Vítkovy noviny březen 2016

	Hezký den!
	3!. čtvrtek Na kanoi s Karlou Změna! Místo pozpátku jsme tentokrát obdivovali svět před námi. Karla napočítala přes dvanáct druhů ptáků. Vzali jsme to deltou k soutoku s Wena a zpět k doku. Pak jsme oba dva celý den pracovali, ona na návrhu loga a brožury firmy nabízející zájezdy na kolech, já na vypátrání, kam se zatoulala moje zásilka náhradních dílů na Floridě.
30. středa Všehochuť Ráno jsme pracovali, odpoledne si vyrazili na šlapání ke Kohoutímu hřebínku, a navečer se radovali s přáteli šlapači. Přidávám hádanku z dnešního dne, co to je??
	29. úterý Veslování Byly tři stupně a neskutečně jasno. V dolní deltě se nějaký drak snažil sežrat kulíka říčního. Prodral jsem se stokou nejblíž ke Kolumbii, kde roste obrovský rozvětvený javor. Pokoušel jsem se ho zachytit v panoramatu. Přinutil jsem se vydrat se prvními peřejemi, a jak už jsem byl u toho, vyvesloval jsem až k pátým, nad které to pro přílišný spád už dál nešlo. Ve fotkách se odráží tmavá modř oblohy, a vzdálené velehory pokryté letošním bohatým sněhem. (3/6) Práce Dodal jsem nutné díly klubu v Pennsylvanii a pomáhal řešit problém s motorem plachtaři v Georgii - napříč kontinentu, tisíce km daleko. Karla vyrazila z Ashlandu, poobědvala v Portlandu se svým bývalým učitelem výtvarnictví z PLU, a jak píši, pokračuje sem.
28. pondělí Můj pondělek byl prozaický, zas jsem pomohl několika zákazníkům a něco přivydělal. Strávil jsem celý den v kanceláři, kdepak někam vyrazit s pomihodou! Asi by mě zavřeli, nepochopením. Byl zde normální pracovní den. 27. neděle Velikonoční nedělní večeře s Penny, Laurie a Larrym Po mši unitářů pozvali P+L k nim na večeři Laurie a nás. Em přinesla ze své sbírky českých vajíček ukázky. Laurie (na obr. uprostřed) se dělila s ostatními, jaké to bylo starat se v posledních letech o jejího muže, který nedávno zemřel na Parkinsonovu nemoc. Bylo mu ani ne šedesát.
	27. neděle Veslování a unitáři Oblohu pokrývaly čočkovité mraky. Vynechal jsem řeku Wena a vyvesloval hodně vysoko proti proudu Kolumbie, až nad lanovku. Cestou jsem zachytil dvě husy, které se rozhodly okupovat sloup s hnízdem vytvořeným generacemi orlovců. Napadla mě spojitost se současným přílivem Aziatů a Afričanů do Evropy. Orlovcům by se husy v jejich hnízdě nelíbily. A vzhledem k tomu, že ještě orlovci nepřitáhli, se jich zastali nějací místní ochranáři, kteří přes vrchol sloupů s hnízdy orlovců v okolí přetáhli dočasnou plachtu (viz zde níže, ve zprávě pro 21. března). Ne všech. Velikonoční mše pospolitosti unitářů se dotkla obdobného tematu: Jaké činnosti vyvíjejí jednotlivci a skupiny, které k nim žene strach. Kdy je snadné upadnout do zoufalství. Tradiční křesťanské jednorázové znovuzrození nabídla duchovní přítomným unitářů jako vyjádření soustavného ducha znovuzrození - lásky a soucítění. Kdy častými laskavými činy můžeme pomáhat překonávat strach a zoufalství.
	Z odezvy čtenářů jsem zjistil, že mé líčení mše mohlo být vykládáno jinak, než jsem se ho snažil podat. Unitáře duchovní nenabádala k soucitu s přistěhovalci do Evropy. Duchovní to mínila všeobecně, aspoň tak se mi to zdálo. Snažila se ve svém proslovu uvést křesťany, kteří mají znovuzrození jednou ročně (na velikonoční neděli), a unitáře u kterých (by ráda viděla) znovuzrození v každém skutku projevu lásky a soucítění, tedy ne jednou za rok, ale průběžně, co nejčastěji. A uplatňovat to chování všude okolo sebe, ne jen na dálku či to vztahovat jen na ty uprchlíky. Tedy asi něco jako žádoucí všeobecný postoj k lidem okolo sebe ze dne na den. Snad to dává nějaký smysl, promiň, že se mi nedařilo hned zprvu, se “vyžvejknout”.
26. sobota Plachtění Sešlo se nás jen šest členů místního aeroklubu brzy ráno na snídani v restauračce u řeky, jak říkajíc, těch skalních. Plachtařů je čím dál tím méně. Pěkně jsme si však popovídali a dohodli se, že se sejdeme po poledni. Já se pak věnoval vodáckému klubu, kde byl jarní úklid v našich loďárnách a okolí. Na ten se sešlo asi dvacet lidí. Vymetal jsem dolní loďárnu a riskoval silikózu. Naštěstí někdo přinesl masky proti prachu. Na letišti se nás sešlo pět - vlekař nejprve musel udělat tři lety okolo letiště, aby si osvěžil podle předpisů svou zručnost. Pak vyvlekl třikrát do výše okruhu (třista metrů nad zemí) DavidaG v L33 Solo (česká jednosedadlovka), pak Marka v LS3A (německá). Po něm jsem do L33 usedl já. Mark a já jsme se potkali nad hřebeny východně od letiště. Vznášeli jsme se na vzdušných proudech a bylo nám blaženě. Přistál jsem po hodině a Mark dokonce po dvou, báječný začátek nové sezony.
25. pátek Veslování a barvení vajíček Veslování bylo prima. Pak jsem celý den pracoval, jako všichni ostatní .. velikonoce se zde oslavují minimálně. I v pondělí je pracovní den. Večer jsme s Em barvili velikonoční vajíčka.
	Veslování Před veslováním jsem zahlédl zapadající Měsíc, a zastavil uprostřed ulice, abych ho vyfotil z kabiny auta (na snímku je vidět napůl uřízlý). Pak jsem si všiml, že jsem blokoval auto, které chtělo odbočit. Až když zaplo červené a modré blikačky, zatrnulo mi. Policajt mě ale nechal odjet bez průtahů. Tak jsem ještě využil další zastávky dole a vyfotil Měsíc ještě jednou.
24. čtvrtek Velikonoční zelený čtvrtek Fotil jsem od kanceláře západ Měsíce a východ slunce, vyšly docela rudé. Uvědomil jsem si, že to nebyla zrovna vhodná barva pro zelený čtvrtek velikonoční. Polepšil jsem se a o půl hodiny později jsem vyfotil ty samé záběry hezky zelené. Od přátel přicházelo plno velikonočních přání a tak touto cestou každému také přeji hezky prožité Velikonoce, veselé svátky jara!
	23. středa Veslování U laguny na mě volali ptákomilové. Tři srnky zevlovaly u soutoku. Poklidně jsem to vzal deltou k peřejím a zpět, pak obměnil svou obvyklou trasu veslování přímo uprostřed svižného protiproudu Kolumbie nahoru do východní laguny (odtamtud panorama). (8/5,6) Pak po zbytek dne jsem pracoval v kanceláři. 22. úterý Strávil jsem den velmi prozaicky v práci službou zákazníkům.
21. pondělí Veslování Snažil jsem se zachytit něco nového. Ptáci však byli poschovávaní, zaměstnáni zřejmě počínáním nových generací. Tak jsem udělal aspoň pár fotek na téma mosty a stožáry, zatímco se mi povedlo vydrat se proti proudu řeky Wena až k pátým peřejím. Odpoledne po práci jsem sestavil video z mého osmihodinového běžkaření před dvěma lety, které jsem nazval Náhradní Hög Loppet 2014. Tehdy jsem chtěl ukázat vedení závodu, které zas zrušilo tradiční třicetikilometrový přespolní běh (účast na kterém si předplatilo plno lyžařů včetně mě), že byli srabaři a svým opatrnictvím nechali odumřít jednu z do té doby populárních akcí.
	20. neděle Vítání jara Pospolitost Druidů z Wenatchee přivítala příchod jara na vrcholu Sedlové skály a obětovala tam bohům dvě nevinná dítka, zatímco se slunce vyhouplo nad obzor. Pusť si video nahlas a na plnou obrazovku.
	19. sobota Procházka po pláních nad domem Příroda se tam ještě neprobudila z šedohnědého přezimování, ale bylo už docela teplo. Vhodné pro zotavovací procházku, s mírným stoupáním a klesáním. Dokonce tam někdo umístil (vyhodil) pohodlné křeslo.
	18. pátek Veslování Bylo mínus dva pod nulou, ale svítilo slunce. Obvesloval jsem trasu od doku okolo železničního mostu, k bílému skladu a zpět. U koupaliště jsem měl psí společnost, zatímco jsem poslouchal přednášku. Na parkovišti se ohlásila jedna zájemkyně o plavání v Kolumbii. Když slyšela, že voda měla pět stupňů, zatřásla se a s hlasitým brrrr v dobře vytopeném džípu odjela. Aby čtenáři neměli dojem, že vše je skvělé a bezstarostné. Můj dobrý kamarád J se musí podrobit operaci. Držím mu palce, ať dopadne dobře.
17. čtvrtek Mezinárodní festival horských filmů V kanadském Vancouveru se každoročně koná tento festival. Z něho jsme v horském kině u Spící Dámy shlédli asi patnáct krátkých vzrušujících i dojímavých filmů. Zde jsou nejlepší ukázky. Pusť si je.. Předtím se naše parta šlapačů navečeřela tradičně U Gustava. (vpravo).
	17. čtvrtek Byl neskutečně nádherný den pro vyžívání se ve sjezdování, v průzračném vzduchu, výhledech, pohybu. Nasával jsem tu krásu i pro tebe.
16. středa Veslování Byl překrásný den. (+3/5) 15. úterý Mé úterý bylo prosté. Po dni v kanceláři mě čekal večer film v muzeu o zpěvných tažných ptáčcích. A jak to mají naším přičiněním čím dál tím obtížnější. Zde jsou ukázky z filmu.
	14. pondělí Veslování Mýval s hustým ocasem na mě čučel z ostružin, ledňáček z větve nad vodou.. oba ihned uprchli, jakmile jsem se začal přibližovat s kamerou. Tak jsem u laguny fotil kámen, ten se nehýbal, ale zato zas mě snášel prudký proud. Výzvy pro fotografa! Ostrý sluneční svit mě přinutil nandat si brýle, ucházely mi pak detajly podél břehů dolní i horní delty, kterými jsem vyvesloval k prvním peřejím, a pak nahoru po Kolumbii, kde u roury jsem udělal pár dalších dnešních fotek. Za počítání a zpívání jsem se svižně splavil k doku a tam se zas báječně vykoupal. Následně pak doma při vřelé koupeli ve vaně jsem zas krmil kočku Mňoukí jogurtem. Vždy se nyní na něj třese, jak mě vidí zamířit do koupelny.
Když už jsem se zmínil o penězích, tak zde se s tebou trochu více podělím o tom, jak je to v Americe zařízené s daněmi. Pobav se! Daně. Zde je musí každý vyplňovat, ať příjem má či nemá. Nikdo to za ně nedělá (když sami nemohou či neumí, musí jim to udělat specialista, za útratu). Je povinností každého občana i zde bydlícího člověka ročně daně přiznat. Je to docela dobrodružné. Už jen kouknout se na ten nejjednoduší formulář ti navodí atmosféru nastávající bitky. (Ten formulář musí vyplnit každý i když má příjem třeba jen mizivý či žádný, viz zde). Hodně lidí však má rozličné výdaje, které na tom prvním formuláři není kam napsat, tak se většinou používá formulář se dvěmi stránkami, tento. A aby se ti nezdálo, že tím to končí, většinou se k tomu formuláři musí přidat i plno jiných popůrných .. A ... B ... C … D … E .. atd. Zde jsou. Netočí se ti ještě hlava? Tak se koukni sem, kolik těch možných formulářů je: Přes dva tisíce! Tady je prvních dvě stě .. a v pravém dolním rohu si můžeš klinkout na dalších 200, atd.	Pro tvou představu, čím jsem se letos veselil - za firmu jsem musel vyplnit třináct stránek, a za společné osobní přiznání stránek deset. Tedy třiadvacet stran formulářů dohromady. Co tě možná překvapí, je že zde z důchodu musíš platit daně z příjmu. My s Em přiznáváme osobní daně na bázi "společné zdanění manželů ", sazby jsou úměrně nižší (viz zde, podívej se). Otevřela se ti ta tabulka? Podle nich se platí daně. Nejdřív si plátce spočítá všechny své příjmy za rok. Pak se koukne na první dva sloupce tabulky a najde si, kam jeho - její roční příjem spadá. Pak podle toho, jak přiznává - buď coby jednotlivec (třetí sloupec), či manželé přiznávající společně (čtvrtý), či odděleně (pátý), či hlava rodiny (šestý). Spočítej si. (Teď je kurz dolaru okolo 24 Kč.) Sečti si všechny své roční příjmy, vyděl je 24. Pak se koukni na odpovídající řádku a v tobě odpovídajícím sloupci ti to řekne, kolik daně máš zaplatit. (Pro jednotlivce ve třetím sloupci, pro společné přiznání ve čtvrtém.) Kdyby to bylo takhle jednoduché, přiznávat daně by byla radost. Je však ale plno úlev, většinou vzniklých z pochlebování politiků - kongresmanů - voličům. A tak se daňový kód čím dál tím víc zamlžuje, až si dost lidí myslí, že je to naschvál, aby ti, co jsou bohatí, se stali ještě bohatšími (je na tom možná dost pravdy)...
	13. neděle Na obřadu unitářů bylo téma, "Peníze". Zamysleli jsme se k čemu jsou, kam a proč bychom je použili. (Vhodné téma, fara vedle chátrá.) Během dne se hustě rozesněžilo a krajinu i vše okolo domu pokryla bílá nádhera. Šli jsme běžkařit (v mysli .. podívej se, snad se zasměješ). 12. sobota Dál už to nejde ! Za vyloženě pošmourného počasí jsem vesele vyrazil proti proudu postranní řeky Wenatchee. Ta byla sice dost vzdutá, ale přece jen se mi povedlo - jak šnekovi - prodrat se proti proudu, až ke čtvrtým peřejím. Na jednom místě jsem si dal odpočinek, odkud je vedlejší obrázek. Obrazně jsem si představoval, že tam řeka pramenila. Meztím Kolumbie se už oteplila, má teď 5°C. Nadále pokračuji se svými koupeli po veslování. Báječně osvěživé!
11. pátek Práce a daně Strávil jsem celý den coby úřední šiml uvnitř, i když venku bylo nádherné počasí. Odpověděl jsem zákazníkům a pak se pustil do dokončení přiznání osobních daní za Em a sebe za uplynulý rok 2015. Tentokrát jsem si je troufnul vypracovat bez pomoci daňového poradce. Snad i tak je berňák přijme. Se zatajeným dechem jsem vyplněné formuláře odeslal.
	10. čtvrtek Veslování Podělím se s tebou slovně o můj dnešní ranní zážitek - bohužel jsem ho nezachytil obrazově či na videu: Přibližoval jsem pozadu na skifu k písčité pláži v deltě soutoku postranní řeky Wenatchee s Kolumbií. Přes rameno jsem se koukal, abych se při dotyku pláže nevyklopil - když pojednou z vysokého strdí, asi tři metry ode mě, z výšky snad dvou metrů seskočila na pláž laňka, která, když mě uzřela, se zarazila - vlhký písek se při jejím přistání rozprskl na všechny strany jak při dopadu bomby. Srnka dokázala změnit svou trajektorii ihned o devadesát stupňů - ne už k vodě, jak měla zřejmě v úmyslu, ale podle ní - následovaná druhou laňkou. Ladně vysokými skoky odhopsaly. Zážitek byl ohromně působivý. Jiné fotky na této serii zachycují ranní scenérii u veslařského doku, kmen zvaný zářivá koupel zas z jiných úhlů, a tu scénu u pláže, kde byly ty srnky. Poslední fotka je pak od peřejí na řece Wenatchee. Venku byl krásný den, ale já ho dále strávil prací v kanceláři, hlavně přípravou osobního daňového přiznání za uplynulý rok. Večer jsme si s Em pustili méně známý film z 2002, Klub vyvolených.
9. středa Práce Nabízel jsem dalším zájemcům nejnovější kluzák z Litvy. Zde je více záběrů toho kluzáku pro představu, jak vypadá. Má kratší rozpětí křídel, třináct a půl metru. Odpoledne jsem strávil dokončením, vyplněním a vytisknutím formulářů pro přiznání federálních daní pro mou firmu za rok 2015.

8. úterý Vzdělávání Šel jsem se večer podívat na nafukovací planetárium, ve kterém můj známý Dirk povídal o noční obloze nad Wenatchee. Postavil ho pro zájemce dočasně v tržnici Pybus.
	8. úterý Veslování Obvesloval jsem zas svůj obvyklý okruh na Kolumbii, pozdravil známá místa i všechno ptactvo a zas se báječně vykoupal. Nevyfotil jsem nic jiného, než toto pro změnu .. pilíř železničního mostu. Práce Odeslal jsem pár zásilek náhradních dílů a tak vydělal na všechen projetý benzín za minulý týden.
7. pondělí Cesta z Portlandu do Wenatchee Jeli jsme nejprve na východ dramatickým kaňonem Kolumbie, který ta řeka vydlabala skrz pohoří Kaskády. Pak jsme zabočili na sever a pro zábavu jsme za jízdy pustinou počítali divoké koně. Během hodiny jsme jich napočítali 64.
	6. neděle V Portlandu u Roba a Lois Nejprve brzy ráno jsem se prošel ještě v Roseburgu poblíž domu Nancy. Uviděl jsem divoké krůty, jak se předváděly. Na dubech v okolí bylo plno jmelí. Přejeli jsme pak s Emily z Roseburgu na sever do tři hodiny vzdáleného Portlandu, kde jsme strávili den a noc u přátel Roba a Lois. Nejprve jsme se prošli oblastí jihovýchodního Portlandu, kde byl dům otevřených dveří galerií i soukromých studií v dobových domech, velmi zajímavé. Poobědvali jsme v indické restauraci Bollywood (odtamtud je krátké videjko). Setkali jsme se i se synem R+L, Carlem, který je grafický návrhář pro světoznámou firmu Nike, která v Portlandu má své ústředí.
5. sobota V Roseburgu u Nancy, Larryho a Antonyho Na den a noc jsme navštívili sestru Emily - Nancy a její rodinu. Nakoupili jsme zeleniny na trhu, jeli na pozdní oběd v pekařství uprostřed krajiny západně od Roseburgu a večeři si společně připravili doma u nich - grilované kuře s rýží, brokolicí, zelím, cibulkou a brusinkami.
	4. pátek Večer galerií v Ashlandu
4. pátek Veslování v Ashlandu Jedna čtyřka mužů odnesla člun k doku a za chvíli ho přinesla zpět. Byl zas moc velký vítr! Připojil jsem se tedy k osmi mužům v loďárně a cvičil s nimi hodinu na veslovacích trenažérech. Snažil jsem se vklínit do skupinového tranzu, sledoval jsem pokyny vedoucího „osmy“ .. docela mi to vyčistilo mysl, ve které se mi honily všelijaké představy. Po skončení cvičení jsem se zas sám vypravil na dok, který je od loďárny schovaný za přehradní hrází a zas jsem se v jezeře báječně vyšplouchal. Připojil jsem se pak k šesti veslařům na snídani v "Divoké huse". Cítil jsem se dobře, potěšen z vytvoření několika nově navázaných přátelství.
	3. čtvrtek Koncert dvou pián a bicích nástrojů Koncert se konal ve stejné síni Univerzity jižního Oregonu jako ten v úterý. V první půli jsme vyslechli Sonatu pro dvě piana a bicí nástroje z r. 1937 od Bély Bartóka. V druhé půli koncertu předvedla čtyřčlenná skupina Left Edge Percussion díla skladatele Johna Cageho "Třetí konstrukce" z r. 1941 a maďara Auréla Holló "José/beFOReJOHN5" z r. 2000. Hudebníci byli na piana Christine Eggertová a Jodi Frenchová, a na bicí nástroje Jared Brownová, Jordan Curcuruto, Joseph Howe a Kevin Younker.
3. čtvrtek Sjezdování na hoře Ashland Předpověď počasí vyšla na chlup. Zatímco se na dvou hlavních sjezdovkách konaly státní přebory juniorů, všechny ostatní sjezdovky a vleky byly prakticky liduprázdné. Zmrzlé sjezdovky postupně měkly, slunce pražilo, vzduch byl průzračný a čistý. Lyžařské středisko Ashland se nachází v jižním Oregonu, prakticky na státní hranici s Kalifornií. Pro hudební doprovod videa jsem použil nahrávku z vystoupení čtyřčlenné skupiny Left Edge Percussion v koncertní síni Univerzity jižního Oregonu. Práce Povedlo se! Další kluzák prodán a i půle platby vybrána. Obšťastnil jsem Litevce. Bude to první nový typ v Americe, zvaný miniLAK.	Pusť si video se zvukem a na celou obrazovku!
	2. středa Galerie umění V areálu univerzity je muzeum umění, kde měli vystavená v jedné části avantgardní díla a v druhé výtvory studentů na téma "omezte vlastnictví ručních zbraní". Na obrázku vlevo jsou šikmě seříznuté kmeny stromů částečně pomalované barvou z propisovacích tužek a syntetické smůly.
2. středa Veslování Tentokrát jsem se na vodu dostal, ale zvedly se takové vlny, že mě kajutu zaplavily. Pokusil jsem se o fotodokumentaci. V té spoušti jsem si nevšiml, že jsem nevědomky pootočil nastavením na kameře, která mé obrázky z vody přeexponovala natolik, že jsem z nich vydoloval jen abstraktní kompozice. První záběr ukazuje v levém dolním rohu uchycení vesla, třetí mou zaplavenou kajutu. Další fotky jsou z doku, když se vrátily týmy žen. Pomohl jsem jim s odklidem. Práce Zdá se, že zas prodám další kluzák.
	29. pondělí, 1. úterý a 2. středa Povídání, večery a snídaně. Na fotce vlevo je zachycena kamarádka Eda a Sheily, Carol. Chodí spolu na vycházky.
1. úterý Koncert kvarteta saxofonistů z Quebeku Toto bylo největší popotahování za uši, které jsem v životě zažil. Místo toho, abych sem dal své nahrávky, odkáži tě na už na YouTube se nacházející, které vystihují zvuky, kterými nás kvarteto hojně obšťasnilo. Vystoupení bylo v budově hudby místní univerzity v Ashlandu. Setkej se s Quasar saxofonovým kvartetem Frank Zappa, Quasar Saxophone Quartet
	1. úterý Veslování v Oregonu První den měsíce března jsem přivítal za svítání na jezeře Emigrant v městě Ashland, v jižním Oregonu. Na veslování ve vodě to nebylo, silný vítr zdvihal vysoké vlny, ale zato uvnitř v loďárně místního veslařského klubu, kde bylo k dispozici 24 veslovacích trenažérů, se již silně potilo devět mužů a tři ženy. Připojil jsem se k nim. Pozdravil jsem se s Joe Lusou, dlouhodobým trenérem, nyní v důchodu, a novým, na plný úvazek mladým Rickem Brownem. Toho přilákal klub do Ashlandu až z přes celou Ameriku vzdáleného Pittsburgu. Po cvičení jsem pomáhal s údržbou, převozem osmy do loďárny a na závěr jsem se hezky u doku v jezeře vykoupal. Voda byla zřetelně teplejší, než touto dobou ve Wenatchee. Dle údajů vodní správy měla asi osm Celsia. Sluníčko krásně sálalo a tak jsem si po koupeli ještě dopřál i chvíle opalování.