Vítkovy noviny kveten 2013

Jaký byl tvůj květen? Dělím se o některé zážitky z mého:
Po šlapání v poslední den v květnu jsme si pochutnali na jedinečných pivech v nové pivnici U syslové hory, a poslouchali folkrockovou skupinu, která hrála v nové tržnici Pybus. Dva z členů skupiny byli unitáři, tak se jich mezi přihlížejícími sešla pěkná kupa.
	V poslední den v květnu jsme si s přáteli vyšlápli na hřeben zvaný Ďáblova ostruha a obdivovali horské květiny. Judy s Emily jich napočítali přes třicet rozličných druhů.
Potřetí tento týden se mi povedlo vyveslovat až ke třetím peřejím. Cestou jsem nahrával švitoření orlovce. Také jsem udělal videjko rybiček. Ty jsou běžně nejmíň k vidění. Ledňáčci, volavky a jiní ptáci se je snaží ulovit k obživě.

Byli jsme na společenském večírku skupiny Covenant, u Kupfermannů. Paní domu dala všem prohlídku její květinové zahrady.
	Vyšlápli jsme si ke hřbitovu starousedlíků. Počasí bylo proměnlivé, trochu jsme zmokli.
Mezitím - syn Evan se zůčastňuje řady cyklistických závodů a docela se mu vede. Píše o tom ve svém blogu.
	Na vodě bylo už brzy zrána živo. Pozdravil jsem se známými z čtyřveslice, kajakářem a Larrym na skifu. Ale i tak jsem měl obě řeky prakticky jen pro sebe. Bavil jsem se u peřejí, jak pár hus vyháněl svá mláďata do vysokých vln - jako by je chtěl utopit. Kupodivu to všechny přežily bez úhony. Vyvesloval jsem ke druhým peřejím, kde stojí dvě borovice.
Šli jsme se podívat na místní hřbitov na Svátek Vzpomínání. Dívali jsme se, jak lidi dávali květiny k hrobům, většině z nich opatřených deskami s údaji rodin pouze zapuštěnými vodorovně s trávníkem. Koukli jsme se i do mauzolea. Tradice dodržování Memorial Day (Dne Vzpomínání) vznikla v roce 1868, rok po skončení americké občanské války, za účelem vzpomínat na ty, kteří položili životy ve službě vlasti. Tradici obklopuje kontroverze. Občané amerického jihu jí nepřijmuli až po první světové válce. V průběhu let tradice opadla. Mnoho Američanů dnes na její význam pozapomněli. Na mnoha hřbitovech jsou hroby padlých ignorovány a opomíjeny. Zatímco jsou města a obce, které v tento den stále udržují průvody, v posledních desetiletích jich plno měst neměly. Někteří lidé si myslí, že tento den je pro to, ctít všechny mrtvé, a to nejen padlé ve službě této zemi. Zdejší hřbitov tradici udržuje tím, že umísťuje vlajky k hrobům těch, kteří sloužili v armádě. Nedávají je tam pozůstalí.
	Na mši unitářů byl program, kdy se několik zúčastněných unitářů dělí veřejně s ostatními o to, "v co věří". Je to vždy zajímavý program. Člověk se tak dozví více o ostatních. Jedna z dělících se osob všechny přivedla do burácejícího smíchu, když deklamovala, " Ó Ježíši Kriste, dopomoz mi k tomu, abych se stala lepší Budhistkou ! ".
KOLIKRÁT VÁM TO MUSÍM OPAKOVAT !??	Na veslování jsem zachytil legrační scénu.. jakoby matka husa hubovala shluku svých housátek. Veslovalo se mi výborně, a prodral jsem se až třetím peřejím. Několikrát jsem při tom musel traverzovat přes vysoké vlny.
Práce na terase pokračovaly tvorbou zábradlí u schodů. Nejprve jsem vytvořil prototyp - šablonu. Pak první dvě podpěry. Perspektiva fotek klame. Ve skutečnosti se nic nekácí. Tam, kde je oranžové, přijde ještě krycí palubovka. Emily malovala bílou barvou. Až se připojím k pajdajícim, tak budu také potřebovat zábradlí, tak jsem jedno přidal také k horním schodům, pro ty, kteří pajdají už teď.
Na veslování bylo skvěle. Potěšilo mě, že se mi povedla oprava mechanismu odsávání vody z kajuty, který tekl. Tak zas suché nožky!	Kočka Mňoukí programátor! Chodila po klávesnici domácího počítače a povedlo se jí přestavit projekci na monitoru tak, že se otočila o 90°. Všiml jsem si, že Em hrála své oblíbené počítačové hry s hlavou vychýlenou do pravého úhle. Kočka neprozradila, jak to udělala, tak se muselo pro radu na Google. A tak Em hlavu vychýlenou nastálo stranou mít nebude.
	Využil jsem teplejšího odpoledne a dokončil horní schodiště terasy.
Jedna z výhod mít úřad blízko přírody jsou tato setkání se živočichy, jako třeba s místní veverkou. Krmila se semenem z javoru.
	Na řece bylo živo. Školka kachňátek merganser mě ostýchavě okukovala na řece Wenatchee. Celou noc i dopoledne lilo, a tak jsem se dostal na vodu až odpoledne. Povedlo se mi vyveslovat až ke třetím peřejím. Ochranná ruka pozdržela další liják. Ten se spustil, když jsem ukládal skif zpět do loďárny. Dnes syn Evan slavil své dvacátéosmé narozeniny. Jak ten čas letí !!! Pršelo tolik, že i sněžilo po okolních kopcích. A kočka Mňoukí začla přinášet do domu dešťovky a hrála si s nimi, jak se kroutily. Vyhodil jsem je a Em zablokovala dvířka. Já jí přemluvil, aby se kočka mohla zas vydat ven. Po půl hodině přišla Mňoukí dovnitř celá zamazaná a z tlamy jí visely zbytky dešťovek, hrůzně vypadala. Vzal jsem jí do umyvadla a mýdlem omyl tlamu a tlapky. Zprvu byla shovívavá a pak sebou drápavě mrskala. Ještě že jsem měl na sobě tlustou tábornickou košili.
Pokračoval jsem ve výstavbě nových schodů terasy. Navštívili jsme přátele Dona a Barbaru u nich na kopci poblíž lyžařského střediska.
	Přijeli nás navštívit přátelé Rob a Lois z Portlandu. Roba jsem vzal na kanoi a společně jsme si prohlédli novou tržnici, pak jsme vyrazili na výšlap podél Rampouchové řeky.
Rana slavila své narozeniny. Za pár dní nato podstoupila operaci obou kolen, kdy jí je vyměnili umělými.
	Na vodě nás přivítali orlovci.
S přáteli Lois a Robem jsme si vyšlápli podél Rampouchové řeky.

Setkal jsem se s dalšími přáteli, příbuznými a známými. Některá setkání se nezdařila z řady důvodů a tak doufám, že se příště povedou. Těm, kteří se na mě těšili a nepovedlo se, se moc omlouvám. Všem moc děkuji a jsem vděčný, že se mi poštěstilo zas chvíli pobýt v Evropě.
Se Zdenkem a Ivanem jsme vyrazili do lesa a do vzduchu.
	Z Lán jsem vyšlápl do Křivoklátu s ochránci přírody.
Na Křivoklátě jsem se setkal s bratrem Milanem a jeho přítelem doktorem Pochem. Také se spolužáky ze základní školy a místními obyvateli.
	V Žilině jsem vystoupil na Stráník a Malý Rozsutec s Igorem a Katkou.
Po výstavě jsem vyrazil na výšlapy se známými a přáteli .. u Bazileje s Vavkou a Janou.
	Tentokrát jsem sdílel ubytování na veletrhu i dojmy z výstavy s kamarádem Ivanem.
Koncem dubna jsem vyrazil do Německa na letecký veletrh. Zas mě ohromil obrovský výběr a pokrok v letadlech a jejich pohonech, zejména elektrickém.