Vítkovy noviny

březen 2010


Čas a teplota ve Wenatchee

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karly | Pošli mi email

Nápověda: Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. Klikni na Index vydaných novin pro jiné měsíce. Klikni na podtrhnutý text pro spojku na další odkaz.

pondělí 1.3.  

Veslování. Za nádherného východu slunce jsem vyrazil na Kolumbii s Larrym. Později se připojil i Erik.

Kingfisher. Konečně se mi podařilo zachytit plachého ptáka, lovce rybek, ve stromu podél Kolumbie.

Rumunsko. Večer se skupina místních unitářů dívala na prezentaci z návštěvy u sesterské pospolitost v Transsylvanii. Skupina se chystá ji znovu navštívit na Velikonoce. úterý 2.3.

Práce. Balil jsem malé zásilky zákazníkům, pak dělal na zahradě, cpal hromadu odstřihaných větví do kontejneru. Video. Dokončil editování a ládování videa ze sobotního běžkaření Hog Loppet.

středa 3.3.


Veslování. Pršelo, tak jsem vyrazil později, když už jen mrholilo. Na vodě bylo znovu velmi klidno. Počasí zasmušilé, viděl jednoho orla, kterému tu říkají zlatý. Dobře si zacvičil a zazpíval.

Práce. Odpovídal jsem dotazy a popoháněl zásilky od dodavatelů.

Šlapání. Zatímco Emily si vyrazila s Penny po stezce okolo Kolumbie, já si vyšlápl na okruh k hřbitovu starousedlíků.

čtvrtek 4.3.

Práce. Výrobce byl rychlý s přípravou buletinu na kontrolu a výměnu prasklých závěsů výškovky, ale závěsy samotné nevyrobí snad ani do května!


Procházka. Asi 20 km na severovýchod od domu jsem si udělal malý okruh přírodou ve výšce 1.100 m. Viděl odtamtud dokonce i 140 km vzdálenou největší zdejší sopku, Rainier, 4.400 m vysokou. A na zemi k mému úžasu uviděl první horskou kvetoucí květinu.

pátek 5.3. Veslování. Byl 1°C nad nulou. Na Kolumbii přede mnou vyrazili Larry a David na skifech, jen je zahlédl jak odráží od doku, když jsem přišel do loďárny v 0630. Už jsem se s nimi nesetkal, veslovali jinou trasou. Ptáků bylo znatelně méně, hlavně husy, ale zahlédl jsem i jednu volavku, a závěrem orla na vrcholu stromu, a dvě vrány, jak na něj dělaly nálety. Vyjel jsem k peřejím a pak na Kolumbii nad horní most.

Šlapání. Zatímco já byl na letišti, Emily vyrazila s přáteli šlapači k hrázi zlatého dolu. Všichni jsme se pak sešli u Rany a Lynna na večeři.

Plachtění. Po zimní přestávce jsem se členy aeroklubu sestavoval kluzáky a zúčastnil se povinné bezpečnostní přednášky. Ředitelka letiště celkem vstřícně uvedla, že se s plachťáky nadále počítá i přes narůstající linkový osobní provoz letiště.

Koncert. V katolickém kostele ve východním Wenatchee se konal chorální koncert, Mozart a Faure (Requiem) - Columbia Chorale. Zpívali v něm i Judy a Monte, a další známí. Moc prima.
sobota 6.3. Plachtění. Členové aeroklubu byli rádi, že jsem dohlížel na sestavování českého kluzáku L33 Solo, pro klub od podzimu nového. Má jen okolo 100 nalétaných hodin, takže je ještě prakticky jako nový, a dobře vybavený. Letěl jsem pak s instruktorem Mikem přezkušovací let ve dvojím, v L-13 Blaníku, po zimní přestávce, než jsem pak letěl sám v L33. Ve slabých stoupavých proudech jsem se udržel přes hodinu, a dokonce vystoupal do výšky jako Sněžka.

Panoráma údolí Wenatchee. Klikni na obrázek pro prezentaci šesti velkých snímků.

Obletěl pak údolí a udělal několik fotek. Po létání jsme ještě ve klubovně klábosili, byl to pěkný společenský přídavek k zážitku z létání, výhoda být členem klubu.

Školní noviny. Emily mezitím s pěti školáky sestavovali další číslo jejich novin. Tentokrát zakončili den dříve, už okolo páté. Plno "novinářů" měli jiné akce - tenis, drama, a večer školní neformální ples, tak na sestavování novin nepřišli.

neděle 7.3. Veslování. Na řece bylo ohromně klidno a voda jak zrcadlo.

Ráno bylo zas jen 1°C, ale jak vyšlo sluníčko, tak se rychle oteplovalo. Začal jsem s hučkou, nákrčníkem, rukavicemi a skončil bez nich. Dělal fotky uvízlých kmenů v řece, páry, přehrady.

Unitáři. Duchovní Cecilia měla inspirační řeč převzatý z biblického příbehu o Jonášovi, kterému Jehova přikázal, aby varoval lidi v jednom městě, že za 40 dní přijde přeměna. Jonáš se místo toho obrátil a jel do jiného města, vyhnout se vyplnění něčeho, do čeho se mu nechtělo. Na moři byla bouře a z lodi ho vyhodili, velryba ho spolkla, uvnitř ní přijal přikázání, a jak ho ryba vyblila na pobřeží, do prvního města šel a lidi tam varoval, a oni se přeměnili sami.. ne Jehova je.

pondělí 8.3.

Práce. Balil zásilky a odesílal faktury. Odpoledne šel nakupovat, Em byla se školáky, sestavovali noviny. Večer jí zavezl večeři.

Hovor. Mluvil jsem s bratrem Milanem. Mám tu -12°C, a sníh ještě připadává! Plno aut uvízlo na kopci. V práci mám velmi napilno, březen je daňový měsíc. Byl jsem rád, že jsme si promluvili, a Milan se zdál být v pořádku.
úterý 9.3.

Veslování. Teplota na nule, pofukovalo to od severu, nákrčník, bederní pás i bunda se dnes velmi hodily. Vyšší voda mi umožnila vyveslovat k peřejím, pak nad horní most přes Kolumbii. Zpíval si a počítal, ke konci jsem měl již vše svlečené a byl jen ve dvou tričkách, bez rukavic, čepice. Sluníčko svítilo po téměř bezmračné obloze, kde také zářil měsíc, už hodně scvrklý, jak couval. Z ptáků jen pár spárovaných hus a několik volavek, ale také vzácný kingfisher. Krátce po mém přistání přiveslovaly i Tina s Sharon, které šly veslovat hodinu po mě. Ta první mi vyčítala.. vzal jsi můj skif!! (na jazyku jsem měl něco jako „kdo dřív přijde, ten dřív mele, a toto je klubové vybavení" .. ale neříkal jsem nic, myslel si to).

Trochu s nimi klábosil, ale jen málo. Sharon řekla o mé fotce východu slunce s Larrym.. to bys měl přeposlat Andymu .. „byl by z toho snímek týdne", říkala, „na jeho stránkách „Venku ve Wenatchee" ). Já přitakával, ale neříkal nic. Byl jsem sobecký, či přespříliš skromný?

středa 10.3.

Práce. Buletin na praskliny v závěsech výškovky vydal Evropský úřad pro letectví, a již se mi začli přihlašovat kanadští provozovatelé. Instaloval jsem nový program na počítač. Sundal jsem z domu a keřů šňůry se světýlky. Prořezal magnolii.

Výšlap. Venku bylo hezké sluníčko. Před západem slunce jsem si vyrazil na okruh na pláních hned nad domem, viděl horské květinky.

čtvrtek 11.3.

Veslování. Bylo pošmourno. Veslovali jsme chvíli spolu s Larrym, ten mi dal kompliment k fotce jeho z 1.3. Od jihu pofukovalo. Vyvesloval k peřejím. Zdálky viděl několik orlů, volavek, spárkované husy. Mnohé z nich dělaly velký hlomoz, kachny, rackové. Zpíval si a počítal, bylo mi dobře. Začalo se zatahovat a vypadalo to na déšť, mraky se snížily, ale na mě nezapršelo.

Práce. Emily se vrátila z práce již dopoledne, bolel jí sval v levém ramenč.

Hudba. Zapůsobila na mě skladba Slunce spí tiše.

 
pátek 12.3.

Šlapání. Naše parta se rozprchla každý jinam. Tak jsme šli s Em jen sami dva, po okolí našeho domu, dolů k zavlaž. kanálu a pak čtvrtí Briarwood zpět. Pak si udělali spolu večeři, tortelini s rajčatovou omáčkou.

Filmový "festival". Šli jsme se s Emilí podívat navečer do místní střední školy na výtvory studentů, pět videjí. Vydržel jsem to. Zajímavější mi byli živí přihlížející příznivci tvůrců.

Vzdělávání. Večer jsme si četli s Emilí z knížky o prázdném hnízdě.

 
sobota 13.3

Veslování. Klidná hladina, 0°C, sluníčko právě vyšlo a prohřálo mě. Viděl pár orlů. Vyvesloval k peřejím a nad horní most. Bylo mě prima.

Španělština. Zúčastnil se i s Emily tříhodinového kurzu, který vedla známá Nan. Bylo to prima si zas oprášit mozkové závity.

Podpora místní symfonie. Emily spolu s ostatními ženami odpoledne navařovala celkem dvanáct mezinárodních jídel pro večeři na aukci, kde se dražily různé ceny pro podporu místního symfonického orchestru. Program byl pestrý, mrzelo nás však, že se nedostavilo více lidí. A Em byla hodně otrávená z toho, že její textilii, na které dělala dlouhou dobu, koupil někdo jen za nabízecí cenu. Co mě potěšilo, že jsem si poprvé v životě mohl ozkusit hru na harfu.

neděle 14.3.

Čas. Nastal zde letní čas, o dva týdny dříve, než v ČR.

Emajl. Potěšil mě Milan, když se mu poprvé z domu podařilo mi poslat emajl. Hned jsem mu odpověděl.

Šlapání. Em vyrazila s devíti ženami z pospolitosti unitářů na asi 10 km výšlap u Quincy v kaňonu čedičových skal a jezer zvaných Ancient Lakes. Měly prima pochod.

 
pondělí 15.3.

Veslování. Klid, 6°C. Vyrazil jsem ještě za červánek na Kolumbii. Jeden veslař se právě vracel zdáli.

Byl to přítel Larry, ten sledoval úřední čas hodin, aby se dostal do práce před osmou, zatímco já sledoval sluneční čas. Po mně vyrazil ještě jeden kajakář, takže na řece nebylo úplně liduprázdno. Tentokrát jsem viděl hodně orlů. Husy létaly ve formacích v párech. Obvesloval trasu k peřejím a nad horní most.

Práce. Uvítala mi zpráva od zákazníka z Floridy. Ten zfrustrovaný čekáním na stále se zpožďující dodávku stornoval dosti velkou objednávku. Toto byl přímý následek liknavosti mého kunovického dodavatele v posledních měsících.

úterý 16.3.

Počasí. Byl absolutně nádherný den, vskutku jedinečný, sváteční. Odpoledne teplota vystoupla na 17°C.

Zubař. Asistentka Jill mi umístila odsávací vložku do úst, tlačící jazyk mimo a zubař Gary Pape mi udělal na předposlední stoličce malou plombu, bez umrtvení, na můj návrh a s jeho souhlasem. Tak jsem mohl být lépe nápomocný při konečném sbrušování pro dobré pasování zubů, cítil skus daleko lépe, než kdybych měl čelist bez citu.

Práce. Strávil jsem skoro celý den v práci odbavováním zásilek s náhradními díly, hovory se zákazníky a zodpovídáním na jejich dotazy.

Ekologie. Večer jsme s přáteli shlédli v místním muzeu v rámci ekologických programů film o americké aktivistce ze začátku šedesátých let Rachel Carsonové, která svou knihou Tiché jaro uvedla do pohybu hnutí pro ochranu přírody proti její zamoření chemikáliemi.

středa 17.3.

Veslování. Vstal když byla tma ještě jak v pytli. Zavolal letiště, hmm... vítr jedenáct uzlů od severozápadu.. Vyrazil z domu. Jak přejížděl most přes Kolumbii, viděl, jak vlajka na něm byla skoro vodorovná.

Velké vlny se hnaly od severu po Kolumbii. Říkal si, tak ne, ne, dnes veslovat nebudeme, místo toho se poškrábu na horu Náprstek. Naděje ale rychle nezmizla.. snad u doku by vítr byl menší?? Vyšel jsem až na molo a jak uviděl v dáli se zmenšující člun, nejspíš Larryho, rozhodl se jít veslovat také. Vzal jsem to nejdřív napříč velkými vlnami přes řeku Kolumbii a pak vesloval podél jejího východního břehu, kde bylo závětří, až do laguny nad horní most a pak zpět jinou trasou, tentokrát vůbec ne na řeku Wenatchee. Takže dnešní zážitek byl docela jiný, než jindy.

Práce. Další oddálení odeslání velké zásilky.. dva velké plechy se kunovická továrna rozhodla dát eloxovat mimo podnik, takže budu nejspíš přinucen dát příkaz zásilku odeslat bez nich. Nechci, aby došlo k dalším stornováním objednávek zákazníky, jako se již v pondělí stalo.

Zdraví. Uvažoval jsem, jaký dar je zdraví, a přál ho každému, zvláště těm, kteří se zrovna necítí dobře.




čtvrtek 18.3.

Procházka. O polední přestávce z práce jsme si s Emilí vyrazili na krátkou procházku podél - zatím vypuštěného - zavlažovacího kanálu.
pátek 19.3.

Veslování. Na vodě bylo krásně čerstvo, klidno. Před vyražením od doku jsem chvilku promluvil s Larrym. Jeho dcera, která bydlí dvě hodiny na sever přichází o zaměstnání. Pojede jí podpořit. Po řece Wenatchee jsem dorazil k prvním peřejím. Podél řeky projel dvoupatrový kontejnerový vlak, z Chicaga do Seattlu, kterých denně jezdí hodně, na rozdíl od osobních vlaků (ten jen jeden za den). >

Náš kocour Pumpkin u veterináře dr. Thompsona. Poslední dobou se Pumkin často pozvracíval, měl také výročí jít na očkování a z pravého oka mu docela slzelo. Tak jsem ho vzal k veterináři. Ten rozhodl vzít vzorek krve, zjistit stav zažívání, diabetiky, játer, ledvin a štítné žlázy. Zprvu jsme kocoura oba drželi, zatímco dr. se mu snažil odebrat vzorek z krční žíly. Nevedlo se mu a tak s mým souhlasem Pumkina umrtvil. Pak se povedlo. Té příležitosti jsem pak využil k tomu, abych s pomocí dr. nástroje kocourovi odstranil z jeho tesáků a stoliček docela silně nanesený zubní kámen. Pumpkina pak doma hlídal, aby si neublížil pádem se schodů či jinam, jak se probíral a pomalu získával zpět rovnováhu.
Šlapání. S Emilí a přáteli z našeho pátečního klubu jsme vystoupili na vrch zvaní Kohoutí hřebínek. Já pak zajel domů zkontrolovat stav kocoura, vše v pořádku, nevylezl přes barikády. Zatím se ostatní veselili v domě Lynna a Rany. Pak jsem se připojil a společně jsme všichni povečeřeli.

Lynn fotí naše šlapací krásky před kopcem Kohoutí hřebínek.

Koncert. Následně jsme si šli poslechnout chorální koncert páru vynikajících zpěváků s klavírním doprovodem. Rebecca a Jeoffrey byli oba postupně zaměstnaní ve vedení sborů při luteránském kostele, do kterého dochází přátelé šlapači Monte a Judy. Nyní žijí a pracují v Seattlu. Zpívali arie od starých mistrů až po nové, spojené na téma Sbohem lásko; v latině, němčině, francoužštině i angličtině.

sobota 20.3.

Vítání jarní rovnodennosti. S přáteli jsem vyrazil na Sedlovou skálu uvítat příchod jara při východu slunce. Podívej se na video >.

Když klikneš na obdélníček vpravo se čtyrmi šipkami, promítne se video na celou obrazovku. Zapni si zvuk!

Rodina. Po dvouměsíční známosti se s Karlou rozešel její nový přítel. Práce. Připravoval jsem dopředu faktury a dokumentaci pro odbavení nadcházející velké příchozí zásilky náhradních dílů pro kluzáky.
neděle 21.3.

Veslování. Vyrazil jsem za tmy z domu, a u doku se právě rozednívalo. Bylo zamračeno, bezvětří, asi 5°C. Viděl bobra, orla, husy, kachny. Vyvesloval k železničnímu mostu, a pak k haldě oblázků nad horním mostem na Kolumbii. Skoro žádný proud. Cítil se velmi poklidně.

pondělí 22.3.

Práce. Balil zásilky náhradních dílů.

Auto. Nechali jsme sundat zimní pneumatiky s bodláky a nahradit letními.
úterý 23.3.

Veslovnání. Byla hodně vysoká voda, tak vyvesloval deltou, tam viděl dvě srny brodit (neměl kameru připravenou, mrzelo mě), bobr sebou mrskl a potopil se. Pak jsem vyvesloval a již potřetí doposud se dostal nad peřeje.. k dalšímu záhybu řeky Wena. Pak zas horní deltou, k mostu, zpět, zpíval a počítal. Nádherný klid a příjemné sluníčko. Jehnědy se líbaly v hladině Kolumbie.

Setkání s našimi dětmi a koncert. Jeli jsme s Emilí přes hory do Takomy, tam se setkali s Karlou a Evanem. Povečeřeli jsme v indické restauraci v renovovaném železničním depu, a pak vyslechli koncert symfonického orchestru univerzity PLU, kde Karla hrála na piano. Setkali se se spolubydlícími Karly a přenocovali v jejím domě.
středa 24.3.

Galerie. Podívali jsme se na textilie Toot Reid z Takomy, líbily se mi. Umělkyně líčila, jak dokáže vyjádřit své pocity strukturami, a popsala svou techniku od úhledného sešívání po přišívání jen neohnutých odstřižků, a úmyslné neodstřihnutí přišívacích nití. Prohlédli si i ostatní exponáty v oddělení umění PLU. Zatímco Emily s Karlou nakupovaly, já pracoval, a pak se k nim připojil. Bylo rekordní teplo, 20°C. Ve čtyři odpoledne jsme započali s Emilí svou cestu přes hory zpět do Wenatchee, kde tento den bylo také velmi teplo, 16°C.

čtvrtek 25.3.

Veslování. Byla klidná voda, vyvesloval k peřejím a nad horní most, zpíval si a počítal.

Práce. Strávil jsem zbytek dne přípravou na rozesílání dílů z nadcházející velké zásilky. Ta se ale zpozdila v příletu do Seattlu.

pátek 26.3.

Práce. Dál se připravoval na rozesílání dílů z nadcházející velké zásilky, kterou jsem jel vyzvednout až navečer v Seattlu. Dvě velké bedny mi na terminálu vydali až v devět, a já přebaloval a rozesílal z tří různých terminálů až do půlnoci. Do Wenatchee se vrátil před čtvrtou ráno v sobotu.

sobota 27.3.

Cestování. S Emilí jsem vyrazil do středního Oregonu na týdenní dovolenou ve středisku Eagle Crest poblíž Redmondu. Na první čtyři dny se k nám připojili přátelé Penny a Larry.
neděle 28.3.

Šlapání. S Emilí a Penny jsme si vyšlápli ve

skalními útvary našpikovaném státním parku Smith Rock, ráji horolezců z celého světa. Navečer dorazil Larry. Přivezl i svou kytaru, tak jsme spolu hráli a zpívali.

pondělí 29.3.

Běžkaření. S Larrym jsem se pustil do chumelenice na tratích podél sopky Bakalář. Do chaty jsme se vrátili promočení a sušili se před krbem v Bendu a koštovali místní tmavá piva. Večer jsme si pustili iránský film o chudé rodině v Teheránu, se zápletkou o ztracených botách sourozenců, a běžeckém závodu.

úterý 30.3.

Šlapání. Vyšli jsme si podél řeky Deschutes a jak se rozpršelo, hráli ve sportovním středisku uvnitř badminton, pingpong a kuželník.

Film. Dle výběru L+P jsme se dívali na špionážní film Breach o Robertu Hanssenovi o zapírání a konečném jeho polapení a odsouzení.
středa 31.3.

Šlapání. Larry a Penny ráno odjeli domů a my dva s Emilí jsme si za chumelenice vyšlápli k zajímavému přírodnímu útvaru, skalní věži přes sto metrů vysoké, nacházející se v lesích asi padesát km východně od Redmondu. Má název Steins Pillar.

Společnost. Navečer se k nám připojili a nocovali s námi následující tři dny další přátelé, Diane a Mark. Stačil jsem se s nimi ještě večer projít podél řeky Deschutes.

Měsíc březen se nepozorovaně přelil do dubna, v pokračování návštěvy v Oregonu.

Jaký byl březen tvůj?

 

duben