jsou Tonda a Blanka Janderovi, Milan, Bouhuš Holcová, Ed, Emily, Sheila a já.
Toto je výhled od Zábradlíčka, na meandr řeky Berounky, dole brod v Děčích, na návrší Pohořelec a v pozadí Novina. Náš pobyt v ČR pokračoval i do dubna... |
