Vítkovy noviny červen 2019

	Hezký den! Zítra v pondělí před odjezdem do Oregonu se mi možná podaří ještě jednou si zaveslovat. A co ty? Jaký byl červen tvůj?
Foto kredit: Emily	neděle 30. června Pivo má potravinovou hodnotu, ale jídlo nemá hodnotu piva Otevřel jsem lahev piva, které mi Karla přivezla jako dárek za opatrování Luny. Našel jsem na lahvi průpovídku: Pivo má potravinovou hodnotu, ale jídlo nemá hodnotu piva (původně v angličtině: Beer has food value but food has no beer value). Třetí díl Historie poutě Vítka na Západ 51. kapitola. Jak mapy šálí. Nejen pro kartografy.
sobota 29. června Kruhová večeře u ChrisR Přibližuje se den oslav americké nezávislosti. Tříbarvené trikolory se začínají objevovat všude. U Chris se sešlo asi třicet unitářů, za krásného počasí, popovídání si, popití i pojezení a v harmonii zpívané všemi písně, Teč Kolumbie teč, kterou jsem doprovázel na pětistrunnou kytaru.
	sobota 29. června Do výšin Udál se zas jeden z těch fantastických plachtařských dnů, na které se dlouho vzpomíná. Přehrada na snímku byla až do doby stavení Asuánské přehrady v Egyptě a nyní přehrady Tři Soutěsky přes Žlutou řeku v Číně po dlouhou dobu největší přehradou na světě. Přečti si o ní v češtině zde. Stojí to za to. Je tam i pěkná fotka dokreslující tu mou. A statistiky s vysvětlením.
sobota 29. června Ledňáčci a morušové orgie Byl jsem nadšený: Nejen jednoho, ale dva plaché ledňáčky se mi poštěstilo sledovat najednou, jak se jeden druhému předváděli ve strmých náletech do strouhy za ostrohem, kde jsem nemohl vidět hladinu, jinak bych se snažil ty dopady nafilmovat, abych se mohl podělit. Tak aspoň takto. A o morušové orgie. Možná poslední, pokud se mi v pondělí před odjezdem do Oregonu nepodaří si ještě jednou zaveslovat. Na vodě mi bylo báječně. Z radosti jsem sjel i ty největší vlny v peřejích. Získal jsem překvapivou zkušenost, že i když jejich vrcholy mi byly nad boky, kajutu jsem zaplavenou neměl. Radostně jsem později zazpíval s kytarou.
pátek 28. června Dobrodružství s Lunou, II Tentokrát jsme vyrazili do městského parku, kde měla Luna možnost v pohodě se vyběhat za tenisovým míčkem. Přesto našla malou divočinu - podívej se na videjko. Počasí se proměnilo a vypadalo to na Tornádo. Nakonec vše dobře dopadlo.
Třetí díl Historie poutě Vítka na Západ 50. kapitola. Na výpadovce z New Jersey. Dnes jsem upravil Poutě zjednodušením navigace mezi jednotlivými kapitolami. Od nyní je možné kliknutím v Obsahu na tu či onu kapitolku hned se dostat k textu té kapitolky. Zajímavosti Neobvyklé nedávné letecké pohledy na Prahu. Karlínská synagoga.
	čtvrtek 27. června Veslování před bouří Včera pršelo a celý kraj byl nasáklý. Mraky se tvořily už zrána nízko po okolních kopcích. Předpověď zněla na začátek bouřek v jedenáct dopoledne. Ráno bylo ještě nádherně. Divizna ze prodrala pneumatikou. Měli jsme závody se skupinou merganzerů. Dvě z nich se vozily mamince na zádech. Na bělohlavého orla dělal nálety otravný menší pták. "Špenátek" vesele kvete. Někteří přírodozpytci mezi čtenáři VN ho zařadili mezi odrůdy svízele (Galium). Budeme si asi muset počkat na plody a pak definitivně určit, kam patří. Druhů galium prý je totiž okolo šest set padesáti! Radši jsem si ze břehu natrhal právě kvetoucí žluté a fialové květiny a ozdobil skif. Polední bouřka. Blýskalo se a hřmělo jak při náletu. Luna i Mňoukí byli ohromně rozrušení. Tento přírodní zjev je zde vzácný. Pak se mraky vyprázdnily pořádnou průtrží trvající asi hodinu. Celé údolí bylo důkladně zalité.
Začátek Třetího dílu historie poutě Vítka na Západ 49. kapitola. Z New Yorku dále na Západ.	Sheile je 93 let! Blahopřejeme !
	středa 26. června Dobrodružství s Lunou Vyšel jsem s Lunou na velký okruh ke hřbitovu starousedlíků na pláních nad naším domem. Luna se pozdravila s Oriolem a jeho paničkou Kay. Nad hlavou nám kroužil jestřáb s červeným ocasem. Průběžně jsem pracoval, vyjednával jsem koupi L-13 Blaníka se zákazníkem z Aljašky. Luně bylo horko, napájel jsem jí vodou z lahve, chlemstala mi jí z ruky. Cestou nazpět jsme se s Lunou střetli s chřestýšem. Podívej se na krátké video.
úterý 25. června Výměna dveří garáže Pomohl jsem Blakemu sundat těžké panely z jeho náklaďáčku a zbytek udělal vše on.
	úterý 25. června Cvičení s Lunou (míčky a pádlování) Zašli jsme do části městského parku, kde se smí psi pustit bez vodítka. Luna tam potkala jednoročnou boxérku Lucy. Po pár házení míčků jsem si uvědomil, jak na hrubém povrchu si jednou Luna zchroumala packu. Tak jsme přešli na trávu a tam se Luna za míčky dosyta vyběhala. V druhé části cvičení mi pomáhala udržovat rovnováhu při pádlování. Dorazili jsme až k laguně. Potkali jsme se i s veslaři, ShaunemK, LT a Jacksonem. V pozadí vyrazili úterní kajakáři. Na závěr si Luna zaplavala v Kolumbii. Osušil jsem jí v loďárně, kde je plno ručníků.
pondělí 24. června Dědečkovství (opatrování Luny a Mňoukí) Karla potřebovala čas být bez Luny a tak jsem se po plachtění ujal role pečovatele.
	pondělí 24. června Dálkové plachtění Povedlo se nádherné počasí, které mi a jiným plachtařům umožnilo prožít báječné zážitky. Byl jsem na asi 460 km dlouhé trati šest a čtvrt hodiny. Podívej se na obrázky. Mapy trasy jsou na konci albumu. Dvě, protože se mi na chvilku vypnul proud. Tak si v mysli obě mapky dej dohromady.
pondělí 24. června Péče o Eda Em včera dorazila do Ashlandu, kde se připojila k Nancy a Sheile. Ed je z nemocnice venku a prozatím v ústavu péče. Nyní se společně rozhodují, jak zařídit, aby rodiče nadále mohli ještě bydlet u sebe doma a přitom jim někdo pravidelně přicházel pomáhat a dozírat na ně. Práce a zábava Během dopoledne chci dohonit služby zákazníkům a odpoledne, povede-li se mi sehnat vlekaře, jít plachtit. Vypadá to slibně. Také jsem se zamýšlel, čeho chtělo včera čtvrt milionu demonstrantů na Letné docílit. Bylo by škoda, kdybychom se vzájemnými hádkami připravili o možnost být těmi nejlepšími v celé Evropě. neděle 23. června Tofu večeře a západ slunce Zatímco venku celý den silně foukal vítr (nejvíc v šest večer, 50 km/hod s poryvy přes 70), jsem si doma připravil obměnu receptu č. 13. Chutnal dobře. A jak slunce šikmě a barvitě ozařovalo krajinu okolo domu, udělal jsem z toho dvě fotky.
	neděle 23. června Oslavy a vývoje Vše nejlepší k narozeninám, Karlo! Šťastnou cestu Emily! Dobré zotavení Ede! Veslování Za nádherného východu slunce jsem se pozdravil s bobrem. Objel jsem svůj obvyklý okruh, nasytil se morušemi, zahalekal, zazpíval si. Nazpět u doku jsem se pozdravil s demonstranty merganzátky. Na konci v albumu také přidávám žraloka z včerejška. Konec druhého dílu historie poutě Vítka na Západ Pokračuji. 48. kapitola. Zas dále na Západ. Zajímavosti Neobvyklé nedávné letecké pohledy na Prahu. Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně
sobota 22. června Ranní kuropění Vstal jsem za východu slunce, bylo jasno, 14°C a klid. Odpoledne mělo začít foukat a k večeru pěkně vát. Mezitím jsem doháněl v kanceláři. Včera jsem jen stačil odeslat nutnou zásilku do Utahu. Výšlap s Em a Laurie Vyrazili jsme o půl desáté z města a vyjeli poblíž Missie do výšky asi jako vrchol Klínovce. Během šestikilometrového výstupu jsme uviděli plno květin a jednu houbu.
	pátek 21. června Vítání příchodu léta LT a Penny sezvali známé k nim na zahradu. Pěkně jsme si jeden druhého užili. Zazpíval jsem písničku, "Teč, Kolumbie, teč!". Pár lidí se připojilo.
pátek 21. června Plachtění Přeletěl jsem přes kaňon Kolumbie a i přes Missii, pokračoval jsem k Ellensburgu. Po otočce jsem si zamanul určit si další otočný bod Efratu, pak Mansfield, a nazpět. Ha ha. Počasí se změnilo. Obloha se zadekovala a já jsem začal mít problémy udržet se ve vzduchu. Nicméně, po nastoupání jsem pokračoval aspoň ke kopcům Biesley, poblíž Efraty, než jsem se zbaběle otočil a v pohodě doplachtil nazpět do Wena. (Pozn.: Orlovec kroužil nade mnou ráno, vyfotil jsem ho ze skifu.)
	pátek 21. června Veslování v první den léta Půl oblohy bylo zatažené. Na písečném ostrově řeky Wenatchee rostly hezké růžové květiny, asi 40 cm vysoké. Poblíž roury držely kořeny kámen. Tak už deset let. (Mohu dosvědčit.) V Rouře radostné překvapení. Rostlina, kterou jsem doposud laicky nazýval "špenát" se ozdobila květy! Kdo mi jí pomůže rozpoznat?
čtvrtek 20. června Počasí Při východu slunce bylo zataženo a poprchávalo. Na plachtění v tento den to rozhodně nevypadalo. A u Em ve Spokane dokonce pršelo a odpoledne tam měla být bouřka. Práce Uchýlil jsem se do kanceláře a věnoval jsem se zákazníkům. Druhý díl historie poutě Vítka na Západ Pokračuji. 47. kapitola. Následky odchodu. Zajímavosti Neobvyklé nedávné letecké pohledy na Prahu. Anežský klášter.
	středa 19. června Očista Zuby byly v pořádku. Za očistu jsem zaplatil se slevou sto šedesát dolarů (v přepočtu okolo 3900 Kč). Na kolik přijde tento úkon v ČR? Hygienička Linda z platby dostane jen malou částku. Proto má i vlastní podnik, pronajímá skladovací prostory. A její manžel dlabe základy staveb svým bagrem.
středa 19. června Co s tím mám dělat ?? Jel jsem na veslování jak do kasina. Předpovězeny byly silné větry. Byly. Ale ze zkušenosti vím, že někdy zrána je přesto na řece naprostý klid. Byl. A zažil jsem zas plno nových zážitků. U doku se procházel mýval. Kus od něho plaval bobr. U soutoku na pláži dva bělohlaví orli něco lovili. Z morušovníku jsem se posilnil dostatečnými dávkami pro vydrání se dvojími peřejemi. Další jedinečný zážitek: Okolo projel z východu na západ transkontinentální rychlík. Jediný osobní vlak, který tu jednou za den tím směrem projede. Na prudkém proudu cvičila samice merganser kachňátka v úprcích. (Koukni se na videjka, zasměješ se.) Nízká voda zas umožnila návštěvu nymfy. V rouře přibylo špenátu. A kus od něho orlovec snídal rybu.
úterý 18. června Letní vlna Vyběhl jsem po návratu z Efraty a chutné večeři před dveře domu, abych udělal těchto pár fotek, když jsem si všiml nádherných čočkovitých mraků. Ty se vytvořily, protože celá obloha je ve velkém pohybu: Od západu proudí vzduch velikou rychlostí, postupně se zvyšující od 35 km/h u země až do stratosféry, kde má vítr sílu uragánu.
	úterý 18. června Technické fotky v Efratě Zkontroloval jsem jeden z kluzáků L23 Super Blaník patřící místní letce Americké domobrany CAP. Také dva vlečné vozy, druhý L23 je asi uvnitř. CAP má budovu hned vedle, s učebnami, zasedacím sálem (tam byl briefing závodů), a s možností ubytování pro sto dvacet lidí. Mezi zaparkovanými vlečnými vozy patřícími soukromníkům jsem si prohlídl i Litevský LAK-T5, ve kterém je uvnitř první miniLAKfes v tomto státu, který jsem pro jeho majitele dovezl na podzim 2018. Od konkurenta, který závodil v Efratě, JeffB jsem dostal otázku, proč se majitelé (3) toho miniLAKa závodů nezúčastňují. (Také bych to rád věděl.) JeffB letěl v miniLAKu konkurujícím kluzáku, se stejným elektrickým pohonem, italském Silent Electru.
úterý 18. června 2. den plachtařských závodů v Efratě Zavítal jsem do Efraty. Jeden ze "skalních" pilotů se mě ptal: Co tady děláš? Dobrá otázka. Měl bych být mezi závodníky. Má odpověď zněla: Asi jsem tu z nostalgie. A taky pracovně, propagovat Blaníky a Laky, dělat fotky, mluvit se starými a novými známými, hezky si užít bez stresů provázejích účast na závodech. Aha! Koukni se na 75 fotek a nějaká videa.
	úterý 18. června Dárek ke Dni Otců Karla a Evan mi věnovali tričko s kluzákem a nápisem SELHÁNÍ MOTORU. Chystám se v něm vypravit se dnes do Efraty na briefing pilotů (probíhají tam oblastní závody) a rozdávat prospekty kluzáků.
pondělí 17. června Tři kila malin Mary a Christina, manželský pár z pospolitosti unitářů, nás nechávají si na jejich přerostlé zahradě natrhat malin kolik chceme. Po veslování jsem se připojil k Em a za necelou hodinu jsme jich načesali tři kila. Zas přibudou do mrazáku. Druhý díl historie poutě Vítka na Západ Pokračuji. 46. kapitola. Růžové vyhlídky a málem svatba. Zajímavosti Neobvyklé nedávné letecké pohledy na Prahu. Jindřišská věž
	pondělí 17. června Merganzerovo veslování Posilněn dvojí dávkou moruší jsem dvakrát vyvesloval peřeje pod železničním mostem. Poprvé jsem se nechal spláchnout, abych mohl udělat tuhle fotku, siluetu kachny merganzera. Tento druh kachny se živí rybami. Je výborný plavec pod vodou a při létání potřebuje dlouhou vzletovou dráhu. Někdy mu říkám, "tryskáč". Jeho krátká křídla při tom dělají obdobné svištění. Jeho změřená rychlost letu je přes 160 km/hod. Víc o něm je tady. A i ve vodě, když ťapkají plováky a odstrkují se křídly, docílí takové rychlosti, že mě i s mláďaty pobijí v závodech. I když vesluji co nejrychleji mohu. Matky k těm úprkům mláďata už od malička vedou. Jednou jsme měli závod, kdy jejich skupinka byla neustále přede mnou, proti proudu řeky Wenatchee, bez zastavení. (Změřil jsem později délku, trasa byla 1200 metrů - to je víc jak kilometr! a bylo to ještě dále, když se vezme v úvahu proud a snášení.) A tady je jak s létáním začínají: Dej si pozor ať si nenatrhneš bránici!
	neděle 16. června Plachtění do výšin v den otců Spěšil jsem ze svatostánku unitářů do dalšího, toho plachtařů. Měl jsem na jednu hodinu zamluveného vlekaře a potřeboval jsem mít vše předtím připravené. Alan mě vyvlekl, Dave mi pomohl. Energie atmosféry pukala. Kumuly prorážely vrstvou cirů do Himalajských výšek. Karla mi volala popřát ke dni otců z Ashlandu. Když slyšela, že jsem ve třech kilometrech, zaradovala se: To je ten nejlepší dárek. A později volal i Evan, tak jsme si popřáli vzájemně. Autumn má nejnovější zábavu, chodí okolo bytu s krabičkou, drží jí u ucha jako mobil a povídá, haló, haló. Dnešek se nádherně povedl.
sobota 15. června Plachtění na sever Konečně jsme se zas dostali do vzduchu! Potěš se se mnou z fotek. Ještě přidám trasu, až se mi jí povede stáhnout. Vznášeli jsme se dnes přes pět hodin.
	pátek 14. a sobota 15. června Jídlo na Pět Ká Emily přišla z celodenní dražby použitých věcí unitářů uondaná, a tak jsem znovu vařil. Včera jsem ugriloval kuře s dušenou brokolicí a sladkými bramborami, dnes jídlo které z legrace nazývám Pět Ká: Klobásu Kielbasu s Kysaným zelím a pečeným Květákem ochuceným Kurkumou. Chutnalo výborně. Při západu slunce jsem pak zachytil jeho lemování obzoru. Jako by se po něm sunuli Trpaslíci... Druhý díl historie poutě Vítka na Západ Pokračuji. 45. kapitola.
pátek 14. června Lochneska mi málem sežrala nohu U doku mě přivítal plovoucí bobr. Kousek nad dokem na mě syčel poloslepý mýval. U soutoku se stále pohupoval maskot, který tam před několika lety pověsili šprýmaři vodáci. Pro prudký proud na Wena jsem mohl vyveslovat jen k železničnímu mostu. V horní deltě jsem se pěšky vypravil bahnem za morušemi. Legrácka s Lochneskou. Dalšími morušemi jsem se sytil u Roury. Zvedl se svižný vítr, tak jsem měl peřeje po celé Kolumbii. Bylo mi báječně.
	čtvrtek 13. června Jak vypadají "Rozbitý kumuly" Od půl šesté ráno jsem odvážně pracoval v kanceláři, jen abych zbaběle po jedenácté vycouval z plachtaření. Termika měla být 3 metry za vteřinu, ale vítr na zemi i ve výšce až 50 km za hodinu. Ten by stoupáky pěkně ohýbal, plus ty poryvy na zemi by se mnou pěkně zalomcovaly. Radši jsem si nechal chuť zajít. Fotky z dvou odpoledne prokázaly, že moje zdrženlivost byla opodstatnělá. Mezitím jsem odbavil šest obchodních případů, odeslal jednu zásilku, udělal nákupy a nachystal na večeři. Em se ženami unitářkami rozporostřely na stoly venku na parkovišti před kostelem plno různého harampádí i docela pěkných věcí pro víkendový výprodej, výdělečnou akci unitářů. Snad jim ty věci dnešní fronta neodfoukne. A také aby ty větry nazačaly nějaký lesní požár. Je už zas velké sucho a vedro.
středa 12. června Veslování s orlovci Orlovec si chytil ke snídani rybku. (Omluv kvalitu fotky. Fotil jsem z vratkého skifu přes rameno.) Zaradoval jsem se. Hnízdo orlovců, doposud letos prázdné, je obydlené. Zprvu jsem myslel, že z něj vykukovalo mládě, ale nejspíš to byla samice sedící ještě na vejcích. U roury jsem měl morušové orgie. Pod horním mostem přihlížel holub. Vzduch měl zpočátku 17, ke konci 23°C. Voda stále ještě jen 12°C. Dnes odpoledne se má vzduch oteplit na 35°C. Na dobré plachtění to ale nejspíš nebude. Vzduch je velmi stabilní a navíc oblohu napůl zakrývaly ciry. Zítra ale mají být lepší podmínky.
	úterý 11. června Počasí Včera se rozfoukalo až po 15té hodině. Dnes má být klid, bezmračno a 32°C. Zítra také klid, 34°C a polojasno - vrstevnaté mraky či kumuly? Vyčkával jsem v kanceláři, jak se den vyvine. Druhý díl historie poutě Vítka na Západ Pokračuji. 44. kapitola.
pondělí 10. června Večeře se známými z ATC klubu Manželský pár v popředí, Pat a Doug z Wenatchee byli ti, kteří nás před dvěma léty obeznámili s cestovatelským klubem ATC. Ti v třetí řadě, Kanaďané Calvin a Karen byli našimi hosty minulé pondělí a úterý. Více o ATC klubu je zde. Níže je souhrn v češtině. Cenově dostupný cestovní klub pro osoby nad 40 let je ve více než 2000 hostitelských místech (48 států a 50 zemí), kde se nachází široký výběr domů jak v atmosféře, tak v prostředí: městské, příměstské, venkovské a letovisko. Je to domov daleko od domácí zkušenosti, jen lepší, protože nemusíte vařit snídani! Klub nabízí levná ubytovací zařízení, potkávání zajímavých lidí a sdílení zážitků z cestování. Budete bydlet v soukromých domech cestovatelů, jako jste vy, za nízký poplatek. V „soukromém ubytování“ jsou hostitelé jednotlivci, kteří se rádi setkávají s jinými lidmi, sdílejí své domovy a obce, a možná dokonce podávají svůj oblíbený recept ke snídani. Ústředí klubu je poblíž Seattlu ve státu Washington. Zde je veřejná mapa hostitelských míst ATC klubu.
	pondělí 10. června Veslování se zvířátky Povedlo se mi plno fotek. Hned u doku dvě rodinky. S tou skupinkou paní merganzer jsme měli menší závody. Dnes byl první den letošní sklizně moruší. Vyvesloval jsem k peřejím, ale nad ně jsem se neprodral. V horní deltě bylo zas víc moruší. A roztomilé housátko, s dvěma rodiči. (Už) měli jen jedno. U roury byly ty nejlepší moruše. A v ní čtyři řady pavučin. Po proudu jsem zpíval a počítal. Bylo mi báječně.
	neděle 9. června Výprava za liliemi mariposa Kumuly se nekonaly. Místo toho oblohu pokryla hustá vrstva cirů. Jsem moc rád, že plachtit jsem šel včera. Strávil jsem proto prakticky celý den v kanceláři, ani do svatostánku unitářů jsem s Em nešel. Na její návrh jsem ji doprovodil v pozdní odpoledne na svah nad naším domem, kouknout se, jestli tam kvetou lilie mariposa. Obvykle v červnu se tam vyskytují. Podívej se na ně a pouč se, chceš-li. V české wiki o nich zmínka není, tak promiň tuto anglickou verzi.
Zajímavosti Peregrina Moje dcera Karla začala nový projekt - spisování! Nazvala se uměleckým jménem Peregrina a založila internetovou stránku, přes kterou se dělí o svou tvorbu s možnými čtenáři. Klikni sem. (A pro čtení v češtině pak zvol ve svém prohlížeči "přeložit tuto stránku do češtiny". Snad tě strojní překlad neodradí a porozumíš.) Úplně dole na té stránce se Karla také zmiňuje, jak jí můžeš podpořit v jejích snahách. Když se staneš jejím patronem-patronkou, dostaneš přístup na detajly jejích výtvorů. Zatím patronů má tři. Byla by ráda, kdyby jich měla více.	neděle 9. června Počasí Modrá obloha už od východu slunce avizovala, že bude další krásný den. Byl jsem vzhůru od pěti a doháněl jsem skluz v kanceláři. Od jedenácti má být hodně mraků, doufám, že kumulů. Druhý díl historie poutě Vítka na Západ Pokračuji. 43. kapitola.
sobota 8. června Večírek unitářů v Muzeu Emily šprýmovala, že jí a mě unitáři připravili pěkný program k oslavě pětačtyřicátého výročí.
	sobota 8. června Plachtění Oznámení z aeroklubu mě nažhavilo v poledne se vším doma seknout a i když jsme měli naplánovanou společenskou akci, pro kterou jsem se musel vrátit brzy, šel jsem plachtit. Udělal jsem důkladnou kontrolu v kabině a skutečně ! mezi pedály nožního řízení byla zapomenutá baterka ! V jednu odpoledne jsem odstartoval v pohodě, obletěl asi 230 km trať a za nejlepších podmínek (kdy se zdálo, že celá obloha stoupala) jsem přistál, abych byl společenský.
sobota 8. června Veslování Při východu slunce mě zaujal zajímavý útvar na obloze. Co si ty představuješ? Pak jsem pozdravil srnku, první racky, napočítal jsem rekordní počet jedenácti druhů ptáků nad vodou. Na závěr jsem se koukl, jak čtyřka trénovala.
	pátek 7. června Večer galerií Začal jsem se svou vlastní tvorbou, dvěma fotkami mraků. Pak mě zaujmuly i jiná dílka, vybral jsem ta, na téma, "létání". Jinak mě v navštívených pěti stáncích kultury dnes nic neuchvátilo natolik, abych to vyfotil a s tebou se podělil.
pátek 7. června Hrozící bouřka Dnešek začal hezky jasně, ale prudce se ochladilo. Ráno bylo jen 9°C. Od jedenácti mělo začít hodně foukat a celé odpoledne bouřit. Tak jsem se rozhodl na plachtění se nevypravit. I v sobotu má být větrno. (Ale na období od neděle do středy budou možná prima plachtařské podmínky.) Em vyrazila dopoledne se třemi ženami na výšlap. Já jsem pracoval v kanceláři, zatímco venku sice foukalo, ale žádné bouřky nebyly. Díky příspěvku od jednoho z čtenářů VN se zde dělím i s ostatními čtenáři o jeden z ožehavých problémů života v evropském společenství: Audit Evropské komise v ohledu střetu zájmů EU a českých důchodců Korespondence Brusel - Horní Bříza ============================================= Brusel: Obdrželi jsme Vaši žádost na spolufinancování výstavby Domova pro seniory v rámci regionálního programu Východ. Jsme však nuceni Vás upozornit, že na str. 57 formuláře žádosti, kapitola "Vybavení", jste opomenuli vyplnit kolonku "Počet židlí". Horní Bříza: Kolonku "Počet židlí" jsme nevyplnili schválně, poněvadž dotyčné židle zajistí místní důchodce p. Šebesta. Zcela zdarma totiž opraví židle vytažené ze sutin školy, která minulý týden spadla, když jsme se ani po 8 letech marných žádostí nedočkali žádné finanční podpory na její rekonstrukci. Tím zajistíme i úsporu bruselských fondů, což nás naplňuje dobrým pocitem evropské sounáležitosti. Brusel: Děkujeme za Váš zájem o úspory bruselských fondů, z Vaší strany je však tato starost zcela zbytečná, neboť úspory jsou v Bruselu logisticky řízeny třemi nezávislými výbory Evropské komise tvořené několika desítkami předních ekonomů. Ohledně nevyplněné kolonky "Počet židlí" jsme pak nuceni Vám sdělit, že na základě pravidel Výboru pro komplexní posuzování žádostí je počet židlí neoddělitelnou součástí všech projektů týkajících se jakékoliv budovy. Proto musíme trvat na vyplnění kolonky "Počet židlí".	Horní Bříza: Dobře, žádáme o 44 židlí. Brusel: Zaregistrovali jsme vaši doplněnou žádost o 44 židlí. Vypracujte prosím zdůvodnění tohoto počtu Vámi požadovaných židlí. Horní Bříza: Protože máme 11 stolů, každý pro 4 osoby, tak 11 x 4 = 44 židlí. Brusel: Obdrželi jsme Vaše zdůvodnění, musíme však konstatovat jeho nedostatečnost. Vypracujte prosím detailní posouzení využitelnosti jednotlivých židlí. Horní Bříza: Co to je? Brusel: Koeficienty využitelnosti židlí na osobu a den pro jednotlivá roční období jsou uvedeny na str. 23 "Metodického pokynu pro podávání žádostí o podporu z evropských fondů", který je k dispozici na příslušném ministerstvu každého členského státu EU. Horní Bříza: S tím nám polibte prd-- a peníze si nechte. Domov pro seniory si postavíme sami z cihel a to ze zřícené školy. Brusel: Registrujeme změnu věcného záměru Vaší žádosti z "Domova pro seniory" na "Líbání prd---". Pro úspěšné schválení žádosti prosím vyplňte tyto další přiložené formuláře. ===========================================
čtvrtek 6. června Děkovný večírek symfonie Jako každý rok koncem sezony se v prostorách divadla Riverside Playhouse ve Wenatchee sešli dirigent, hráči, sponzoři a dobrovolníci místního symfonického orchestru. Emily vypomáhala v přípravách už po dva dny, já večer s úklidem. Setkání bylo příjemné. Bylo zajímavé poslouchat hráče, které jinak znám ze symfonií, hrát coby jazzové combo (poslechni si videjko), včetně dirigenta za piánem.
	čtvrtek 6. června Poklidné veslování Dnes jsem začal o hodinu později než v předešlých dnech. K doku se již vraceli dva veslaři žluťáskové. Zamávali jsme si. V pohodě jsem vyvesloval k prvním peřejím. Cestou jsem zaznamenal, že moruše budou každým dnem zralé. Pozdravil jsem se s volavkou, zahalekal do roury (špenátek se zas vzchopil a pavouci jsou nyní dva), v horní laguně jsem sledoval paní orlovkyni, nejspíše sedí na vejcích. U doku jsem zaznamenal, jak jsem si cestou vyzdobil skif krásnými žlutými kosatci.
středa 5. června Výměna splasklé plynové vzpěry Odpoledne jsme s kamarádem MarkemA provedli komplikovanou údržbu v mém kluzáku. Splasklou plynovou vzpěru kabiny jsme vyměnili za novou. Pro zájemce zde jsou detajly, které jsme museli udělat. Sleduj fotky v albumu. Řadu let jsem se do a z kabiny kluzáku dostával obtížně. Těžký překryt z plexiskla jsem musel podpírat rukama, nebo tyčkou, či mi pomocníci kabinu museli držet otevřenou. Letos v březnu jsem s Markem zkoumal, jak by se dala z předku trupu odmontovat stará, teď nefunkční vzpěra, a vyměnila se za novou. V dubnu jsem odjel do Evropy. Mezitím Mark z vlastní iniciatívy vyzkoumal od dovozce kluzáků AS způsob výměny a koupil někde novou vzpěru. Až nyní jsme se dostali k její instalaci. Vzpěra je ukotvená uvnitř trupu až v samé špičce kluzáku, velmi těžko přístupné. Co jsme nevěděli a dozvěděli se, že stačí vyjmout šroub připojující vzpěru k závěsu kabiny a na opačné straně (té v samé špičce) ze vzpěry vyčnívající tyčku z ukotvení vyšroubovat. Mark také vymyslel metodu, jak vzpěru stlačit, aby byla ve smrsknuté poloze a tam (dočasně) zůstala. Toho docílil vyvrtáním díry do vyčnívající části nové vzpěry, provléknutím tudy kombinací drátů a žlutého lanka a po stlačení vzpěry v přípravku ukotvením lanka na opačné straně vzpěry. Závěs na nové vzpěře avšak byl moc krátký na to, aby se jím dal prostrčit kotvící šroub. Nezbylo než vymontovat z trupu celý závěs kabiny a ten na brusce odbrousit, aby se nová vzpěra k němu mohla přišroubovat a i se volně protáčela. Pak zas závěs kabiny znovu zamontovat a následně i novou vzpěru. Jak ta byla upevněná, rozvázal Mark lanka udržující vzpěru ve smrsknuté poloze - a hurá !!! (pusť si video v albumu). Systém fungoval zas jak nový. Ještě bylo nutné odstranit pomocná lanka a dráty, pohyb závěsu kabiny překontrolovat a kabinu zas připnout. Díky díky díky Marku !!!
středa 5. června Práce a legrace Po snídani s K+C a polemice o tažení národů jsme se rozloučili. Pak jsem sloužil zákazníkům. Také jsem bankovním převodem zaplatil Holanďanům za tu mrzutou pokutu.	Druhý díl historie poutě Vítka na Západ Pokračuji. 42. kapitola. Zajímavosti Neobvyklé nedávné letecké pohledy na Prahu. Františkánská zahrada a Václavské náměstí.
	úterý 4. června Na večeři s Kanaďany v McGlinn´s Dalo se krásně sedět venku a povídat o společných zájmech. Karen a Calvin jsou na osmidenním okruhu po státu Washington, ubytovaní u různých členů klubu ATC. Koštovali jsme piva a jídla. Mě zaujmuly smažené plátky červené řípy s kozím sýrem a zdobené zeleninkou. Později jsem vyhledal, jak se ta zeleninka jmenovala česky: Potočnice lékařská (Nasturtium officinale), starší název řeřicha potoční, někdy také řeřišnice bílá. Je to rostlina z čeledi brukvovitých. K té řepě jsem si dal plátky uzeného lososa. Chutnalo výborně.
úterý 4. června Veslování - merganzátka, květiny a motýl Na vodě bylo báječně. Podívej se (klikni na záhlaví). Máme u nás dva Kanaďany, Karen a Calvin z Vancouveru, na dva dny, coby hosty přes ATC.
pondělí 3. června Mé pondělí bylo pracovní. Potěšil jsem dva zákazníky. Neúspěšně jsem strávil tři hodiny snahami naštelovat si počítač. abych z něj mohl přes internet odesílat bankovní převody z USA banky do světa. Potřebuji zaplatit Holanďanům. Poslali mi pokutu za rychlou jízdu, o 7 km/hod přes limit na dálnici. Uložili mi poslat jim 52 euro. A když platbu do konce června nebudou mít připsanou na účtu, pokutu zdvounásobí, a když ještě budu lelkovat, tak zečtyřnásobí. Nejsou trochu dotěrní?? Tak zítra se nejspíš budu nadále snažit. Předtím však ale chci vyrazit na vodu.
neděle 2. června Květinový obřad unitářů Tento obřad, nyní slavený unitáři po celém světě, byl vytvořen Norbertem Čapkem v roce 1923, který v roce 1921 vybudoval v Praze unitářské společenství pod názvem Svobodné bratrství, jež se později změnilo na Náboženskou společnost československých unitářů. V roce 1930 se stal prvním předsedou této náboženské společnosti. Pražská obec vyrostla do ve své době největší unitářské kongregace na světě, unitářství se tehdy stalo v Československu významným duchovním proudem. Jeho tragická smrt v nacistickém koncentračním táboře v Dachau byla těžkou ztrátou pro unitáře i pro Československo. Zde je více o Norbertovi Čapkovi a jeho stále působícím vlivu na současné unitářství. A tady je o Květinovém obřadu v angličtině a pak v češtině, jak si dnes Pražská obec unitářů připomíná květinovou slavnost.	protože květiny mají dar řeči ...
	neděle 2. června Veslování - zvířátka a květena Před východem slunce mě u doku přivítala kachna s kachňátky. Nad lagunou hodovala na své snídani srna. Zářivá koupel se zase vynořila. Sluneční paprsky mě připomněly nandat si brýle. Z topolu přihlížel bělohlavý orel. Na Wena jsem se pro prudký proud dostal jen k mostu pro pěší. Mezitím jsem za sebou slyšel povědomé rytmické kvákání - aha! Kachna merganser s hlavou zbarvenou do mědi, připomínající punk rokera procvičovala svá kachňátka. V rouře pavouk čekal na svou oběť. U doku jsem natrhal tři fialové stonky pro podělení se. Cestou domů jsem u Cedrového hotelu uviděl dva nejspíš svištíky, i když jsem se zprvu domníval, že byli "psíci prérie" (cynomys). Zaradoval jsem se.

	sobota 1. června Pokračování v gurmánství - pečené papriky Společnými silami jsme vytvořili skvělou večeři. Po přistání jsem zavolal Em, že chci vařit. Ta věděla, že mi trvá nějakou chvíli dostavit se domů a začala s přípravami: Udusila tři papriky, nachystala rýži, kadeřávek, ten posypala výživným droždím, připravila dvě zelené cibulky. Já jsem je po příjezdu pak nakrájel do mísy dal rýži, kadeřávek, cibulky a z plechovky tuňáka, přidal jsem šťávu od čtvrtka z thajského jídla a vložil vše do vydlabaných paprik. Přemístil jsem vše do ohnivzdorné mísy, posypal jsem vršek paprik nastrouhaným sýrem čedar a pekl 20 minut na teplotě 200°C. S plzeňským pivem pokrm chutnal výborně.
sobota 1. června V modré termice ke štítu Stuart Na letišti byl letecký den pořádaný správou letiště. Každých pět minut vzlétaly helikoptéry, jednomotorová letadla i dvoumotorový bombardér se zájemci o vyhlídkové lety. Náš aeroklub, ignorovaný v uspokojování svých potřeb správou letiště, účast bojkotoval. Přesto se mi povedlo přilákat vlekaře a dva další aeroklubáky a vtísnit se do roje poletujících letadel při našem aerovlekovém startu. Obloha byla jako vymetená: žádné mraky avizující termiku. Přesto byla. Říkáme takové termice, modrá. Zprvu jsem letěl na sever a postupně se zvedal od náhorní planiny. Pak jsem uviděl asi padesát kilometrů na jih nějaké kumuly. Vypravil jsem se za nimi. Nedoletěl jsem, změnil jsem kurz na západ a povedlo se mi vyšplhat se do hor. Podívej se! Vznášeli jsme se ve výšinách !
	sobota 1. června O cedrech Ten cedr, to je tedy strom. Bohužel i takový kolos lze porazit. Před 150 ti lety se do nich přistěhovalci zde na americkém severozápadě pustili tak urputně, že těch velikánů zbylo jen málo. Ale to, že se tomu stromu zde v běžné řeči říká cedr, je chyba. Žádný cedr to není. Přečti si více a koukni se sem. V české wiki píší, že je to zerav. Slyšel/a jsi to slovo někdy? Já ho slyším poprvé. Ale co tam píšou, hodně poutavého, odpovídá mým zkušenostem. Stojí za to se kouknout.

VN červen 2019

protože květiny mají dar řeči ...