Vítkovy noviny brezen 2012

Sobota 31. března
Přeji Veselé Velikonoce!
Čtvrtek 29. března
Film. Pustili jsme si film Absolvent z roku 1967. Je v něm v hlavní roli ještě docela mladý Dustin Hoffman, a hudba Simon a Garfunkela. Podívej se na ukázky a přečti si recenzi.
Veslování. Vyvesloval jsem až k pátým peřejím na Wenatchee. Dál už to nešlo. Zrána se vlny na Kolumbii ztišily, tak bylo prima a bezpečně. Víc fotek...
Úterý 27. března
Opatrování. Večer jsme fungovali s Emilí a čtyřmi dalšími v kostele unitářů coby opatrovatelé dětí, zatímco jejich rodiče měli třídu. Poučovali se, jak být teology ve vlastní rodině. Přišlo pět matek a jeden otec. Pobyli jsme s osmi dětmi věku od dvou do deseti asi dvě hodiny, hráli s nimi stolní hry, předčítali, usměrňovali jejich pobíhání, hry na schovávanou, malování na kousky textilií, ap. Veslování. Byl naprostý klid, pod mrakem, asi 3°C. Voda byla vysoká. Jel jsem okolo břehu, kde byly stromky s obnaženými kořeny. Jeden vypadal jako mořská nymfa. Vyvesloval jsem až ke čtvrtým peřejím na Wenatchee. Tentokrát jsem si nenacákal a nebyl mokrý. Víc fotek...
Neděle 25. března
Šlapání. Zatímco Emily se školáky sestavovala další vydání jejich novin, vyrazil jsem sám odpoledne do stepních strání poblíž letiště. Zamanul jsem si vystoupat po čedičových srázích až k borovici, kterou již třicet let obdivuji, jak v krajně nepříznivých podmínkách pro ní dokáže odolat a dále roste. Víc fotek...
Unitáři. Hlavní mše byla na téma společenských změn, a jak jich v kontextu unitářů docílit. Přednášející Jennifer Bright ze Seattlu poutavě poukázala na různé stupně změn a vlastnosti lidí:	Změny se dělají jak hlavou, tak srdcem. K tomu, aby změna společnosti nastala, je třeba vytvořit vztah s těmi, kteří změnu chtějí. Svým chováním se lidi mohou zařadit do čtyř skupin: 1) vzpouřenci (rebelové), 2) zákony se řídící občané, 3) agitátoři a zprostředkovatelé změn, a nakonec 4) reformátoři - ti, kteří dokáží v rámci zákonů, zvyků a politiky prosadit skutečné společenské změny. Jako skupiny se občané dají svým postojem zařadit do tří skupin: 1) Ti, co rozeznávají problémy ve společenských vztazích, bezpráví, neférovosti. 2) Ti, kteří je kritizují, ale stále nemění nic, a nakonec 3) ti, kteří změny dokáží uskutečnit. Hlavou mi probíhaly úvahy nad společností v mé domovině, kdy nedávno různé skupiny demonstrovaly a požadovaly odstoupení vlády, vršily plno kritiky, posílala se vulgární nařčení politiků a jejich pomocníků. Říkal jsem si, kdy se ta naše společnost vyvine tak, aby v ní lidi žili ve vzájemném respektu, nerozštěpeni na "my" a "oni", a byli hrdí na to, v jaké nádherné, vyspělé, kulturní, ohleduplné a čestné společnosti žijí?
Sobota 24. března
Kruhová večeře. Byla u Louise Buchanan v krásném domě na plošině nad řekou Kolumbií. Bylo tam asi dvacet unitářů, dobré pobavení a jídlo. Veslování. Klid, k peřejím a haldě. Počasí bylo zasmušilé, ale pěkně jsem si zacvičil.
Pátek 23. března
Běžkaření. Bylo nádherně a tak naše skupina šlapačů vyrazila tentokrát více na západ, do střediska nordického lyžování v oblasti Stevensova průsmyku. Sluníčko nás provázelo skoro celou dobu. Sněhu bylo ještě plno. Podívej se kolik na dalších fotkách. Povečeřeli jsme pak v restaurace Kačky a Kačeři v Leavenworthu. Více fotek...
Čtvrtek 22.. března
Práce. V odpovědi na můj dotaz ředitelce kunovické továrny z února 2012, co bylo pravdy na fámě, že výroba náhradních dílů byla odprodána do Indie, mi dnes přišla z Kunovic nabídka. Neodkoupil bych celý program výroby kluzáků? Továrna by se jich ráda zbavila. Co na to říci? Veslování. Byl klid, na nule, sluníčko vyšlo. Vyvesloval jsem nad třetí peřeje. Cestou mě pozoroval zlatý orel. Víc fotek...
Středa 21.. března
Počasí. Jaro se přihlašuje...
Úterý 20.. března
Film. Možná tě bude zajímat. Byl o tom, jak vše balíme. Kolik plastu se používá. A mnohý jen jednorázově, pak se vyhodí. A plno jiných zajímavostí.	Znečištění se přenáší do řetězce potravy přes zvířata, která polorozpadlé plasty jí, až do našich těl. Podívej se na ukázky z filmu. (Jak se ti otevře webstránka, klikni na "TRAILER" - hned pod velkými modrými písmeny bag it). Poslechli jsme i diskuzi se zástupci velké uklízecí firmy, největší v USA. Zaměstnává 45 tisíc lidí a i zde odklízí odpadky a dělá recyklaci. Dozvěděli jsme se, co jsme nevěděli, totiž že většinu odpadových plastů z USA prodávají do Číny, nezpracovávají zde. A také odstrašující skutečnosti: Například, že opětovné ohřívání zbytků potravy v mikrovlně v plastovém obalu z něho do potravy může přenést plno škodlivin, a ani o tom nevíme.
Rovnodennost. Členové tajemné pospolitosti Druidů z Wenatchee vystoupili za východu slunce na vrchol Sedlové skály, kde předali obět mystickému koloběhu přírody a přivítali příchod jara. Víc fotek..
Pondělí 19.. března
Běžkaření. Bylo nádherně a byl by to hřích nevyužít příležitosti, zvlášť když na nadcházející dny bylo nahlášené škaredé počasí. Vyrazil jsem v pozdní odpoledne na stezku zvanou Potrubí, poblíž lyž. střediska nad městem. Víc fotek... Práce. Snažil jsem se vyburcovat odezvu v kunovické továrně. Jakoby v nějaké pohádce tam začarovaně vše ustrnulo - tedy co se odezv na mé dotazy a objednávky týkalo.
Neděle 18.. března
Plachtění. Přes pěkné počasí se sešlo málo zájemců o přezkoušení. Vlekař Don udělal jen dva starty. Věnovali jsme se hlavně údržbě. Víc fotek...
Veslování. Jel jsem deltou, byl krásný klid. Obloha průsvitná, na Wena jsem vzal brýle proti sluníčku. Vyjel k peřejím. Na mostech hnízdily spárkované husy. K haldě, zpíval si a počítal. U doku byli tři kajakáři, GlenF, TomF a George. Pak přišel kanoista Isaak. Víc fotek...
Sobota 17. března
Večeře a film. Drew a Cathy přišli k nám domů na pizzu a koštování domácího piva, kterého Drew uvařil asi 25 litrů. Chutnalo kupodivu dobře. Pak jsme spolu v našem domácím kině shlédli poutavý nový film z 2011 Hugo od režiséra Scorcese. Více zde. Sjezdování. Připojil jsem se k Drew a Cathy na hřebenu Mission nad městem. Přes noc napadlo čtvrt metru čerstvého prašanu. Krásně jsme si zalyžovali. Víc fotek a video...	Drew se řítí po sjezdovce.
Pátek 16. března
Práce. Daňový poradce doručil připravené přiznání za minulý rok. Bylo hubené. Veslování. Klid. Nižší voda. Snažil jsem se prodrat peřejemi. Ve velkých vlnách jsem strávil devět minut. Nemohl jsem se jimi prodrat, nabral plno vody až po skluznice sedačky. Vzdal to. K hornímu mostu a zpět. Ptactva málo, spárkované, skrývaly se. Víc fotek...
Čtvrtek 15. března
Práce. Odeslal jsem několik zásilek náhradních dílů do Kanady.	Film . Dívali jsme se s Emilí na film Piráti z Křemíkového údolí o tom, jak to začlo s Apple a Microsoftem. Film ukázal vývoj do roku 1999. Jak ohromná změna nastala mezi těmi dvěma firmami od té doby! Role se zas vyměnily. V současnosti jsou iPhone a iPad od firmy Apple nejžádanější elektronické výrobky na světě. Steve Jobs, genius a tvořivý duch a spoluzakladatel Apple, mezitím ale nedávno zemřel na rakovinu.
Středa 14. března
Žurnalisti. Emily vzala školáky na exkurzi do místních novin.	Práce. Do banky mé firmy přišla větší platba pro zamýšlenou objednávku náhradních dílů. Překvapilo mě, že se zákazník - klub z jižní Ameriky - rozhodl díly zakoupit přes překupitele z USA a ne z ČR. Zřejmě továrna v ČR své zákazníky s kluzáky v jiných částech světa začíná ignorovat. Díly pro kluzáky jsou jim asi moc piplavé, než mnohem více výnosné díly pro turbovrtulová letadla.
Úterý 13.. března	Práce a počasí. Vyřizoval jsem dotazy a urgoval objednávky. Venku bylo krásně slunečno.
Pondělí 12.. března
Zdraví. Emily se vrátila od fyzického terapeuta – a poprvé bez berlí! Ortoped jí povolil nohu zatěžovat, ale jak, to jí skutečně vysvětlil až terapeut. Tak byla ráda. Řekla, že za 10 dní by chtěla jít na sjezdovky. (Mrzí jí vyhozené peníze za permanentku zakoupenou těsně před úrazem.) Veslování. Byla Ráno i přes den byla venku velká chumelenice. Až odpoledne přešla v mrholení. Před třetí jsem vyrazil na vodu. Na Kolumbii byly vlny. Vzal jsem to chráněnou deltou a pak v závětří po Wenatchee, a tam jsem se vydral až k třetím peřejím. Pak ke skále kormoránů a zpět. Víc fotek a videjko...
Neděle 11.. března
Zahrada. Vyčasilo se a bylo 12°C, odklízel jsem mulčování z jahod. Unitáři. V kostele byl program o lásce ne jen papírové, ale zanícené, která někdy bolí a přináší i oběti, k tomu, aby jeden skutečně dal. Čas. Začal letní čas.
Sobota 10.. března
Plachtění. Byla Podal jsem členům aeroklubu bezpečnostní přednášku s Mikem L. Pak jsme udělali asi 12 letů, já čtyři, přezkoušel jsem čtyři piloty a při jednom letu jsem měl i já letové přezkoušení sebe instruktorem. Tak mám zas na dva roky vyhověno předpisům. A bezpečnostní přednášku jsem prý podal poutavě, členové říkali, že tak dobrou ještě neslyšeli. A možná i získáme dva nové členy. Víc fotek...
Závody. Evan měl první letošní cyklistické závody, ve Squim poblíž Seattlu. V závěru se stal obětí hromadného pádu. Naštěstí se nezranil ani se mu kolo neporouchalo.
Veslování. Byla Byla nízká voda, naprostý klid. K peřejím a hornímu mostu. Orel ve stromu nad vlakem. Lovil kachnu. Bylo skvěle. Víc fotek... Přátelé. Potěšil mě Pepa Kraus sdělením, že se chystá sraz naší třídy ze střední školy. Rád bych se zúčastnil.
Pátek 9. března	Večeře se šlapači a film. Povečeřeli jsme ve vietnamské reastauraci a pak u Lynna a Ranny shlédli jemně natočený film o vztazích mezi starými lidmi nazvaný The Straight Story.
Čtvrtek 8. března
Muzikál Bye Bye Birdie. Večer jsme se pobavili na muzikálu z 60tých let Byla to smíšená produkce školáků ze střední školy, vyšlých studentů a dospělých – učitelů i ochotnických herců z města. Docela zábavný program. Víc fotek...
Veslování. Byla Byla naprosto klidná, zas vysoká voda. Tak jsem to vzal deltou. Klece na bobry zmizely. Někdo je tedy přišel za poslední dva dny zkontrolovat. Hurá, bobři! Vesloval jsem k prvním peřejím, a po kratičkém oddychu se rozhodl prodrat se jimi nad ně, a vyvesloval až k třetím. U dvou stromů jsem udělal poslední fotku ze tří. Pak zpět k soutoku s Kolumbií, k hornímu mostu a svižně po proudu. Bylo mi skvěle. Víc fotek... Den žen. V USA si ženy přijdou zkrátka. Zde se tento svátek netraduje.
Středa 7. března	Práce. Odovídal jsem na dotazy zákazníků a dodával součástky.
Úterý 6. března
Veslování a záchrana bobra. Vyrazil jsem na vysokou vodu, která byla naprosto klidná, a vzal to deltou. U stromů, které blokovaly stoku, jsem natrefil na dvě pasti na bobry. V jedné z nich něco bylo: Tonul v ní bobr! (Kvůli vysoké vodě.) Rozhodl jsem se ho vysvobodit, než se utopí. Nejprve jsem se nechtěně zamotal se skifem do stromu, který blokoval stoku, rozpíchl si ruku do krve o jeho trnité větve, nicméně nepřekotil jsem se do vody (jak se nedávno právě zde „povedlo“ Larrymu), a kus po proudu jsem našel místo, kde jsem mohl zakotvit a dostat se ze skifu bez toho, abych do vody spadl. Proplazil jsem se křovinami břehu k uvězněnému tvorovi. Past s bobrem jsem za popruh povytáhl z vody, aby mohl bobr dýchat. Více fotek a videjko...	Dvěma klacky jsem postupně odpáčil silná pera a povedlo se mi po delším boji a opatrnosti, aby mě bobr nekousl, past rozevřít. Bobr se po chvíli malátně vymotal z pasti na břeh, a začal si olizovat skvrny krve na pazourech a na břiše. Udělal jsem plno fotek a krátké video. Když na mě bobr začal syčet a přibližovat se, focení jsem ukončil a nechal jsem ho být, zotavit se. Vrátil jsem se k místu, kde jsem zakotvil a povytáhl skif na břeh, u první pasti. Zkoumal jsem její mechanismus a po chvíli mu porozuměl. Uprostřed trojúhelníkové části pasti je kolečko, na které když bobr stoupne, uvolní se pero a past sklapne. Opatrně jsem dlouhým klackem na to kolečko zatlačil ... a past se s velikou silou uzavřela. Kousek klacku v ní zůstal uvězněný. Pak jsem se opatrně přenesl zpět do skifu, odrazil na vodu, vyvesloval k druhé pasti. Bobra jsem tam již nespatřil. Tak se snad dobře ukryl a zotavuje se. Hlavou se mi začly honit úvahy: Kdo ty bobry loví? A kdo si dává právo je odstraňovat z řeky? Možná si říká ochranář, že zachraňuje stromy, aby je bobři nepokáceli všechny? Já ty bobry potřebuju, zvláště u té druhé pasti, tam krásně ohlodávají padlý strom, který blokuje stoku delty, že se tam nedá veslovat. Těším se, až bobři práci dokončí. Lovci bobrů tomu zamezují. Kdo to je, který si osvojuje právo ty bobry lovit? Jejich počet regulovat? Máme to právo my, lidi, nebo oni, bobři? Mezitím – klece jsou dnes ráno scvaklé a bobři jsou (prozatím) v bezpečí.. tedy, až přijde člověk.
Pondělí 5. března
	Práce. Odovídal jsem na dotazy zákazníků a podával objednávky.
Neděle 4. března
Plachtění. Povedlo se nám přilákat vlekaře, Dona Flicka. Nejprve jsem odlétal tři lety sám, v L33 Solo, abych splnil předpisovou zdatnost, než bych vzal někoho pod svou zodpovědnost. Přezkoušel jsem pak dva členy aeroklubu, kteří byli nadšení a plni elánu do dalšího létání. Bohužel jiní členové klubu se na přezkoušení nedostavili. Sluníčko ještě pěkně svítilo, když jsme zavřeli dveře hangáru. Víc fotek...
Unitáři. Téma mše bylo, potrava, služba a láska.	V rumunském dvoumístném celokovovém kluzáku ISB28
Veslování. Byl nádherný klid, po řece pluly černé potápky, nad soutokem byl docela blízko mě bílý orel. Fotky...
Sobota 3. března
Kultura. Večer jsme šli na koncert místní symfonie, skvělý. Nejvíc se mi líbil Musorgský. Plachtění. Nejsou muži někdy legrační? Po společné snídani ve Venkovském hostinci jsme vyndavali další kluzáky z hangáru a sestavovali je. Víc fotek...
Pátek 2. března
Kultura. Navečer jsme vyjeli nejprve doručit bábovku na rozloučení v kostele s umírajícím manželem Diany. Pak jsme se šli podívat na umělecké výstavy do muzea, do Galerie 4, a Galerie U Dvou řek. Pak jsme šli s přáteli šlapači na večeři v McGlinns. (Jen Monte a Judy se nezúčastnili, byli v Methow s rodinou.) Emily ukazovala své nové řemeslné dílo, které tvořila - nákupní tašku uháčkovanou z proužků plastových nákupních pytlíků. Dobré popovídání. S Lynn a Ranou jsme pak vyslechli koncert Columbia Chorale. Byl dobrý. Zklidňovali mě tak, že jsem během jejich zpívání občas klímal. Víc fotek a videjko...
Plachtění. Vyndavali jsme kluzáky a motorové čluny z hangáru po zimní přestávce. Sestavili jsme jeden kluzák (český výrobek, L33 Sólo), který měl mít výroční prohlídku mechanikem. Víc fotek...
Veslování. Krásně klidná voda, vyšší, -1°C. K peřejím a haldě. 2 orli, černé potápky. Zpíval jsem si a počítal. Bylo mi krásně.
Čtvrtek 1. března
Mauzoleum. Po práci jsem se šel projít. Obešel jsem hřbitov. Foukal chladný vítr. Objevil jsem, že mauzoleum bylo otevřené, a tam ani noha. (Tedy, hýbající-se.) Krásné teplo, luxusní prostředí, když si člověk odmyslí všechny ty duchy zesnulých, v kryptách a zpopelněné. Jediný zvuk byla reprodukovaná jemná hudba. Vnitřní prostor, který jsem předtím nikdy nespatřil, byl neskutečně majestátní, prostorný, a zvoucí k posazení se a rozjímání. Víc fotek...	Dovnitř svítilo od západu slunce a celou prostoru krásně prohřívalo. Usadil jsem se s knížkou na křeslo před oknem, obličejem k velikému oknu, a četl příběh o Alladinovi a princezně, a kouzelné lampě. Strávil jsem tam snad hodinu, slunce mezitím zapadlo.