Vítkovy noviny |
||
červen 2012 |
||
Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | Pošli mi email |
Čas, teplota a počasí ve Wenatchee |
|
Vítkovy noviny |
||
červen 2012 |
||
Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | Pošli mi email |
Čas, teplota a počasí ve Wenatchee |
|
| Jaký byl červen tvůj? | |
| 30. 6. Sobota. Večer měl Evan třetí závod, hodinovou honičku v chumlu asi třiceti jezdců, kteří mnohokrát objížděli čtyři městské bloky ve středu města. Víc fotek a videjka... |  |
| 30. 6. Sobota. Evan měl tento den dva závody. První byla rychlovka, v deset hodin ráno. Používal přitom svá nová karbonová kola. Víc fotek a videjka.. |  |
| 29. 6. Pátek a sobota. Stanovali jsme v kampu na severním okraji Baker City, a vyráželi za Evanem na jeho starty a finiše, mezitím si prohlíželi historické město. Na mapu se dostalo díky objevení zlata poblíž, okolo 1860. Víc fotek... |  |
| 29. 6. Pátek. V okolí města Baker City ve východním Oregonu se konala první etapa čtyřkolového závodu. Evanovi se vedlo tento den velmi dobře a skončil na celkově třetím místě. Víc fotek... |  |
| 29. 6. Pátek. Veslování a pak odjezd do Oregonu.Poblíž Pendletonu v Oregonu jsme se zas po čase setkali s Olafem v krásném parku poblíž místa kde pracoval v lese. Víc fotek. |  |
| 28. 6. Pracoval jsem celý den v kanceláři, dělal platby, odesílal zásilky, odolal nutkání jít znovu plachtit, naposledy před nastávající pauzou. Balil jsem se a připravoval na okružní 2000 km dlouhou cestu. Pátek - sobota - neděle: Budeme v místě B na mapě (Baker City), kde bude Evan závodit na kole. Pondělí - úterý, pocestujeme po trase z B do C (do Ashlandu). Středa - čtvrtek v C (v Ashlandu). Pátek - sobota pojedeme do Roseburgu, Portlandu, Seattlu, pak zpět do Wenatchee. Z Ashlandu s sebou povezeme rodiče Emily, a ze Seattlu možná také Karlu. V neděli pak se bude konat oficiální oslava odchodu Emily do důchodu a také jejích narozenin. Sezváno je plno hostů, oslava bude na zahradě domu jedněch přátel ze šlapání. |  |
| 27. 6. Plachtění. Klouzal jsem zprvu nad horami a pak planinami. Zajímavé bylo, že se vytvořily mraky a místo toho aby rostly, v průběhu dne se smrskly. Vzduch se rychle vysušil. Dolet zpět byl výzvou, ale povedl se. Zas jsem postoupil v oblastní soutěži. Více fotek... |  |
| 27. 6. Veslování. Celé na východní straně Kolumbie pro velmi vysoký stav vody a silný proud. |  |
| 26. 6. Celý den jsem pracoval v kanceláři. Večer jsme se s Em dívali na film Potomci, který nás oba pohnul. Byl z 2011 s v hlavní roli George Clooney, tragikomický osobní rodinný příběh, nafilmovaný shodou okolností přímo na místě, kde jsme týden v dubnu byli, na Havaji. | |
| 25. 6. Šli jsme na šlapání s Don a Barbarou Flick na konci kaňonu č. 2, na kopce zvané přezdívkou Dva prsy. Je odtamtud prima pohled do kraje na západ, který je neobydlený. Prima procházka. Známe se z pospolitosti unitářů. Don ja navíc pilot a vleká pro náš klub, a dal se také do plachtění. Víc fotek. |  |
| 25. 6. VESLOVÁNÍ.
Přivítala mi zátoka místo chodníku k loďárně. Pá
jóo, no teda, řekl jsem si. Sundal si boty, ponožky,
vyrhnul kalhoty ke stehnům, a přebrodil se, dveře se
otevřela ztěžka a pomalu, jak vrata do zdymadel,
odhrnovala záplavu. Uvnitř vše bylo ve stadiu chaosu..
koberce se vznášely, kanoe nadzdvihla ostatní plavidla
z úchytů, plovací vesty plovaly, ručníky zmáčené.
Výhoda byla, že jsem mohl vyveslovat přímo z uvnitř
loďárny. Proklestil se pobřežní vegetací na volnou
vodu, udělal fotky mostu k doku, zpříčeného. U
Laguny voda přetékala přes molo i přístupový most.
V deltě jsem se krmil ohromně chutnými plody keře, ty
vypadaly jako ostružiny, ale byly mnohem sladší.
Nevím, jak se ten keř jmenuje. Vyvesloval jsem velmi
vysokou vodou až k třetím peřejím na Wena, a pak už
dál jen po proudu a k loďárně, zpíval si a
počítal. Bylo mi skvěle. Důvod pro vysokou vodu byly tající sněhy v horách, nedávné deště a ohřívající se teplota. Přehrady nemohly tolik vody udržet a musely přepouštět. |
 |
| 24. 6. Plachtění. V
1353 jsem odstartoval .. zprvu nemohl vystoupat, ale pak
ano, zavolal Em, a pak se rozhodl letět na jih.. proti
větru nejdřív.. mohl bych býval doletět až do
údolí Yakimy, domlouval se s leteckým dispečerem, ale
ten drmolil na mě moc rychle a já nerozuměl jestli
vojenská střelnice byla přístupná či uzavřená .-
přes tu bych musel letět. Tak jsem otočil na její
hranici, a letěl na sever.. úžasnou přeskokovou
rychlostí... 170 km jsem překlouzal průměrem 125
km/h. (ty data jsem se dozvěděl později až ze svého
GPS záznamu) Před Omakem jsem se rozhodl dál neletět, místo toho jsem využil do vzdušných dálnic řadících se mraků, proti větru to šlo pomaleji, ale stejně krásně a rychle a bez potíží jsem doklouzal zpět k Wenatchee. Chtěl jsem udělat pak dlouhé vybočení z nahoru a dolu letu, aby výsledek byl trojúhelník. Leč na východ termika úplně zdechla, a na západ vysoká oblačnost zastínila krajinu, a i tam stoupáky odumřely. Plácal jsem se moc dlouho snažíc se dostat se co nejdál na západ a má vysoká průměrná přeskoková rychlost opadala.. tak jsem aspoň přidal další kilometry letem na sever, a zpět. (To bylo dobře, po vyhodnocení se ukázalo, že toto byl můj třetí nejlepší let sezony, a zas mě posunul výše na žebříčku oblastní soutěže, kde jsem z padesáti soutěžících na třetím místě.) Při přistání to foukalo přes dráhu od hangárů, přistál jsem napříč. Přihlížející motorový pilot, který poblíž roloval, a zřejmě mé přistání sledoval, komentoval po rádiu.. „ohromné, tak takhle bych také rád někdy mohl přistat“. Jak jsem zastavil, tak jsem mu poděkoval radiem, pak zakončil svá oznamování účastníkům letového provozu na a v okolí letiště Wenatchee slovy, že jsem přistál a opustil přistávací dráhu 25 tráva. Když jsem vylézal z kabiny, uvědomil jsem si, jak promrzlý jsem byl. Víc fotek... |
 |
| 23. 6. Exkurze do hliníkárny. Na oslavy 60ti let od založení měla místní hliníkárna den otevřených dveří. Poslední měli před 20ti lety. Docela mě nadchlo jít se podívat, jak to vypadá uvnitř, tak často se tam normální smrtelní nedostane. Spolu se mnou a Emilí přišlo plno jiných zájemců, přes dva tisíce lidí. Mezi nimi jsme potkali řadu známých. Exkurze byla velmi dobře zorganizovaná a doplnil jsem si mezery ve vědomostech a spojil představy se skutečností. Jediný mínus byl, že se uvnitř nesmělo fotit. Tak těch pár fotek, které jsem udělal, jsou pouze zvenku, informatívních. Fotka vedle je z brožury, proto nekvalitní. Pro ty, které zajímají statistiky: Závod je čtvrtým největším zaměstnavatelem v oblasti, dělá tam okolo 500 lidí, ročně vyrobí 142 tisíc metrických tun hliníku, mzdy jsou 52 milionů dolarů, elektřina je stojí 32 milonů, výrobna odebírá přes 200 megawattů elektriky od dvou místních přehrad, čtvrtinu celkové roční produkce těch hydroelektráren. Bauxit v práškové formě silika dovážejí z Australie, 700 železničních vagonů ročně. Mají nainstalované lapače exhalátů a člověk si ani nevšimne, že v okolí takový průmyslový kolos je. Pamatuji, že před třiceti lety bylo údolí tou hliníkárnou pěkně začouzené. |  |
| 23. 6. VESLOVÁNÍ. Vysoká voda. K horním peřejím a k mostu. Víc fotek. |  |
| 22. 6. Práce. Emily
odešla naposledy do zaměstnání, od zítřka je
definitivně v důchodu. Já mezitím objednával další
náhradní díly pro Blaníky z ČR, a obnovoval kontakty
na údržbovou síť také pro motorová letadla, dělal
účtovnictví. Večer jsme se zúčastnili velké oslavy v kulturním domě v Cashmeru. Naši přátelé Larry a Penny slavili svůj odchod do důchodu. Sešlo se přes sto pozvaných lidí. Vnučka se vrtěla venku. Víc fotek pro ty které zajímá, kteří lidi přišli, a jak to uvnitř vypadalo. |
 |
| 21. 6. VESLOVÁNÍ. Byla vysoká, svižná voda. Hledal jsem zvířata, ale všechna byla poschovávaná, jen pár hus a volavka přeletěla, na kládě seděla merganser kachna, ale bez kachňátek. Snad jsi o ně nepřišla, volal jsem na ní. Vyvesloval jsem proti velmi silnému proudu na Wena až k třetím peřejím, cítil se skvěle. Pak v deltě jsem objevil kytky levandulové barvy (kdo je zná?), vyvesloval k hornímu mostu a svižně se sklouzl po proudu zpět k doku. Na něm mladý muž, oděný jen v trenkách, dělal kliky, byl celý zpocený. |  |
| První letní den ... 20. 6. Dopoledne jsem pracoval v kanceláři, ale pak jsem se mohl uvolnit a vyrazit jít plachtit. Stálo to za to! Doletěl jsem až do Kanady a zpět, a tímto letem se posunul v celkové klasifikaci v poli padesáti soutěžících z pátého na třetí místo! Byl to úchvatný let, který byl většinou nad horami. Podívej se na víc fotek a mapku... |
 |
| 19. 6. Strávil jsem celý den prací v kanceláři. Odeslal jsem pár zásilek. | |
| 18. 6. VESLOVÁNÍ.
Doručil jsem v půl páté ráno našeho hosta Lauru na
místní letiště, odkud se vracela domů do Nebrasky, a
vyrazil na vodu. Bobr táhl větev, volavka proletěla okolo, vyvesloval jsem k vodnímu mostu a svižně zpět. Na kládě sedělo 13 housátek merganser. K haldě a zpět. Bylo mi krásně. Při snídani jsem četl reportáž o Velikonočním ostrově v Zeměpisném časopisu. Pak jsem pročítal reportáž o tom samém v blogu od Jirky Bíny.. Mnohem více jsem z toho měl. Díky, Jirko! Rozložili jsme s Em kompostový buben a zas ho složili, teď fungoval. Emily odešla na pohoštění sekretářkami školy a já ulehl brzy. |
 |
| 17. 6. Karla i Evan mi
popřáli ke Dni otců. Společnými silami sestavili
přáníčko, oba na kole, Karla v Seattlu ve Washingtonu
a Evan v Austinu v Texasu. V pospolitosti unitářů podala kandidátka duchovní Laura formální obřad, povedl se jí. Při následném hlasování jí zúčastnění členové zvolili za novou pastorkyni. Pospolitost nabídla Lauře tříletou smlouvu.Teď záleží na tom, zda i její rodina se bude chtít přestěhovat. Její manžel dělá analytika pro jednu velkou železniční firmu na jejich ústředí v Omaze, a tři děti 13 - 9 - 6 také budou mít své námitky přesunout se o několik tisíc kilometrů od přátel a příbuzných. Strávil jsem odpoledne na letišti, na zemi, povídáním s členy klubu. Večer se u nás sešly ženy a já byl páté kolo u vozu při večeři. |
 |
| 16. 6. Sraz spolužáků
po padesáti letech. V duchu jsem se zúčastňoval. Moc
mě potěšili přátelé, kteří předali mé pozdravy
a pověděli o účasti. Na letišti byl den otevřených dveří, náš aeroklub dával vyhlídkové lety u příležitosti Dne otců. Sestavil jsem zas svůj kluzák, pak jsem svezl jednoho tatíka v dvoumístném klubovém větroni. Navečer Emily přivezla k nám domů navštěvující kandidátku na novou duchovní v pospolitosti unitářů, Lauru, z Nebrasky. Ubytovali jsme jí u nás na následující dvě noci. Povečeřeli jsme u přátel Larryho a Penny, Laura je ta napravo. > |
 |
| 15. 6. Plachtění. Zase
po letech přistání do pole - tedy ne úplně, ale mimo
domovské letiště.
Modré stoupáky. Řekl jsem si, poletím do Efraty a pak
na sever k vzdáleným mrakům. Ty se téměř
schovávaly za obzorem nad horou Moses. Pak se uvidí.
Tak jsem udělal. Letěl v modrém a na sever od Kolumbie
jsem se silně nutil dál pokračovat. K Moses jsem
dorazil jen 300 m nad tou horou, za ní byl padák.. a
mraky byly rotory.. ne běžné kumuly. Nicméně,
vystoupal jsem následně skoro do 3 km a letěl dál na
sever,l než jsem otočil 50 km od kanadských hranic. Chtělo se mi ale doletět dál,
mnohem dál. Poslední dobrý stoupák byl u Chelan.. a pak nic.. doklouzal jsem k Waterville, tam byl jen 500 m nad letištěm. Pátral jsem ale už nic nenašel, a po šesti minutách jsem ztratil výšku a přistál na úzké asfaltové dráze. Teď co? Mobil jsem měl vybitý, tak jsem musel najít někoho. Odtáhl jsem kluzák z dráhy, šel asi půl km do jednoho domu u státní silnice č. 2. Obtloustlý majitel si mě podezřívavě prohlížel. Po chvíli, když jsem ho ujistil, že hovor bude místní, mi umožnil zatelefonovat vedoucí mého pozemního sledu. Emily akorát přišla „do domu“ (později vysvětlila, domu L+R, se šlapači). Já jí navrhoval, ať ze šlapačů vezmě někoho s sebou. přislíbila, že přiveze vlečňák. Odhadl jsem, že přijede před osmou večer. Měl jsem dvě hodiny před sebou. Chodil jsem po liduprázdném letišti, dojedl zásoby jídla, nakonec si lehl na plechy připravené pro střechu dalšího hangár, spal asi půl hodiny. Konečně Emily přijela a za sebou přitáhla vlečný vůz. Pomohla mi s křídly, já udělal zbytek rozkládání a nakládání. Koupil jsem Em a sobě zmrzlinu u benzínky ve WVL, řídil, o půl desáté jsme dorazili jsme na letiště ve Wena, Em odjela. Já odpojil vlečňák, zatáhl vlečnou do hangáru (ta ještě stála venku.. kdybych býval neměl mobil vybitý.. stačilo by zavolat třeba Danovi M.. a ten by mě býval mohl odtáhnout.. stálo by mě to asi 50 dolarů či více.. no nic.. takto mě to stálo vděčnost a být hezký k Emily). Let byl asi 330 km. Víc fotek... |
 |
| 15. 6. VESLOVÁNÍ. Dostal jsem se k vodnímu mostu a haldě, cestou vyfotil flotilu merganser housat s kachnou, a orlovce s větví v pařátech. Krásně se mi poveslovalo. Víc fotek... |  |
| 14. 6. Pracoval jsem. Navečer jsme s Emilí sestavovali kompostník, který dostala coby dárek do důchodu od jejích spolupracovnic. Výrobek sice nebyl z Číny, ale z Israele. I tak jsme montáž popletli. | |
| 13. 6. VESLOVÁNÍ. Vyrazil jsem na klidnou vysokou hladinu, u laguny na mě syčel husák, vystrkoval růžový jazyk, ukazoval se před houfem jiných hus a spoustou vzrostlých housat. Pak jsem udělal videjko flotilky merganser kachny s kachňátky. Jel deltou a tam natrefil na dvě srny! Udělal jsem pár video záběrů a fotek. Pak jsem to vzal proti toku vzduté řeky Wenatchee a vydral se podél pravého břehu až k třetím peřejím, dal si pěkný záběr. Moc prima. Pak co mi trvalo půl hodiny proti proudu jsem splul za pouhých osm minut zpět k soutoku s Kolumbií. Orlovci nebyli doma v hnízdě. Nad koupalištěm přede mnou prchala skupinka mergaszer kachňátek s kačenou, měli jsme závody, a neskutečné.. i přes mé největší úsilí zabíráním na skifu co nejvíc jsem mohl mě unikaly.. pak zabočily do středu řeky, já za nimi a tak, aby dál na řeku nešly, bylo by to moc daleko od břehu pro ta kachňátka... navrátily se a pokračovala v tom ohromujícím tempu dál proti proudu podél břehu.. až po asi odhadem 600 metrech tohoto závodění to vzdaly v jedné zátoce a schovaly se pod větve keřů.. matka pak pátrala po jednom, které to vzalo po proudu.. omlouval jsem se jim, že jsem je tak potrápil. Později jsem viděl, že i kačer se zapojil do opětného nashromáždění všech kachňátek, tak snad se nerozpojili. Víc fotek a videjek.. | Když klikneš na obdélníček napravo, promítne se video na celou obrazovku. Zapni si zvuk! |
| 12. 6. Strávil jsem celý den v práci a v předvečer si vyšlápl směrem k hřbitovu starousedlíků. Večer jsme si promítli film o historii rockového autora a zpěváka Harry Nilssona, přítele Beatles. Film mě hodně pohnul. Pusť si ukázku > | Když klikneš na obdélníček napravo, promítne se video na celou obrazovku. Zapni si zvuk! |
| 11. 6. VESLOVÁNÍ. Na
řece byli bobr, husy, mergnser kachna s kachňátky,
volavka. Orlovec nesl větev na vysoký stožár se
světly, tam se mu nedařilo zachytit větev o něco. Jel
jsem deltou a pak po Wena po obvodu peřejí až k
třetím.. bez nabrání.. krásně se protáhl. Fotka. Dolů k soutoku, orlovec odletěl
z hnízda, jel jsem k mostu, zpíval a halekal. Odpoledne jsem plachtil nad horami, byl to uchvatný let. Zprvu jsem musel trpělivě dvě hodiny vyčkávat poletováním v nízkých výškách v okolí letiště, než se mi podařilo odpoutat se a přeskočit do hor. Zde je záznam z letu a tady více fotek. |
 |
| 10. 6. V kostele unitářů bylo rozloučení s duchovní Carmen, která se rozhodla ukončit svou službu naší pospolitosti. Odpoleden jsem šel plachtit. Byla modrá termika, jen nad horami byly mraky a větrno. Víc fotek... | |
| 9. 6. ŠLAPÁNÍ ZA VICHŘICE. Vyšlápli jsme si na kopec, kde na vrcholu vál vítr přes 90 km/hod. Cestou jsme viděli kojota a plno krásných horských květin. Víc fotek... | Když klikneš na obdélníček napravo, promítne se video na celou obrazovku. Zapni si zvuk! |
| 8. 6. VESLOVÁNÍ. Byla
velmi vysoká voda. U Laguny jsem viděl merganser kachnu
zblízka jak se vynořila ve velmi silném proudu, s
rybou v zobáku. Kameru jsem zrovna neměl namířenou.
Bylo fascinující sledovat jak krátká křídla
nejdřív zabírala jak lopatky parníku do vody až se
kačer konečně zdvihl a letěl. Kus nad lagunou jsem si
nabral jel přes moc velké vlny, namočil ponožky. Jel
deltou a po vzduté Wena snadno až k vodnímu mostu, a
tam jsem se rozhodl vydrat se nad peřeje, povedlo se mi
a vyvesloval až k třetím peřejím, přes velmi silný
proud a další nabrání. Bylo to velmi pěkné
procvičení a výzva. Po proudu u mostu pro pěší
fotil koromorány na stromě a nechal se nepozorně
snést do křoví, vyprostil se bez nehody. K hnízdu
orlovce a nad koupaliště, pak po proudu za zpěvu a
zpívání. Bylo Sluníčko i Měsíc, pak se začlo
zatahovat. Víc fotek a
videjko... Večer jsme se šlapači oslavili výročí v taverně McGlinn´s. Pak jsme se dívali u Monteho a Judy na dokumentární video od Nialla Fergusona .. byla tam i Praha a rokenrol Petr Janda a Plastic People .. zajímavé postřehy, jak džíny a rokenrol podryly komunismus (část o ČR začíná v 50té minutě programu). |
 |
| 7. 6. Silně pršelo.
Pracoval jsem. Navázal jsem kontakt s leteckým
výrobcem v Popradě. Rodina. Četl jsem o cyklistickém závodě, kde syn Evan soutěžil, zatímco byl služebně v Texasu. Píše o svém zanícení zajímavé zprávy. |
 |
| 6. 6. VESLOVÁNÍ. Byla
vysoká voda. Vzal jsem to Deltou a k vodnímu mostu,
fotil zdálky orlovce v hnízdě s lyžařským
střediskem v pozadí, pak k haldě. V práci jsem podal větší objednávku na kola a brzdy pro transportní vůz pro kluzák. |
 |
| 5. 6. Bylo hnusné počasí a míň jak 10°C. Mluvil jsem s Milanem a jeho nadcházejí výpravě s ochranáři do Krušných hor. | |
| 4. 6. VESLOVÁNÍ. Za
deště a mrholení. Viděl jsem kachny s kachňátky,
volavku. Byla vyšší voda, vzal to deltou. Vyvesloval
jsem k silničnímu mostu po Wena, hlavou se mi honily
zážitky z včerejšího terénního pochodu tam
poblíž po břehu, vybavoval jsem si rozmáčené a
prohnilé špinavé tábory bezdomovců, v houštinách.
Od soutoku jsem si sundal bundu a vesloval dál v
mrholení, bylo mi skvěle. K haldě a pak u východního
břehu Kolumbie utrhl pár větviček akátů s krásně
vonícími bílými květy. Víc
fotek... V práci jsem pak mluvil s Luďkem a poskytl mu pár rad na přepravu kluzáků čs. reprezentace na letošní mistrovství světa v plachtění, které se bude konat v Texasu v USA přes tři týdny, od posledního týdne v červenci. Emily přišel její dárek ode mě a od šlapačů, IPad. |
 |
| 3.6. Šli jsme na společenský večírek u Taves v Quincy i pro partnery členů skupiny Covenant. Bylo asi 12 lidí. Setkání bylo v domě jedněch ze skupiny, ovocnářů, uprostřed polí a sadů. Bylo hodně povídání, zákusků a večeře. Znal jsem všechny, a přesto se dozvěděl o mnohých nové. Vyhrál sem si i se dvěma tamními psy na louce. Napil jsem se moc vína, cestou domů mi bylo špatně. Víc fotek... |  |
| 2. 6. PLACHTĚNÍ. Odstartoval jsem v 13 h, přistál 1830.. uletěl 410 km .. Ritzville, na sever od GrCoulee přehrady, Wena. Prima. Skončil jsem dnes na prvním místě v oblasti a sedmý v USA. |  |
| 2. 6. VESLOVÁNÍ. Na Wena byla vysoká voda, dostal jsem se jen k železničnímu mostu. Zažil jsem útok malého ptáka na orla, podívej se na obrázky, vyvesloval pak k haldě a zpět. Víc fotek... |  |
| 1. 6. Byl jsem se
podívat na obřad přijímání nových amerických
občanů, mezi nimi kamaráda Olega Novikova.. v
základní škole Columbia ve Wenatchee. Víc fotek a
dvě videjka. Odpoledne jsme šlapali se šlapači k hřbitovu pionýrů.. bylo horko! Víc fotek ze šlapání.. Večer jsme se sešli s Olegem a Dianou na večeři a procházku galeriemi. Karla přijela na jednu noc k nám do Wenatchee, zítra chtěla za Adamem do Stehekinu. |
 |
