Vítkovy noviny duben 2015

	Jaký byl tvůj duben?
	30. středa Pálení čarodejnic na Křivoklátě Sešlo se plno lidí slavit tento pohanský svátek. Místní hasiči poskytli dřevo pro vatru, jejíž základna byla odhadem 4 x 4 metry! Na stavbu získali od lesů patnáct soušek stromů. Občerstvovací stánek poskytoval pivo, opečenou klobásu, chléb a buřty na opékání. Poslední návštěvníci se rozcházeli okolo třetí hodiny ranní..
29. středa Veslování Berounský klub se velmi pěkně rozrůstá. Hodně pomohlo také, že město zvýšilo jez a dá se nyní bez potíží doveslovat až k asi hodinu vzdálenému hýskovskému jezu. Toho jsem využil. Cítil jsem se skvěle.
	28. úterý President Zeman v Rakovníku Po dvaceti dvou letech opět poctil Rakovník svou návštěvou prezident České republiky, pan Miloš Zeman. Šli jsme se s Milanem kouknout a poslechnout, co měl co říci na dotazy občanů. Dojem jsme dostali příznivý, odpovídal diplomaticky a uspokojivě. V jednom ohledu si však neodpustil stranickosti při zmínce strany Top, které humorně popřál jen to nejhorší. Zde je také odkaz na kompletní 25 minut dlouhé video od někoho jiného.
27. pondělí Procházka na jih od Amalína Brzy ráno jsem vyrazil na procházku mlhou zahalenou krajinou. Zastavil jsem se na hřbitově, šel příkrými stráněmi a k Babě a Jiráskovu vrchu, pak na vyhlídku nad roztockou továrnou na Berounku. Bylo nádherně.
	26. neděle Nedělní mše v kostele svatého Petra na Křivoklátě S Milanem jsme se duchovně povzbudili na římskokatolické mši, podané novým farářem ze Zbečna. Milan ocenil, že mše byla v češtině a ne v latině. Kostel byl pěkně upravený a čistý.
25. sobota Sraz třídy IIIbé po 50ti letech v Rakovníku Ve dvě odpoledne jsme se začali scházet před "Boudou" a procházeli s našimi učitelkami školou, seděli ve svých lavicích a někteří z nás se i zapsali do školní kroniky. Pak jsme se přesunuli do penzionu Bezděkov, kde jsme si povídali skoro až do půlnoci. Účast byla skvělá - tři naši původní učitelé a z 36ti žáků přišlo 31.
	25. sobota Dva výšlapy Brzy ráno jsem vyrazil k Paraplíčku, k Berounce u školy, naučnou stezkou k Velké Bukové, po Královské pěšině a ke Kolečku; u starého tenisu v lese, kde jsme hrávali nazí a nyní tam lesníci káceli soušky borovic, domů. K poledni pak s Milanem jsem vyrazil na pochod ochranářů; z Kožlan směrem ke Krakovci. Musel jsem se však vrátit, abych stihl setkání po padesáti letech se spolužáky ze střední školy.
24. pátek V Křivoklátských hvozdech Zavítal jsem do rodného kraje a sešel se s Milanem. V okolních lesech bylo krásně. S Milanem na koncert na Lánech.
	19. neděle AERO Friedrichshafen (výběr) Sešel jsem se se svými zásobovateli s kluzáky z Litvy i z ČR, a s řadou známých. Také se povedlo setkání s Ivanem, který přijel se svým strýcem. Na výstavě bylo plno inspirujících novinek. Zde jsou všechny fotky a videa.
15. středa Sníh v Kaskádách a cesta ze Seattlu do Friedrichshafenu (fotky a videa)
	14. úterý Veslování Byl skvělý den. Vydral jsem se až k pátým peřejím, navštívil hnízdo orlovců obsazené husami, triangulační metodou jsem nalezl potopenou nymfu, zahalekal jsem pozdrav do roury a pak se zvedl vítr. Takové vlny na Kolumbii jsem neviděl snad půl roku. I tak jsem se v nich vykoupal.
13. pondělí Za kaktusy !
	12. neděle Poslední den sezóny Dnes jsme využili poslední šance zasjezdovat si v lyžařském středisku Mission Ridge nad městem. Sníh byl kupodivu pěkný prašan. Unitáři John Lennon napsal Imagine - představ si - že by byl svět bez hranic, bez závisti, atd. Mše se soustředila na možnost zlepšit svět laskavými skutky.
11. sobota Jednoho rána na Kolumbii (Srnky) . K peřejím, haldě a doku. Voda teplejší, už 6°C.
	10. pátek Večírek ochranářů V kulturním domě v Cashmeru se sešlo asi 150 ochranářů z místní organizace. Ta se za posledních 30 let rozrostla z původních 50ti na 1280 členů, a má nyní veliké úspěchy ve skupování půdy dříve, než se k ní dostanou developeři (fuj, to je hrozné slovo.. kdo navrhne to české?). Mimo povídání si ochranáři pochutnávali na velkém množství sladkostí, jimiž byly zatíženy stoly podél obou stěn místnosti (příspěvek jedněch členů, kteří vlastní cukrárenskou výrobnu). Musel jsem se krotit, abych se nepřecpal.
10. pátek Supi ! Odpoledne jsme šli šlapat do skal poblíž městečka Cashmere, kde je plno pískovcových věží. Akorát z nich sestoupila skupina, mezi nimiž bylo asi pět snad desetiletých dětí. Všechny byly obrněny přilbami. Prošli jsme se pěšinkami. Největší (pro mě) zajímavostí byli dva skvěle plachtící ptáci. Když se přiblížili, abych si je mohl vyfotit, uvědomil jsem si, že to byli SUPI! Je to nejrozšířenější druh ptáků, žijící jen v Americe, živící se z mrtvol a odpadu. Později jsem se koukl, zda jsou obdobně jako orlovci tažní ptáci, a skutečně, ano! Přemísťují se od Ohňové země v jižní Americe až po severní Kanadu. Tak to bylo tedy vzácné setkání.
9. čtvrtek Vernisáž s autorem knihy The Boys in the Boat V konferenčním středisku Wenatchee PAC se shromáždil dav 700 lidí, kteří se přišli podívat na a poslechnout si autora. Vernisáž zorganizovala krajská knihovna s podporou našeho vodáckého klubu. Ve městě je na sto knižních klubů, které knihovna výborně zásobuje. Video napravo ukazuje autora, místo kde vernisáž byla a obsahuje i část z německého dokumentárního filmu napsaného, režírovaného a produkovaného Leni Riefenstahlovou, dokumentující 1936 letní olympijské hry finále ve veslování.
	9. čtvrtek Novodobé hrady Vysoko nad strmým srázem (pod kterým protéká řeka Wenatchee a kde vesluji) si staví nějaký Tim Beatley svůj dům, jen sám pro sebe. Dům má k 400 m2 obytné plochy. Takové hrady se staví zde, hmm, řekl jsem si. Tim mě dokonce nechal i udělat fotku sebe se svým psíkem. Koukni se na prezentaci a poslechni si videjka a komentáře tam.
9. čtvrtek Veslování Čtyřka se právě vracela, když jsem za východu slunce začal. Vzal jsem to deltou k peřejím, pak nad ně a až k pátým. Cestou zpět jsem dělal fotky novostavby domu na útesu nad řekou Wenatchee. Zpátky u doku se mi zas nechtělo do vody, foukalo to, ale po šedesáti tempech jsem se cítil báječně.
	8. středa Práce Platil jsem daně za firmu, její zaměstnance, převáděl do počítačové formy těžké vytisknuté kusovníky kluzáků. Připravoval jsem dokumentaci a platby pro zítřejší vykládku kluzáku v Baltimore v Marylandu. 7. úterý Veslování Osma začla v půl šesté ráno, já až hodinu po nich. Pršelo. Trasa: k peřejím a haldě. Stádečko srn. Dva mývalové. Orel. Vlašťovky až úplně uprostřed Kolumbie. Nechtělo se mi do vody. Přemohl se. Pak se po vyšplouchání cítil báječně. Zbytek dne v kanceláři. Dokončoval jsem prodej použitého kluzáku. Večer film s Jack Nickolsonem O Šmitovi z 2002.
6. pondělí Lilo Pracoval jsem v kanceláři. 5. neděle Šlapání v Sage Hills Připojila se k nám na půl procházky kamarádka Cathy, se kterou většinou Emily promlouvala. Během cesty jsem fotil polní květiny.
	5. neděle Veslování Protože jsme měli na velikonoce návštěvu, na vodu jsem se dostal až k jedenácté dopoledne. Přeskočil jsem mši unitářů, i když byla dle Emily zajímavá. Konečně jsem vyfotil a pro sebe i označil vodního ptáka, kterého jsem doposud nazýval potápkou, správným anglickým názvem: coot. (kút). Vědecké jméno je fulica. Tady je plno mnohem lepších fotek, než té mé nalevo. Vydral jsem se zas k pátým peřejím. Pak jsem se hezky u doku vyšplouchal (naštěstí právě nastala pauza v davech lidí podél břehu). Pak mě Emily vyzvedla a jeli jsme na šlapání.
4. sobota - 5. neděle Velikonoce Slavení velikonoc zde ve Wenatchee v porovnání se zvyky v ČR či na Slovensku by zanechalo čtenáře rozesmutnělým. Sice v nábožensky založených rodinách si svátek připomínají od čtvrtka do neděle, ale většina zdejšího obyvatelstva ho - jestli - prožívá jen v neděli. Skrýt plastová vajíčka s čokoládou někam na zahradě a nechat děcka je nalézt. Emily má ale české zvyky ráda a tak upekla mazanec a spolu se mnou barvením vajíček jsme přiblížili zvyky obvyklé v mé domovině. Chodit ale koledovat, šlehat proutkem holky a být politý vodou jimi, to by tu zevlovali, kdyby se o to někdo chtěl pokusit. A velikonoční pondělí - to tu vůbec neexistuje. Je normální pracovní den. V sobotu večer, na noc, i na nedělní ráno nás navštívili přátelé Yuna a Phil z Takomy. Ti nás sledovali, jak jsme barvili vajíčka, sami se do toho nepustili. Ráno ale udělali za sebe legrácku, coby zajíčkové. Nasytil jsem je svou obvyklou zeleninovou smaženicí s vajíčkem.
	4. sobota Plachtění K tomu, abychom směli být v "pohybovém prostoru" (jaké nové výrazy si byrokrati nevymyslí?) jsme se s kamarádem Laviniu (viz obr.), jakož i všichni členové našeho aeroklubu museli podrobit půldennímu povinnému školení, které pilotům vnutilo vedení letiště (i všem ostatním, kteří by ho chtěli využívat). Když se piloti nezúčastní a neuspějí v písemné zkoušce, bude jim po zbytek roku odmítnut přístup na plochu letiště. Zda jsme uspěli na zkoušce, zatím nevíme, ale hlavní bylo, že jsme si zase mohli zaplachtit. Při našem prvním letošním letu jsme s Laviniu vydrželi ve vzduchu dvě hodiny. Pak jsem ještě letěl s DavemG, na přezkoušení a s brazilským studentem LucasemB, instruktáž.
3. pátek Orlovci jsou zpět! Na doku vítala dvojice východ slunce. U mostu rostl další dům na spekulaci. Vydral jsem se k pátým peřejím. Za odměnu jsem uzřel prvního letošního orlovce. Byl čas vyměnit pneumatiky na autech. V servisu mi mé letní nechtěli namontovat, že už jsou moc sjeté. Nabídli mi koupit nové za 400+ dolarů. Vyměnil jsem si tedy zimní pneu za letní sám. Objevil jsem, že výměna jednoho kola mi trvala 15 minut. Minibus letos půjde do vrakoviště, docela ještě mladý, je mu jen 22 let. Snad já ne s ním. 2. čtvrtek Práce Strávil jsem celý den prací v kanceláři pomáháním zákazníkům a i si trochu zas přivydělal.
	1. středa Vodácký mládežnický tábor Spolu s odborem parků a rekreace města Wenatchee zorganizoval náš vodácký klub výcvikový program pro mládež, od čtvrté do osmé třídy základní školy.
1. středa Veslování u romantického místečka.