Vítkovy noviny leden 2015

	Jaký byl leden tvůj?
31. Šlapání Odpoledne jsme vyrazili s Em, Cathy a Drewem za sluníčkem na Ďáblovu stezku poblíž lyžařského střediska.
	31. Veslování Objel jsem svůj obvyklý okruh. U roury jsem halekal. Pak jsem se u doku zas vykoupal. Pozdravil jsem kamaráda vodáka Isaka. Ten byl ještě v době, kdy existovala Jugoslávie, členem jejich olympijského týmu. Je původem z Bosny.
30. Běžkaření u líhně... čtyřminutové videjko na YouTube
29. Přednáška o lesních požárech a jejich vlivu na přírodu Večer jsme šli na přednášku o vlivu lesních požárů na přírodu. Podal jí kamarád fotograf John Marshall. Byla zajímavá. Dozvěděli jsme se o plno jiných náhledech, než je na první pohled zřejmé. - požáry jsou nevyhnutelné, a pro přírodu prospěšné - za posledních sto let, kdy federální lesní služba vyhlásila, že její hlavní úkol je zabránit požárům, se docílilo právě opaku. Nyní jsou lesy přerostlé, zaplevelené podrostem, že nyní dochází ke katastrofickým požárům, místo jen místním, jako předtím - průměrně se utratí z daní poplatníků 55 tisíc dolarů za zabránění shoření každého domu v zoně požárů - lidem se nezabraňuje, aby si nestavěli domy kdekoli - jedině snad kdyby byly zavedeny místní daně (nebo jich hrozba) pro placení za hašení nemovitostí, či pojišťovny mnohem více zvýšily své sazby za domy v nebezpečném prostředí, také kdyby se při stavbách vyžadovalo, aby nejen ty stavby byly ohnivzdorné, ale také bylo i hodně široké a od domu vzdálené prostranství, atd., tak by se náklady na hašení majetků snížily. - lesní služba vyplýtvá většinu svého rozpočtu na hašení katastrofických požárů a nezbývá jim na prořezávání, ztenčování podrostu a preventivní vypalování - a to vypalování je omezováno novými předpisy o ochraně vzduchu od nečistot - příroda se dokáže vyrovnat s menšími požáry neuvěřitelně rychle (jak prokázal John na velké řadě fotek před – během požárů – po několika letech – desetiletí) - hůře z obrovských … které federální vláda svou staletou paličatou politikou vlastně způsobila. - dosti lidem stávající situace vyhovuje, protože z toho bohatnou či jsou znovuzvoleni.	(přiložená fotka je z července 2014, focená z terasy mého domu)
	29. Veslování V údolí bylo zas pošmourno, zadekováno. U rybníčku vedle loďárny jsem udělal jedinou dnešní fotku, s kmeny vrb. Voda na řece byla hladká jak zrcadlo, vzal jsem to deltou, k peřejím. Tam jsem se vybičoval, vydral se jimi, k dalším.. a dalším. Nabral jsem si do kajuty - měl paty mokré, i zadek, hmm, ale balada. V horní deltě jsem udělal pár nepovedených videjek. U koupaliště jsem otočil a u doku zas hupsnul do Kolumbie. Zbytek dne jsem pracoval v kanceláři. (vzd +2/vod+4).
28. Komunismus v Americe A že tady v zarputilé baště kapitalismu není komunismus! Emily šla do knihovny vypůjčit si knížku. Zrovna jí neměli. Emily se zeptala, zda jí může rezervovat. Knihovnice řekla, .. "jistě, a až ji čtenář vrátí, mám vám zavolat, anebo vám jí mám poslat poštou?" "Poštou." Knížka přišla. A zdarma! A když je dočtená, Emily ani nemusí jít zpět do knihovny knihu vrátit. Stačí, když jí v tom obalu vhodí do jakékoli poštovní schránky, bez placení. A být členem knihovny také nic nestojí. (Poštovné sem stálo $1,72). Samozřejmě, vše něco stojí. My daňoví poplatníci za to platíme.
	28. Šlapání s Emilí a Theou k nádrži Úl Pracoval jsem již od šesti ráno, udělal potřebné a připojil se na tříhodinový výšlap. Údolí zas zahalovaly mraky, ale nahoře bylo průzračné sluníčko.
27. Veslování Mraky byly až na zem, když se slunce snažilo jimi prodrat. Nepovedlo se mu. Bylo 1°C a naprostý klid. Hodně vysoká voda mi umožnila pustit se ramenem delty, které bývá příliš mělké a tam jsem udělal pár nových obrázků. Pod silničním mostem se ze stanu bezdomovce vyhrabal jeho obyvatel. Kopečky v okolí peřejí trčely do mraků. V severní deltě jsem na chvíli zakotvil u kmenů. Pak jsem otočil u haldy, za halekání a posílání ozvěn. U doku jsem byl nucen chvíli své koupání odložit, až se zas vzdálil mladý pár, tmavá hispánka s blonďatým anglosasákem. Ta mu u doku ukázala pomník na utonulou, také hispánku. Možná to byla její kamarádka. (vzd +2/vod+4).
	26. Běžkaření u líhně Po dopoledni stráveném prací v kanceláři (a pod silnou vrstvou dušičkových mraků) jsem vyrazil s Emilí do Leavenworthu, kde se mraky rozpustily a bylo krásné sluníčko. Bylo jen málo nad nulou a sníh hezky naměklý, žádná ledovka. Setkali jsme se tam s plno známými tvářemi - z plachtění tam byl Dan, z veslování Tina, ze šlapání Dick a ze zvonkové kapely Craig.
25. Poznávání známých Pozvali jsme k nám na večeři unitáře Kena a Jess, kteří se před pár lety přestěhovali ze Seattlu do Wenatchee. Objevili jsme, že máme leccos společného. Také přes létání. Oba pracovali pro Boeing. Ken v inženýrském oddělení a Jess v tovární knihovně. Mají rádi sluníčko a tak se sem za ním přestěhovali. Také z důvodu, že rodina jejich dcery bydlí kousek od Wenatchee. Rodina jejich syna bydlí v Bellinghamu.
	25. Unitáři Mše se zas zaměřila na poslouchání druhého. Nejvíc mě zaujal postřeh, že když opravdu někoho posloucháme, staneme se (po tu dobu) zranitelnými. Není divu, že tolik lidí se neposlouchají! Jednoduše setrvávají každý za tlustou zdí, aby jejich svět nebyl narušený. Během mše zazpívali dva členové pospolitosti, Daina a Brian, píseň "Obnažený až ke kosti". Daina je běžně jazzová zpěvačka, a Brian zpívá folk rock. Oba jsou ostřílení hudebníci.
25. Veslování V údolí byl další dušičkový den. Dva nad nulou. Začal jsem před východem slunce, ale nedalo se postřehnout, kdy ono vlastně vyšlo. V deltě jsem uviděl ostrov, který jakoby plul v proudu, coby torpédo s keřem rostoucím z něho, hydrodynamického tvaru. Poblíž vysoko v křoví pospávaly volavky. U železničního mostu byl nejzajímavější záběr odraz výztuh mostu na mém skifu. Ptáci zmizeli ze širokého okolí. Nebylo divu. U soutoku na ně číhali a občas vystřelili dva zakamuflovaní lovci, obklopení atrapami kachen a hus. Vysvlékl jsem svou kamufláž, aby místo mé šedé flísové bundy do okolí zářily má červánková plovací vesta a blankytně modré tričko. A než jsem udělal fotku lovců, neopomněl jsem se jich nejprve zeptat, zda je vyfotit mohu. "Ale jó, kámo," zněla jejich odpověď. (vzd +2/vod+4).
	24. Procházka, zeleninová pečeně a pomoc od Mňoukí Vyzvedli jsme Monteho a šli jsme se projít po stezce pro pěší a cyklisty na východní straně Kolumbie. Povídali jsme také o islámu a jak se v západní a střední Evropě domácí muslimů více obávají. Monte čte i tisk z Anglie a má, coby učitel zeměpisu v důchodu, větší přehled než mnoho jiných zde, kteří nikam necestovali a nemají představu. Bylo příjemné s ním povídat. Uviděli jsme plno vran. Na večeři jsme měli pečené zeleniny: mrkve, sladké oranžové brambory, pastináky, tykve, růžičkové kapusty a kousky kuřecích buřtíků se sušenými rajčátky, ochucené tajemnou směsí koření, kterou jsem včera experimentálně zakoupil. Po večeři jsme si pustili kino. Vesnička středisková měla i anglické titulky (děkuji, Miloši!), tak tentokrát Emily mohla rozumět všemu. Moc mi pookřálo, oběma se nám líbilo a já byl pohnutý. Po filmu se mi kočka Mňoukí utábořila na předpaží, vrněla a "pomáhala mi" tvořit tyto řádky.
23. Hudba Neměl jsem tušení, že za humny zde ve Wenatchee se vyskytuje možná nová hvězda hudebního nebe. V novinách psali o nějaké zpěvačce-komponistce se zajímavou historií. Byla vychována misionáři v Brazílii. V 2006 se přistěhovala za matkou sem do Wena. Nyní doufá, že prorazí a z hudby bude žít. Má dceru (19) a syna (17). Šli jsme se podívat. Moc ohromeni jsme nebyli. Doma jsem se koukl na webové stránky zpěvačky a pustil si pár písniček, které zněly lépe, než v ne zrovna příznivé akustice tržnice. Stejně jsem si na tom příkladu uvědomil, jak ohromně obtížné je prorazit v konkurenci, zvláště bez zprostředkování tradičních hudebních agentů.
	23. Veslování -- houby rostou i v zimě! Zaujala mě houba rostoucí z nad vodou přečnívajícího kmene. V deltě jsem udělal krátkou zastávku. Pak jsem obvesloval celý svůj obvyklý okruh. Na horní části jsem se honil se Skipem a Kim, kteří pádlovali na úzké kánoi - katamaránu. Voda byla osvěživá. (vzd +1/vod+3). Potěšil mě Milan napsáním, jaký je u něj letošní leden. Se zájmem jsem shlédl film české televize Babylon o životě lidí, kteří žijí jinde, než jsou jejich kořeny. Asi taky nějak do této kategorie zapadám - . Zaujmuly mě všechny tři příběhy; o Chorvatovi v Česku, Čechovi na Aljašce, a Maďarce v Česku. Děkuji za upozornění. 22. Práce Strávil jsem celý den i večer přípravou daní pro svou firmu, v předstihu na výroční přiznání a platbu.
21. Veslování Bylo pět pod nulou a naprosto dušičkově - tedy pod dekou přízemních mraků. Zatímco já vesloval, Emily vyrazila s kamarádkou na sněžnice v zářivém sluníčku, nad mraky u lyžařského střediska. Vyvesloval jsem k peřejím, povzbuzoval tam volavku, aby se před kamerou vznesla. Pod mostem jsem se koukal, zda bezdomovec ještě spí ve svém stanu. Stovky hus plavaly na řekách a vždy až na poslední chvíli se vznesly, než jsem do nich vjel. U roury jsem si zanotoval. A u doku zas zaplaval. Skvělé ráno. (vzd -3/vod+3). Zbytek dne jsem pracoval, až do šesti večera. Odeslal jsem objednané náhradní díly pro kluzáky, vybral za zakoupený vlečný vůz Cobra, a zaplatil výrobci v Německu. Konečný kupce se radoval z výhodného kurzu dolaru vůči euru. Dnes sestoupil až na 1,15 ku 1.
	20. Kultura a vzdělávání Večer jsme vyrazili do vinárny Tastebuds, kde hrála jazzová kapela, s níž jako host zpívala Daina, mj. i členka pospolitosti unitářů. Těch se přišlo podívat a podpořit jí skoro dvacet. (Na obr. je Daina uprostřed.) Potom jsme se šli kouknout do muzea na ekologický film o rybách sockey. Nelíbil se mi; ať jsem se snažil jak jsem chtěl, stále jsem se nemohl zbavit dojmu, že byl udělaný jako omluva či zamazání pocitu viny rybářů za postupné vyhubení tohoto druhu ryb v řekách na americkém severozápadě.
20. Běžkaření u líhně Byl nádherný den. Dopoledne jsem ho strávil v kanceláři. Pomáhal jsem zákazníkům. Až v jednu odpoledne jsme se dostali na tratě poblíž líhně lososů v Leavenworthu. Bylo krásné poježdění.
	19. Západ slunce
19. Veslování Hustou mlhou jsem se plížil podél břehu Kolumbie, až začly první červánky. S nimi se pak začly vynořovat zprvu pastelové scenérie, vystřídané dramatickými záběry proti slunci, se siluetou bílého orla sedícího na stromě nad řekou Wenatchee. Zachytil jsem dále naklánějící se pilíř železničního mostu (místní lokálky), volavku u peřejí a na Kolumbii stovky hus. Voda se zas o trochu ochladila, ale sluníčko mě po vynoření krásně rozehřívalo. (vzd +2/vod+3).
	18. Mše unitářů Mše navázala na minulou, kde jsme se zamýšleli nad tím, co to znamená "poslouchat druhého". Tentokrát duchovní Laura vyprávěla dětem i dospělým Příběh o stvoření světa (země – půdy): Jak se nějaké stvoření propadlo dírou ve vesmíru a bylo by se rozpláclo o Zem (v té době celou pokrytou vodou), kdyby ho nějací ptáci nechytli a nepoložili jemně na záda želvě. Protože stvoření bylo zrovna těhotné, potřebovalo nějaké bahno. Bobr se nabídl a ponořil se hluboko na dno oceánu. Vynořil se až za šest dní. V pracičce měl trochu bahna. Stvoření porodilo a mělo dvě děti. Holčička hezky bahno vyhladila a z bahna se stala pláň. Klouček po ní dupal nohama a vytvořily se hory a údolí. Atd.. Morál příběhu: Skutečnost, že jsme už jednou někdy slyšeli určitý příběh vyprávěný jedním způsobem nevylučuje, že by nexistoval(y) i příběh(y) jiný(é) o tom samém, každý trochu jiný. Zaujalo mě, jak je v čínštině vytvořen znak pro, "Poslouchat". Klikni na obrázek vedle a možná tě to, co pak uvidíš, překvapí!
17. Setkání unitářů ze sousedství Naše duchovní v pospolitosti unitářů si vymyslela (či to je zhora organizované, nevím) rozdělit naše údolí do pěti oblastí, podle toho, kde který unitář bydlí. A pak sejít se po oblasti, systémem potlach, kdy každý přinese určitou část společného jídla i pití a povědět jeden druhému trochu o sobě, a s jakou zručností a za jakých podmínek by ten či onen mohl pomoci blízko bydlícímu unitáři (na dobrovolné bází), když by bylo potřeba ohlídat děti, souseda někam převézt v případě nouze, přivézt jídla, atd. V tuto sobotu večer se konala jedna taková večeře v oblasti, kde bydlím, a kde žije asi patnáct unitářských rodin. Má rýžovo-sýrovo-špenátová pečeně, kterou jsem přinesl, měla úspěch. Sešlo se asi dvacet lidí včetně dětí v domě organizátorky, jejíž manžel dělá nějaký film v Číně. Tak to bylo pro ní dost vítané, když se někteří nabídli pomoci, kdyby bylo třeba. Já uvedl coby svou zručnost um kopat hluboké příkopy, když prasknou hlavní zavlažovací trubky (tohle jsem si na a v blízkosti mé zahrady vyzkoušel už snad pětkrát.) Venku mezitím nastala ledovka - mrznoucí déšť tvořící skvělé podmínky pro Olympijské sáňkování!
	17. Veslování Dnešní největší zážitek na vodě bylo sledovat ledňáčka, jak udělal šipku z větve střemhlav do vody a vzápětí se vynořil s rybkou. Bylo moc málo světla na focení. K peřejím, rouře a haldě. Zpíval jsem si, počítal, povídal a na závěr plaval. Bylo mi skvěle. Odpoledne zas připadl sníh, odhrabával jsem. Potěšily mě zprávy od přátel. Jen mám dilema jak to zařídit, abych se dostal na plánovaná třídní setkání. Navečer jsem pekl rýžovou mísu s cibulí, špenátem a sýrem pro "sousedské" setkání unitářů. (vzd +1/vod+3).
16. Práce a zábava Byl překrásný den. Začal ještě před východem slunce, kdy Měsíc ještě zářil, a pak se ukázalo, že přes noc napadlo skoro deset cm sněhu. Zacvičil jsem si jeho odklízením z příjezdu k domu a pak celé dopoledne mluvil se zákazníky. Úspěšně jsem vybral jednu větší platbu a udělal několik důležitých dohod se zákazníky a speditéry. Pak jsem vyrazil na hřeben nad městem, za sjezdováním po čerstvém sněhu. Ještě zbylo trochu prašanu po ranních chrtech. Dnešní den byl ve znamení Tatranek!
	15. Autobusové nádraží. Odvezl jsem Emily na autobus. Odjela na pár dní za kamarádkami do Seattlu. Udělal jsem panorama, jak to na autobusovém nádraží ve Wenatchee vypadá. A koukl se, jak vypadá mapa spojů. Pokrývá oblast asi jako velkou Prahu, a odhaduji, že má v porovnání s ní hustotu spojů asi jednu tisícinu.
15. Veslování Vzal jsem to deltou zkratkou. Neviděl jsem žádnou zvěř, ale plno hus, spící volavky, pár orlů, ledňáčka. Bylo mi skvěle. Vyvesloval jsem k peřejím a hned otočil, pak jsem to vzal úzkou severní deltou a zasekl se v houští. Všiml jsem si dvou hus, jak na sebe krásně milostně hýkaly v hnízdu orlovce, odkud je po chvíli bombardovacím způsobem chtěla vyhnat volavka. Jak jeden, tak druhý druh ptáků to hnízdo nezaložil. Vyvesloval jsem za zpěvu k rouře, zahalekal pozdravy a u haldy otočil, krásně si silově zavesloval a pak se u doku vykoupal. Voda měla dnes tři stupně. Bylo mi báječně. (vzd +1/vod+3).
14. Práce Dnes bylo na hřebenu zas nádherně slunečno, a já byl dole v pošmournu pod dekou mraků. Strávil jsem celý den v kanceláři. Fotka napravo je z hřebenu ve čtyři hodiny odpoledne. Jen Em si vyrazila se čtyřmi ženami jejího věku na výšlap na kopec zvaní Hradní skála na západ od města. Všechny měly na botách natažené antismyky, ale i tak to před cílem vzdaly pro moc velkou ledovku.
13. Veslování na Kolumbii u roury Bylo zas hnusně pošmourno, mraky se pomalu dotýkaly vody, nic mě nenapadalo fotit. Ptáci spali. Zpoza roští vykoukla srna, splývala s pozadím úplně zakamuflovaná. U soutoku jsem vyfotil asi jedinou fotku dne, kmene, kde jsem se pozastavil. Vzal jsem to pak k peřejím a nahoru k haldě. U roury mi napadlo, vzhledem k tomu, že jsem díky vyšší vodě mohl dosáhnout z vratkého skifu na vrchol, položit tam kameru a zkusit udělat nějaké video. Klikni na záhlaví, pusť si zvuk! Na závěr jsem se honil k doku, abych tam byl dříve, než houf pěti žen - vodaček tam také dorazily. Akorát jsem to stihl s plaváním. Jedna z nich se ptala, "Jaká je voda, studená?" Usmál jsem se. (vzd +2/vod+4). Práce Po zbytek dne jsem se věnoval zákazníkům, hlavně opravnám kluzáků.
12. Práce a zábava Potom, co jsem zpracoval zásilku právních dokumentů od kluzáku z Litvy, která konečně dorazila, jsem vyrazil s Em na sjezdovky nad městem. Tam jsme se náhodně setkali se známými a lyžovali jsme spolu. Po řadě dní šedi jsme uvítali sluníčko.
	11. Unitáři - jak poslouchat druhého Hlavním programem mše unitářů bylo o tom, jakým způsobem posloucháme druhého.. o umění poslouchat s otevřenou myslí a srdcem; umožnění druhému se vy(z)povídat, vyprázdnit své srdce (od bolestí); najít mír a smír; také o tom, jak poslouchat sama sebe, své nitro .. Jsou různé úrovně a druhy poslouchání.. od toho nejméně prospěšného až po hluboké poslouchání: - předstírat, že druhého poslouchám .. - poslouchat chvíli, co ten druhý říká a pak ho přestat poslouchat, místo toho se rozmýšlet a připravovat si v duchu, co mu-jí řeknu, jak by měl-a svůj problém vyřešit - poslouchat výběrově.. jen to, co mě zajímá.. zbytek nevnímat.. - poslouchat částečně.. opravdu se snažit poslechnout vše, co říká, ale pak se má mysl začne toulat jinam, přestane vnímat a přemýšlí si o jiném.. něco mě nevědomky odvede jinam.. - poslouchat soustředěně a vše, opravdu se do toho vpravit.. a pak ve formě souhrnu té druhé osobě říci, co jsem vyrozuměl .. - poslouchat hluboce, s celým srdcem a empatií.. vyslechnout i ty vnitřní city, všimnout si jazyku komunikovaného tělem, vnitřních potřeb.. poslouchat s otevřenou myslí a srdcem; umožnit druhému se vy(z)povídat, vyprázdnit své srdce (od bolestí); najít mír a smír. Další výroky, které mě zaujaly: Podmínky pro války a násilí se vytvářejí tehdy, když druhé posloucháme bez zaujetí a bez soucítění s nimi. Hluboké poslouchání je jediná cesta, jak odstranit terorismus. Největší dar, který můžeme dát druhému, je naše přítomnost.
11. Veslování a labuť trubač U soutoku řek Wenatchee s Kolumbií jsem za sebou uslyšel plácání velkých křídel. Otočil jsem se a uviděl šedobílého ptáka, velkého jako volavka. Ale přistál uprostřed Kolumbie. Volavka by se utopila!! Že by – labuť? Rychle jsem otočil a vesloval k ptákovi. Skutečně. Byla to labuť... velmi vzácná událost zde na Kolumbii. Přiblížil jsem se natolik, že jsem mohl udělat dvě fotky. Pak jsem vesloval ještě blíž. Labuť se vznesla. Čočka kamery se mi nechtěla zaostřovat. Zaostři se zaostři se prosím!! Kamera mě vyslechla. Udělal jsem jen půl okruhu. Labuť se otočila za mnou a já musel přestat filmovat. Rychle jsem otočil skif a dokončil filmování. Labuť v bezpečné dáli ode mě přistála. Nyní již volněji jsem za ní vesloval. Labuť se zas ladně vznesla a letěla na jih nad Kolumbií, až zmizela z dohledu. Jaký nádherný zážitek!
	10. Kruhová večeře. Tentokrát se u nás sešel jen úzký kruh unitářů. O to lépe se povídalo, zvlášť, když někteří začínají mít zdravotní problémy, jako kamarád Larry. Ten, jako má zvykem, s sebou přinesl šachy, s krásnými figurkami z Portugalska a šachovnicí, kterou vytvořil jeho otec. Byli jsme schopni sehrát tři tahy.
9. Běžkaření a exkurze do líhně lososů, večeře u Gustava Sníh byl rozemletý led. Napadlo mě vyjít si podívat se vedle běžkařské tratě do líhně lososů, zda nějaké uvidím.
	9. Veslování peřejemi Bylo pošmourno, na nule, nefotogenično. Vzal jsem to deltou. Viděl jsem husy, pár volavek, a kachny tryskáče. Pustil jsem se dále proti proudu a povedlo se mi vydrat se zas až ke čtvrtým peřejím. Cestou zpět po proudu jsem dal kameru mezi boty, namířil dopředu a filmoval, jak jsem projížděl peřejemi. (vzd 0/vod+4).
8. Mňoukí nafetovaná šantou Emily posypala škrabací podložku pro naší kočku Mňoukí šantou. Mňoukí vešla do opojení. Seděla, ležela, nevzdalovala se od jejího nového opiového ráje. (Šanta je pro kočky neškodná, nemá vedlejší účinky a dle známých skutečností není návyková.)
	7. Veslování. Na vodě bylo pošmourně, nefotogenicky. Tak co? Počítal jsem druhy vodních ptáků.. zas deset. Pak jsem dostal nápad: Udělám videjko na téma: Mosty. Podívej se a poslechni si. (vzd+1/vod+5).
6. Práce. 5. Běžkaření u líhně po ledové smršti Přes noc pršelo do mrazivého údolí. Podívej se na výsledek. Kupodivu jsme si tam přesto mohli odpoledne zaběžkařit. (Zde je video ve velkém grafickém rozlišení).
	5. Veslování. Na vodě bylo báječně. Deset druhů vodních ptáků. Koupel mi ozařovalo sluníčko. (vzd 0/vod+5).
4. Unitáři. Program mše byl na téma všeobecných shromáždění pospolitostí. Duchovní promítla ukázky. Zaujalo mě několik citátů: Rozevři zaťaté pěsti, odpoutej se od potřeby dostat vždy za pravdu. Otevři dlaně a vítej růst, změnu. Ať naše je víra, která, jako sluneční záře, je všude; její chrám, celý vesmír; její kaple, dobré srdce; její zásady, všechna pravda; její řád, díla lásky; její vyznání víry, duchovní život. (Theodor Parker)
	3. Běžkaření u líhně. Šest z naší party šlapačů si vyrazilo na trasy u líhně, které byly konečně strojně upravené. Objeli jsme celý osmikilometrový okruh. Pak jsme u M+J koštovali nová piva, dali si pizzu a dívali se na hodinový seriál o životě tučňáků, nafilmovaný kamerou ukrytou v robotu, který zvenku vypadal jako tučňák.
3. Veslování. Bylo osm pod nulou, nádherný východ slunce. Vyvesloval jsem ledovou tříští až ke čtvrtým peřejím a na závěr jsem uplaval padesát temp podél doku. Pobavil jsem se s Tomem a Glennem. (vz-8/vo+6). 2. Práce.
	1. Polární plavci. Spolu s kamarády Tomem a Georgem jsme se zúčastnili výročního novoročního plavání v jezeře Wenatchee. Emily mezitím odjela s M+J běžkařit ve středisku Hřeben ozvěn. Tak jsem improvizoval s natáčením u jezera: Jednu kameru jsem dal na břehu na špalek, spustil a s druhou, kterou jsem držel v ruce, jsem hupsnul do vody. Klikni sem pro video z této akce.
1. Novoroční setkání vodáků. Sešlo se asi dvanáct vodáků na různých plavidlech. Klikni na záhlaví pro prezentaci, a sem pro video.