Vítkovy noviny brezen 2013

	31. neděle. Na Velikonoce i jindy myslím silně na své blízké a přeji vše nejlepší, ať se opatrují.
30. sobota. Koupil jsem trámy a vyměňoval staré na spodní části terasy.
	30. sobota. Před východem slunce jsem šel veslovat. Byl krásný klid.
29. pátek. Barvili jsme velikonoční vajíčka.
	29. pátek. Pracoval jsem v kanceláři a pak odstraňoval prkna z terasy. Šli jsme šlapat dlouhou trasu na Kohoutí hřebínek. Večer bylo v 7 hodin ještě 17°C, jedli jsme večeři poprvé letos venku.
28. čtvrtek. Odstranil jsem horní schody terasy. Po večeři jsme shlédli dokumentární film Do cizí náruče .. o přesunu 10.000 židovských dětí z předválečného Německa do Anglie. Slzely mě oči, já sice emigrant ale v porovnání s osudy těch dětí a jejich rodičů jsem si uvědomil, jak hrůzné osudy mohou být, a ještě mohou přijít.
	28. čtvrtek. Po veslování jsem udělal nezbytné práce v kanceláři a pokračoval s odstraňováním starých fošen z terasy.
27. středa. Měl jsem pracovně napilno, rychle dodat dvě spěšné větší objednávky. Večer jsem šel na přednášku v muzeu, poučit se, jak fotografovat horské květiny.
	26. úterý. Veslování. Veslařská čtyřka právě končila, když já začínal půl hodiny před východem slunce. Uviděl jsem z povzdáli orla, jak nesl v pařátech obrovskou rozeklanou větev. Letěl dlouho nad středem Kolumbie, daleko proti proudu. U haldy jsem otočil, ukázal, jak se nevyklopit: Stále musíš držet obě vesla pohromadě. Víc fotek z veslování. Pracoval jsem v kanceláři a na terase. Večer jazz.
25. pondělí. Pracoval jsem v kanceláři, pak jsme objížděli s Emilí poslední nenavštívené zásobitele se stavebninami. Odpoledne jsem kreslil návrh schodiště na terasu.
	24. neděle. Horolezení. Dcera Karla s šesti kamarádkami stanovaly tento víkend asi padesát km na jih od Wenatchee v horolezeckém ráji zvaném Vantage. Jeli jsme se tam podívat. Karla mě vyhecovala, abych to také zkusil. Svěřil jsem do jejích rukou svůj život. Zdenále, od obou nás díky! Zde je reportáž z horolezení.
24. neděle. Půl hodiny před východem slunce jsem vyrazil na vodu. Tentokrát se na mě přišla podívat zvědavá srnka. Víc fotek z veslování.
	23. sobota. Roller derby. Večer jsme měli dva programy. Nejprve jsme se zúčastnili oslavy s unitáři u příležitosti příslibu finanční podpory pospolitosti, a pak jsme šli s Cathy podívat se na unikátní holčičí sport, zvaný roller derby. Mezi hráčkami byly i starší dámy, jako třeba Emilyná lékárnice. Víc zde.
23. sobota. Plachtění. Šel jsem na letiště přezkušovat jednoho pilota. Pak jsem se připojil k Emily a známým na sjezdovaní na lyžařském středisku na hřebenu v pozadí. Byl skvělý prašan.
	22. pátek. Veslování. Byla ohromně nízká voda, trochu foukalo. Většina ptáků byla spárovaná a někde zalezlá. Kachny, merganzer, husy, vrány, volavky, holubi. Nad peřeje pod železn mostem k vyšším peřejím a po Kolumbii k haldě. Zpíval jsem si a počítal. Bylo mi skvěle. Pak jsem celý den pracoval. Vybral jsem zálohu za kluzák a poslal jí výrobci. Odeslal jsem i větší zásilku náhradních dílů. Večer přednáška v Lvnw o šlapání v Dolomitech v Itálii.
21. čtvrtek. Od časného rána jsem pracoval celý den. Vypadá to na to, že jeden zákazník, který o tom delší dobu jen mluvil, skutečně zakoupil kluzák LAK17Bfes. Odpoledne poslal mé firmě zálohu. Od firmy se stavebninami přišel poradce a přeměřil terasu, kam hodláme dát novou podlahu a schody. Učil jsem se novému způsobu domluvy.
	20. středa. Rovnodennost. Za tmy před východem slunce vyrazila skupina místních druidů na vrchol Sedlové skály a tam prováděla své tajné rituele. Vlevo je video.
19. úterý. Pomáhal jsem zákazníkům. Odpoledne jsme šli s Em do obchodu se stavebninami. Vzdělávali jsme se o nových metodách a materiálech na tvorbu podlah teras. Večer jsme šli do muzea s přáteli podívat se na film o lososech, medvědech a životě v pralese na pobřeží Tichého oceánu.
	18. pondělí. Veslování. Kterou cestou? Levou, či pravou?
17. neděle. V kostele unitářů jsem zapálil svíčku. Vydechnul lásku, vdechnul pokoj. Vydechl pokoj, vdechnul lásku. Po kostele jsme vyrazili s Philem, Yunou a jejich psíkem Tygrem na šlapání ke Starobylým jezerům. Večer jsme slavili po irsku svatého Patrika, s našimi přáteli šlapači, v domě Lynna a Rany.
Na noc a na zítřek nás navštívili přátelé Phil a Yuna Vinditti z Takomy.
16. sobota. Veslování. Byl nádherný den, hned od rána prozářený a zdaleka ne jen sluníčkem.
	15. pátek. Výšlap. Sníh na běžkaření už nebyl, tak jsme se prošli s přáteli Drew a Cathy v Leavenworthu podél řeky, a po večeři šli na hojně navštívenou přednášku o ledovcových povodních, také v Lvnw.
14. čtvrtek. Luční slavík. Vyšel jsem na pláně nad domem:
14. čtvrtek. Veslování. Překvapila mě nebojácná srna, která prošla přímo středem stavby zavlažovací čerpací stanice, za rachotu bagrů a přihlížení dělníků. Víc ve veslování. Práce. Posílal jsem zásilky.
13. středa. Práce. Pracoval jsem celý den v kanceláři.
	12. úterý. Veslování. Přišel jsem o brýle, jsou na dně u soutoku. Práce. Posílal jsem zásilky a odpovídal na dotazy zákazníků. Film. Dívali jsme se na plytký film Velký rok , jak se tři muži předháněli, kdo uvidí víc rozličných ptáků během jednoho roku.
11. pondělí. Cestování. Zastavili jsme se u vodopádů Multnomah, poobědvali v Goldendale a večer dorazili v pořádku do Wena.
	10. neděle. Cestování. Změnil se čas na letní. V ČR se změní zřejmě až v poslední den v březnu. Tak máme nyní osm hodin rozdíl. Rozloučili jsme se s Larrym, Nancy, Laurou, Erikem a Antonym a vyrazili jsme dopoledne z Roseburgu na sever. Od jedné odpoledne jsme sledovali, jak Evan závodil v cyklistickém závodě poblíž Woodlandu, asi půl hodiny jízdy na sever od Portlandu. I po závodě měl dobrou náladu. Pak jsme byli u něj v bytě, který sdílí se Sentilem a jeho přítelkyní Easle. Večer a noc jsme strávili u přátel Roba a Lois v Portlandu. Rob připravil výbornou večeři.
9. sobota. Šlapání. Vyrazili jsme s Nancy a Larrym do blízkého městečka Lookingglass na dobročinný pochod, za účelem přispět atletickému týmu střední školy v Roseburgu. V zářivých paprscích Slunce jsem čerpal sílu, lásku a moudrost. Posílený, rozehřátý a poučený jsem zrcadlem své duše navracel Slunci vše obnovené zpět. Šlapali jsme bez přestávky asi osm kilometrů. Víc fotek ze šlapání. Kam nás další kroky povedou?
	8. pátek. Procházka. Před snídaní a balením jsme se prošli v městském parku v Ashlandu s Edem a Sheilou a jejich přítelkyní Carol podél říčky Lithia, ochutnali minerální vodu ze zřídla, a posnídali v bistru. Po mé dopolední práci jsme se rozloučili s rodiči a přesunuli se dvě hodiny na sever do Roseburgu k rodině sestry Emily, Nancy. Víc fotek z procházky.
	8. pátek. Nový český prezident. Nejspíš ho uvidím před polednem na Hradčanském náměstí, při pokládání věnce u sochy TGM.
	7. čtvrtek. Doprohlédli jsme všichni závěrečnou půlku filmu z knihy Nesnesitelná lehkost bytí a ve mě vřelo odhodlání - nevzdej se!
7. čtvrtek. Sjezdaření. Ráno bylo čisté nebe, mrzlo, hřebeny byly pokryté čerstvým studeným a mrazivým sněhem. Prožitky z lyžování bylo skvělé. Prolínaly je představy z hrůzné přeslechnuté zprávy, jak dnes jeden muž surově zbil svou ženu za dopisování si s někým jiným. Hleděl jsem do sluníčka. Víc fotek z lyžování. A vpravo video.
	6. středa. Veslování. Za plískanice, deště a větru jsem vyrazil na jezero Emigrant v Ashlandu. Dvacet veslařek mezitím cvičilo uvnitř loďárny na veslovacích strojích. Joe se mi pěkně věnoval. Byl jsem jediný na jezeře. Mezitím se počasí zklidnilo. Skvěle jsem si zavesloval. Víc fotek z veslování. Večer jsme šli jen Em a já na muzikál My Fair Lady. V jednom jednání se udála tragická událost. Snad zotavení proběhne v pořádku.
5. úterý. Navštívili jsme dobré přátele rodičů Emily manžele Slowikowski. Josef (na obr.) pochází od Katowic, a s Eileen založili velmi úspěšnou restauraci Chata poblíž Ashlandu. Nyní jsou v důchodu. Pěkně jsme si popovídali. Josef se už moc nehýbe a vnímá již málo.. tolik energie míval, dobrosrdečnosti! Víc fotek. Povečeřeli později s Edem a Sheilou v restauraci Thai Pepper zavěšenou nad potokem Lithia. Večer jsme si promítli první část zfilmované knížky Nesnesitelná lehkost bytí od Milana Kundery. Film je tři hodiny dlouhý a velmi stojí za to shlédnout. Ukázky z filmu.
	5. úterý. Cvičení. Poblíž domu Eda a Sheily je posilovna pro lidi nad padesátku. Vlastní jí bývalý veslařský olympik Andy Baxter. Šli jsme si zacvičit. Sheila ukazovala, jak se má člověk napřimovat. Víc fotek.
4. pondělí. Koncert. Večer jsme si šli poslechnout studenty hry na klasickou kytaru z katedry hudby místní univerzity.
	4. pondělí. Veslování. Trenér mužů Joe Lusa mi umožnil veslovat s nimi na přehradě Emigrant. Jezero tvaru podkovy jsme obveslovali za hodinu a půl. Začli jsme za mrazu a silné mlhy. Jak ta se rozpustila, začlo být hned tepleji a krásně vidět. To bylo dobře, potřeboval jsem se vyhýbat častým plovoucím kmenům. Ashlandský klub je čistě pro veslaře-ky, a v loďárně jsem spočítal přes padesát skifů od pro jednotlivce až po osmy. Bylo mi skvěle. Víc fotek z veslování v Ashlandu.
3. neděle. Cestování přes Kráterové jezero do Ashlandu k rodičům Emily. Neskutečně sytě modrá voda v jezeře mě opět fascinovala. Navečer jsme se prošli v okolí domu Eda a Sheily. Kočka Nevada nás provázela. Víc fotek od jezera a z Ashlandu.
	2. sobota. Běžkaření. Pouhých dvacet minut od Bendu je rozlehlé středisko Meissner. Zastavili jsme ve sportovním obchodě koupit lístek na parkování. Před obchodem bylo plno do různých postaveček přetvořených kamenných pidimužíků. Od chatky na hřebenu byl Bend vidět dobře v údolí. Výhled na druhou stranu ukazoval sopky Jižní Sestra a Zlomený Vrchol. Sníh byl změklý, jezdilo se dobře. Víc fotek z běžkaření.
1. pátek. Umění. Každý první pátek jsou v Bendu galerie otevřené až do devíti večer, všude zní plno hudby, majitelé galerií podávají zdarma víno a zákusky. Ve středu města bylo nezvykle plno lidí ve veselé náladě. Víc fotek z procházky galeriemi a ukázky hudby.
	1. pátek. Cestování do Bendu. Vyrazili jsme na delší návštěvu v Oregonu, s prvními dva dny strávenými v Bendu a okolí. Víc fotek z cesty.
1. pátek. Veslování. Noční přízraky zvolna ustupovaly, když jsem vesloval k peřejím a hornímu mostu. Víc fotek z veslování.