Vítkovy noviny

duben 2009

Den: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Pošli mi email

Nápověda: Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. Klikni na den v řadě a otevře se okénko toho určitého dne v měsíci. Klikni na Index vydaných novin pro jiné měsíce a roky. Klikni na podtrhnutý text pro spojku na další odkaz.

 

1. až 5. středa až neděle Pokračoval jsem v návštěvě ČR, tentokrát s Emily a jejími rodiči, kteří přiletěli v neděli.

Pondělí jsme prožili na Křivoklátě a v okolí, a odpoledne strávili se sestřenicemi.

V úterý jsme i s Milanem jeli do na dva dny do Českého Krumlova, v pěti. Prohlédli jsme si architekturu a umění tohoto krásně obnoveného středověkého města. Přenocovali jsme ve velmi pěkně upraveném penzionu Na Ostrově, na obr. žlutá budova dole v popředí.

Ve čtrvtek jsme se přesunuli do Prahy, kde se Emily a rodiče ubytovali přímo ve středu, v hotelu Kampa Garden, hned vedle Karlova mostu.

Odtud vyráželi na návštěvy výstav a koncertů; na pražském hradě, v bazilice sv. Jiří, ve státní opeře, v kláštěře sv. Agnes, židovské čtvrti atd.

Já jel s Ivanem B. do Friedrichshafenu na prodejní výstavu všeobecného letectví AERO 2009.

Tam jsem obnovoval stávající a vytvářel nové obchodní kontakty s dodavateli.

V neděli jsme se sešli zas v Praze a přenocovali v penzionu Petra na západním okraji Prahy.

 
6. pondělí V pondělí jsem vstal v 0345 a zavezl Emily na letiště v Praze. Její let zpět domů byl první. Můj byl tři hodiny po jejím. Vrátil jsem auto bez problému. Pět hodin po mě odlétli z Prahy i rodiče Emily.

Prožili jsme spoustu krásných zážitků.

Znovu jsem se tolik sblížil se svou domovinou a mými blízkými, že se mi těžko odjíždělo. Do Wenatchee jsem dorazil až za 24 hodin.

 
7. úterý Navrátil jsem se do každodenní reality. Pracoval jsem v úřadě, Emily také v jejím zaměstnání. Odpoledne okolo čtvrté na mě padla únava, a šel jsem brzy spát.  
8. středa Brzy ráno jsem šel veslovat. Bylo to zas prima být na vodě. Pak jsem celý den pracoval. Ke konci odpoledne mě chytil časový rozdíl a šel jsem brzy spát.
9. čtvrtek Se sousedy jsme barvili velikonoční vajíčka.
10. pátek

Zas jsem šel veslovat, 6°C, klidná voda. Zdravil jsem spárované husy a zpíval si. Po práci jsem šel šlapat s naší páteční partou do kopců hned na západ od Wenatchee. Večer jsem si šel poslechnout chorální hudbu v luteránském kostele. Emiy pracovala se školáky na jejich novinách.
11. sobota Emiy zas pracovala se školáky na jejich novinách a já doháněl pracovní záležitosti.

Odpoledne jsem vyrazil poblíž letiště na malý výšlap okolo vodojemu nesoucí malbu letadla, které v 1931 poprvé bez mezipřistání přeletělo z Japonska do Ameriky přes Tichý oceán, a přistálo ve Wenatchee.

12. neděle Veslování brzy ráno bylo výborné.

Na žádost výboru naší obce unitariánů jsem dělal fotoreportáž naší duchovní v akci. Oblíbil jsem si jí. Bohužel jinde, až ve Wisconsinu, jí nabídli lepší podmínky zaměstnání, a od června tam začne. Tudíž naše pospolitost začala sháňku po náhradě, a mé fotky budou přidané do představovací brožury.

13. pondělí Měl jsem v kanceláři plno práce, zatímco jinde ve světě se ještě slavilo velikonoční pondělí.  
14. úterý Do veslování jsem se musel přinutit. Pršelo a sněžilo, bylo 3°C, foukal vítr. Ale pak od půlky mé trasy se počasí zklidnilo, byl jsem rád, že jsem šel. Vysoká voda umožnila projíždět okolo pohádkových zjevů uvnitř delty, jako této stromové plachetnice.

Večer jsem shlédl s Emilí romantický a znepokojující film Zahrady Finzi-Continiů.

15. středa Věnoval jsem se práci v kanceláři a administrativě, a dělal trochu s Emilí na zahradě. Venku byl nádherný den.  
16. čtvrtek   Byl nádherný den na sváteční veslování, kdy současně byl vidět Měsíc i slunce. Zpočátku bylo jen 3°C, ale jak se přes horizont vylouplo sluníčko, bylo mi skvěle. Pracoval jsem celý den v úřadě, pak poprvé letos posekal trávu na zahradě.
17. pátek Pracoval jsem v kanceláři, balil zásilky.

Vyšlápli jsme si odpoledne s Cathy a Drewem ke hřbitovu starousedlíků, pak jsme jim s Emilí komentovali na naše obrázky z návštěvy v ČR, a povečeřeli s nimi v Garlini.

 
18. sobota Při ranním veslování jsem málem přejel dva bobry. Na poslední chvíli se potopili pod skifem s velkým plácnutím ocasů.

Přejeli jsme s Emilí hory a sešli se s Evanem, Karlou a Kjelem v Tacomě. Evan si u Karly vypral a pak dělal na svém počítači. Karla mezitím ukazovala Emily a mě své práce v keramické dílně, pak jsme vyvolávali černobílé fotky tradičním způsobem ve velmi dobře vybavené temné komoře univerzity. Ukázali jsme si pak vzájemné fotky na počítači a jeli navečeřet, v pěti, ve středu města Tacomy v indické restauraci. Bylo to prima se zas s našimi dětmi vidět.

Noc jsme strávili s Emilí u její tety Mary Jane a Judsona v Olympii.

19. neděle S Mary Jane a Judsonem jsme si za krásného sluníčka vyšli na procházku v okolí jejich domu, Emily pak šla s MJ na tržiště, já psal. V poledne jsme se sešli s Karlou v PLU, vyslechli část varhanního koncertu. Pak se s Emilí vrátili zas tři hodiny přes hory do Wenatchee, abychom ještě stihli koncert tamního symfonického orchestru, na jejichž vystoupení máme sezónní lístky.
20. pondělí Šel jsem veslovat za svitu Měsíce, bylo již tepleji, 10°C, ještě od předešlého dne, kdy bylo navečer ke třiceti stupňům. Uprostřed řeky dělaly zvonivě lahodný koncert dva ptáci. Uviděl jsem také první husátka této sezony. Trenérka Loraine zaučovala nového veslařského adepta Jasona (ten se na obr. vpravo snaží přistát u doku.

Přes oběd jsme s Emilí po zimní přestávce prověřili funkci a zapli systém zavlažování zahrady.

21. úterý   Emily měla po škole setkání se školáky pro jejich noviny. Pracoval jsem až do šesti. Večer v muzeu film o ekologii, Jedenáctá hodina s DiCaprio. Četl jsem si pak knížku.
22. středa Veslování bylo prima, byli tam i Jason, Loraine, Larry. Zapomněl jsem plov. vestu a vrátil se pro ní. Objel jsem svůj běžný okruh, řeka Wena byla dost vzdutá. V práci jsem se dohadoval s celníky a odpoledne vyrazil do Seattlu proclít a rozeslat náhradní díly z velké bedny, která přišla letecky. Zpět do Wenatchee jsem dorazil v pořádku za sedm hodin od výjezdu; Emily mi ohřála červené zelí s rozinkami, hřebíčkem a buřtem.
23. čtvrtek S Emily jsme šli večer na chorální koncert, kde zpívalo i několik našich známých. Tentokrát to byly arie z oper a operet. Prima. Obdivoval jsem Larryho, Monteho a další.. kolik schopností aktivně provozují. Povzbudilo mi to k tomu, abych zas své koníčky více zaktivoval; plachtění, hudební vystupování.
24. pátek Vesloval jsem na kratším skifu. Byla velmi vysoká voda. Také Larry, Loraine, Jason. 3°C, jasno, vánek. Krásné.

V práci pošta, nic, opožděné modely stále nepřišly.

 

Odpoledne a navečer jsme si vyšlápli s přáteli po suché náhorní planině nad řekou Kolumbií. Velké překvapení byly stovky kvetoucích kaktusů. Neměl jsem tušení, že i zde v přírodě se volně vyskytují, tak vysoko na sever.

25. sobota Dělal jsem údržbu na svém kluzáku. Protože dost foukalo, vzal jsem si ho domů do garáže. Odpoledne jsem mínil letět treninkový let, ale v klubu se nikdo neobjevil. Tak jsem místo toho dočetl knížku Mafie po listopadu od Zdenky Frýbové, kterou mi věnoval Peter. Tato knížka na mě zapůsobila znepokojivě. Snad již takové vztahy, jaké byly tehdy, se vyskytují v ČR již jen zřídka.
26. neděle Při veslování jsem viděl poprvé tuto sezonu housátka plovoucí se svými rodiči.

Doma jsem posekal trávu, dal na kompost.

Celé odpoledne jsem pak plachtil ve svém kluzáku, uletěl jsem skoro 500 km. Byly báječné podmínky, základny přes tři kilometry, velká zima, byl jsem nabalený.

27. pondělí Konečně dorazila zásilka s modely. Bohužel třetina jich byla poškozených, vodou.

Odpoledne se strhla silná bouřka i s blesky, zde velmi nezvyklé. Měl jsem na letišti připoutaný kluzák venku. Naštěstí se mi podařilo s Emilynou pomocí ho cvalem přemístit do hangáru, než i tam začlo lít.

28. úterý Vesloval jsem s Larrym, on jen k mostu, já celou svou obvyklou trasu. Bylo 6°C. Zas jsem viděl housátka plovoucí se svými rodiči. Okolní hřebeny byly pocukrovány novým sněhem od včerejší bouře.

Odesílal jsem náhradní díly z letiště, pak šel s přáteli ze šlapacího klubu na večeři do vietnamské Cuc Tran Cafe a potom společně na přednášku / verbovací akci pro výstavbu nové pěší a cyklostezky kaňonem říčky Douglas. Sešlo se asi padesát nadšenců; chyběli však 20ti - 30ti letí.

29. středa   Docílil jsem úspěchu v doručování registračních zařízení, továrna uznala jejich instalaci. Vyráběl jsem přepravní bedničku pro odeslání náhradních dílů. Připravoval jsem koncertní síň pro nadcházejcí recitál Karly. Pastor Dave Haven na to zapůjčil svůj kostel, včetně přístupového kodu, jak ho otevřít, zapnout světla, používat kuchyni, atd. Spolu jsme přemístili velké křídlo, piano, do středu kostelní lodě.
30. čtvrtek Vstal jsem před pátou, a ještě před veslováním komunikoval. Obvesloval jsem svou obvyklou trasu, zas viděl rodinku hus. Rychle v práci dokončil potřebné práce a vypravil se na letiště, kde jsem měl přichystaný kluzák. Během šesti hodin jsem proletěl nádhernou trasu nad zasněženými horami, nejdřív k Ledovcové Sopce, pak okolo štítu Stuart, a dál přes planiny východního Washingtonu. Po přistání mi rozmrazily nohy trysky zavlažovacího zařízení, které začly náhodně (či ne?) stříkat minuty po mém přistání na travnaté ploše poblíž klubového hangáru, a celého mě i kluzák zlily. Moje hořící nadšení však neuhasily. Tak jsem zakončil měsíc duben, v tento den čarodejnic.



Jaký byl tvůj duben?