Vítkovy noviny červen 2017

	Hezký den !
29. čtvrtek Veslování Za krásného sluníčka jsem zas vyrazil na řeky Kolumbii a Wenatchee. Na ostrohu u laguny jsem si všiml, že tam již s předstihem šesti dnů instalují baterie raket pro ohňostroj k oslavám svátku nezávislosti USA. Dále, již na postranní řece, se zřítil velký topol. V horní deltě jsem si pochutnával na moruších. Přitom jsem objevil přímo v nich hnízdo s dvěma vejci. Čtvrdlikání ptáků ustalo, když jsem se tam ochomýtal. Nejspíš mě sledovali rodiče, znepokojení. U roury jsem fotil orlovce, ale nepovedlo se. Nad haldou jsem se zas báječně vykoupal a pak opaloval cestou zpět k doku. Sluníčka bylo přehršel.
	28. středa Plachtění Měl jsem napilno v práci, ale když mi úpěnlivě volali z letiště, z našeho aeroklubu, zda bych mohl vypomoci, udělal jsem dobrý počin. Náš aeroklub má dvousedadlový větroň, která má omezení povolené vzletové hmotnosti. Ti, kteří se chtějí nechat svézt či se naučit létat s instruktorem, ale kteří se současně rádi sytí, nemají u nás šanci. Je to tím, že součet váhy zájemce a pilota vychází nad bezpečnostní mezi. Ale aby aeroklub nezaniknul, hledají se řešení. Jedno z nich je spárovat lehčí instruktory s břicháči. O mě se ví, že se moc necpu, a tak jsem dnes zas létal, s nějakým panem Rankinem. Ten sice už delší dobu létá s bezpilotními prostředky, ale rozhodl se zkusit, jaké by to bylo, kdyby pilotoval skutečný letoun. Ve vzduchu jsme vydrželi přes hodinu. Pan Rankin pilotoval víc jak půli toho letu, byl nadšený a zas přijde.
27. úterý Veslování Na doku tým filmařů točil "rekreanty" - prý pro město – turistiku. Nejprve lidi v nafukovacích duších, pak na prknech ve stoje. Dnes jsem to vzal deltou k peřejím. Cestou jsem mlsal moruše. Pak od peřejí až k hornímu koupališti jsem vesloval popředu. To už jsem byl vysvléknutý jen do plavek a vesty. Nad haldou jsem fotil první žluté kosatce. Tam jsem se i vykoupal a cestou zpět k doku se opaloval. Nádhera. Voda měla 15°C a vzduch už 22°C.
	26. pondělí Západ slunce před naším domem
Večeře Pojedli jsme kuře v kokosové omáčce s květákem, koriandrem a praženými mandlemi. Vařil jsem to kuře čtyři hodiny. Chutnalo výborně.
	Šlapání s Em u Missie (Egg Road) Napočítali jsme 37 druhů horských květin - tedy, já asi osm a Emily zbytek. Můj otec, učitel botaniky, by na ní byl hrdý.
25. neděle Karla se vrátila zpět na místo, kde nyní bydlí na Aljašce z týdenního narozeninového dobrodružství a poslala fotky. Strávila ho s jejími třemi přítelkyněmi z Flagstaffu. Podnikly několik výletů. Připojil se k nim i nebojácný pes Auggie. Nechaly se vyvézt vrtulníkem na ledovce, pěšky si vyšláply na horu nad Skagway a oslavily její narozeniny drobenkovým rebarborovým koláčem.
	Veslování - první letní plavání v Kolumbii Na doku lovil mladý rybář. O derby nevěděl. Vzal jsem to deltou a k peřejím na Wena. Trvalo to dvakrát déle, než běžně, pro svižný proud. Kamarádi vodáci vyrazili na katamaranech s vnoučaty. Poblíž roury jsem si poprvé letos v létě zaplaval v Kolumbii. Voda měla už skoro 15°C. Pak jsem se opaloval při splývání zpět k doku. Byl nádherný den. Unitáři měli program o úctě - respektu. Poslouchali jsme Arethu Franklinovou, které proslavila stejnojmenou píseň skladateli Otis Reddingovi. Vložila do jeho původního textu dodatek, budeš mě respektovat, když přijdu domů? Pak jsme v menších skupinách diskutovali, jak se respekt vztahuje k sedmi principům unitářů a nám jednotlivě.
24. sobota Vítání léta u Larryho a Penny
	23. pátek Karle je 29 - na ledovci na Aljašce s přítelkyněmi z Flagstaffu
Veslování Byl naprostý klid, pohoda. V roští u břehu hledal mýval svou snídani. Na jihu delty srna doprovázela hopsavého kolouška. Flotila hus překračovala soutok Wenatchee s Kolumbií. O kus proti proudu pokukovala od břehu obluda. Pod akvaduktem jsem si vydechl, proud byl silný. Okolo projel nákladní vlak. Svišť u horního mostu pokukoval na hromadu beden na jablka. U moruše jsem si všiml nečekaných zbytků někoho snídaně. Asi vnitřnosti ryby. Anebo že by to byl rak? Poraď. Je tam malé klepeto! A pak poblíž roury matka merganzer usměřňovala svá mláďata, aby žádné z nich nepadlo za oběť k snídani nad nimi kroužícímu orlovci. Voda zas o trochu poklesla a začly z ní vykukovat listy kosatců.
	22. čtvrtek Zpracování úrody Emily popsala svůj cyklus tohoto týdne: Šlapat > jíst > spát > trhat jahody > dělat džem > Šlapat > jíst > spát > trhat maliny > dělat džem > OPAKOVAT ! A mraznička zobrazuje výsledky! Jahody nahoře, maliny níže. Únavné, ale zábavné ...
21. středa Veslování v první den léta Po Kolumbii táhl motorový člun nafukovací vor se čtyřmi otužilci na něm. Voda dnes měla skoro 14°C. Vor se jim občas převrhl a skončili ve vodě. O kus dále, u laguny, jsem natrefil na mateřskou školku. Kachnu merganzer sledovalo v průvodu přes dvacet (!) merganzátek. Voda byla dnes zas trochu nižší. Vyčnívala z ní vyhlídková plošina, kam mohou zajet i vozíčkáři. Kvůli naplaveným kmenům a pařezům je nyní poněkud nepřístupná. V deltě si mě zvědavě ze břehu prohlížela srna a sledovala mě (video). Vysoko na Kolumbii, poblíž lanovky, pořádali ptáci letecký den, jak stíhačky. Byl nádherný den.
	20. úterý Sbírání malin Mary a Chris z pospolitosti unitářů nás nechali načesat si z keřů malin u jejich domu, kolik jsme chtěli. Za necelou hodinu jsme jich natrhali přes šest litrů.
19. pondělí Kuchtění a Mňoukí, znavená hudebnice Emily včera koupila kuře. Naštěstí bylo už zabité. Mělo ale ještě plno žeber a kostí. Překonal jsem odpor a před svým pozdním obědem jsem kuře zbavil kůží, špeků - ty jsem vyhodil do odpadků. Odřezal jsem pak plátky masa pro pozdější večeři. Z kostí a zbytků masa jsem si vyvařil polívku. Dal jsem do ní hrst "českého koření"! Vypil jí a ohryzal kosti. Coby přílohu jsem si dal dvě veliké syrové mrkve a ředkvičky, mléko. Vynikající! (Emily o tom nevěděla, šlapala mezitím v horách se svými dvěma kamarádkami. Později mi řekla, že napočítaly přes padesát druhů kvetoucích horských květin!) Pro společnou večeři jsem pak ugriloval kuřecí plátky, pěkně předtím namarinované v sojové omáčce, nasycené čerstvým česnekem a rozmarýnem. K tomu jsem na Emilin návrh ogriloval plátky cibule, papriky a cuket, smáčených v olivovém oleji. A hlavně pro sebe uvařil zrna quinoa. Chutnalo vše skvěle!
	Veslování Od doku jsem odrazil před půl osmou. Byla zas vyšší voda, ale ne extremní. Klid, krásně se veslovalo. Na řece Wenatchee jsem koštoval první, ještě malé moruše. U peřejí jsem otočil, vzal to pak horní deltou k hornímu mostu, kde jsem u břehu zakotvil. Byl jsem bosý, tak to šlo v pohodě. Vytáhl jsem skif na břeh u další moruše, které jsem si nově všiml.
18. neděle Večerní procházka nad městem Zapadající slunce ozařovalo krajinu a vytvářelo malebné scenérie.
	V posledních týdnech a zvláště dnech pracovala Emily s dobrovolnicemi na přípravě a průběhu trhu s použitými věcmi na dvoru pospolitosti. Byla z toho zvlášť unavená, i její kolegyně Chris. Nechaly se odfotit před poutačem, který dobře vyjádřil na co se těšily - aby měly konečně volno.
17. sobota Letecký den na letišti ve Wenatchee Náš plachtařský klub měl stánek na leteckém dni, díky Markovi, který je mechanický a elektronický kouzelník. Ten připojil ovládání českého kluzáku L33 Solo čidly pod podlahou s počítačem, který promítal na velkou obrazovku krajinu nad a okolo letištěm pro zájemce, kteří si sedli do kabiny kluzáku a "odstartovali". Mark naprogramoval tak, že byli vyvlečeni nad vrchol velehory Mt. Stuart, a spuštěni na jih, do čerstvého větru, který umožnil svahové létání podél tamního hřebenu. Na krajinu pak zobrazil dva obdélníky, okna, kterými měl/a pilot/ka proletět. Kupodivu holkám to šlo lépe, než klukům! Bylo plno zájemců připojit se ke klubu. Uvidí se, kolik se jich skutečně objeví. Snad...
	Veslování. Byla modrá obloha, když jsem začal, ale chladno, 11°C. Měsíc couval přímo nad hlavou. V houští se probouzel houf hus se vzrůstajícími housátky. Pak překvapení! Díky půl metru nižší vodě se do delty navrátila zvěř. Mezi nimi krásní dva koloušci. V horní deltě zas okolo "proplula" Lochneska. A do roury se dalo zahalekat vodácké Ahóóooj! Voda už byla trochu teplejší, měla 13°C. Správa řek vyhlásila rybářské "derby", za účelem vylovit za odměnu co nejvíce ryb zvaných pikeminnow (Ptychocheilus oregonensis) které prý hubí vyžíráním mladé lososy. Na doku jeden rybář jednoho chytnul. Přihlíželi mí vodáčtí kamarádi George a Tom, kteří právě vyráželi na vodu.
16. pátek Práce a zábava. Strávil jsem celý den v kanceláři. Večer jsme zašli na setkání skupiny "Východních unitářů". Zas nějaký důvod ke společenským setkáním, tentokrát podle toho, kde kdo bydlí, aby se lidi poznali a mohli v případě nouze přivolat někoho, kdo je poblíž. Byl nádherný den.
	15. čtvrtek Jednání v Efratě Byl nucený odpočinkový den během plachtařských závodů. Zajel jsem tam na obchodní jednání. Setkal jsem se s Gregem, Ursulou a Jimem. Cestou zpět jsem udělal pár pěkných záběrů, jak jsem se přibližoval k Wenatchee, přehrady u skalnatého ostrova.
Veslování Mrholilo, ale bylo mi báječně. Obvesloval jsem svůj obvyklý okruh. Pozdravil jsem se s Shaunem, ten se ptal, zda jsem letos v Evropě vesloval.
	14. středa Práce 13. úterý Veslování Vyvesloval jsem až k druhým peřejím. Pak jsem na Kolumbii zažil zajímavou událost. Přede mnou plavaly husa a kachna - jakoby ta kachna byla husou vychovaná. Plavaly dlouho přede mnou. Kachna se snažila vznést. Husa jí ukazovala, jak má plácat nohami i křídly. Možná to byly moje představy, vypadalo to skutečně tak, jako by ta kachna bylo mládě husy. Nakonec se kachně povedlo a vesele se vznášela. U doku jsem si pak pěkně popovídal s vodákem Hughem.
	12. pondělí Večírek u Drew a Cathy Večírek u příležitosti svého odchodu do důchodu uspořádali Drew a Cathy pro kolegy učitele a přátele ze šlapání na terase svého domu. Všechny obrázky jsou z té terasy.
11. neděle U MJ a Judsona ..
	Stříbrné vodopády (východně od Salem, v Oregonu) Rozloučili jsme se s Nancy, Larrym, Erikem, Antonym, Evanem, Laurel, kočkou Skvrnou a psy Medvědem a Pughem; vyrazili jsme osm hodin na sever. Než jsme dorazili do Olympie, prošli jsme za vodopádem.
10. sobota Všehochuť II. Em připravovala ovocný salát. S Edem jsem se prošel v okolí, jeden blok. Pak jsme pro Karlu udělali fotku jejího domečku na kolech. Poslali jsme jí ho emajlem, který jsme společnými silami nadiktovali. Zajímavé bylo, že mobil rozpoznal jak mou, tak i Edovou výslovnost a mluvený text převedl do písemného bezchybně.
	Maturita Z oslavy Antonyho Browna, syna Nancy a Larryho. Předávání maturitních diplomů v Roseburgu. Oficiální oslava na školním hřišti trvala asi dvě hodiny. Bylo štěstí, že zrovna nelilo. (Podívej se na video vlevo, pusť si zvuk a obrázek na celou obrazovku. Nebo si spusť prezentaci v záhlaví.) Následovalo slavení doma u rodiny. Navečer odjeli Ed+S sami domů, dvě hodiny jízdy, do Ashlandu. Antony s kamarády a ostatními spolužáky odešli na celonoční mejdan, který se konal v budově školy. Pak všechny čeká vykročení do života. Pro Antonyho začne koncem července. Přihlásil se na vojnu a přijali ho.
9. pátek Všehochuť Snídaně, má tvořivost, divoký mák a hrách, namlouvající se datlové Colaptes auratus, s oranžočervenými pery naspodu křídel.
	Nová výstavba Prošli jsme okolo stavby nového činžáku pro krátkodobé pronajímání bytů (na kratšeji než 30 dní, jakýsi hotel). Zajímavé stavební technologie.
Procházka Vyšli jsme na procházku s Edem a Sheilou, jejich kočka Nevada je doprovázela. Setkali jsme se se srnou hned před domem E+S.
	8. čtvrtek Oslava výročí svateb Po příjemném přenocování a popovídání si s hostitelem Davem (normálně právník) ve Wasco jsme pokračovali za deště do Ashlandu. Tam jsme se shledali s Edem a Sheilou (95 a 91 let) a Evanem a Laurel. Ti první slavili 67 let od jejich svatby; ti další skoro 3; a Em a já 43. Povečeřeli jsme čtyřchodové jídlo ve výborné restauraci Cucina Biazzi, která byla původně běžným rodinným domem ve středu Ashlandu. Tam i zpět nás zavezl autem Ed. Tomu tento rok úřady zas prodloužily řidičák, o dalších osm let. (Zeptal jsem se Eda několikrát, o kolik. Potvrdil, že osm, ano. Tak do doby, kdy by mu bylo 103 let nemusí mezitím chodit na přezkoušení. Koukl jsem se, abych se vzdělal, zda to tak opravdu je podle zákonů v Oregonu. Skutečně ano. Tak Ed může dál vesele všude jezdit, tedy - pokud ho někdo neohlásí coby nebezpečného řidiče. Ohlašující přitom musí uvést svou totožnost a prokázat okolnosti.)
7. středa Cesta do Oregonu Po pracovním dni stráveném v kaceláři jsme s Em vyrazili na jih do Oregonu. Povečeřeli jsme ve výborné mexické restauraci v Toppenish, a ubytovali se v soukromém domě kus na jih od Kolumbie ve Wasco, již v Oregonu.
	6. úterý Veslování Na doku někdo udělal chatrč z vyplavného dřeva. Vzal jsem to dolní deltou, udělal nahrávku čtvrdlikání zpěvných ptáčků u soutoku řek Wenatchee s Kolumbií, video vlašťovek hnízdících pod silničním mostem, pohled od akvaduktu na zasněžené hory a holubů z pod mostu přes Kolumbii. Voda v Kolumbii vystoupila o stupeň, na 12°C. Byl nádherný den. Em šla s dvěma kamarádkami na výšlap na Rampouchový hřeben nad Leavenworthem.
5. pondělí Práce a labužnictví Věnoval jsem se zákazníkům a vyhledávání svolných opraven, které by byly ochotny investovat do uschopnění Blaníků L-13 v USA. Čím dál tím méně opravnám se do toho chce, po zkušenostech z posledních let, kdy došlo k výraznému prodlužování doby doručování a dochvilnosti dodávek ze staré a pak nové výrobny Blaníků. Po práci v kanceláři se mi povedlo opravit na zahradě porouchaný ventil zavlažování, jel jsem nakupovat a pro večeři připravil grilované kuře s brokolicí a bramborem. Chutnalo výborně. Usnul jsem brzy.
	4. neděle Unitáři - obřad květin Norberta Čapka Tento český unitář významně ovlivnil zvyky a tradice pospolitostí nejen v Česku, ale i v Americe. Více o něm je zde. V pospolitosti ve Wenatchee přítomní přinesli ze svých zahrad květiny, dali je na stůl vepředu, a při obřadu pak každý dostal nějakou. Obřad byl jednoduchý, o to víc citově a duchovně působící. Zde je také ukázka, jak jeden rok takový květinový obřad proběhl v Praze.
Veslování Povedlo se mi vyveslovat tentokrát až nad akvadukt. U soutoku jsem si ozdobil skif ohromně sladce vonící šedou vrbou (jednou z odrůd salix alba). U doku mě zvali kamarádi vodáci zas na jezera Bowron do Kanady.
	3. sobota Narozeniny Mardi Naše kamarádka dosáhla věku Medicare! (Kdo zná, od kdy se člověk pro ten zdravotní plán může kvalifikovat, tak ví, kolik Mardi teď je.) Sezvala přátele a známé do společenského zařízení Serenity v jedné části Seattlu zvané Juanita. Mardi ocenila skutečnost, že jsme jí přijeli poblahopřát, 500 km na otočku. Seznámili jsme se s novými známými a viděli se zas s přáteli. Také jsem na oslavě poskytoval zvukovou kulisu svým vyhráváním na kytaru a pozpěvováním v pozadí. Byla dobrá nálada.
2. pátek Večer galerií Obešli jsme asi šest místních galerií v rámci programu otevřených dveří v první pátky v měsíci. V jedné ukazovali díla studentů výtvarního návrhářství z místní juniorské vysoké školy. V prezentaci jich ukazuji asi až příliš, hlavně pro informaci Karle. Jinak jsme toho moc světoborného neviděli. Střetli jsme se náhodně s několika známými a krátce se pobavili.
	Veslování Zas po vzduté Kolumbii a Wenatchee, za krásného počasí, studené vody (stále jen 11°C). Ptáčkové čtvrdlikali, volavka pokukovala, svišťové stáli stráž.
1. června, čtvtrtek Šlapání a oslava V plném počtu naší party šlapačů jsme si vyšli v oblasti zvané Squilchuck pod lyžařským střediskem Misie. Na závěr jsme si tam udělali oslavu odchodu Cathy a Drewa do důchodu. Vzhledem k tomu, že z nás osmi už tedy nikdo neučí ve škole (což bylo podnětem k původnímu názvu šlapačů coby FASH = Friday after school hike), shodli jsme se na přejmenování se na FART. Koukni se na prezentaci co to znamená.