| 1. čtvrtek | Veslování.
Novoroční
regaty se zúčastnilo asi patnáct vodáků, včetně
mě. Bylo -6°C, hustě sněžilo, ale to vodáky
neodradilo. Někteří vyjeli až k ústí řeky
Wenatchee. Zůstal jsem pozadu a fotil, a byl u toho,
když jedna vodačka měla nehodu. Její skif se
překotil, když narazila do ze dna řeky až nad hladinu
vyčnívajího kmenu odplaveného stromu. Byl jsem u ní,
a zatímco jsem jí byl nápomocný, aby se dostala zpět
do skifu, což se jí bez problému podařilo, udělal
jsem celou serii fotek. Možná, že někdy z této
události publikuji instruktážní návod, když ona
svolí. Večer jsem přidal některé jiné fotky na
webové stránky našeho vodáckého klubu. Pro diaserii
klikni na: FOTKY. Běžkaření. S našimi přáteli ze šlapacího klubu, Montem, Judy, Lynnem a Ranou jsme vyrazili do Leavenworthu a jezdili jsme jak u líhně lososů, tak i po golfovém hřišti. Tam jsme viděli srnky, které se laskaly. Po lyžování jsme povečeřeli zpět ve Wenatchee, U Havrana. Objevil jsem na ulici sochu žáby, a protože Rana znamená ve španělištině žába, tak jsem jí tam i celou skupinu přivedl. |
|
| 2. pátek | Sjezdování. Poprvé v této sezóně jsme s Emilí vyrazili na lyžování na sjezdovkách. Rychle jsme se vpravili do formy, sníh byl vynikající, a jezdili jsme naplno. Byla pořádná zima a tak jsme uvítali přestávku na horké kakao, a po lyžování jsme četli své knížky v horské chatě u sjezdovek. |  |
| 3. sobota | Veslování.
Za
-12°C a silné mlhy jsem vesloval podél západního
břehu.
V
jednom pásu řeky plovaly ledové kry, ale volné vody
okolo bylo plno. Možná tě bude zajímat, jak bývám
na takové počasí oblečen: Vesluji bez bot, ale mám
troje ponožky. Chodidla mám zapřená v držácích, ty
překrývám vlněnou čepicí. Na nohou mám troje
spodky a jedny tenké vrchní kalhoty. Na torzu mám tři
vrstvy polypropelínových triček s dlouhým rukávem,
pak obtočenou šálu okolo pasu, tu překrytou
latexovým pásem, aby mi nefoukalo do ledvin, pak
plovací vestu, a přes ní flísovou bundu. Na krku mám
flísový rukávec, a na hlavě vlněnou čepici.
Rukavice mám speciální veslařské, jsou flísové, s
dvěma dírami bez prstů, jedna díra je pro mé
zápěstí, uvnitř rukavice držím rukověť vesla,
které je dovnitř prostrčeno druhou dírou v rukavici,
postranní. Obyčejně ke konci veslování, i když je
taková kosa, jako byla dnes, mi je na ruce tak teplo,
že si ty rukavice stáhnu, také tu flísovou bundu
někdy potřebuji stáhnout, zvláště, když začne ke
konci mého veslování silněji svítit sluníčko a
není vítr. Obyčejně začínám půl hodiny před
východem slunce, kdy je už dobře vidět, a na vodě
jsem okolo hodiny a půl. Cestování. Naše dcera Karla dnes vyrazila na třítýdenní studijní cestu do Paříže. S asi dvanácti studenty a jejím oblíbeným profesorem z PLU budou studovat dějiny umění. Začnou v Louvru. |
 |
| 4. neděle | Návštěva. Na večeři k nám přišli přátelé Mark a Elisabeth. Jejich novina je, že Mark mění své pracovní zařazení, a bude tři čtvrtiny roku na cestách. Na některé z nich se Elisabeth bude moci připojit. Mají také v plánu se přestěhovat do severozápadního Washingtonu, kde je město Lynden se silnou holandskou tradicí. Tam snad Elisabeth najde uplatnění, a bude se cítit trochu blížeji ke své domovině, po které se jí stýská. | |
| 5. pondělí | Běžkaření. Po práci, která se mi protáhla až k šesté, jsem za tmy vyrazil na běžky od domu na nedaleké školní hříště. Pěkně jsem si tři čtvrtě hodiny svižně zaběhal. | |
| 6. úterý | Změna počasí. Do čtyř odpoledne stále ještě mrzlo, bylo asi pět pod nulou. Sníh byl stále nádherný na lyžování, všude okolo domu slehlý na vrstvu 35 cm, na střechách domů ještě tlustší vrstva. Pojednou sestoupil z vyšších hladin silný západní vítr, a neuvěřitelně rychle se oteplilo. Během hodiny bylo místo minus pět plus pět stupňů, a během další hodiny se oteplilo o dalších pět. Mezitím vítr naskočil na 50 km/h, s poryvy k 90 km/h. Sníh začal velmi rychle tát. | |
| 7. středa | Počasí.
Všechny
průsmyky přes Kaskády byly zablokované, včetně
dálničního. Provoz mezi západem a východem státu se
zastavil. Sníh okolo našeho domu se svrkl jen na malé
fleky. Za pouhý jeden den sníh, který se
shromažďoval skoro měsíc, téměř zmizel.. Šlapání. Chtěl jsem jít veslovat, když se tolik oteplilo, když přestal vát vítr. Přístup na volnou řeku ale pro bezpečný přístup blokoval pás velkých ker, vyvrácených stromů a jiných překážek. Tak jsem se věnoval focení, a pak se rozhodl jít si přeci jen pořádně zacvičit. Vystoupil jsem na horu zvanou Náprstek, na západ od města. Na nižší části hory je skála zvaná Hradní, protože vypadá skutečně jako nějaký středověký hrad. Prudké asi 400 m výškové převýšení jsem zdolal za hodinu, zpět jsem byl za půl. Bylo to prima být zas na tom kopci. Neviděl jsem žádnou divokou zvěř, tak jsem tedy dělal fotky sebe. Schůzka. Vyšli jsme si s Emilí společně na večeři s přáteli Sally a Wesem, přišla i jejich dcera Jennifer. Pojedli jsme v japonské restauraci Wasabi. |
|
| 8. čtvrtek | Domácí
práce. Vyztužil jsem kauč v obývačce, kterým
se propadali naši hmotnější hosti. Procházka. Po práci jsme si s Emilí vyrazili svižnou chůzí po okolí našeho domu. Zde je pohled ulicí směrem na východ. Tato ulice je o dvě dále na sever od naší. Covenant. Večer hostovala Emily devítičlennou diskuzní skupinu u nás doma. |
 |
| 9. pátek | Počasí.
Stále
bylo nad nulou a sníh odtával. Byl krásný východ
slunce. Karla. Potěšila nás upozorněním na své FOTKY z Paříže (diaserie třiceti fotek), které poskytla přes interent. Běžkaření. Po práci jsem vyrazil na běžky za měsíčního svitu do Leavenworthu s přáteli z našeho šlapacího klubu. Emily se musela mezitím zúčastnit schůze pro vedoucí skupin Covenant.
|
Koncert. Vyslechl jsem tři vynikající pianisty, Christinu Dahl, Xak Bjerken, a Oksanu Ježokinu, ve středisku Spící Paní. Hráli díla Bacha, Debussyho, Brahmse, Mendelssohna, Lista, Bizeta, Schuberta a Faure. |
| 10. sobota | Telefonáty.
Ráno
mi velmi příjemně překvapil bratr Milan,
nečekaně. Mluvili jsme skoro čtvrt hodiny. Volal z
vymrzlého domu, pral, myl se v ledové vodě, pak se
chystal do teplé hospody. Potěšilo mě, že přes
drsné podmínky měl dobrou náladu. Další nečekaný
telefonát byl od Karly z Paříže,
ubytování dobré, stravování by mohlo být lepší,
ceny všeho (pro ní) horentně vysoké. Vyrazila po
městě, do Sacre Coer, blešího trhu, a jinde. Také
ona měla výbornou náladu. Veslování. Po týdenní odmlce jsem se zas dostal na vodu. Tentokrát byla hladina zas přívětivá, teplota jen okolo nuly, žádné ledy ani kmeny. Ještě vzdutá Wenatchee svižně pumpovala hnědou vodu, dostal jsem se jen pod most pro pěší, ale pak vyjel až nad horní most přes Kolumbii. Kultura. Emily prodávala se svými studenty pitnou vodu na školním bále, aby si přivydělali na své noviny. Brian Ohme předvedl v sále unitariánů své nové písničky. |
|
| 11. neděle | Kostel. Zapálil jsem
svíčku pro Milana, Karlu a přátele. Téma bohoslužby
byl rasismus. Pro děti byla povídka o zajíčkovi,
který byl připraven se obětovat žebrákovi, aby
usytil jeho hlad. Bůh zajíčka vyzdvihnul a udělal z
něj Měsíc v úplňku. Běžkaření. Lynn a Rana se konečně dostali zpět ze západní strany státu, když silniční průsmyky byly otevřené, a byli nadržení vyrazit na lyže. S nimi a Montem a Judy jsme si pěkně zajezdili na drahách u skokanského můstku v Leavenworthu. Také jsme si libovali, že tam nebyla silná mlha, která zahalovala všechna ostatní údolí včetně Wenatchee. Návštěva. Na večeři přišla naše přítelkyně Yuna a později její dcera Claire. Musel jsem přerušit hladovku, do které jsem se dnes pustil. Dostal jsem se s Emilí trochu do konfliktu, měla připravenou zvláštní rybu, tak jsem jíst musel, také abych byl společenský. Udělal jsem kompromis. Film. Promítli jsme si film o příběhu členů egyptské policejní kapely, která při návštěvě v Israeli zabloudila. Některé scény mě pohnuly, na krásné lidské úrovni. |
Claire a Yuna |
| 12. pondělí | Hladovka. Dnes jsem se hned
ráno předem dohodl s Emilí, abych jí nezpůsobil
konflikty, a započal znovu svou včera přerušenou
hladovku. Chtěl jsem prožít, jak se cítí lidi,
kteří celý den nic nejí, ať už z jakéhokoliv
důvodu. Počasí. Údolí vyplňovala depresívní hustá mlha, zabránila mi ve veslování. Vyrazil jsem nad ní na výšlap směrem k hřbitovu starousedlíků a načerpal vitamín E od slunce. Cítil se pak mnohem lépe. |
 |
| 13. úterý | Jídlo. Překvapilo mě
ráno, že jsem neměl větší hlad. I tak mi jídlo
ohromně moc chutnalo, moje oblíbená zrníčka s
jogurtem, banánem, čajem a kávou. Počasí. Nadále byla hustá mlha, okolo nuly, naštěstí v půli odpoledne se protrhala. Vyrazil jsem s úmyslem šplhat se zas na nějaký kopec, ale jak jsem přejížděl řeku, změnil jsem své rozhodnutí a šel veslovat. Veslování. Bylo to skvělé, vysoká voda, ta mi umožnila dostat se zas až nad čtvrtý most přes řeku Wenatchee, snad po měsíci, kdy toto nebylo možné. Pak nad horní most přes Kolumbii a zpátky, krásné dvě hodiny na vodě, se zpěvem a počítáním. Fotka mě ukazuje na řece Wenatchee, asi kilometr nad jejím ústím do Kolumbie, ta je v pozadí, kde se zrcadlí zapadající slunce v oknech výstavných domů na výšině čtvrti Fancher. |
 |
| 14. středa | Počasí. Silná mlha v
údolí pokračovala, ale pro terapii stačilo podívat
se nad ní díky webové kameře z hřebenu lyžařského
střediska, a uvidět stíny stromů a tudíž
sluníčko. Byl nádherný den. Práce. Konečně po skoro měsíci čekání na zprávu, kdy budou odeslány spěšné náhradní díly, mi kunovická továrna sdělila, že to bude trvat dalšího půl měsíce, než vůbec budou vyrobené! Když to takhle bude dál pokračovat, můj odchod do důchodu přijde dříve, než ty díly!! Film Everest. Pozval jsem naše přátele ze šlapání, přišli Lynn a Rana. Nejprve jsme se hezky navečeřeli v Mai Thai tajské restauraci, a pak shlédli v našem domácím kině film o výstupu na Mt. Everest, točený ve formátu IMAX. Bylo v něm spousta nádherných záběrů přírody ale také úchvatných lidských příběhů, tragických a šťastných. |
|
| 15. čtvrtek | Počasí. Silná mlha v
údolí, a sluníčko na hřebenech. Práce. Až na dva hlavní díly z mých objednávek se zdá, že továrna má konečně vše nachystané k odeslání. Určil jsem speditéra, budou dvě zásilky, jedna do Kanady a druhou nechám poslat do Seattlu, kam ji pojedu vyzvednout. Veslování. Po práci jsem měl ještě chvíli čas, nad řekou už mlha nebyla, hladina byla klidná a žádný vítr. Bylo abnormálně hodně vody, drak se skoro celý potopil. Vyjel jsem nad horní most a báječně si zasportoval. |
 |
| 16. pátek | Počasí. Zas silná mlha v
údolí, a sluníčko na hřebenech. Běžkaření. V plném počtu osmi se naše parta sešla na trase u líhně lososů. Sníh byl tvrdý, ale dobře se na něm klouzalo. Drew za hodinu a pět minut na bruslařských lyžích ujel 20 km. Ostatní včetně mě osm. Po lyžování jsme si sedli na večeři a dobré pivo U Gustava. Na obrázku je hotel naproti, stále ve svátečně vyzdobeném Leavenworthu. Měli jsme co slavit! |
 |
| 17. sobota | Počasí. Zas jako včera. Veslování. Musel jsem se vystrčit z domu, tak se mi nechtělo, ale s povzbuzením jsem přeci jen položil skif na zrcadlovou vodu. Vzal jsem to zas po čase deltou, vyjel až nad čtvrtý most, zamával na vlak, a pak vyvesloval nad horní most přes Kolumbii. Po veslování jsem se cítil skvěle, a byl rád, že jsem lenost přemohl. Cestování. S Emilí jsme vyrazili o jedenácté přes hory Kaskády do Tacomy, do pondělí, navštívit syna Evana, a naše přátele Phila a Yunu. Jako jedni z prvních jsme jeli průsmykem Blewett potom, co ta cesta byla po deset dní uzavřena. Náhlé oteplení způsobilo tehdy povodně a silnice byla odplavená na několika místech. Viděli jsme plno strojů, které vrhaly obrovské kameny a obnovovalý břehy. Stráně a stromy ve stínu byly pokryté silnou jinovatkou, a ty na slunci byly zelené, jak na jaře. Bylo ale stále pod nulou, až na dálniční průsmyk Snoqualmie. Tam jsme zastavili na WC, a viděli spousty lyžařů. Jak jsme přejeli na západ od předělu hor, nebe se vyjasnilo a bylo bez mráčku, teplota začla rapidně stoupat, až na skoro 15°C. Jaká změna ! Kultura. Sešli jsme se s Philem a Yunout v muzeu umění v Tacomě, a shlédli díla David McCauleyho, ilustrátora dětských knížek, a v jiných halách exponáty od impresionistů, jako Dali, propagačního umění, a v jedné hale příklad, jak muzea tvoří své sbírky a na základě čeho. Byl to krásný zážitek. Večer v muzeu byl koncert komorní hudby, ale ten jsme vynechali pro vysoké vstupné. Místo toho jsme si ukazovali v domě P a Y fotky z našich turistických túr, a pak shlédli romantický film o životě nástupce na anglický trůn před 2. sv. válkou, Edwarda Windsora, který se vzdal trůnu a zvolil život s američankou Wallis Simpsonovou. |
Dva kilometry na západ od průsmyku Snoqualmie
V popředí dole vlevo je muzeum umění v Tacomě, za ním nahnutý kužel je muzeum skla s díly od Chihuliho a dóm v pozadí je mnohoúčelová sportovní hala. Ten den se tam konalo derby monstrozních aut, jednomu vyletěla převodovka a zabila mezi diváky šestiletého kluka. |
| 18. neděle | Duchovní
život.
Po přespání v bytě P a Y jsme jeli s nimi asi třicet
kilometrů na jih, do hlavního města tohoto státu,
Olympie, kde jsme se zúšastnili bohoslužby v kostele
tamních unitariánů. Hlavní téma bylo vzpomenutí na
dva unitariánské mučedníky, kteří položili své
životy pro docílení rovnoprávnosti mezi všemi lidmi.
Toto u příležitosti zítřejšího svátku Martina
Luther Kinga, a pozejtřího jmenování prvního
černošského prezidenta USA. Kostel má asi 260 členů
a dvě služby. Zpívali jsme a zavzpomínali. Místo
zapálení svíček vhodili kamínky do mísy s vodou. Příbuzní. Čirou náhodou jsme si všimli při odjezdu kilometr od kostela dvou chodců na procházce podél cesty. Byli to Emilyná teta Mary Jane a její manžel Judson, kteří bydlí v Olympii. Mile jsme si krátce popovídali. Při návratu do Tacomy jsme pak projeli historickým středem Olympie, kde jsou ještě jen málopatrové budovy z přelomu devatenáctého století, a vedle nich vládní úřadovny a Kapitol. Evan. Současně s námi, ale v Tacomě, jel Evan na kole do kostela. Cestou měl ne jednu, ale dvě píchlé gumy. Jeli jsme ho vysvobodit. Naložili jsme Evana a kolo do mikrobusu, a jeli padesát km na sever do Seattlu, kde měl Evan své další kolo, dva gramofony pro diskdžokeje, fochy a jiné zbytky v jeho původním bytě. Před druhou hodinou jsem se odpojil od Emily a Evana, a šel s Philem a Yunou na koncert. Koncert. V srdci středu Seattlu je nová koncertní hala Benaroya, domov Seattlské Symfonie. Toto odpoledne předvedly virtuózním způsobem dvě hudebnice, Elisa Barstonová na housle a Oksana Ježokinová na klavír, díla od Jean Marie Leclair, Sergej Prokofjeva, J.S. Bacha, Evžena Yasyje, a Franze Schuberta. Vyslechnout a vidět je byl skvělý zážitek. Po koncertě jsem se prošel trochu středem Seattlu a zavzpomínal na doby, kdy jsem tam léta pracoval, udělal pár fotek. Pak mě vyzvedli Emily s Evanem a jeli jsme zpět do Tacomy. Mezitím napravo zapadalo rudé slunce nad horami Olympiky, a nalevo dramaticky zabarvovalo čtyři a půl km vysokou sopku Rainier. Evan bydlí se čtyřmi jinými mladými muži v jednom domě v pět km na západ od středu města Tacomy, které je roztahané po oblasti asi patnáct km každým směrem. Bydlí tam asi půl milionu lidí. Evan si pochvaluje, kolik má prostoru, jeho ložnice je původem garáž, a skutečně se i velká vrata dají otvírat, přímo za jeho postelí. Dovnitř nastěhoval jeden jeho známý obrovské zrcadlo, které vyřadil ze stavby jiného svého domu. Evan ho chtěl používat, museli jsme ho otočit a pak přimontovat na stěnu. Dva a půl metru dlouhé a metr osmdesát vysoké zrcadlo bylo velmi těžké. Bohužel Evanovi na jeho straně vyklouzlo, jak jsme s ním manipulovali, a kus se odštípl. Naštěstí jsme ho mohli překrýt lepenkou, a strčit tu část za jeho postel, tak to nevadilo. Evanův pokoj se vizuálně zdvojnásobil. Setkali jsme se také s jeho spolubydlícími, přívětivě vypadajícími kluky, jediné, co nás trochu zarazilo, bylo že jak sledovali z kauče fotbalové utkání, si podávali otevřenou lahev s tvrdým alkoholem. Snad nebudou mít na Evana nepříznivý vliv... Asado. Navečeřeli jsme se poblíž Evanova domu v argentinské restauraci Asado (znamenbá to pečeně na rožni, všech nejrůznějších druhů mas). Já si dal jídlo zvané Gnocchi, velmi mě chutnalo. Evan i Emily si pochutnávali na jehněčím. Po večeři jsme zavezli Evana domů a rozloučili se. Přesto, že příští den byl svátní svátek Martina Luthera Kinga, chystal se jít do práce. Popřáli jsme Evanovi hodně štěstí a předběžně se domluvili na další návštěvě, snad příště na lyžování, za dva týdny. |
V kostele unitariánů v hlavním městě státu Washington, Olympii
Náhodné setkání s Mary Jane and Judsonem
Koncertní hala Benaroya ve středu Seattlu
|
| 19. pondělí | Snídaně.
Posnídali
jsme lívanečky se syrupem a kávou s Philem a Yunou a
vybrali emajlovou poštu. Od Karly avšak žádná nová
zpráva nepřišla. Nákupy. Vyrazili jsme s Emilí do speciálního obchodu Trader Joes, hlavně s potravinami i z dovozu, a nakoupili větší množství jídel a pití. Do obchodu jsme se museli probíjet silnou mlhou, potom, co jsem z oken auta oškrabal silnou námrazu. Běžkaření. Vyjeli jsme dvěma auty. Yuna jela sama, později se vracela zpět do Tacomy. Po zastávce v obchodu REI pro zakoupení průkazky na parkování u pro běžkaření upravených tras v horách jsme jeli asi půl hodiny ještě mrazivou mlhou, když jsme z ní vyrazili. Během krátké doby teplota vzduchu vyskočila skoro na 15°C. Do nejbližšího běžkařkého střediska Hyak to má nyní Yuna hodinu a půl. Uvědomili jsme si s Emilí s povděkem, jaké příznivé podmínky jsou ve Wenatchee, kde více středisek je na dosah pod půl hodiny. Jak jsme přijeli do průsmyku Snoqualmie, mraky opět zahalily oblohu a pěkně to studeně foukalo od východu. Bylo -4°C. Našli jsme parkoviště pro běžkaření na opačné straně dálnice, než jsme očekávali, a vyrazili asi osm kilometrů po ploché upravené trati jak pro klasické, tak bruslící lyžaře. Snad to byla původně železniční trať, tak plochá trasa byla. Návrat. Po dvou hodinách skvělého cvičení jsme se rozloučili, Yuna vyrazila na západ do Tacomy, a my na východ zpět do Wenatchee. Krajina se měnila podle toho, zda byla mlha - to byly stromy bílé, obalené jinovatkou jak v začarované pohádce - či sluníčko, kdy sníh zmizel a jehličnaté stromy byly tmavozelené. Osvěžili jsme se doma, pojedli a začli se duševně připravovat na nadcházející den, kdy bude uveden v moc nový prezident USA, Obama. Půjdeme se asi dívat na televizi k Markovi a Elizabeth. |
 Běžkaření v průsmyku Snoqualmie, u Hyak |
| 20. úterý | Počasí. Stále silná
deprimující mrznoucí mlha v údolí. Nový americký prezident. Ráno jsem zašel k sousedům podívat se na televizi na přímý přenos z inaugurace 44tého prezidenta USA, Baraka Obamy. Byl to povzbuzující zážitek. Práce. Strávil jsem zbytek dne v kanceláři, balil díly, naslouchal a pak odeslal balík s dnešním prodejem, dosti významným. Oslavy. Promítnul jsem Emily část záznamu z inaugurace, a na šestou jsme odešli k přátelům Markovi a Elisabeth připít si šampaňským, pogratulovat si k právě uskutečněné změně ve vedení USA, sledovat zbytek komentářů a navečeřet se. Po dvou lahvích vína jsme byli připraveni na nadcházející změny v Americe. |
 |
| 21. středa | Počasí. Mrznoucí mlha se
trochu zvedla nad údolí. Veslování. Dnešní veslování bylo moc prima. Teplota -4°C, žádný vítr, vysoká voda, tak se dalo snadno vyveslovat až nad čtvrtý most. Poprvé za celou dobu, co zde vesluji, jsem viděl vlak přejíždět po železničním mostě přes řeku Wenatchee. A to měl pouze jediný vagon. Zajímavé také bylo objevit neočekávaný hazard pro veslaře. Elektrikáři natahovali hned za mostem nový drát přes řeku, a nechali ho zatím viset skoro až k hladině. Naštěstí jsem si toho včas všiml. Pak jsem vyvesloval pod peřeje a nad horní most přes Kolumbii. Práce. Zákazníci se začínají více poptávat na potřebné díly pro nadcházející bezpečnostní buletin, který vejde v platnost za týden. Nejde o maličkost, jedná se o to, zda se ulomí řídící kniply za letu, či ne. Krása. Neodolal jsem a vyrazil do mrznoucí mlhy do plání nad naším domem. Zprvu jsem doufal, že se dostanu nad ní, ale oblačnost tentokrát byla vysoká. I tak jsem se potěšil z krásných závojů zmrzlé jinovatky na travách, keřích, kamíncích. |
|
| 22. čtvrtek | Počasí. Teplota -4°C a
mrznoucí mlha nad údolím. Procházka. Pro cvičení jsem nafukl ruční pumpou prázdnou pneumatiku auta a odjel do servisu, tam nechal auto a šel pak svižně zpátky, asi dva kilometry. Hezky jsem si při tom vybavoval vzdálenosti, jaké jsou v místě mého dětství... Covenant. Večer měla Emily schůzku u nás doma s dalšími osmi členy jejich diskuzní skupiny. |
|
| 23. pátek | Veslování.
Dnešní
veslování bylo zas prima. Teplota -5°C, pro změnu
jsem to vzal nejdřív po proudu Kolumbie až pod spodní
dva mosty, a pak podél východního břehu zpět k
loďárně, na vodě jsem byl hodinu. Běžkaření. Odpoledne jsme jezdili na 8 km trati u líhně lososů, a večer u Gustava oslavovali 45té narozeniny Drewa (ten je úplně napravo).l |
|
| 24. sobota |  Domácí práce. Zatímco se Emily celý den věnovala studentům při sestavování jejich novin, já doma gruntoval. Sáňkování. Odpoledne jsem jel 50 km na severovýchod na sraz známých unitariánů, program byl sáňkování a opékání buřtů. Karla se vrátila z Paříže se skupinou studentů z PLU. |
 Táborák, v kaňonu řeky Entiat. Plachtění. Večer byl výroční banket našeho plachtařského klubu. Promítali jsme videa a diáky, někteří členové se již třásli očekáváním začátku nové sezony, prvního března. |
| 25. neděle | Veslování.
Zas
bylo -5°C, ale mračným závojem prosvítalo slunce.
Už bylo docela světlo, když jsem dorazil do loděnice,
před osmou. Zažil jsem nečekané překvapení. V
ústí potůčku hned vedle budovy loďárny probíral
jeho dno mýval. Zprvu se schoval před převislý břeh,
ale když si všiml, že já jsem se více zajímal o
nošení skifu a pádel na dok, tak zas vylezl. To mi
umožnilo ho sledovat, jak nacházel potravu na dně
potůčku, kde se vléval do Kolumbi. Dokonce jsem i
natočil malé videjko. Rozfoukalo se trochu na hladině Kolumbie, ale vlny byly bez bílých hřebenů, tak se mi i tak dobře veslovalo. Přes nízkou vodu jsem se dostal zas až nad čtvrtý most na Wenatchee, pak cestou ke Kolumbii jsem měl technickou zastávku ve vrbičkách (musel jsem si odskočit, z lodě jsem ale nevylezl, balancoval jsem o větve), a pak za zpívání obkroužil horní most přes Kolumbii a zpět k doku. Na vodě jsem byl tentokrát přes hodinu a půl, a trochu jsem se pak zpozdil do kostela, nejprve se ještě nasnídal a ospršil, krásné prožitky. Unitariáni. Hlavní program byl etika jezení. Přednášel vegetarián Brian Watson, který nás všechny upoutal otázkami a zamyšleními nad tím, co, proč, jak, z čeho, a kdy jíme. Šlapání. Vyrazil jsem na východ od domu. Zprvu k hřbitovu starousedlíků, a pak dál za a nad něj až na vrchol kopce, odkud je vidět do zajímavého kaňonu, kde jsem ještě doposud nebyl. |
|
| 26. pondělí | Počasí. Ochladilo se,
teplota spadla na -12°C. Byl krásný slunečný den. Práce. Místo venku jsem strávil skoro celý den v kanceláři. Na konci dne mě dojali celníci ze Seattlu, kam jsem v pátek poslal kurýrem štos dokumentů se žádostí o proclení letecké zásilky. Žádost neschválili - moje chyba! S dokumenty přiložený šek za jejich úkon jsem zapomněl podepsat. Školní noviny. Emily pracovala se svými školáky až do jedenácti večer. |
 |
| 27. úterý | Počasí. Začal padat
sníh. Na horách docela dost, průsmyky ale zůstaly
otevřené.
Na dálnici v průsmyku Snoqualmie Práce. Jel jsem přes hory do Seattlu zařídit vyzvednutí a pak dekonsolidaci velké letecké zásilky. Nejprve jsem musel podepsat ten šek, což vyžadovalo nejprve zajet si na ústřední celnici - až do samého středu Seattlu, než jsem na letišti zásilku mohl vybrat. Štěstí mě tento den přihrávalo. Přestože jsem během své jízdy přes hory tam i zpět viděl přes deset aut v příkopech, jedno dokonce na střeše koly vzhůru, mě to ani jednou neuklouzlo, jel jsem opatrně. V Seattlu jsem našel parkování na ulici hned vedle mrakodrapu, kde na 20tém poschodí mě celníci odbavili a uvolnili zboží k vyzvednutí za pouhých osm minut (rekord). (Snad pomohla má čilá korespondence s nimi po zádrhelu s šekem, takže mě museli moc litovat, jinak si to nedovedu vysvětlit.) Na letišti mi vydali velikou krabici nepropíchnutou zdvihacím vozíkem, další plus. Tu jsem převezl na opačný konec letiště ve svém mikrobusu do skladu zpřízněného přepravce Seko, kde mi jeho majitel Ray umožnil dekonsolidaci zásilky a roztřídění, a za pomoci skladníka Jessieho jsem tu akci uskutečnil za pouhých patnáct minut. Když jsem mu chtěl dát odměnu za jeho pomoc, o penězích ani nechtěl slyšet. Tak jsem místo toho při loučení se s Rayem významně Jessieho pochválil a doporučil pro zvýšení platu. O půl druhé odpoledne jsem již mohl vyrazit zpět na východ. V horách se od rána trochu oteplilo a v prvním průsmyku byla na dálnici jen břečka, a dál na východ zas sněžilo. Školní noviny. Emily až do odpoledne nevěděla, zda jí vytisknou noviny, předešlý den se jim i přes dlouhé hodiny nepovedlo je převést do formátu vyžadované tiskárnou. Nakonec odpoledne se to povedlo, vzorky byly dobré, tak otisknutých šest set výtisků si vyzvednou ve středu. Knižní klub. Emily s přáteli probírali poslední kapitoly knihy o odpovědném jezení. Příště začnou knihu o myšlení bez myšlení, "Blink", od Malcolma Gladwella. |
 Střed Seattlu, s mraky zahalujících mrakodrapy.. běžné depkové počasí v Seattlu od října do dubna
Jessie na letišti v Seattlu mi pomáhal s balením
Já měl s přejezdem hor štěstí. Někteří řidiči ne. |
| 28. středa | Veslování. Zas bylo -12°C, a po Kolumbii pluly ostrovy ker. Vesloval jsem proti proudu středem řeky, a tak nevadilo, že Wenatchee byla blokována ledem, zacvičil jsem si stejně. Bylo nádherně. |  |
| Můj zub. Asi před rokem
jsem si zlomil kořen stoličky a ta musela být celá
odstraněna. Následoval dlouhodobý proces, o jehož
průběhu jsem se na těchto stránkách s tebou dělil.
Doufám, že toto je snad poslední reportáž.
Dr. Gary Pape přezkušuje, zda všechny díly dodané laboratoří dobře pasují do modelu mé horní čelisti.
Černý otvor v čelisti obsahuje titanový šroub, na který se připevní válcový adaptor...
velmi prťavým a doufejme silným lícovaným šroubem...
Otvor ve válcovém adaptoru se po zašroubování lícovaného šroubu vyplní plastovou hmotou, aby mohl šroub být později v přípravě poškození korunky znovu odmontovatelý. Následně se na válcový adaptor nasune samotná korunka. Po odzkoušení na modelu doktor provedl první fázi na mé čelist, tedy přimonotování válcového adaptoru.
Pomocí rentgenu zkontroloval, zda byl válcový adaptor přitisknut těsně a bez mezery na hlavu titanového šroubu. (Ten šroub mi zašrouboval do čelisti začátkem září zubní chirurg dr. Pierce. Zub samotný vytrh koncem dubna, a do září se tvořila nová kostní hmota v otvoru po původním kořeni. Od září do ledna rostla nová kost okolo titanového šroubu).
Následně nalepil dr. Pape korunku na válcový adaptor, odstranil ztvrdlé přeteklé přebytečné lepidlo, a rentgenem zkontroloval, zda všechny šupinky pod dásní byly skutečně odstraněny.
Nakonec dr. Pape udělal pro svůj archív závěrečnou fotografii namontované korunky.. je to ta vlevo, s malou šipkou. Nádherná! (Obrázek jsem vyfotil z obrazovky počítače.) Dr. Pape byl velmi rád, že mu laboratoř tak precizně z odlitků korunku zhotovila, a že dr. Pierce namontoval kořenový titanový šroub v naprosto správném úhlu. Po devíti měsících jsem měl pojednou dírou mezi zuby znovu zaplněnou. Byl to příjemný a přitom nový pocit. Jazyk hledal prostoru, a narážel na novou překážku. Při vyslovování sykavek se mi zdálo, že můj hlas zněl jinak. Při jídle a kousání jsem pociťoval menší tlak na všechny stoličky, protože styková plocha se návratem stoličky zas rozšířila. Kolik celý tento renovační proces stál? Celkem zaokrouhleno 3.500 dolarů. Z toho pojišťovna kryla čtyřicet procent, zbytek jsem uhradil já. |
||
| 29. čtvrtek | Byl nádherný den, korunovaný úchvatným západem slunce. |  |
| 30. pátek | Veslování. Bylo -5°C, bezvětří, ker velmi málo. Na Wenatchee jsem potkal kanoistu. Za veslování jsem komponoval melodii pro novou písničku. |  |
| Běžkaření. Navečer jsme
jezdili s naším osmičlenným klubem na 8 km trati u
líhně lososů, a povečeřeli u Lynna a Rany. Karla a Kjel k nám přijeli na víkend na návštěvu. Hráli jsme společenskou hru, skládačku kontinentů spojenou s rozličnými otázkami o historii, přírodě, atd. |
 |
|
| 31. sobota | Počasí. Přes noc vál z
hor teplý vítr, a přes den bylo skoro deset nad nulou,
slunce. Tvořily se stoupavé proudy, a toho využily
vrány, které se vznesly v obrovském houfu. Odpoledne jsem si vyšel s Emilí na vycházku k obecnímu hřbitovu. Večer nám Karla promítala stovky obrázků z jejího nedávného studijního pobytu v Paříži. Také cvičila na piano. Byl to zas slastný zážitek jí slyšet hrát. Jaký byl tvůj leden? |
 |
