Vítkovy noviny

červenec a srpen 2011


Čas a teplota ve Wenatchee

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karly | Pošli mi email

Nápověda: Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. Klikni na Index vydaných novin pro jiné měsíce.

Klikni na podtrhnutý text pro spojku na prezentaci či odkaz. V červenci bylo plno kulatých oslav a narozenin. Vyrazili jsme na řadu výletů a radovali se z pěkného počasí. Já průběžně pracoval a Emily měla letní prázdniny. Uprostřed léta jsme vyrazili do Evropy. Na závěr srpna konečně přišlo pravé horké letní počasí.
Plachtění 1.7.

Nad Ephratou. Uletěl jsem asi 300 km, v náročných podmínkách.

2.7. V Portlandu u Evana

Sledovali jsme Evana při jeho závodech. Evan nám pak ukázal jeho nové bydlení úplně ve středu Portlandu.

3.7. Stanování u sopky Helena

Přenocovali jsme asi 50 km na sever od Portlandu a po snídani v Longview jsme si prohlédli velmi zajímavou výstavu o sopce Heleně, která je odtamtud nedaleko.

4.7. stanování u MJ

Sešli jsme se u MJ s rodiči Emily, kteří přijeli vlakem z Oregonu. U MJ jsme zůstali dva dny.

5.7. Setkání s příbuznými v Mukilteo
6.7. Veslování a narozeniny Emily

Sešlo se asi tucet našich přátel z Wenatchee, hlavně těch ze šlapání. Byla dobrá zábava.

7.7. Koštování vín v Chelan

Vyrazili jsme asi 50 km na sever od Wenatchee a navštívili některé vinné sklepy. Pro Eda je koštování jedna z jeho vášní. Vůbec nevadí, že v září mu bude devadesát let, a Sheile právě bylo osmdesát pět. Jsou stále plni elánu.

8.7.Cesta a ubytování v Sunriver

Jeli jsme s Edem a Sheilou na týden do středního Oregonu do našeho oblíbeného střediska Sunriver uprostřed borovicových lesů na východ od hor a sopek Kaskádového pohoří. Tam jsme měli pronajatý dům se třemi ložnicemi. Zprvu jsme tam pobyli s Evanem, také tam přespali Evanův spolubydlící Senthil s jeho přítelkyní Izhel, kteří Evana z Portlandu přivezli.

9.7. Cyklistika v Bendu

U střední školy v Bendu se dopoledne konaly "dostihy" (v Evanové kategorii 45 min, současně se honilo asi 30 cyklistů), a odpoledne byla časovka. Rodiče Emily poprvé viděli Evana závodit.

10.7. Cyklistika u sopky Samotář

Vzal jsem Evana na start jeho silničního závodu, 100 km okruh uprostřed lesů poblíž sopky Samotář. Já jsem mezitím vyjel na horském kole, (které bylo v garáži domu v Sunriver) až k lyžařskému středisku na té sopce. Po závodech se Evan s kolegy cyklisty vrátil domů do Portlandu.

11.7.

Trojí narozeniny - Karla, Sheila a Emily.

Další den odpoledne dorazila rodina Nancy (ona, Larry, Erik a Antony), kteří přivezli z Eugene Karlu. Ta předtím jela v sobotu a neděli na kole 320 km závod ze Seattlu do Portlandu (kterého se zúčastnilo přes 10.000 cyklistů). Po oslavách narozenin se Ed a Sheila vrátili vlastním autem domů do Ashlandu (to auto jim dovezla Nancy z Roseburgu, kde ho před 10 dny zanechali).

Na kolech okolo Sunriver

Dopoledne jsem si vyrazil sám lesní stezkou k vodopádům Bentham na řece Deschutes, odpoledne jsme vyjeli ve čtyřech na pláně v areálu Sunriver a podél tamní letištní dráhy. Při posezení v kavárně jsme pak vyslechli od Larryho a Nancy, jaké měli zrovna patálie se synem Erikem. Ten se dostal do konfliktu se zákonem.

12.7.

Šplhání na kole na Lávový kopec

Zatímco ostatní jeli po plochých stezkách Sunriver a odpoledne někteří na koních, já jsem vyrazil na sopečný kužel, kam až na vrchol vede jak vývrtka točitá příkrá silnice. Celá oblast je jak bradavkami obsypaná sopečná oblast.

13.7. Naposledy jsme se projeli na kolech po Sunriver a pak odjeli. Rodina Nancy vyjela na jihozápad a my na sever, do Takomy, kde jsme u Karly strávili noc. Večer jsme zpívali na zahradě s kytarou. 14.7. Z deště v Takomě jsme dorazili po poledni do zamračeného, ale suchého Wenatchee. Večer jsme šli se šlapači do domu Cathy a Drew, kde byli jeho mnozí příbuzní na návštěvě. Některé z nich jsem nainspiroval na plachtění.
15.7. Po devítidenní odmlce jsem se zas dostal na skif. Vesloval jsem, bez trička, k peřejím a k hornímu mostu, zpíval si a počítal. Viděl jsem plno hus s vzrostlými housátky, volavky, orlovci. Voda byla stále vysoká a chladná; ledovce tají.

Volavka v kamufláži >

Večer jsme si pustili skvělý francouzský film Skafandr a motýl.

16.7. Pršelo, ale bylo pak nádherně. Večer jsme vyrazili na Kruhovou večeři u Chris R.  
17.7. Veslování. Byla už nižší voda, na ní 25 rybářských člunů. Vesloval jsem deltou k peřejím a k hornímu mostu. Viděl jsem plno ptáků a dva mývaly. Tenhle zrovna vylezl z vody.
18.7. Pracoval jsem celý den v úřade. Navečer jsem uklidil do vlečného vozu svůj větroň, aby nepřekážel v hangáru. Poslední dobu bylo pošmourné počasí a pršelo.  
19.7. Pršelo ještě až do poledne, ale pak se vyčasilo. Se šlapačemi jsme vyrazili do zlatého dolu a zpátky přes Kohoutí hřebínek. Po šlapání jsme koštovali piva a povečeřeli na terase u Lynna a Rany.

Více fotek...

20.7. Práce. Továrna LET vydala čtyři nové bezpečnostní buletiny.. tak jsem je dal na webové stránky mé firmy.
Veslování. Byla vysoká voda, plno rybářských člunů. Sluníčko, vánek, husy, kachny, orlovci. Vesloval jsem deltou k řece Wenatchee a pak se po ní vydral až k druhým peřejím, výborné procvičení, a pak horní deltou napůl k mostu a zpět.
21. až 22.7. Cesta do České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska a Portugalska.
Z Wenatchee jsme putovali svým autem do Takomy. Karla se k nám připojila a její spolubydlící nás zavezli do Seattlu, odkud jsme pokračovali letecky přes Frankfurt do Prahy. Letěli jsme společností Condor.

Více fotek...

23.7. Odpočívali jsme na Křivoklátě. Zajel jsem na letiště v Rakovníku a setkal se s kamarádem plachtařem Jirkou Valentrem.

Více fotek...

Prošli jsme se s mým bratrem Milanem po Křivoklátě a po okolí.

Více fotek...

24.7. Na letišti v Praze jsme vyzvedli sestřenici Karly, Lauru Brownovou. Ta s námi pak další týden cestovala po Čechách, Moravě, Polsku a Slovensku. Nejprve jsme jí ukázali střed Prahy, zavítali krátce na Křivoklát, a pak se rozjeli na Moravu.

Více fotek...

Ve Vranově u Brna jsme se sešli se Zdenálem, vyšlápli si na lesní hřeben Babí a pak celý večer zpívali s kytarou v moc pěkném penzionu Na Gruntě.

Více fotek...

25.7. Ráno jsme se zastavili u Zdenka v Soběšicích. Ukázal nám zahradu a úpravu svého vytápění. Po rozloučení jsme vyrazili do Uh. Hradiště, kde se členové výpravy prošli městem, zatímco já jsem měl své služební pochůzky.

Více fotek...

Navečer jsme dorazili do Žiliny, ubytovali se ve středu města v hotelu Slovan, a za úporného deště (který nás provázel již z Moravy a zůstal s námi po dalších šest dní) jsme se sešli s mými spolužáky z vysoké školy, Marikou a Igorem. Obešli jsme střed města a zastavili se u našich bývalých učeben z doby před čtyřiceti lety. Vyslechli jsme názory na zřejmě živelný vývoj Žiliny. Ta se ohromně změnila a je těžko k rozpoznání. Příjemně a srdečně jsme si popovídali.
26.7. Po Žilině jsme vyrazili na východ a poblíž Ružomberoka si prohlídli malebnou zapadlou vesničku Vlkolínec.

Více fotek...

Odpoledne jsme si prohlídli Oravský hrad s překvapivě dobrými sbírkami. Skoro jsme i začli rozumět slovenštině. Ubytovali jsme se v Zuberci u velmi příjemných lidí, v Penzionu Pilarčík.  
27.7. Vyrazili jsme za deště a mlhy na túru v Roháčích. Došli jsme až k Tatljakovu jezeru. S Karlou a Laurou jsme přebíjeli otravné počasí rozličnými blbinkami. Emily si šla prohlédnout skanzen poblíž Zuberce, a já s Milanem Oravskou přehradu.

Více fotek z 27. a 28.7.

28.7. Vyrazili jsme pak do Polska, nejprve do vesničky Chochoľówa, tam si prohlíželi svérázné omyté dřevěné stavby a novogotický kostel. Pokračovali jsme do Zakopaného, kde bylo moře lidí a obrovský venkovní trh. Navštívili jsme jedinečný starobylý hřbitov a prošli se po hlavní obchodní ulici Krupówka. Já jsem pak zabloudil do vily Atma s muzeem K Szymanowskiego (na obr. napravo) a tam vyslechl hlasové cvičení na večerní operní koncert. Nádherné!
Z Tater jsme bohužel vůbec nic neviděli, mraky je dokonale zahalily. Navečer jsme pokračovali do Ždiaru, kde jsme přenocovali u rodiny Pavlikovski v jejich pěkném penzionu. Zpívali jsme s kytarou lidové písničky. Milan se ukázal jako dobrý zpěvák, znal plno lidovek, a padl si do noty s Gitou. Pobavili jsme se dobře.
29.7. U Štrbského plesa jsem přemýšlel o hlubším smyslu života. Sáhl jsem hluboko do tlumoku a vytáhl tatranku.
Jako vždy pomohla, tentokrát trochu rozpustit mírnou roztrpčelost ze zahalených a nedostupných krás Tater.
Navečer jsme dorazili do Bratislavy k Jurajovi a Ivaně, kteří nás všech pět mile ubytovali ve svém domě a hezky se nám věnovali. Holky si vyrazily na hrad a do středu města. My kluci si vyjeli na kolech podél řek Moravy a Dunaje.

Více fotek z 29. a 30.7.

30.7. Zavezli jsme Lauru do Rakous na letiště ve Vídni, odkud odcestovala na návštěvu Řecka. Odpoledne jsme se sešli s dalším mým spolužákem Peterem a jeho partnerkou Ejkou. Peter Milanovi umožnil výhledy z bratislavské TV věže, ze Slavína a z hradu. Večer jsme strávili na venkovním koncertě výborného Gypsy Jazzu a povečeřeli na vyhlídkové terase restaurace Sky mezi americkými a českými velvyslanectvími. Karla zaučovala Juraje, jak používat jeho kameru.

Více fotek z 29. a 30.7.

31.7. Poopravil jsem Jurajovu kytaru, a.. po snídani jsem si s Jurajem zazpíval plno písniček z doby Siriusu, naší kapely z dob studií v Žilině. Za vytrvalého deště jsme pak přejeli do Prahy a na Křivoklát.
1.8. až 6.8. Uklízeli jsme na Křivoklátě. S Karlou jsme navštívili rodinný hrob. Milan tento týden měl napilno v zaměstnání na Leontýně. Já si nechal větší práce - jako opravu stropu v ložnici - na dobu, kdy Karla s Emilí odjely na čtyřdenní pobyt v Portugalsku. Nakupoval jsem potřebné věci pro domácnost, dlouhý hliníkový žebřík, elektrický střihač na keře, stavební potřeby, matraci, atd.
Setkal jsem se sousedem Oldou.
Pomohl jsem Milanovi zprovoznit cirkulárku, vyspravoval jsem zahradní nábytek a rozmístil ho na dvůr i na balkon, vyčistil altán, montoval lustr. Po další čtyři dny jsem opravoval strop v ložnici domu. Z toho loňskou zimu visely rampouchy, když do stropu zateklo z balkonu a voda zmrzla.
Sešel jsem se také s kamarádem z nejrannějšího dětství, Jinoušem. Měli jsme si toho plno co říci a popřát si dobré zdraví.
Povedlo se mi též dlouho a pěkně si popovídat s Milošem, o našich rodinách a názorech.
6. a 7.8. Po návratu Emily z Portugalska jsme ve třech - Milan, Emily a já - vyrazili do východních Čech podívat se do kraje, kde se můj otec poblíž Náchoda narodil. V Borové jsme našli Karla Balcara, místního kronikáře, který nám pomohl najít starou školu, kde můj dědeček učil na začátku dvacátého století. Škola je přestavená a nyní je v ní obchod. Ubytovali jsme se v pěkném hotelu Bonato v Bělovsi, poblíž minerálního pramene Ida. V Borové jsme objevili sbírku ozbrojených vozidel, které jak se ukázalo vlastnil majitel hotelu Bonato. Místní nadšenci si dokonce i zprovoznili blízké bunkry a uvedli je do bojového stavu.

Více fotek z 6. a 7.8.

Večer 7.8. jsme na letišti v Ruzyni vyzvedli kamarádku Karly, Angie, a dopoledne 8.8. od vlaku z Zurichu přivítali Karlu a další její kamarádku, Holly, se kterou se Karla vracela různými vlaky až z Lisabonu zpět do Prahy. Den jsme strávili procházkami po Praze. Nejhezčí prožitek byl u Staroměstské mostecké věže (na fotce je pohled z ní).

Více fotek z 8.8. v Praze

Den jsme zakončili večeří v restauraci Nad Hradem na Křivoklátě.

9.8. Dopoledne jsem vyrazil za veslováním a odpoledne se se všemi prošel po Křivoklátě. Prohlédli jsme si hrad, dívali jsme se na dům v Budech, kde vyrůstala naše babička, vyhrávali jsme si na sportovišti / naučné stezce poblíž starého tenisu, zašli jsme Dubinkou k vyhlídce u Zábradlíčka a dívali se zvýšky na malebné meandry řeky Berounky a nádherné okolí.

více fotek

10.8. Vyrazili jsme do Nižbora do skláren Rückl na exkurzi. Holky pak z Berouna pokračovaly do Prahy, na návštěvu židovského hřbitova, synagog, a na nákupy. Já s Milanem jel navštívit výstavy v Národní galerii ve Veletržním paláci, a pak na setkání s našimi sestřenicemi. Poslední den naší návštěvy se překvapivě chýlil ke konci. Povečeřeli jsme ještě v Restauraci Nad Hradem a pak balili na cestu.

Více fotek

11.8. Nastal úmorný den cestování, kdy jsme se nejprve na ruzyňském letišti ještě jednou společně před rozdělením setkali.

Více fotek

Cestovali jsme různě.. Angie do Turecka, Holly do New Yorku, a Karla, Em a já přes Frankfurt do Seattlu a pak do Takomy, kde Karla již zůstala, Em a já ještě jeli autem přes Kaskády do Wenatchee, tam dorazili v deset večer po víc jak 24ti hodinách cestování.

12.8. Vstal jsem jako obvykle brzy před šestou a šel jsem veslovat. Byl průzračný den a já jsem se přizpůsoboval náhlému oddálení, sportem a pak prací v kanceláři.

Více fotek...

13.8. Spravoval jsem doma ve Wenatchee těsnění pod nádržkou WC, ze které teklo. Připadalo mi, že jsem zas byl na Křivoklátě. Při obědě mě z mého snění vyburcoval pohled na dva sousedy, jak někam mezi jiné domy mířili puškou ze své terasy. Říkal jsem si, buď vítán na Divokém Západě! Moje poznámka se nelíbila Emily.
14.8. Veslování. Někdy je třeba dát pozor na neobvyklou překážku za mými zády!

Více fotek...

Odpoledne jsme vyrazili za suchého horka s našimi přáteli Monte a Judy na šlapání ke hřbitovu starousedlíků ve vyprahlé planině hned na východ od našeho domu. Cestou jsme srovnávali své vlhkostí prosycené zážitky z našich nedávných cest, oni z Islandu a Británie a my ze střední Evropy.

Více fotek...

Večer jsme si promítli díky Milošovi nádherný český film Vesničko má středisková.

15.8. Večer jsme se koukali na skvělý australsko-americký film Poslední Maoův tanečník. Podíval jsem se na výsledky plachtařské soutěže a zjistil, že mě z prvního místa na žebříčku letců zde na severozápadě zatím nikdo nevystrčil. Krátící se dny jsou mi na výhodu.
16.8. Byl nádherný, zářivý a slavnostní den. Vesloval jsem k bílému skladu nahoru po Kolumbii a pak k železničnímu mostu. Viděl jsem volavku, orlovce. Bylo skvělé počasí a nižší voda. Fotkou volavky jsem se trochu přiblížil stylu výtvorů korejského umělce Ahaea, jehož díla jsem shlédl minulou středu v Národní galerii v Praze, ve Veletržním paláci (výstava Pohled z okna).
17.8. S přáteli Monte, Judy a Lynn jsme vyrazili na celodenní výšlap do hor Kaskád k osmimílovému jezeru. Tam jsme se krásně osvěžili čmáněním se v jeho vodě. Na závěr jsme koštovali různá piva a hodovali v domu Lynna a Rany.

Více fotek..

18.8. Veslování. Dnes byla voda středně vysoká, vál vánek, svítilo sluníčko, bylo hezky. Jel jsem deltou. Tam brodil srnec. Pak k peřejím a nahoru po Kolumbii. Viděl jsem orlovce kroužit vysoko s rybou v pařátech. Dovesloval jsem k haldě a zpět, a vykoupal se poprvé letos v Kolumbii. Voda byla teplejší, než včera v jezeře.

Více fotek...

Pracoval jsem v úřadě, zabalil zásilku a zavezl na letiště. Potom jsem pomohl kolegovi plachtaři Markovi odstartovat v našem aeroklubovém L33 Solo. Cestou domů jsem koupil od sadaře krabici broskví a pochutnával si.

Více fotek...

19.8. Pracoval jsem v úřadě, venku bylo dobré plachtařské počasí. Ivan mě lákal na přelet přes Alpy v jeho Stemme. Začal jsem číst od Juraje jeho Budovatelské 50té roky a moc se bavil. Díky, Juraj!.
20.8. .. Larry začal svůj první den v důchodu. Veslovali jsme ráno spolu po Wenatchee až k nejvyššímu bodu, kam jsem se já kdy předtím dostal.. a kde Larry ještě nebyl. Výborné pocvičení.

Plno fotek...

Odpoledne jsem si zas po šestitýdenní pauze zaplachtil. Byl jsem ve vzduchu tentokrát jen tři hodiny, ale přesto se mi povedlo dostat se nad horami až k od civilizace odříznutému místu Holden, kde se před lety těžilo stříbro a nikl. Teď je tam křesťanské centrum pro meditaci.

Více fotek...

Večer nás vzal Larry na Kolumbii na projížďku na motorovém člunu. Přinesli jsme večeři a pití. Podruhé tento den jsem se vykoupal.

Pár dalších fotek...

21.8. Vzpomínal jsem na 43té výročí od inváze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, a jak na mě všechno tehdy a později zapůsobilo. I tehdy jsem byl na letišti, jako v dnešní den, ve Vrchlabí. Dnes jsem neviděl na obloze jak černých brouků pruhy vojenská transportní letadla, v dlouhých řadách, táhnoucí se z Polska ku Praze. Místo toho jsme dnes v aeroklubu dávali vyhlídkové lety a já si pak místně polétal ve svém kluzáku, potil se, dělalo se mi ze samého točení nevolno, až nakonec vzdal, i když jsem mohl ještě déle poletovat. Bylo 33°C ve stínu. Byl jsem však vděčný, že létat mohu a že mi to nikdo nezakazoval.
22.8. Na vodě bylo skvěle. Ještě před východem slunce bylo už 20°C a brzy jsem vesloval vysvlečen do půl těla. Po veslování jsem si zaplaval podél doku v Kolumbii. Zachytil jsem volavku při startu a za letu (obr.). Také jsem uviděl hejno rychlých ptáků s ocásky jak nůžkami, zde jim říkají tern. Hbitě a obratně lovili hmyz.
23.8. Byl nádherný slunečný den. Strávil jsem ho zašitý v kanceláři. Převážně jsem pracoval na přípravě prodejní smlouvy na nový kluzák.
24.8. Veslování. Vydral jsem se proti proudu řeky Wenatchee až k šestým peřejím. Pak je všechny sjel. I po svižném proudu trvala jízda k soutoku s Kolumbií dvacet minut. Celkem jsem dnes byl na vodě přes dvě hodiny. Nádherný zážitek. Začal se žabičkou, která se nechtěla pustit skifu. Najdeš jí?

Více fotek...

25.8. Bylo letošní rekordní horko, 35°C, poprvé jsem zapl klimatizaci v kanceláři. Neměl jsem asi. Zchladilo mě odpolední sdělení zákazníka, že se rozhodl odložit koupi kluzáku.
26.8. Veslování. .. u laguny srnka, foto, pak k peřejím a haldě, zpíval si a počítal. Bylo skvěle.

Více fotek..

Plachtění. Povedl se mi zas pěkný let, nejdřív nad planinami za Mansfield a pak po horách mezi hřebenem Mission a velehorou Stuart -- 400 km. Na obr. je má velmi oblíbená alpínská scenérie, Začarované hory. Jsou tak populární, že je pro šlapače pořadník, a pustí jich tam málo. Přistál jsem čtvrt hodinu před západem slunce.

Více fotek..

Záznam z letu...

27.8. Plachtění. Létal jsem ve formaci se supem, jako dva letouny na leteckém dni, křídlo na křídlo. Byl tak blízko, že jsem viděl jeho oči. Pták bohužel ve fotce se mnou není. Zážitek jsem tolik prožíval - pták byl úplně blízko, vznášel se kousek za křídlem, že mi nenapadlo v tom okamžiku ho vyfotit se mnou.. až bylo moc pozdě a on se mi ztratil. Viděl jsem ho v prostoru za křídlem, jako na obr. Byl to hřebíček dnešního leteckého zážitku.

Více fotek...

Večer jsem spolu s přáteli vyslechl novou kombinaci hudebníků, mých dobrých známých, Michaela Carlose a Mike Billse. Na Carlosovi (vlevo) je zajímavé, že ho coby adoptivního syna (pochází ze střední Ameriky) vychovala česká rodina. Česky ale neumí. Jeho skutečné jméno je Karel Polívka.
Potěšil mě kamarád Ivan, který si pořídil motorový kluzák Stemme a toho dnes úspěšně přeletěl z italské Luccy do nového domova v Kroměříži. Trasu asi 850 km absolvoval se spolupilotem za čtyři a půl hodiny. Doufal jsem, že tím spolupilotem budu já.
Hmm. tak někdy příště.
Ivanovi jsem pogratuloval

.

28. 8. Veslování. Překvapilo mě, jak některé keře mají oranžově červené kořeny, jak mrkve. Vyrazil jsem na trochu rozvlněnou Kolumbii, vyhýbal se rybářům na člunech, vyvesloval k peřejím a k haldě, viděl zchromlou husu, racky, volavky, orlovce, zpíval si a počítal. Na obloze byly vysoké ciry a v porovnání s včerejškem bylo toto ráno docela chladno. Přesto jsem se u doku po veslování vykoupal.
  V kostele unitářů byla zas po prázdninové pauze pastorkyně Cecilie. Podala mši na téma, žít v otázkách. A skutečně vybrala papírky od všech, kteří na ně své otázky napsali. Někteří psali takové hlouposti, jako jak se staví unitářská církev vůči lékařem předepsané marihuáně? Zazpívali jsme několik písní a já zapálil svíčku.
Plachtění. Bylo zas rekordní vedro (pro toto léto, 35°C) a vzduch ohromně stabilní. Pocvičil jsem si hezky let v nízkých výškách, a také skupinový let se svým známým, Chrisem, Polákem, ten letěl ve svém motorovém kluzáku Vivat. V druhé části letu se mi povedlo vyšvihnout se k hřebenu, kde je místní lyžařské středisko.

Více fotek.

  V Montáně (část naší plachtařské oblasti) měli v poslední době také velmi horké počasí, ale stoupáky až do 5 km. Tak jeden tamní plachtař, Greg, nachrtil nedávno pět výborných letů, a vyšvihl se pojednou až na třetí místo v naší oblasti. Stačí mu ještě jeden takový let a z prvního místa mě vystrčí. Prominu mu to, je to dobrý zákazník mé firmy.
29.8. Rozjel jsem se do Local Tel. Objednal jsem nové připojení na telefon a internet, prostřednictvím optického kabelu.
30.8. Veslování. Byl krásný východ slunce. Na vodě jsem uviděl čtyřveslici a později kamaráda Larryho. Vyvesloval jsem k peřejím a haldě.

Víc fotek..

Odpoledne mi přišel ukázat technik z PUD, kam mám zakopat potrubí pro internetový kabel od jejich přípojové krabice u ulice až k mému domu. Nakoupil jsem potřebné trubice a spojky a k večeru se začal rochat v hlíně.

31.8. Pokračoval jsem v kopání kanálu, který jak se ukázalo musel být 12 m dlouhý a 45 cm hluboký. Užil jsem si tam, kde se kanál křížil s kořeny stromů..

Více fotek..

Zdejší školy dnes otevřely zas své dveře a nastal nový školní rok.

V práci jsem oživoval zájem zákazníka o kluzák z Litvy, doufajíc, že koupí a budu mít co nového vystavovat na zimním plachtařském veletrhu v Reno v Nevadě.

Toto letní období uteklo až moc rychle. Vlastně, na skutečné léto jsem si musel počkat až do posledního týdne v srpnu. Jsem však moc vděčný za vše, co mi bylo dopřáno v červenci a srpnu prožít.

A jaké bylo léto tvoje?