Vítkovy noviny

červenec 2015

Teplota
a počasí ve Wenatchee

Rubriky: Jiné měsíce | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | Pošli mi email

Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. A když je v textu něco podtrhnutého, tak je to odkaz na něco dalšího.


Z letiště na západ

Z hřebenu na sever



   Hezký den!
31. pátek

Práce

Dělal jsem údržbu v kanceláři včetně závěru měsíce v účetnictví, placení čtvrtletních daní a jiných radostí. Pomyslel jsem na tebe, jak ty prožíváš svůj poslední den v měsíci.


30. čtvrtek


Veslování

Je čas na přípravu na zálety .. mláďata orlovců jsou již opeřená!
29. středa

S Vaškem do Sunriver, k sopkám a jiskřivému jezeru. Návrat domů.

Nastal čas na návrat domů - Vašek do Prahy a já do Wenatchee. Ale bylo ještě celé volné dopoledne a toho jsem využil k tomu, abych udělal přítrž stinné stránce služebních cest - totiž, že během nich se vlastně člověk nikam jinam nepodívá, než na ty pracovní místa. A tak jsem Vaškovi umožnil poznat i něco z okolí Bendu - lávová pole a sopky, středisko Sunriver a Jiskrné jezero, které na tuto roční dobu mělo hrozně málo vody. I sopky nebyly tak imponující, protože většina sněhu a ledu už z nich odtála a vypadaly jaksi holé. Vysadil jsem Vaška na letišti v Redmondu (domů se dostane příští den večer) a po jedné odpoledne jsem vyrazil na svou sedmihodinouvou jízdu domů. Bylo vedro, napůl cesty jsem začínal být rozespalý. Uprostřed vyprahlé  pustiny jsem nalezl potůček. K mému ohromnému překvapení v něm byla tůňka dostatečně hluboká na zaplavání si. Nádherně jsem se osvěžil. Domů jsem v pořádku dorazil po osmé večer.
28. úterý

Setkání s výrobci letadel v Bendu a v okolí Portlandu

Ředitel továrny Epic, DougK, dal mě a Vaškovi z Přerova podrobný výklad o výrobě letadel
Epic. Pak Vaškovi umožnil svezení v kluzáku ASK21. Pohostil jsem všechny na oběd v restauraci terminálu letiště Bend, odkud nás pět pak za třicet minut Doug převezl v letadle Epic do 180 km vzdáleného města Aurora poblíž Portlandu. Tam nás Ken z továrny Van´s Aircraft provedl tou výrobnou. Bylo moc poučné vidět během jednoho dne všechny možné druhy leteckých technologií uvedených do praxe. Letěli jsme pak zpět, tentokrát pilotoval Timur a povedlo se mu i přistání. Po vážné části dne jsme pak klábosili s pivy ještě po řadu hodin v hangáru s Epiky a pak v restauraci poblíž. Pro mě byla návštěva příznivá tím, že jsem posílil osobní spojení s klíčovými lidmi spojenými s možným znovunastartováním výroby Blaníků a poznal nové známé. 
27. pondělí

Sopky v Oregonu

Vyrazil jsem na služební cestu do Bendu. Scenérie podél cesty byla úchvatná.
Na večeři jsem se setkal se čtyřmi muži - zástupcem investora, řediteli dvou výroben a s významným zákazníkem - Timurem, Dougem, Vaškem a Darylem.
26. neděle

Veslování

Po skoro třítýdenní odmlce jsem pocítil snad všechny svaly v těle...
25. sobota

Kruhová večeře

Na boku hory Mission se sešlo asi dvacet unitářů.
24. pátek

Cestování přes Velkou Louži

Budíček byl v půl páté ráno, abychom se nahlásili na letišti dvě hodiny před odletem. Vrácení auta proběhlo v pohodě. V odletové hale byla dlouhá fronta, a navíc bylo placení za extra zavazadlo - krabici s plechy na kluzáky. Nástup do letadla byl na starém letišti, kam nás zavezl autobus. Zavzpomínal jsem na dobu, kdy jsem tam během studií pracoval jako nakladač. Zamžily se mi oči.
23. čtvrtek

Praha .. lidové soubory před Rudolfínem

Dopoledne jsem ještě opravoval spadlé zábradlí v domě na Křivoklátě, a pak byl čas rozloučit se s Milanem. Odpoledne jsme se ubytovali v soukromém penzionu v Řepích, a zbytek dne jsme strávili sledováním vystoupení lidových souborů před Rudolfínem.
22. středa

Návštěva Enky

Na Křivoklát přijela z Prahy sestřenice Enka a nostalgicky jsme prožívali zážitky z ranného mládí. Šli jsme přes hřbitov k Děčům, kde jsme se vykoupali v Berounce, doma jsme pak doplňovali chybějící členy do rodokmenu.
21. úterý

Křivoklát

Balil jsem velké tvarované plechové díly pro kluzáky do krabic původně od jízdních kol a jiných kartonů. Večer byl hezký západ slunce.
20. pondělí

Na Hané

Objížděli jsme mé dodavatele a stavěli se u několika přátel, mezi nimi u Ivana v Kroměříži. Hlídal vnučku Kajku, která tam byla s kamarádkou na koupališti.
19. neděle

Se Zdenkem a Zuzankou

Strávili jsme hezký den a večer se Zdenkem a Zuzankou; na hřišti a večer u táboráku. Zdenek připravil grilované kuře, Zuzanka plno dobrot. Zpívali jsme lidové písničky a bylo nám dobře.
18. sobota

Ústí nad Labem, rozhledna Varhošť, Litoměřice, Stochov

Nechali jsme se v Ústí vyvézt kabinovou lanovkou na vyhlídku na město. Popojeli jsme dál do Českého středohoří a vystoupili na rozhlednu Varhošť odkud bylo Labe vidět na osmi místech. Sjeli jsme do Litoměřic a prohlédli si jeho historický střed. Cestou domů jsme se stavěli u posvátného stromu na Stochově.
17. pátek

Pravčická brána

Scénickým vrcholem našeho putování byl pochod k Pravčické bráně. Jak je svět malý se ukázalo, když mě tam náhodou rozpoznala spolužačka Věra ze základní školy, která tam byla s dcerou. Odpoledne jsme objížděli rázovité lidové stavby, které se Emily líbily.
16. čtvrtek

Drážďany a Děčín

Po dálnici jsme se pustili do Drážďan. Tam jsme vystoupili až na vrchol kupole znovupostaveného Frauenkirche odkud byl skvělý výhled po městě. I po sedmdesáti letech, které uplynuly od bombardování byly jizvy jím způsobené ještě silně znát. Jaké štěstí ve srovnání s tímto městem měla Praha! Obešli jsme co byl původní střed města, navštívili proslulou uměleckou galerii Zwinger a na další zajímavosti už jsme neměli energii. Bylo pořádné vedro. Tak jsme jeli přes Pirna k Labi, koukali se na zajímavé skalní útvary saského Švýcarska, v Děčíně vyjeli na vyhlídku na město Pastýřova skála a vrátili se do Tisé.
15. středa

Tisá - skály

Ubytovali jsme se v penzionu hned pod skalními stěnami, potom, co jsme zprvu vyjeli z Teplic přímo na hřeben Krušných hor na místo Knížecí vížka, odkud byl skvělý výhled na České středohoří. Pak jsme vyrazili na dva okruhy pískovcovými skalami se zastávkou na pivo v turistické chatě. Večeřeli jsme v Refugio, restauraci postavenou podnikavým mladým párem zanícených horolezců. Počasí skvěle přálo.
14. úterý

Objížděl jsem dodavatele.



13. pondělí

Praha a Křivoklát

Pomáhal jsem Evanovi do Prahy s převozem kola Laurel autem, zatímco on  šlapal. Později jsme zavezli oba mladé na letiště, oni odletěli a my tři jsme šli do středu Prahy poslechnout si jazz na Staroměstském náměstí.
12. neděle

Setkání s Jardou Kaftanem a pak na rozhlednu na Krušné hoře

Jarda přijel ze Zbečna a podělil se s námi o články, které napsal pro cyklistický časopis jeho syn. Také mě nechal zkusit se svézt na jeho kole s pomocným elektrickým pohonem. Zmínil se také o nové rozhledně na Krušné hoře. Tam jsme později vyrazili - nejprve Evan a Laurel na kolech, a následně i Milan, Em a já. Z rozhledny byl krásný výhled, dokonce byla vidět až i Praha.
11. sobota

do Prahy, selský trh na Kulaťáku, setkání s Bohuš, muzeum

komunismu, bitva na Vítkově, žižkovská věž
10. pátek

Do Dolní Bělé . Blanka, Tonda a Lena .. hřbitov, oběd a hrad

9. čtvrtek

Sklárna a hrad Nižbor, Evan 50 km 3x Hradní do kopce

8. středa

Rakovník a Krušovice
7. úterý

Koupání v Roztokách v Berounce

6. pondělí

Z Hradčan na Staroměstské nám. v Praze, Ev+L na kolech z Prahy na Křiv. Večer oslava narozenin Emily v rest. U Jelena na Křiv.

5. neděle

Návštěva hradu Křivoklát s Evanem a Laurel
4. sobota

Evan a Laurel dorazili na Křivoklát
4. sobota

Procházka k Paraplíčku a na Babu

Než začlo být úplné vedro, vyšli jsme si s Emilí na procházku. 
3. pátek

Kultura

S Milanem a Emilí jsme si poslechli koncert na křivoklátském hradě. Hrála a zpívala skvělá českobudějovická folk-rocková skupina Nezmaři. 
2. čtvrtek

Cestování

Condor je chudý příbuzný na letišti ve Frankfurtu. Letadlo po přistání krátce po poledni odstavili až skoro v polích, za nádržemi paliva a n
echali nás cestující stát venku v 33°C horku. Po chvíli to lidem došlo a šli se schovat pod křídlo letadla do stínu. Až za dvacet minut pro nás přijel autobus a vzal nás kličatým bludištěm do terminálu. Tam jsme dospávali. Na cestě do Prahy jsme dobře viděli rozlehlost Frankfurtského letiště, město, a pak krajinu před a v okolí Křivoklátu.
1. středa

Cestování

V šest ráno jsme s Emily vstali v hotelu na letišti Seatac, abychom v devět mohli odletět do Calgary v západní Kanadě, tam vysedávat šest hodin, a po startu sedět v letadle dalších devět hodin na cestě přes Grónsko do Německa, kam jsme měli dorazit příští den.