Vítkovy noviny červen 2021

	Hezký den! Ve čtvrtek do střediska možná přijedou Karla s Ericem a Lunou. Co ty? Jaký byl červen tvůj?
středa 30. června 2021 S vnoučaty a příbuznými Prožili jsme další plný den radovánkami ve středisku Eagle Crest. Vnoučata se projížděla na koloběžkách, malovala, vyváděla. Právníček se poprvé vykoupal v bazénu. Nancy a Larry připravili hostinu grilované jehněčí s divokou rýží a chřestem. Emily dostala s předstihem dort k narozeninám a dárky. Navečer se zatáhlo a začlo bouřit.
	úterý 29. června 2021 Západ slunce u golfového hřiště Nevím, jak bychom přežívali, nebýt klimatizace v autech a ve středisku. Tyto řádky však dopisuji venku při západu slunce před kavárnou u golfového hřiště (zavřenou), ale kde ven proniká jejich neuvěřitelně rychlý wifi signál, čehož jen v šortkách rád využívám. Už se krásně zchladilo na 31°C.
foto kredit Emily	úterý 29. června 2021 Radovánky uvnitř a venku Ukázky, jak trávíme své dny společné dovolené.
úterý 29. června 2021 Vyjížďka k lávovému oceánu (průsmyk McKenzie) Dvěma auty jsme si vyjeli do 30 km od střediska vzdáleného městečka Sestry, poblíž stejnojmených sopek. Tam se Podzimka zas vyřádila na prolézačkách a Emily navštívila svůj oblíbený obchod / galerii s prošívanými textiliemi. Pak jsme se rozdělili. Jedno auto se vrátilo do střediska, zatímco Nancy, Larry a já jsme popojeli do 51 km od střediska vzdáleného průsmyku McKenzie. Odtamtud byl výhled na okolní sopky a lávová pole. I tam, v nadmořské výšce jako Sněžka v Krkonoších byla teplota 41°C.
	pondělí 28. a úterý 29. června 2021 Podzimka na prolézačkách V rekordním horku jsme vyráželi na krátké procházky v okolí naší ubytovny, holky do bazénu a já se marně snažil o připojení na internet, zatímco jsem sloužil pomocí mobilu svým zákazníkům. Evan také většinou pracoval.
neděle 27. června 2021 95té narozeniny Sheily Oslavili jsme je ve středisku Eagle Crest ve středním Oregonu, poblíž města Redmond. Sheila se radovala z oslav uprostřed houfu devíti lidí.
	neděle 27. června 2021 Dopolední procházka v kaňonu řeky Deschutes Než začlo být horko (dnes a v příštích 7 dnech má být soustavně přes 40°C) jsme si vyšli s Emilí na procházku po pěšině pod naší ubytovnou, která je na horním okraji kaňonu. Odpoledne měli dorazit ELAL, tak nás mělo být devět. Karlu a Erica očekáváme v úterý. Narozeniny Dnes oslavíme s Sheilou její 95té narozeniny.
sobota 26. června 2021 Nakouknutí do Kráterového Jezera Přejeli jsme asi 300 km na sever od Ashlandu do rekreačního střediska Orlí temeno poblíž Redmondu v Oregonu. Napůl cesty jsme vyjeli na okraj Kráterového jezera do výšky asi 2 km nad mořem. Pro sběratele statistik, jako je jím třeba Milan, je zde několik zajímavých statistik: Kdy sopka Mazama (v níž je nyní to jezero) naposledy vybuchla? Před 7.700 lety. Kolik popele vyvrhla? Tolik, že by jím bylo pokryto celé území České republiky do rovnoměrné vrsty 47 cm .. skoro půl metru ! Jak hluboké je Kráterové jezero? Nejhlubší v USA - průměrná hloubka je 350 m, maximální 594 m. Ve světě je pořadím deváté. Nejhlubší na světě je jezero Bajkal. Jaké má Kráterové jezero rozměry? Vešlo by se do obdélníku s rozměry 10 x 8.5 kilometrů. Atd.. Ale co mě vždy nejvíc ohromuje je jeho neskutečně sytá modř. Musí se to vidět na vlastní oči. Snad je trochu zachycená na fotkách v albu. A nyní pro čtenáře VN - detektivy? Co je to za vodu v popředí fotky?
	sobota 26. června 2021 Pietní obřad pro Eda v Ashlandu Od deseti dopoledne se v kostele konal vzpomínkový obřad. Sešlo se asi padesát lidí. Promítali jsme diaserii z Edova života. Na stole byla k prohlížení fotoalba. Mnozí se podělili s ostatními o humorné zážitky strávené s Edem. K poledni jsme se rozešli po příjemně stráveném setkání s mnohými lidmi, které jsme už roky neviděli.
sobota 26. června 2021 Veslování v Ashlandu Ráno jsem se jel podívat, zda někdo byl v místním klubu. Pět žen s trenérkou právě začínaly. Když mě uviděli, zvolali - ahá, videograf. Skromně jsem se zeptal, zda bych se mohl připojit. Moc mě potěšila odpověď: Jasně, vezmi si jeden ze skifů támhle, pokud ho vrátíš do devíti. Zaradoval jsem se a jako již vícekrát předtím jsem se pustil do zachycování veslařek v akci, s úmyslem sestavené video předat klubu. K doku jsem se vrátil před jejich návratem. Bylo už pětadvacet nad nulou. Využil jsem krátké samoty a báječně jsem se v jezeře Emigrantů vykoupal. Klikni SEM pro ozvučené 4-minutové video.
	pátek 25. června 2021 Cesta do a shledání v Ashlandu Projeli jsme během 850 km jízdy na jeden zátah okolo čtrnácti sopek. Také jednoho bizarního auta. Bylo veliké horko. Díky jemu Sheila neúmyslně vynalezla nový způsob přípravy jídla pro večeři. SSS = Sheila´s Solar Salmon. Neboli sluncem připravený losos á la Sheila. Dopoledne vyndala z mrazáku lososa a dala ho rozmrazit na stole na patiu venku. Ve čtyři odpoledne jí volala Karla, zda koupila lososa. Až tehdy si Sheila uvědomila, že ho zapomněla na stole venku v horku 40°C. Nic ho nesežralo, zvířata ani ptáci. Zato slunce ho nádherně zvolna připravilo do výborného stavu tak, že když jsme usedli k večeři, byl perfektní bez jakéhokoli grilování.
čtvrtek 24. června 2021 Západ slunce ve Wenatchee Mraky měly velmi vysoké základny.
foto kredit Emily	čtvrtek 24. června 2021 Bitva s rozstřikovačem Nastalo to roční období, kdy na mou trpělivost útočí můj úhlavní nepřítel. Zavlažovací zařízení. Po hodině zápolení se zas podřídilo pokynům, jak se má chovat.
čtvrtek 24. června 2021 Zase po čase na vodě Včerejší vydání místních novin uvedlo na první straně velkou fotku - dvou losů, kteří se vypravili na nákup do obchodního střediska ve Wenatchee. Článek uváděl, jak je zřízenci správy lesů a toků odtamtud odehnali do přírodní rezervace obklopující ústí řeky Wenatchee do Kolumbie. Snažil jsem se tam losy zahlédnout při svém dnešním veslování. Vegetace je nyní vyšší než ti losi a nebylo divu, že se mi schovávali. Zda jeden z losů je losice Matilda mi možná pomůžeš určit porovnáváním dnešních fotek s těmi z loňského a předloňského roku, kde je Matilda zobrazená. Zaujalo mě na jedné fotce fotografa místních novin, jak ti nejnovější losi dovedli skákat. Hravě překonali drátěný plot 180 cm vysoký. Dnešní den byl také významný tím, že jsem se poprvé letos vykoupal venku, v Kolumbii. Její voda měla vlažných 16°C, krásně osvěživých.	foto kredit Don Seabrook
	středa 23. června 2021 Plachtění v Methow, IV Čekal mě návrat vzduchem do Wenatchee, který se musel povést. Naštěstí v severní půli oblasti se nádherně povedlo počasí, které mi umožnilo udělat nejdřív velkou okliku do Kanady a podél hranic směrem na západ, než jsem otočil na jih. Druhá půle letu byl velmi dlouhý, napínavý dokluz, který se povedl díky mé znalosti místních podmínek v okolí Wenatchee. Na letišti mi Mark pomohl s přesunem kluzáku od vzletové plochy k přívěsu, do kterého jsme ho společně uložili. Pak jsme ještě vyhodnocovali své zážitky z posledních dní. Celá akce se velmi dobře povedla až na několik nehod (rozbitá vlečná a jeden kluzák). Z těch žádné fotky nepublikuji na žádost zúčastněných osob. Hodně jsme se oba přiučili jak na zemi, tak ve vzduchu.
úterý 22. června 2021 Plachtění v Methow, III Jedno vlečné letadlo vypovědělo službu a tak starty byly zpožděné. Na odlet jsem se po čekání v úmorném horku dostal až před třetí odpoledne. Po přistání mě čekalo překvapení v osobě mého kamaráda plachtaře Marka, který se přijel podívat až z Wenatchee. Ve společnosti asi šesti dalších plachtařů s pestrou historií jsme strávili velmi příjemný večer.
	pondělí 21. června 2021 Plachtění v Methow, II Údolí řeky Methow se rozprostírá v oblasti asi 100 x 50 km jejíž severní část tvoří hranice USA s Kanadou. Létali jsme ze dvou letišť, z Twispu a pak z většího poblíž Winthropu. Většina účastníků zamířila na sever, já mezi nimi.
neděle 20. června 2021 Plachtění v Methow, I Asi 120 km na sever od Wenatchee začlo plachtařské soustředění asi 25 pilotů a 16ti kluzáků. Mělo být celý týden dobré počasí a tak jsem se rozhodl se tam vypravit. Bez vlečného vozu a pozemního sledu, jen v kluzáku a s pár věcmi které se do něj vešly (minimum). Odstartoval jsem z Wenatchee. Nechal jsem se vyvléci vlečnou, nesamostartoval jsem, abych ušetřil energii uskladněnou v bateriích na zpáteční cestu zamýšlenou o čtyři dny později. První půle letu šla snadně, ale na sever od Chelan jsem musel dosti bojovat přehoupnout se přes pohoří. Povedlo se. A večer i sehnat si ubytování spolu s jinými plachtaři v motelu Sportsman v Twispu. Na fotce vpravu je město Chelan.
	sobota 19. června 2021 Zase na vodě, tentokrát za západu slunce Ještě vál silný vítr, ale na řece podél břehu se dalo veslovat. Když jsem končil, pojednou hned vedle skifu něco udělalo gejzír. Docela jsem se lekl. To něco byl bobr, který si mě za začínající tmy zblízka prohlížel, pak plácl ocasem a potopil se.
sobota 19. června 2021 Kočka Mňoukí je v pohodě Po delších putováních jsme zase doma: Emily z Nového Mexika a já z Efraty. Mňoukí je ráda, že se o ní stará ne jenom jeden člověk, ale dva. Je v pohodě. Zde je malá reportáž, jak si kočička hoví.
pátek 18. června 2021 Večer v Efratě A pak překvapení: z Wenatchee přijel na návštěvu závodů kamarád MarkA, po svém vlastním létání do hor. Na noc a na další den byla předpovězena menší vichřice. Rozhodl jsem se využít příležitosti a s Markem jsme za rekordní čas míň jak půl hodiny rozmontovali kluzák a uložili ho do přívěsu, včetně všech zajištění a připojení k tažnému vozidlu. Za hodinu jsme byli dvěma auty na letišti ve Wenatchee. Přívěs zaparkovaný. Doma další hodinu úklid obsahu tažného auta. Do postele o půlnoci. Typický den plachtaře. Jaká idyla !
	pátek 18. června 2021 Plachtění na závodech v Efratě III Dnešní úkol byl do bezmračné oblohy s hrozbou vyšších větrů. Bylo už přes 30°C když startovní pole odstartovalo. Povedlo se mi odstoupat dostatečně daleko od letištního okruhu a tak jsem uspokojil požadavek organizátorů. A byl jsem překvapený, že jsem se dostal do stejné výšky za stejnou dobu jako kluzáky za vlečnými letadly, a přitom se motor nepřehřál. Trvalo však skoro hodinu dostat se na odletovou výšku. Napůl cesty k prvnímu otočnému bodu jsem natrefil na horskou vlnu, která mi umožnila až k němu doletět bez kroužení. Zbytek dnešního úkolu byl méně náročný, než včerejší a tak jsem dorazil nazpět na letiště už před pátou hodinou; brzy pro mě. Po sprše jsem si uvařil tofu na brokolici s burskou omáčkou. Mezitím odpoledne z kluzáku rozprášila jedna plachtařka popel svého manžela nad jeho oblíbená místa.
čtvrtek 17. června 2021 Večer v Efratě Večer jsem nabíjel baterie venku a povídal se zajímavou skupinou účastníků a návštěvníků. V jednom okamžiku nás bylo sedm národností - z Nového Zélandu, Skotska, Německa, Kalifornie, Slovinska, Maďarska a já z Česka. Vskutku mezinárodní sešlost. Povídali jsme až do půlnoci a pak nečekaně až do dvou do rána. Proč? Sledovali jsme, jak velkou rychlostí místní policie vjela svými třemi křižníky za modročerveného a bílého blikání na vzletovou dráhu a stojánku našich kluzáků, kličkovala v jejich bezprostřední blízkosti (obávali jsme se, že je zničí). Ukázalo se, že honili chudáka jednoho ze závodníků naší soutěže; kterého po polapení přinutili nastoupit do sanitky a být odvezený do nemocnice být vyšetřen. Jeho provinění: Zaparkoval na noc v jeho domečku na kolech v prohlubni poblíž letiště, kde se doluje štěrk (aby tam měl klid na spaní). Policii upozornila jeho brzdová světla, která zůstala svítit. Pilot, když ho začli policisté honit, se navrátil na letiště a tu honičku tam už jsem popsal výše. Silně mě tato dnešní událost připoměla dvě, které jsem zažil dříve: jednu v Texasu, když jsem cestou na mistrovství světa spal v autě na jedné polní cestě, odkud mě nad ránem jeden policista vyhnal, že prý nemají rádi, když tam někdo je (viz VN srpen 2012); a také druhou událost, ve Wenatchee, kdy mě policie zatkla a dala do okovů po přistání do terénu na pole na konci města (viz VN červenec 2013).
čtvrtek 17. června 2021 Plachtění na závodech v Efratě Zas jsem odstartoval za všemi zaregistrovanými soutěžícími. Na obloze bylo vymeteno. Normálně bych plachtit nešel. Ale zúčastňovat se závodů mě dalo a dává výzvu rozšířit obálku svých zručností a sebedůvěry bez nadměrného riskování. Už jenom to, že patnáct ostatních pilotů se do těch podmínek vypravilo a jak jsem slyšel v radiu, postupně okruh dokončovali úspěšnými dolety nazpět do Efraty. Zde je záznam mého letu.
	středa 16. června 2021 Plachtění na závodech v Efratě Odstartoval jsem za všemi zaregistrovanými soutěžícími. To znamenalo, že jsem odešel na trať až hodinu a půl po nich. U druhého otočného bodu jsem zvolil bezpečný návrat do Efraty; ostatní byli přede mnou a doklouzali i na třetí bod. Po přistání jsme měli piknik a plno povídání. Využil jsem i možnosti uvařit si večeři v dobře nádobím i kořením vybavené klubovně.
úterý 15. června 2021 Cestou do Efraty Byl nádherný západ slunce.
foto kredit DianeG	úterý 15. června 2021 Emily leze do obydlí z dvanáctého století Toto místo je nyní národní památka,víc fotek je zde.
pondělí 14. června 2021 "Kytara" Toto by Juraj ocenil a hned by chtěl přiřadit do své sbírky. Z mezinárodního muzea lidového umění v Santa Fé. Emily se dohaduje, jak asi zní.	foto kredit Emily
foto kredit Emily	pondělí 14. června 2021 Kaktus Cestou na shledání s Karlou v Albuquerque.
pondělí 14. června 2021 Vylaďování Dnes měl začít oblastní plachtařský závod, kterého jsem se zamýšlel zúčastnit. Do 80 km odtud vzdálené Ephraty se údajně sjeli závodníci a podpůrné sledy ze států Washington, Oregon, Idaho, Montána, sousedi z Kanady a z Aljašky. Pršelo. V tomto okamžiku ještě nevím, ale domnívám se, že první den závodů byl stornovaný. Na místním letišti ve Wenatchee jsem umyl přívěs, který je nyní snad ještě čistší, než když opustil továrnu. Poté jsem jej kvůli dešti umístil zádí do hangáru a na kluzáku jsem zakytoval estetické nedostatky, aby sběrači pomluv neměli žádné důvody, když se s ním objevím v Ephratě. Předpokládám a pro Litevce doufám, že se tam na mě přilepí koupěchtiví zájemci. Tož takový je život obchodníka. A komu je to jedno a líbí se mu umělecké obrázky, co ty na ten obrázek vedle?
	pondělí 14. června 2021 Na vodě pršelo, ale to nevadilo Bývalo by mi bylo ušlo plno objevných zážitků: jako, že v Kolumbii žijí krabi ! Ukázal mi to mýval, který si na jednom z nich pochutnával. Bylo jedinečné, že jsem ho mohl zachytit na obyčejném mobilu, koukni se do alba kliknutím na záhlaví tohoto odstavce. Ostatní fotky jsem ale udělal na opravdový foťák po jeho vybalení z ochranného igelitu (proti probíhajícímu dešti). Viděl jsem s u p a ! A skoro vynořenou Nymfu. Špenátek však z Roury zmizel. Cestou nazpět k doku jsem zpíval, My sme ňácí kabrňáci .. příště to snad nahraji ve Studiu Roura. Kdo mezi čtenáři VN rozpozná o kterou hymnu jde?
pondělí 14. června 2021 Mňoukí se tulila k papučím Už dál nebouřilo, spala pokojně.
	neděle 13. června 2021 Vodní orgie Bouřit začlo až večer. Zde se dělím, jak to vypadalo z balkonu. Zde velice řídká událost. Příroda prožila extázi. Podívej se na časový průběh.
neděle 13. června 2021 Neděle Pamětliv významu tohoto slova jsem dnes v neděli absolutně nic nedělal - tedy: pracovního. Vstal jsem až v osm hodin. Zůstal jsem od rána tak, jak jsem vylezl z postele. Den jsem začal s kočkou Mňoukí vanovou jogurtovou orgií. Pak jsem přenesl sedm lahví Emilyny domácí kompuče z místa kvašení do ledničky, zalil rostliny a vyhlásil jsem odpočinkový den. Počasí spolupracovalo. Bylo do deště a odpoledne mělo bouřit. Kluzák jsem měl od včera složený a tak mě na letiště nic netáhlo. I veslování jsem zanechal na zítřek. Co uděláš, když máš černou srst a ve stínu je 33°C? (Luna, na pavlači domu postaveného Španěly v Mexiku v roce 1780, přemístěného do muzea v Santa Fé v 2001.)	foto kredit Emily
foto kredit Emily	sobota 12. června 2021 Petroglyfy Mezitím Emily, Diane a Luna obdivovaly petroglyfy (i když o té poslední si nejsem úplně jist, že věděla o co jde).
sobota 12. června 2021 Do nepředpokládaných výšin Předpověď byla odrazující. Mělo se zatáhnout a začít pršet. No podívej se. Ti, kteří doufali, byli odměněni.
	sobota 12. června 2021 Divy přírody Za východu slunce jsem v úžasu sledoval, jak starostlivá kachna překrývala kačera, aby spolu zahřívali svá kachňátka. I v deltě bylo plno rodin kanadských hus. Ze stromů přihlíželi bělohlavý orel i o kus dál orlovci, ze svého hnízda na kůlu. V horní deltě utíkal po pláži kmen. Na druhé straně jsem zas pohladil tam vysokou vodou přenesený velký strom. Některé jeho části zrcadlily v představách lidské výrazy. Na závěr jsem díky triangulaci našel potopenou Nymfu. Byla tam, dnes hodně zanešená pískem. Sledoval jsem oblohu. Zprvu byla celá zatažená, pak vysychala. Rozhodl jsem se nabít baterie a zkusit jít do výšin za neznámých povětrnostních podmínek.
Pátek 11. června 2021 Pátek 1722 Co vše se v 1722 přihodilo? Či co to číslo znamená? Mj. vzdálenost v km mezi Wenatchee a Taos, odkud je fotka vpravo. V albu je mapa a také dvě fotky ze západu slunce ve Wenatchee. Dnešek jsem strávil v práci v zimní bundě a v kulichu. Vydělal jsem šedesát dva dolarů a třicet centů.	Kostel sv. Františka v Taos foto kredit Emily
foto kredit Emily	čtvrtek 10. června 2021 Luna při západu slunce dnes poblíž Santa Fé v Novém Mexiku..
čtvrtek 10. června 2021 Veslování k přehradě Správci přehrad snížili úroveň vody v Kolumbii natolik, že jsem vynechal svou obvyklou odbočku do postranní řeky. A pro změnu jsem vesloval ve stínu, podél východního břehu Kolumbie. Zprvu k Lanovce. A když jsem se dostal až tam, řekl jsem si, když už jsem tu, zkusím to až k přehradě. Na vodě jsem strávil veslováním tři a půl hodiny. Z toho dvě a třičtvrtě hodiny proti proudu. Celá trasa byla dvacet kilometrů.
	středa 9. června 2021 Uletěl jsem vzdálenost jako ze Žiliny na Křivoklát Byl jsem připraven a mohl jsem začít o dvě hodiny dříve, kdyby trn semena rostliny nepropíchl ocasní pneumatiku. Musel jsem opravovat. Plachtění však bylo nádherné. Díky tomuto letu jsem zas postoupil v celoroční soutěži OLC v naší oblasti na první místo mezi 74 soutěžícími. A celosvětově na 500. místo z 8430 pilotů. Hořejších 6 procent. To těší. A pak že se někdy nevychloubám. Ha ha.
středa 9. června 2021 Kde Karla s Lunou přenocovaly Toto místo je ve státu Nové Mexiko, 1750 km vzdušnou čarou na jihovýchod od Wenatchee. Později ten den se v Albuquerque setkaly s Diane a Emilí. Ta poslední poznamenala o Karle, že prý vypadá jako moje máti. Koukni se a posuď. Dej mi vědět, zda ano!
	úterý 8. června 2021 Obloha a Kompuča Strávil jsem většinu dne s novým kupcem kluzáku piplavým ustanováním všech žádaných prvků. Přitom mi připadlo, jaký je vlastně obsah mé práce: Hlídání zákazníků, aby si neublížili, ale současně měli potěšení. Odpoledne jsem sledoval, jak Emily s Diane vyrazily na delší výlet. Mezitím jsem dělal údržbu na letišti. Po ní mi Mark ukázal zajímavý pár, který o sobě tvoří reportáž. K tomu, aby mohli žít svůj druh života se o něj dělí prostřednictvím videí a zpráv ZDE.
pondělí 7. června 2021 Z Festivalu jablek Zatímco Emily se připravovala na svou nadcházející cestu, vyrazil jsem do města (na její popud). A hle - setkal jsem se půltuctem známých. Na fotce vpravo jsou Mitra a DanM. On je dlouhodobý kamarád z plachtění. Známe se už přes čtyřicet let. Další známý byl hudebník Michal. O něm byly zmínky ve VN už od roku 2005. Pro nás z ČR má zajímavý původ. Vychovali ho čeští rodiče v Kalifornii, nějací Polívkovi, kteří ho adoptovali z Guatemaly coby malého kloučka. S M jsem se seznámil při hodinách španělštiny. Chtěl si osvojit svou rodnou řeč. Já vybavit se jazykovou zručností před svou cestou do Argentiny za Etiennem v roce 2007. Na Festivalu jsem se potkal i s DentonemM a jeho synáčkem Maximem. D byl můj plachtařský žák, také snad před 25ti lety. Nyní je majitelem menší internetové firmy. Také jsem potkal Druidy - Jean a RussSp. Jaký je tento svět malý !!
	pondělí 7. června 2021 První letošní morušové hody Na dnešek jsem měl na vybranou mezi službou zákazníkům, veslováním, údržbou na letišti či dokonce létáním. Za svítání jsem začal tím druhým. U loďárny jsem pozdravil veverku. Kopce jižně od Wenatchee modelovalo vycházející slunce. Povedlo se mi vyveslovat až nad železniční most. Po morušových orgiích jsem do levého pilíře vrazil zádí skifu. To mě stočilo, málem jsem se vyklopil. Měl jsem štěstí. Asi mi ho přál pavouk, můj pasažér od moruší až nazpět k doku. Poblíž koupaliště jsem zapípal na z hnízda vykukujícího orlovce. Bylo mi báječně. Očekávalo mě vzít Mňoukí k zvěrolékaři na prohlídku a pak jít na letiště. Odhaduji převývin počasí. Naschvál jsem proto nenabil baterie, aby mě nelákaly. Asi budu dělat údržbu v aeroklubu, potom, co posloužím zákazníkům.
neděle 6. června 2021 Přece jenom se něco přihodilo Už jsem málem napsal, že nic. Počasí bylo pod psa, teplota spadla o dvacet stupňů Celsia (!), v domě jsme museli zatopit. Pustil jsem se do účetnictví, jel nakoupit zásoby, vařil dopředu a k večeři. Jediná Emily s kamarádkou Diane se vypravily na výšlap, kde kvetly krásné horské květiny, navzdory plískavici. Pak jak kouzelným proutkem k večeru všechna vzdušná vlhkost vyschla a rozzářilo se krásné slunéčko. Zaradoval jsem se ze zpráv, že i v ČR se letně oteplilo a dalo se již v rybnících koupat.
	sobota 5. června 2021 Vzpomínka na Dicka a Pearl u ChrisR Přes dvacet unitářů a přátel se sešlo v domě Chris na večerní vzpomínku. Přítomní se podělili o jídla a pití, které kolektivně přinesli a o své zážitky. Nad hlavou fučel vítr a ve výšinách tvořil čočkovité mraky. Hrál jsem v pozadí na kytaru.
sobota 5. června 2021 Výprodej od garáže Doug, Pat, Kathy a Emily uspořádali výprodej; pomoci D+P zbavit se přebytečných věcí, než se přesunou do Kolorada.
	sobota 5. června 2021 Vzpomínka na Dicka a Pearl Na zahradě unitářů se konal obřad se vzpomínkou na oblíbené členy pospolitosti.
sobota 5. června 2021 Vzduté veslování Z horní delty vysoká voda vyzvedla, snesla a pootočila mohutný kmen. Naskytla se mi tím příležitost zachycovat nové úhly a náhledy zajímavých tvarů. Také těch na okolních kopcích. Podařilo se mi vyveslovat k silničnímu mostu. Bylo mi báječně.
	pátek 4. června 2021 Rozjímání Stále ještě v duševním rozpoložením v nepochopení, proč příroda dala a pak vzala Erika, jsem procitl v Zámku Kaskád a zachytil tuto náladu (foto). Cestou do Wenatchee jsme sledovali rozbouřenou Kolumbii a pak při přejezdu indiánskou rezervací Yakama počítali divoké koně. Do Wenatchee jsme dorazili odpoledne. Od zvěrolékaře jsme vyzvedli novou dávku pilulek pro řízení štítné žlázy Mňoukí. Pak jsme stěhovali stoly do příjezdu a do garáže pro nadcházející výprodej přebytečných krámů našich přátel, kteří se přesunují do Kolorada, a i od jiných. K večeři jsem uvařil ahi tuňáka s růžičkovou kapustou, cibulí, půl bramborem, mrkví, česnekem, aoili omáčkou a na dochucení a ozdobením koriandrem s plátky citronu. Chutnalo vše výborně.
čtvrtek 3. června 2021 Vzpomínka na Erika Asi padesát lidí se sešlo v parku u řeky Umpqua vzpomenout na Erika Browna a při té příležitosti podpořit jeho rodiče, Larryho a Nancy. U mikrofonu se vystřídala snad polovina přítomných, kteří vyjádřili své pocity, jak na ně Erik během svého života zapůsobil a co cítili. L+N zveřejnili v novinách tento nekrolog (v angličtině, zde je překlad): Pro naše přátele a blízké: Náš syn Erik Brown zemřel v sobotu 29. května po utrpění zranění hlavy z motocyklové nehody, ze které se nikdy nevzpamatoval. Bylo mu 26 let. Erik byl bystrý, zábavný, velkosrdečný mladý muž. Miloval mnoho věcí: přírodu, řeky, oceán, turistiku, jezení nových strav, vaření, zvířata, auta, vědu, (seriál) Hvězdné války, Pán prstenů, Dr. Kdo, Princezna nevěsta, ale hlavně motocykly. Rád pomáhal lidem, zejména v těžkých situacích. Byl ochránce. Vždy si byl vědom lidí v nouzi a našel způsoby, jak pomoci. Miloval svou rodinu: tátu a mámu Larryho a Nancy, sestru Lauru, bratra Antonyho, babičku Sheilu, tetu Emily a strýčka Vítka, bratrance Evana a sestřenici Karlu. Vzpomínky na Erika budeme neformálně sdílet v parku Singleton u Roseburgu v Oregonu ve čtvrtek 3. června ve 3 odpoledne.
Mark v LS3A mě zachytil (pod ním, v miniLAKu)	středa 2. června 2021 Práce a zábava Většinu dne jsme strávili s L+N a Laurou. Vyklízeli jsme, gruntovali. Já do toho pracoval na dálku s novým kupcem a výrobci. Pro zábavu jsem obdivoval fotky, které udělal kamarád z aeroklubu během našeho společného letu 15. května. Klikni sem pro tři fotky.
úterý 1. června 2021 Přejezd do Roseburgu Jeli jsme být oporou Nancy, Larrymu a Lauře, které postihla v posledních květnových dnech rodinná tragedie. Přejezd byl 765 km dlouhý. Fotky jsou ještě brané ze státu Washington, ale sopka Hood je už v Oregonu, jižně přes řeku Kolumbii. Když jsme dorazili do Roseburgu, chlácholili jsme jeden druhého. Vzduch venku měl teplotu 39°C. Posílám přebytek do ČR. Práce Začínám další velký obchod. Plachtař ze státu Nevada si přes mou firmu objednal samostartující kluzák LAK-17Cfes a i už půli předplatil. Nyní nastane honička doručit kluzák z Evropy včas a přesto dokonale dokončený na nadcházející plachtařský veletrh v USA v zimě 2022.

VN červen 2021