Vítkovy noviny leden 2017

	Hezký den !
	31. úterý Běžkaření Napadlo skoro deset centimetrů čerstvého sněhu. S Em jsme vyrazili na trasu, kterou jsme zas obnovili na školních hřištích dva bloky od našeho domu. Leden končí - jaký byl tvůj?
30. pondělí Pochoutka Připravil jsem k večeři kuře na hořčici a citronu, s brokolicí. Předtím jsem dělal administratívu v kanceláři, lyžování přeskočil, protože i na hřebenu se zatáhlo.
	29. neděle Nerušená hudba Poslouchal jsem nedávno mnou objevenou radiovou stanici “pro mladé”, ale která hraje skoro bez přestání a bez jakéhokoli komentáře vážnou hudbu i opery, 24 hodin denně. Tak jsem rád. Snad v tomto formátu budou pokračovat. Její kód je KWEW a vysílá na 96,3 FM. Zjistil jsem, že stanici vlastní nějaká křesťanská církev, ale zatím se tak ve vysílání projevují minimálně. Hudba zabírá asi 99% času, oznámení ten zbytek.
Veslování a střílení Ráno bylo stejně pošmourné jako předešlé dny, pár stupňů pod nulou, klid. Ledy se pomalu začaly odlamovat z ústí řeky Wenatchee. Za rohem práskaly ozvěny výstřelů. Uviděl jsem nehybné husy na hladině. Byly to atrapy. Za nimi na kamuflované loďce se schovávali lovci. "Jak to jde?" optal jsem se jich. "Pomalu" zněla odpověď. Zeptal jsem se, zda mohu udělat jejich fotku. Jinak bych mohl riskovat spršku olova nad mou hlavou. "Jó, můžeš...". 0/2
	28. sobota Cpeme se ! Zde jsou čtyři různá jídla z předešlých pár dnů, která chutnají velmi dobře a je snadné si je připravit (obrázky jsou v prezentaci, zde jsou přísady jídel a jejich příprava, stručně): Na obrázku je dnešní můj pestrý duhový oběd. Napočítal jsem patnáct (15) přísad - čerstvý špenát, kadeřávek, červená paprika, sýr cottage, ze zbytků předešlých jídel sladké brambory, pastinák, dýně ořešák, šunka, červené zelí, jablka, rozinky, cibule, hřebíček, avokádo, stonky celeru a možná ještě něco jiného. Na jiných obrázcích v prezentaci: losos s fazolkami v luscích, rýže quinoa na octu s citronem; šunka s červeným zelím a jablka, rozinky, cibule, hřebíček; a dnešní večeře - musaka - pečené jehněčí na lilku s rajčaty, strouhankou a parmazánem, petrželkou. Příprava: Nákup, krájení, míchání, pečení, servírování. Vzpomínal jsem na mámu, v její výročí narozenin. Dnes by jí bylo 106 let. Vyučovala domácí hospodářství, než to komouši zrušili. Byl jsem hrozný žák.
S mnoha zručnostmi oplývajícím Darrellem jsme debatili o další fázi renovace nájemního domu. Právě dokončil vymalování obývačky. Ve svém běžném zaměstnání je učitelem ve škole, poblíž které běžkaříme.
	27. pátek Běžkaření se šlapači u líhně Sešli jsme se v plném počtu s naší oblíbenou partou. Monte a Judy měli s sebou z jejich kostela mladého vedoucího hudby, Jamesona, původně z Montevideo v Minnesotě. Nyní byl asi potřetí v životě na lyžích. Ten udělal naši skupinou fotku. Sníh byl rychlý, tvrdý, upravený. Jameson padal na jen malinkých kopečcích. Běžkaření bylo prima. Byl jsem vděčný, že na rozdíl od více lidí z naší party jsem neměl zdravotní potíže. Po lyžování jsme odjeli do U Gustava na večeři. Pogratulovali jsme Drewovi, který před pár dny slavil svých 53 let. Potom jsme přejeli okolo ještě vánočně nasvíceného středu Leavenworthu do tamního vzdělávacího institutu na přednášku o zpěvných ptácích, zvaných Křivka obecná.
Veslování Byl klid, pošmourno.. občas plula velká kra. U soutoku jsem se zas dostal průrvou mezi ledy napůl k mostu pro pěší. Vesloval jsem popředu, procvičit jiné svaly. Pak zas klasicky, až nad horní most, poblíž roury, kde jsem zas uviděl jednu skupinu srn. Nad haldou jsem hledal druhou skupinu srn. Po určité snaze jsem našel jen jedinou, opuštěnou – tu se zchroumanou nohou. Byla zalezlá do roští. Bylo mi jí líto. Při cestě zpět jsem zastavil u zimní pláže poblíž ostrova kormoránů. 2/2 26. čtvrtek Večer jsme si pustili film Tohle je náš svět, nafilmovaný v tomto státu.
	25. středa Veslování mezi ledovými krami a se srnkami Bylo pošmourno, čtyři pod nulou a bezvětří. Vzrušivé bylo dostat se průrvou mezi krami asi napůl cesty k mostu pro pěší přes řeku Wenatchee. Pak zpět na Kolumbii, kde nad horním mostem jsem si povídal se dvěma skupinami srnek. Celkem jich bylo šestnáct! Jedna z nich chudák měla zchroumanou levou zadní nohu. Podívej se na prezentaci. -4/2
24. úterý Běžkaření v Plain s Chris, Em, Judy a LT Bylo pět pod nulou a sníh zmrzlý na kost, po několikadenních deštích a opětovných zmrznutí. Naštěstí provozovatel trasy, obchod se železářskými potřebami v městečku Plain, trasu protáhl aspoň pro bruslaře. Bylo nádherné sluníčko a vzduch průzračný, dalo se nadýchávat zdánlivě do nekonečna. Na závěr jsme si dali v železářství, provozovaném podnikavými lidmi, fazolovou polívku s paprikou, sýrem a chlebem.
23. pondělí Veslování k přehradě Rocky Reach Bylo jen jeden pod nulou a klid. Jako převčírem, postranní přítoky byly zamrzlé a tak jsem byl odkázaný na trasu pouze po Kolumbii. Využil jsem toho na maximum. U roury a lanovky jsem si dal pauzy, a pak dorazil (snad jen počtvrté, co tu jsem) až k samotné hrázi horní přehrady. Udělal jsem z toho malé videjko, koukni se v záhlaví. Na vodě jsem dnes strávil plné čtyři hodiny. Ne, že bych se zas nějak honil. Uvesloval jsem jednadvacet a půl kilometrů. Ke konci se udělalo nádherně, modrá obloha, sluníčko, tři stupně nad nulou. Blaho. Práce Poslal jsem Litevcům tučnou zálohu na další kluzák. Už jsem jich objednal pět. Snad nezbankrotují.
	22. neděle Potěšil mě napsáním Pepa. Dnes začíná svůj půst. Jeho žena odjela na měsíc do lázní. Celý den pršelo. Sníh okolo domu se rychle smrskával. Na mši unitářů bylo téma Šikanování. Po obvyklém obsahu mše vyzvala duchovní přítomné (kterým bylo před začátkem poskytnuto každému kus papíru a tužka), aby napsali, jak v dětství či mládí zažili šikanování, jak to na ně zapůsobilo a jak se s tím v průběhu života vyrovnali a sebe nyní by popsali. Například, jednu si nějaký tyran dobíral, "ty jseš vypasená jako kráva", a "tak jsem pak sportovala a nyní mě obdivují pro mou postavu". Mikrofon pak koloval a lidi se dělili s ostatními. Docela jsme se zasmáli, co řekli. K večeři jsem připravil lososa s plno fazolemi v lusku a pro sebe i obilnin quinoa. Vypůjčil jsem si z knihovny knížku Provazochodkyně od Simona Mawera a už jsem na straně 31.
21. sobota Pochod žen ve Wenatchee za rovnoprávnost Překvapivě, více než 1700 žen, mužů a dětí v našem malém konzervativním městě vyrazilo na průvod vyjádřit své přesvědčení, že ženy by měly být hodnoceny stejně, jako muži. Toto byla dnešní koordinovaná akce po celé Americe a snad i jinde. Přiložené jsou dvě fotky od známého místního fotografa, našeho kamaráda Johna Marshalla.	Foto John Marshall
Mňoukí koštuje Bourbon whisky	Kruhová večeře u nás Připravili jsme posezení pro dvacet lidí. Počasí bylo vrtkavé. Nakonec nás bylo deset. Měli jsme dobrou zábavu. Práce Poslal jsem Litevcům objednávku na další kluzák.
Veslování Po víc jak dvou týdnech jsem zase zavítal na řeku. Tentokrát jsem byl nucen zůstat pouze na Kolumbii. Postranní řeka, Wenatchee, byla už od soutoku úplně zamrzlá. Tak jsem si to vynahradil vyveslováním daleko nad horní most, až k lanovce přes Kolumbii. 2/2
	20. pátek Zemětřesení ! se neuskutečnilo. Plno lidí na západní straně kontinentu doufalo, že vzhledem k dnešní výměně ve vládě zemská kůra pukne a západní strana amerického kontinentu se oddělí od zbytku. Již dlouhá léta v to doufalo plno lidí, viz například zde. Nicméně, jediné, co jsme zde zatím pocítili, bylo oteplení a taje nám sníh. Pustil jsem se zas do kuchtění a vytvořil jsem toto jídlo (pečené květáky a brokolice v kokosové omáčce s mozzarelou).
19. čtvrtek Běžkaření u školy EJHS s Emily Místo na vodu jsem šel s Emilí běžkařit. Sníh byl kupodivu ještě dobrý, přes nedávné výkyvy počasí a kalamity (dálnice do Seattlu byla ještě uzavřená). Pak jsem zas sloužil zákazníkům. 18. středa Práce Zas jsem významně přivydělal své firmě. Mezitím Em sundala ozdoby z vánočního stromku. Ten jsem pak umístil na terasu, i se světýlky. Em na něj navěšela ozdobičky namočené v loji, pro ptáčky.
17. úterý Běžkaření u školy EJHS Před ledovou bouří se udělalo hezky. Během běžkaření jsem si náhodně popovídal s mormonskými misionářkami, sestrou Harty z Illinois, a sestrou Heffermanovou z Wisconsinu. Jejich misie je na rok a půl, zatímco pro muže dva. Ta poslední měla už třináct měsíců za sebou. Zmínila se, že Ježíš Kristus, kterého následují, ve svém životě neudělal žádný hřích, zatímco ostatní se k němu chovali nemilosrdně. Proto také neočekává, že když bude Ježíše následovat, bude její cesta životem hladká. Byl jsem na sněhu přes tři hodiny, tak bylo krásně. Navečer skutečně přišla ta ohlášená bouře. Udělal jsem omyl, když jsem zapl stírače na autě. Okamžitě se nashromážděné kapky vody přeměnily v tuhý led a nic jsem neviděl. Ještě, že jsem musel jen kousek, k nájemnímu domu, potkat se tam s odhadci na vymalování uvnitř, které jsme sezvali. Večer jsem si dal pár piv, i se podělil.
	16. pondělí Práce a lyžování Byl krásný den. Povedlo se mi dotáhnout do konce prodej prvního letošního kluzáku, zavezl jsem na Fedex bednu z pátku doplněnou o další velké díly, odeslal jí do Alabamy a odpoledne jsem strávil sjezdováním na Missii. Byla zase skvělá viditelnost (koukni se na fotky v prezentaci, kam až bylo vidět - tak daleko, jako z Prahy do Norimberku). Sníh byl již upěchovaný, ale krásně upravený, dalo se bezpečně jezdit vysokou rychlostí. Zajímavé bylo zvrstvení atmosféry: Zatímco dole na parkovišti bylo dvanáct pod nulou, nahoře na hřebenu bylo plus tři Celsia - velmi silná inverze. A ještě toto: obsluha výtahu, mladý muž, když uviděl mé lyže, prohlásil s ohromujícím údivem, že jsou "cool" neboli "úžasné". Takové lyže se přestaly vyrábět, než on se narodil. Večer jsme si pustili dojímavý film, Brooklyn. 15. neděle Jel jsem nakupovat (pro mě exotická činnost). Jinak jsem celý den strávil doma volnými činnostmi, cokoliv mě napadlo, a k čemu se jindy nedostanu. Dočetl jsem knihu "Jak jsme se dostali do teďka", z 2014, od autora Steven Johnsona. V češtině od něj vyšlo, "Odkud se berou dobré nápady". Večer jsem na nádraží autobusu vyzvednul ze Seattlu se navrátivší Emily.
14. sobota Vstal jsem brzy a užil si krásného rána, i když zde dole v údolí bylo dušičkově díky nízké obačnosti. Bylo však nádherně! Už jenom se stačilo kouknout na webkameru na Missii, a naplnit odtamtud do sebe nádherné sluníčko. Tolik výběrů!! Mohl bych tam vyrazit, nebo na "svou" dráhu okolo školy, či někam úplně jinam. Možností bylo přehršel. Nakoupil jsem zeleniny, ovoce a kuře na večer a věnoval se sestavování zásilky do Alabamy. Jak jsem správně usoudil, drtivá většina bedny níže byl vzduch, který bezproblémově byl příhodný pro další už měsíce nachystané díly. K večeři jsem si připravil grilovaná kuřecí prsíčka s hojnou dávkou smažených cibulek, česneku, stonků celeru, žampionů, bazalky, tymijánu, soli a dvou druhů zrníček quinoa. Vše chutnalo báječně.
	13. pátek Vyzvednutí zásilky náhradních dílů pro kluzáky, v Seattlu Po deseti měsících po objednání dorazila na letiště v Seattlu zásilka s potahy na kluzák L23, nejvíce úzkoprofilovými díly. Zanedlouho obšťastním klub v Alabamě jejich konečným dodáním. Emily využila příležitosti, že jsem se rozhodl kvůli clení a nákladům na následné doručení jet pro díly do Seattlu. Domluvila si třídenní návštěvu u kamarádek a těšila se na shlédnutí, co je nového v Seattlu na umělecké scéně. Cestou jsme měli nádherné počasí, všechny hory byly vidět, zastavili jsme se v průsmyku Snoqualmie, kde vedle sněžných valů i velká auta vypadaly jako hračky. Při návratu domů jsem objevil

	12. čtvrtek Koncert vokální skupiny Chorosynthesis ve Wenatchee Trochu moderna. Zpěváci byli vynikající, ze všech koutů kontinentu. Klikni sem pro zvukovou nahrávku celého koncertu.
Na Syslím hřebenu a pak u EJHS Po práci jsem vyrazil na hřeben, obhlédl scenérii, ale pak se vrátil do údolí běžkovat na námi již proběhnuté trati okolo školy EJHS. Bylo nádherně.
	Ledová váza Dnes bylo rekordních - 18°C. Tato ledová váza je na našem balkoně ale už od Vánoc. Emily jí vyrobila takto: Do plastového kýble nalila vodu. Kýbl dala na balkon. Když voda začla zamrzat po stranách, nahoře i na dně, kýbl opatrně otočila a vyklopila jako bábovku .. a měla ledovou mísu. Původní dno bylo nahoře. To odlámala, zbytel vody odstranila a na dno (kde byla původně hladina) dala svíčičku. Vázu nechala venku v mrazu. Nainspirovala jí kamarádka PatT, která bydlela dlouhá léta na Aljašce, kde tyto vtipné ozdoby vyráběli běžně. Velikost - mísa je dost velká - asi 30 cm napříč a 20 cm na výšku. Zkus si to, až u tebe zas začne mrznout ! Můžeš překvapit návštěvu, když na chvíli zvenku mísu přeneseš dovnitř domu na stůl, s hořící svíčičkou.
11. středa Běžkaření u školy EJHS Bylo -8°C a trochu to foukalo, sníh byl skvělý. Kde můžeš takhle běžkařit dvě minuty (autem) od domu? A zadarmo! Nezamýšlené následky Doslechlo se mi od některých čtenářů VN, že ne všechno v mých novinách působí pro ně příznivě. Totiž, stává se, že jiní čtenáři VN jim předkládají mé počiny coby vzorové. A tak by si rádi počkali na nějaké informace o mých činnostech, které by jako vzorové snad předkládány být nemohly. Tímto bych tě vážený čtenáři/čtenářko rád požádal, zda bys mi mohl/a poslat seznam příkladů všech mých odpudivých počinů. Já je zde pro obranu výše postižených občas uvedu. Začnu tímhle. Zmínil jsem se Emily, zda by nenapsala, jak se jí jeví oblasti, v nichž můj život není zrovna "příkladný". Tady je její dnešní komentář, který napsala. (Od koho jiného by nebylo vhodnější vyslechnout katalog mých nedostatků, než od někoho, kdo je denně zažívá !): 1 . Vítek vstává každý den velmi brzy a často začíná tím, že cvičí někdy v chladu a ve tmě, než snídá. Nicméně, často okolo tří odpoledne ho najdete, jak si dává krásného šlofíka! A pokud ne odpoledne, tak zalehne do postele nebo na kauč v devět večer, takže mě nechá zírat na obrazovku počítače nebo do knihy až do mého spaní. 2. Ano, Vítek jí velmi zdravou stravu, která zahrnuje jeho zvláštní směs ořechů a semen. Tu pak nacházím všude: ořechy a semena pod stolem, na židlích, mezi polštáři pohovky, atd. 3. Chrápe jak nákladní vlak! (Ale pak, já taky!) 4. Vítek někdy dělá rozsáhlé generalizace, které jsou zvláště frustrující, když nejsou zálohovány žádnými znalostmi z první ruky. 5. Ve své snaze zachytit zajímavé obrázky do svého blogu, Vítek někdy hraje "paparazziho" až příliš. To zejména trápí naše děti. Naši kamarádi z pěší turistiky a lyžování si nyní tak zvykli, že ho prostě ignorují a jdou dál!
10. úterý Z okna mé kanceláře Ze zahloubání do otravné přípravy proclení příchozí zásilky mě radostně přilákal živočich, který zavítal do mého krmítka pro ptáky.
	9. pondělí Běžkaření u školy EJHS V okolí našeho domu ležela vrstva stlačeného sněhu. Změřil jsem jeho hloubku, měla 21 cm. Před obědem jsme s Emilí vyrazili na blízká hřiště, kde jsme si zas protáhli trasu a svá těla. Údolí zakrývala hustá oblačnost, světlo bylo velmi ploché a ne zrovna fotogenické.
	8. neděle Výživa Emily koupila ráno dvě a půl kila vážící čerstvé kuře (zabité, bez hlavy a vnitřností, až na krk a játra). Jak to asi podnikavé ženy dělají, diplomaticky se zmínila, zda bych chtěl dnes k večeři vařit. Já, že jo. Máme hrozně tlustou kuchařku (knihu) a tam jsem se poučil co a jak. Po běžkaření jsem do kuřete nacpal čerstvou rozmarýnu (Emily natrhala, rostlina přežila venku i -16°C !!!), sešponoval jsem otvory kuřete kancelářkskými svorkami, do ohnivzdorné skleněné nádoby nalil trochu olivového oleje, strčil kuře do trouby vyhřáté na 165°C a šel hrabat sníh z příjezdu k domu. To mě trvalo skoro půl hodiny. Po příchodu do domu se mě Emily jala poučovat. Jemně jsem jí naznačil, že když by chtěla, abych vařil, tak ať mě nechá udělat všechny chyby začátečníka. Porozuměla. Byl jsem trochu podrážděný, že mi hned chtěla pomáhat, než jsem ukojil žízeň po běžkaření a následného prohrabávání sněhu. Pivo z Anchor Brewing Co. ze San Franciska mě krásně zklidnilo. (Em před pár dny koupila jejich výběrovou krabici, kde byly čtyři druhy jejich piv - ležák, dva druhy horně kvasených, a extra chmelených IPA. Em ví, že piva oceňuji.) Zatímco se kuře peklo, četl jsem novou knihu Jak jsme se dostali sem, od nějakého Stevena Johnsona. Ten se kouká na roli, kterou při vývinu lidstva hrály \| světlo \| sklo \| čistota \| čas \| zima \| zvuk \|. V Anglii i v USA z knihy udělali šestidílný TV seriál. Zpět ke kuchtění. Jak se kuře začlo přibližovat ke zdravotní stravitelnosti, uvařil jsem přílohu quinoa (druh zrní) a výběr zelenin. Emily mezitím ze zoufalosti (příprava trvala moc dlouho, dvě hodiny pečení) již snědla játra z toho kuřete, která byla vyjmutá, a uvařila si z toho kuřete krk, jehož šťávy jsem pak použil do přípravy quinoa. Nicméně, když jsme konečně jedli, bylo vše velmi chutné.
Běžkaření ráno i odpoledne u školy u domu Místo jít do stánku uniitářů jsem se rozhodl vzývat bohy přírody na běžkách. Proběhl jsem svou původní stopu z konce roku 2016. Odpoledne jsme trasu projeli s Em znovu. Sníh byl jak peří, bylo mínus 8°C. Od rána připadlo asi deset centimetrů. 7. sobota Práce Vydoloval jsem ze skladu starý počítač od Karly, také XP, jako ten, co mi zmírá. Podařilo se mi na něj převést vše pro mou práci potřebné.
	6. pátek První pátek galerií Ráno ve čtyři jsem vzal Evana na letiště. Sledoval jsem tentokrát coby necestující celý nesmyslný cirkus bezpečnostní kontroly, která pro pouhých padesát lidí trvala padesát minut. Zamávali jsme si a Evan odletěl. Jak dlouho bude, než se zase uvidíme? Celý den jsem pracoval. Využil jsem toho, že po x-tém pokusu se mi povedlo stáhnout ze zmírajícího mého starého pracovního počítače nejnovější data - tudíž, archeologický výzkum se konat nebude. Zazálohoval jsem vše, než počítač zase zemře. Odeslal jsem důležitou zásilku náhradních dílů, a večer jsem se připojil k našim přátelům Philovi a Yuně, na procházce po otevřených uměleckých galeriích. Večer jsme diskutovali o roli mobilů na mladou generaci, tak zvaných millenialů (generace narozená mezi 1980 až 2000).
5. čtvrtek Sjezdování na Missii s Evanem Za -15°C a blankytné obloze jsme svištěli s Evanem po nádherně upravených sjezdovkách. Zbytek dne jsem strávil v práci, i Evan ve své. Z lyžování jsme se vrátili v poledne.
	4. středa Veslování v mrznoucí páře z vařící se Kolumbie V půl páté ráno jsem zavezl Laurel na nádraží autobusíku. Jela na letiště do Seattlu a pak odtamtud se vracela do Kalifornie. Bylo patnáct pod nulou. Z hladiny Kolumbie vystupovala temná pára jako z nějakého ďábelského kotle, ukrývala mé orientační body, světla na obzoru. Tak jsem navigoval podle hvězd nade mnou. Vesloval jsem uprostřed řeky proti sice jejímu nejsilnějšímu proudu, ale kde bylo minimální riziko, že bych do něčeho vrazil (klád, ker, ap.) Na všem - mých botách, foťáku, skifu, mě - se tvořila námraza a led. Po hodině veslování se začlo rozednívat. To už jsem se přibližoval k hornímu konci mé trasy, k rouře a haldě. Tam poletovaly zvláštní volavky, zvané noční. Mimo ně jsem viděl i kroužící bílé orly, ryby lovící volavky, dále kachny a plno kanadských hus. Když jsem se již po proudu blížil k doku, vysvitlo slunce a hned jsem začal celým tělem pociťovat jeho blahodárné teplo. Do koupání jsem se nepustil, pro utrpení z chladu stačilo to veslování, hlavně pro ruce. Cítil jsem se však výborně. -15/4
3. úterý Bylo čtrnáct pod nulou. Slunce prosvítalo vysokými ciry, pak se jimi prodralo, když jsme (Evan, Laurel, Emily a já) běžkařili na trasách u líhně lososů v Leavenworthu. Sníh byl křuplavý prašan, který zahaloval okolní vegetaci do stříbřitých krajek.
	2. pondělí Prašanové orgie Přes noc nasněžilo na Mission Ridge neuvěřitelných půl metru prašanu. U vleku se nakupily hordy nadržených lyžařů v očekávání prašanových orgií. Ty se pak všude konaly, jak jen vleky otevřeli. Nevnímali jsme, jaká byla ukrutná zima, až mi namrzla špička nosu a ani večer se mi nevrátil cit do špiček prstů na pravé ruce. Utrpení však stálo za skvělé prožitky, kdy i na mých úzkých lyžích se dalo jezdit všude. Přehraj si videjko vlevo.
1. neděle Novoroční hupsání do jezera Zase jsem se zúčastnil masového bláznovství za účasti asi čtyřiceti lidí. Jezero letos obklopovalo mnohem více sněhu, než vloni. Sluníčko se schovávalo a vzduch měl asi čtyři stupně pod nulou. Voda pět nad. -4/5
	Běžkaření Před plaváním jsem si asi půl hodiny zalyžoval na běžkách poblíž Plain s Evanem, Laurel, Karlou a Emilí. Ti dali přednost pokračování na běžkách, než se jít koukat na hupsání do jezera. Spoléhali se na můj zpravodajský um, že jim večer ukážu tu událost prostřednictvím videa. Můžeš se také kouknout.
Novoroční vodácká regatta V chabém počtu se letos na prvního ledna vypravilo pět vodáků na řeku Kolumbii. Zajímavé bylo sledovat dva orly, kteří zautočili na hejno vran. Jednu z nich zbaštili ke snídani.

VN