VN   leden 2019

Čas a počasí ve Wenatchee


Rubriky: Dříve | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | KarmaAutumn Gurmánství | Pošli mi email

Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. A když je v textu něco podtrhnutého, tak je to odkaz na něco dalšího.


Z letiště na západ

Z hřebenu na východ


Hezký den! Zítra v pátek bude mít Em operaci, vyndat železa z nohy. Zas na týden či déle budu fungovat coby zdravotní bratr. A co ty?

čtvrtek 31. ledna

České Hody

Večer jsme uspořádali "České Hody". Em uvařila ne sice české jídlo, ale dostatečně v Česku oblíbený Szegedinský guláš a upekla ořechový dort. Já jsem ke guláši připravil okurkový salát, podle mých představ a vzpomínek.
Popíjeli jsme také plno piv, hlavně plzní. Před jídlem byl kviz, na zkoušku co kdo který ví o Česku a rozličných zajímavostech.
Pohoštění si koupili na podzim v rámci aukce unitářů tři manželské páry. Kviz i recepty jsou v albumu.
čtvrtek 31. ledna

Poslední lednový den

Od půl šesté jsem pracoval. Kluzák dorazil do Baltimoru uprostřed pracovních nepokojů. Hovořil jsem s celní makléřkou a zákazníkem. Ten musí na služební cestu a tak jsme rozhodli určit příští čtvrtek coby den doručení kluzáku zákazníkovi. Mluvil jsem s několika dalšími lidmi a pěkně jsme se dohodli.

S Lunou na pláně nad domem

Zatímco Em vytvářela textilie ze starých látkových kalendářů, podložky pod talíře (viz České Hody),
vyrazil jsem odpoledne s Lunou na pláně nad domem. Jaká radost! Uprostřed pustiny našla tenisový míček. Ten jsem jí pak házel asi půl hodiny. Byla neskutečně rychlá, obratná a přesná při jeho chytání.

středa 30. ledna

Ze světa zvířat

Vážili jsme spolu s Karlou zvířata. Já si stoupl na váhu, vyzvednul zvíře, Karla zapsala hrubý údaj, pak odečetla mou váhu po společném zvážení. V librách jsem já měl 162, Luna 51 a Mňoukí 8 a půl liber. Po ponechání Em a mě plno instrukcí a rozloučení se s Lunou odjela Karla na služební cestu do pondělka večera do Seattlu. 

středa 30. ledna

Poklidné veslování v mrazu

Rybníček u loďárny byl zamrzlý. Kačeny si v ledu prorazily díru. Nízko nad údolím visela tlustá šedá deka mraků. Technici nadále nadzdvihávali železniční most a strkali napříč na vrchol pilíře mohutná břevna. Hladina v deltě byla nehybná. Archivoval jsem stav jizvy na ruce (popálené koncem listopadu). Na vodě bylo krásně.

Práce

Ráno jsem dělal účetnictví a po veslování jsem pokračoval s odbavením zásilky signalizačního zařízení v případě požáru v kluzáku pro jednoho z kupců kluzáku s elektrickým pohonem.

úterý 29. ledna

Budujeme plot

Karla se zas chystala na delší dobu někam vyrazit a tentokrát se rozhodla její souputovnici Lunu ponechat mezitím v naší péči. Potřebovali jsme nějak uzavřít naši zahradu za domem, aby se Luna mohla občas kde probíhat - a neutekla. Nakoupili jsme pět dílů plotu akorát tak velkých, aby se vešly do auta a pustili jsme se do stavby plotu. Luna byla mezitím celá u vytržení, hypnotizovaná ze čtyř veverek, které se proháněly nad ní v koruně javoru.

Práce

Začal jsem přípravu na doručování dalších dvou kluzáků, které mají být hotové koncem jara. Posílal jsem také nabídky na další a dvě zásilky náhradních dílů. Akorát jsem stačil vydělat tolik, co stál ten plot.

pondělí 28. ledna

Veslování v den výročí

Vzpomenul jsem s vděčností den narození mé máti, před stoosmi lety. Tato volavka vedle je jí věnovaná. Bylo velmi klidné a mírně mrazivé ráno (-3°C). Měsíc byl do Céčka a i když moc nehřál, dostal pozdravení. Zato Slunce, když vyšlo, téměř sálalo. Vzal jsem to deltami k peřejím, rouře a haldě. Bylo mi báječně. A posléze i Mňoukí při jogurtových hodech ve vaně. S uspokojením z ní hltala horkou vodu.

Práce

Došly dlouho očekávané zásilky leteckých dílů a tak jsem měl co dělat s jejich dokumentací, tříděním a rozesláním zákazníkům.

neděle 27. ledna

Oběd s Mardi, Debbie a Em ve Středozemní kuchyni v Bellevue

Při večerním promítání filmu pro holky jsem usnul a tak jsem s předstihem v neděli ráno mohl v pohodě vstát už před pátou. Mohl jsem se soustředit na vypracování komplikované nabídky do Itálie dílů pro opravu tamního Blaníka a několika dalších zajímavých zkoumání včetně klubu devět. Po snídani (waffle) nám 
M+D promítli a povídali o svých putováních v Novém Mexiku, Utahu a Arizoně z minulého podzimu. Dopoledne rychle uteklo. Rozloučili jsme se s Mikem a odděleně s D odjeli do Bellevue na oběd s Mardi ve výborné restauraci se středozemskými specialitami. Dali jsme si kuřecí Shawarma a Kafta Kabob. Nandali nám hory, vše chutnalo výborně a i nám každému zbylo do krabiček domů na příští jídla. Em a já jsme krátce navštívili u Mardi, Em jí ukázala textilii, kterou pro ní připravuje, vzpoměli jsme na vodáckou expedici kdy Milan sjížděl s Mardi na nafukovacím kajaku, na japonku Kaho, a plno jiných společných vzpomínek. Pak jsme prorazili hustou mlhou na předěl Kaskád, odkud nás až do Wena provázelo sluníčko. Mňoukí byla nadšená z našeho návratu. Při večeři ze zbytků kuřecího relleno jsme pronesli vděk za vydařený víkend.
sobota 26. ledna

Večeře u M+D

Mike a Debbie předělávají svou kuchyni a jejich běžné spotřebiče nebyly k dispozici, až na mikrovlnu. Vše jsme tedy připravili v ní: lososa, brokolici, přihřáli rizoto od minula. A k tomu citron. Vše chutnalo výborně.

sobota 26. ledna

Vzdělávání v Takomě

Zajeli jsme šedesát km na jih, poučit se o historii státu Washingtonu. Začli jsme od od přírodních katastrof přes první archeologicky podložené doklady o zabydlení lidmi (před třinácti tisíci lety ? ) a styku Evropanů s Indiány, o právu žen volit (od 1910) až po fascinující přednášku o jednom z prvních federálních vězení. Snad účinné poučení, abych se vyvaroval se tam dostat coby stálý obyvatel.
sobota 26. ledna

Odpočinek

Přispal jsem si rekordně dlouho a teprve za východu slunce *) jsem až vstal. Poučil jsem se o působištích Čapka a co letos chystají ochranáři.  Nechce se mi věřit, že organizace existuje již čtyřicet let.
Jsem rád. Chystáme se na snídani s dobrotami zakoupenými včera v Malé Praze.


*)
východ slunce, pohled na západ na pohoří Olympiky z okna obývačky Mika a Debbie

pátek 25. ledna

Běžkaření v Peshastin a jízda do Seattlu

Restauračka Malá Praha a pekárna v západním Seattlu

Panoráma Seattlu, ústředí Starbucks

Na koncert

Jízda hromadnou dopravou do středu Seattlu, večeře v restauraci Divoký Zázvor naproti koncertní síni Benaroya, Koncert symfonických orchestrů, amatérů z Univerzity státu Washingtonu, a profesionální Symphonie Seattlu v koncertní síni Benaroya.
čtvrtek 24. ledna

Pošmourné veslování

Za husté mrznoucí mlhy jsem o páté vstal a pracoval. Při východu slunce bylo -1°C a vyloženě dušičkové počasí. Přesto mi bylo báječně. U doku jsem připnul vesla. Nad mosty přelétlo velké hejno kanadských hus. Poblíž roury jsem si myslel, že se utopila volavka. Co myslíš ty? Po veslování jsme měli s
Mňoukí jogurové orgie. Měli jsme radost. Pak jsem se věnoval zákazníkům.

Sjezdování na Missii FOTKY

Sjezdování na Missii VIDEO

Oslavy narozenin Drewa

Přednáška o fotografech Indiánů

Politika

Současným vedením USA uměle vyvolaná krize je již ve svém 34. dni. Stotisícům federálních zaměstnancům již tak dlouho
 USA nevyplatilo platy. Jedná se o nejdelší disfunkci v historii USA. Poslední předešlá nejdelší, 21denní , byla v letech 1995-1996. Tato současná má mj. spojitost zda postavit zeď mezi USA a Mexikem. Koukni se také na humorný obrázek č. 0191 v tomto fotoalbumu.

středa 23. ledna

Běžkaření v Peshastinu

Přes noc napadlo asi 2 cm sněhu a ráno bylo -1°C. Prohlížel jsem si došlé zprávy a připravoval dodávku náhradních dílů.  Dopoledne jsme s Em zajeli na běžky. Emily si začala přidávat čas pro zatěžování nohy. V prostoře zrušené pily v Peshastinu jsme asi půl hodinu lyžovali. Bylo krásné počasí, slunce, +2°C. Ten prostor před několika roky koupili místní ochranáři přírody. Smí se tam vzít i volně pobíhající psy.

Dnes má K přijít na večeři.
úterý 22. ledna

Úterní dámy

Bylo na nule a klid, vyšší voda. Vydral jsem se napůl peřejemi. Obvesoval jsem svůj obvyklý okruh a na závěr jsem se střetl s flotilou úterních dám. No, bylo s nimi i pár mužů. Jedna paní ze břehu dámy na člunech obdivovala. Vyjmenovala, kolik vrstev spodního prádla sama měla navléknutých.

Práce

Připravoval jsem zásilku náhradních dílů, zajištění doručení kluzáku a dělal účetnictví.

Noha

Dnes jsme byli s Em u jejího chirurga ortopeda. Po rozboru rentgenu strávil s Em půl hodiny pečlivým vysvětlováním, jak se má zotavit z nadcházející další operace. Ta má proběhnout 1. února. Vytáhne jí všechny šrouby a výztuhu. Vše z titanu. Ptal jsem se, zda mu to může vrátit se slevou na recyklaci. On na to, že mají přísně zakázané takové znovupoužívání provádět. Hmm .. tak do sběru?

pondělí 21. ledna

Obří slalom

Den po úplném zatmění Měsíce nastala perfektní shoda Slunce, sněhu, teploty i dnu v kalendáři - svátek Martina Luthera Kinga, otevřené vleky, ještě upravená trať obřího slalomu a minimum lyžařů v cestě. Pavle, kdy se tady ukážeš ??? Koukni se na video, pusť si ho nahlasito!
neděle 20. ledna

Úplné zatmění Měsíce

Příští zde má být v květnu 2021. Fotka z ruky, podepřená o žebřík.

neděle 20. ledna

S Karlou a Lunu na projížďce v kanoi po Kolumbii

Vzali jsme s Karlou Lunu na projížďku v kanoi po Kolumbii. Luna pomáhala pádlovat. Také značně kolébala plavidlem. Na vodě jsme vydrželi půl hodiny a neudělali jsme se. Byl to hezký zážitek. Podívej se na video.
sobota 19. ledna

Muzikál Les Miserables - produkce EHS

Dramatický kroužek místní střední školy předvedl tento slavný příběh. I jsem uronil slzičky.
Viz více zde  |   1   |   2   |

Předtím jsme společně povečeřeli se známými, unitáři Pearlou a Dickem (80 a 90 let), v nové thajské restauraci, už čtvrté v údolí.

Odpoledne svolila Karla abych vzal Lunu na procházku. Za třičtvrtě hodiny jsme obešli okolí domu a tři hřiště u blízké školy.

sobota 19. ledna

Manifestace a průvod žen ve Wenatchee proti Trumpovu režimu

Jako i jinde po celé Americe se dnes i ve Wenatchee před budovou okresního soudu shromáždily davy žen (i mužů !), aby vyjádřili svůj nesouhlas se současným vedením USA a nabídli svá řešení. Promluvila řada řečnic (včetně duchovní místních unitářů). Proslov hlavního žalobce státu Washingtonu, Roberta Fergusona, otevřeného kritika Trumpa a jeho akcí, přijali přítomní se skandováním. Za stát Washington podal Ferguson již osmnáct soudních řízení proti Trumpovi, z nichž zatím žádná nebyla vyvrácená.
Současně se za rohem soudní budovy sešel i další, menší houf lidí. Stoupenců zakázání ženám mít porody.
pátek 18. ledna

Poklidné veslování

Byl naprostý klid. Ticho, ani mi nezvonil mobil. Zmeškal jsem pár výzev. Jen až u peřejí šplouchaly vlny a na železničním mostu pracovala parta s jeřábem na dalším pilíři. Špenát se nadále utěšeně rozrůstal. Bylo na nule, voda v Kolumbii měla čtyři stupně.

Práce

Posílal jsem dotazy dodavatelům a odpovídal zákazníkům.

Rekreace

Díval jsem se na Rychlé Šípy v Lidových novinách z 15. prosince 2018. Jaká nostalgie - avšak naprosto aktuální!

čtvrtek 17. ledna

Emilino první běžkaření, ještě s železem v noze

Chirurg ortopéd, terapista, kamarádi a nakonec Emily usoudili, že bude v pohodě, aby zas vyrazila na své operované noze lyžovat. Zajeli jsme 45 km od domu na dvacetiminutové "zkušební lyžování" k líhni lososů, kde byla upravená trasa. Zkouška proběhla k Emiliné spokojenosti. Počkala na mě v O´Grady a já doobjel první okruh, asi 4 km.

Večeře

Udělal jsem experiment, upekl jsem společně s yamy (sladkými bramborami, nakrájenými na proužky) i syrové fazole a ugriloval vepřové (které Em odpoledne zušlechtila mlácením do něho palicí a namarinováním sojovou omáčkou, česnekem a zázvorem). Chutnalo skvěle.
čtvrtek 17. ledna

Běžkaření  s Karlou, Lunou a Bunkrem v parku Eastmont

Sněhu napadlo nakonec asi deset centimetrů. Sice byl mokrý, ale buchty se nám pod skluznicí lyží netvořily. Karla vybírala trasu. Park jsme obkroužili dvakrát. Kdo by to řekl, že tak jsme nalyžovali skoro tři kilometry! Podívej se na mapu v albumu. Psi byli v sedmém nebi.

Práce

Vzdělával jsem se o technickém provedení uložení kluzáků v dočasných útulcích.

čtvrtek 17. ledna

Před východem slunce

Sněhu v tomto okamžiku máme asi dva palce, vlhkého a nadále padá.
středa 16. ledna

Procházka s Karlou, Lunou a Bunkrem

Karla vzala dva psy a mě, bez vodítka, na pláně nad naším domem. 

středa 16. ledna

Práce a zábava

Mám zde v údolí stále dušičkové počasí. Missie je v mlíku, ani tam nesvítí vitamin E. Poblíž, kde bych zdarma mohl na běžky není sníh. A na trasy v bavorské vesničce poblíž nemám permanentku. 
Možná se tam však vypravím později. Em se chystá na první zkušební jízdu na běžkách. A tak trávím většinu dne v kanceláři. Em šla na oběd v restauraci se známými ženami. Udělal jsem si na svůj oběd ze zbytků skvělou polívku - ze zelených částí květáku, česneku, mrkví, nějakého koření a kousků grilovaného kuřete. Chutnalo výborně. Přitom jsem si prohlížel zajímavé fotky z dnešního výročí Upálení Jana Palacha - 50 let.

úterý 15. ledna

Ze života Indiánů


Místní fotograf Edward Curtis před víc jak sto lety zachytil život Indiánů. Udělal plno jejich portretů a snažil se, aby se k nim bílí přistěhovalci chovali snášenlivě. Asi zemřel dost zklamaný. Jeho dílo je nádherné svědectví o kultuře, která již téměř vymřela.

úterý 15. ledna

Dušené jehněčí na lilku


Ořezal jsem asi 3 cm kousky jehněčího od kostí a sádla, dal je do pánve, smažit. Nařezal jsem cibuli .. Em jí zlatila na vysoké teplotě. Nařezal jsem lilek, papriku, rajčata, houby  .. protlačil česnek, Em přidala trochu koření "all spice". Přidal jsem vodu a pak na nižší teplotě pod poklicí nechal hodinu vařit / dusit. Jídlo chutnalo výborně!
úterý 15. ledna

Veslování za mrazivého větru


Od severu foukal silný mrazivý vítr a vzdouval velké vlny. Byl jsem rád, když jsem konečně mohl zabočit do delty. Tam byl klid. I na řece Wena. Tam jsem se zájmem sledoval a obdivoval, jak parta pěti montérů vyměňovala obrovské trámy na vrcholu pilíře železničního mostu. Bylo na podiv, jak dokázali přenést z vagonu trám snad deset metrů dlouhý, otočit ho mimo mostu o 90° a zasunout ho napříč pod most a na vrchol pilíře. Viz fotky a videjka. Vzal jsem to pak k peřejím a proti větru po Kolumbii. Tam jsem zažil drama. Volavka, která obvykle přede mnou odletí, byla zaskočená v situaci, že by se musela vznést po větru a riskovat utopení. Domlouval jsem jí, ať to nedělá. Představoval jsem si, že mě poslechla. (Asi sama věděla dobře to neudělat.) Dále od roury (špenát a tráva se nadále zelenají, i když bylo -3°C) a haldy jsem si pak liboval, po větru a po proudu. U doku pak už bylo poměrně klidno. Cítil jsem se báječně.

úterý 15. ledna

Práce

Po pracovním neúspěchu v pondělí, kdy jeden nažhavený kupec vycouval z koupě nového kluzáku, dnes v úterý vycouval další. A navíc stávající zákazník, kterému jsem dodal kluzák v říjnu, podal reklamaci na jeden z přístrojů. No, když prší, tak leje, se říká. Byl jsem rád, že jsem měl před sebou veslování a jiné zprávy. To mě náladu krásně spravilo.
pondělí 14. ledna

Práce a společnost

Dnes jsem nevyfotil žádnou fotku. Strávil jsem celý den v kanceláři zajišťováním doručení kluzáku v Baltimoru poblíž hlavního města USA a jinými službami zákazníkům. V závěru odpoledne jsem zajel s pár zásilkami na poštu a nakoupil pak kupu potravin. Doma se mezitím objevila Karla. Jedli jsme salát z ječmenu s kadeřávkem a jinou zeleninou, s krevetami. Večer Karla gruntovala ve své bývalé ložnici. Dělila se s námi o své výtvory, třídila je, které si nechat, které spálit, které dát do recyklace. Ty cennější fotila. Seděli jsme u krbu. Míchal jsem zrníčka. Luna trpělivě přihlížela. Pak jsme jí zvážili. Nechala se mnou zvednout, když jsem stál na váze. Odečtením jsme zjistili, že má okolo 24 kg.
neděle 13. ledna

Veslování na bílé vodě ke čtvrtým peřejím


Na Kolumbii i v deltě byl naprostý klid, okolo nuly. Díky trochu vyšší vodě se mi povedlo vydrat se prvními peřejemi a pak i dalšími, až ke čtvrtým. Pěkně jsem si zacvičil. Natočil jsem dva videoklipy. Podívej se.

Unitáři. Mše byla na téma přiznat, když člověk udělá chybu. Po mši bylo hlasování zda svatostánek rozšířit a spustit sběrnou finanční kampaň. Většina hlasovala pro.

Doma jsem se těšil z příchozí pošty, legrácek se zvířaty a folkloru okolo Řípu. Pak jsem se zas ponořil do daní.

sobota 12. ledna

Sen

Zdálo se mi, asi na základě shlédnutého filmu a nyní čtení knížky o Alici, jak se také potýkám s jejím příběhem. Studoval jsem přitom o endokrinologii.

Daně

Celý den jsem v nich plaval.
pátek 11. ledna

Čerstvé Tofu a Filmový festival


Navečeřeli jsme se s DianeG v thajské restauraci. Dal jsem si Česnekové hody na zelenině s čerstvým tofu a s přílohou omáčku z burských oříšků. Přinesli mi k tomu i nevyžádaný kopec bílé rýže. Ten recept se mi zalíbil. Možná i si ho doma vyzkouším také.
Pak jsme šli přes ulici do PAC na
Filmový festival o pohybování se v přírodě lidskou silou. Tam jsme se setkali s plno známými. Festival pořádal místní klub El Sendero Backcountry Ski and Snowshoe Club. Film (viz ukázky z něj, videa) poskytla organizace Winter Wildlands Alliance. Viz |  1  |  |  3  |.

pátek 11. ledna

Lidová tvořivost

Obyčejně bez čtení vyhazuji nevyžádané emajly druhu fwd fwd fwd, ale tentokrát jsem udělal výjímku. (Děkuji, Věro.) Vzpomněl jsem si na návštěvy v Hudlicích v Jungmannově domě; v památníku národního písemnictví; na hovory s Milanem, který zamodřuje propiskou přeškrtáváním odumřelých českých slov v našem tisku a objevuje slova zapomenutá, či si nová česká vymýšlí. Že by snad přišla nová vlna národního obrození? V to doufám. Než po češtině nic nezbyde.
Dodatek: Proč si tolik příslušníků našeho národa libovalo v lezení tehdejším a nyní současným světavládcům do pozadí ???

<<< Pusť si video
pátek 11. ledna

Veslování pod dekou

Vstal jsem brzy a několik hodin pracoval. Vůbec se mi nechtělo do dušičkového počasí. Elektronika pomohla. Prostřednictvím web kamery na vrcholu Missie jsem se kochal nádherným východem Slunce. Dodalo mi potřebnou energii. Po osmé jsem vyrazil. Na vodě bylo něco nad nulou. Vzal jsem to deltou a navštívil zas řeku Wena. Sledoval jsem, jak údržba železnic vyměňovala obrovské nosníky pilíře mostu za nové. Zpíval jsem, halekal a počítal. Přes šeď okolo bylo na vodě báječně.

čtvrtek 10. ledna

Sjezdování na Missii

Starý sníh překrývala vrstva čerstvého prašanu, sluníčko svítilo, vítr moc nebyl, fronty žádné - co by si člověk víc přál. Lyžovalo se fantasticky. Koukni se na VIDEO
čtvrtek 10. ledna

Stav sněhuláčků ve čtvrtek ráno

Snad se sněhová Karla nezřítí, než se sem dopoledne ta opravdová dostaví. Bude péct zákusky pro nastávající setkání s kolegyněmi z její firmy. Já se asi mezitím po zařízení nezbytných opatření v práci přemístím na sjezdovky, snad nebudou v úplném mléku.

Můj odjezd byl odložen o dvě hodiny. Vrata garáže se zasekla, provizorně jsem opravil a stejně jsme museli nakonec přivolat opraváře.

Viz zde: víc fotek sněhuláčků včetně dnešních

středa 9. ledna

Sněhulák Karla a sněhuláček pes Luna - II

Po večerním promítání si filmu Still Alice (Pořád jsem to já) jsem vyšel ven, kde se oteplovalo. Možná naposledy jsem uzřel sousoší Karly s Lunou. Ráno možná již z nich budou jen louže.

Pomyslil jsem na vývoj počasí a koukl se do mobilu. Pro Wena ukazoval +1°C. A hned vedle v tabulce byly Křivoklát a Praha také s +1°C a kde se ukazovalo, jak hodně sněžilo. A jak má ve čtvrtek po západu slunce zase sněžit a v pátek být pěkná kosa. Snad nezmrzneš!
středa 9. ledna

Sněhulák Karla a sněhuláček pes Luna

Sníh byl čím dál tím víc lepivý a skvělý pro výrobu sněhuláků. Luna pomáhala a i se našla ve své podobě. Nakonec si vykousla oči.

středa 9. ledna

O nevyžádaných telefonátech

Můj služební telefon okolo poledne dvakrát zazvonil. Poprvé to byla nějaká žena, která důležitě přikazovala, že pokud neučiním následující kroky, bude můj účet u Microsoftu zrušen během 24 hodin.
Žádný takový účet nemám, tak jsem řekl Sbohem a zavěsil. Takových a podobných hovorů přichází na má telefonní čísla čím dál tím více. Už se z toho ani moc nevzrušuji. Obyčejně řeknu, s veselým přízvukem v hlase, „Good Bye (= Sbohem)“, a zavěsím.
Dnes však ten druhý telefonát mě úplně rozesmál a přiměl k tomu, abych se o něj
s tebou podělil. Po zvednutí sluchátka se z druhé strany totiž ozval ženský hlas, který řekl stejnou intonací jako já předtím: „Good Bye“. Stačil jsem ještě říci, „No tak tohle je povedené !!“ a spojení bylo z druhé strany ukončeno.
Tohleto se mi ještě nestalo. Smál jsem se delší chvíli a řekl jsem si, napíši o tomto kulturním zjevu do VN.



Mezitím přišla Em na oběd. Říkal jsem jí o té švandě, když pojednou můj pracovní telefon (přenosný) zas zazvonil, s tím samým,
Good Bye“. A po chvíli znovu, tentokrát zas s tou nahrávkou o zrušení účtu. To jsem již telefon dal Em, aby tentokrát i ona tu zprávu vyslechla. Koukl jsem se na záznam z kterých telefonních čísel ty hovory byly, a to mě zarazilo: Záznam říkal, že hovory byly z čísla mé firmy !!!
To jsem již zvážněl a zavolal technické službě svého telefonního poskytovatele. Po ověřování a vysvětlování jsem byl poučen, že jako s emajlovými odchozími adresami lze dělat podfuky i s totožností odchozích telefonních čísel. Předstírat, že jsou třeba tvoje. Toto prý je technicky možné a záznamník příchozích hovorů lze oblafávat. Poučení z toho vyplývalo, že pokud skutečně neslyšíš hlas někoho, koho osobně znáš (zatímco vidíš jeho-její telefonní číslo coby číslo volajícího a spoléháš se na to, že ti volá osoba dle toho čísla), vyčkej až uslyšíš a rozpoznáš hlas a teprve pak důvěřuj věrohodnosti hovoru.

středa 9. ledna

Běžkaření na školních hřištích EJHS

Vyrazil jsem přímo od domu. Jak jsem vděčný za ten luxus! Vyšlapal jsem trasu na čtyřech hřištích a okolo celé školy. Obkružoval jsem atletické hřiště, když ve škole odzvonili na polední přestávku. Z budovy se vyrojilo plno bujarých školáků. Pobíhali po sněhu, někteří kouleli ohromné koule, jiní do nich ze srázu skákali. Sledoval jsem pozdvižení, když mě nečekaně oslovil kluk, představil se, Austin. Dali jsme se do delšího rozhovoru, který mě naplnil nadšením. Aspoň on podle mě představuje naději, že to zde v Ámě bude pokračovat kladněji. Byl zvědavý na odkud jsem a kolik je mi a pověděl i trochu o sobě. Chodil do deváté třídy. Narodil se tu, ale jeho rodiče sloužili tři roky ve Frankfurtu. Na rozdíl od jiných zde věděl, že ČR je v Evropě. Věděl také spoustu o historii a dokonce i o Rakousku Uhersku, kdy skončilo, jak, atd. Také se vyslovil o druzích vládců a nastala jakási i filozofická debata, když zas odzvonilo. 
středa 9. ledna

Hádka kvůli zdi

Dnes jsem byl v kanceláři již před pátou ráno, kdy se v radiu změnil program z vážné hudby na zprávy. Hlásili, že .. státní federální správa je už devatenáctý den „zavřená“. Někteří státní zaměstnanci musí nadále chodit do práce i bez zaplacení /námořní hlídky, kontroloři na letištích/ .. To vše kvůli hádce mezi republikány (vedenými tvrdohlavým T) a demokraty. T chce těch kolik (??) mnoho miliard dolarů na plot  mezi USA a Mexikem .. ha, čínská zeď ? Opakuje se historie? Lidi se nepoučí?

úterý 8. ledna

Ještě po zimě není ! Sněží !!

Jak u tebe?
Celý den jsem sloužil zákazníkům. I trochu něco vydělal.
pondělí 7. ledna

Karbanátky à la Vítek

Kapustové karbanátky !! Jaká výzva !  Snad rozvinu dále českou tradici. Obyčejně v posledních letech nejíme hovězí a málo vepřového, ale proč neudělat výjímku?? Chutnalo výborně. Podívej se do albumu. Fotky ukážou. Chceš ?
pondělí 7. ledna

Veslování v neklidu a pak v pohodě k lanovce

Po povedeném čekání, až se rozední mě na doku přivítal
fičící vítr a velké vlny. Hned zpočátku mi zalily ponožky. Musel jsem vyklopit ve dně skifu výběrák na odčerpání vody. Naštěstí byla vyšší voda a já mohl po dvaceti minutách boje uhnout do dolní delty, kde nefoukalo. U soutoku s řekou Wena se zas do mě opřel vítr a ty samé vlny, přicházející z hor po řece Wena. Jaká radost však! Dále proti proudu Kolumbie byl klid. Tak jsem Wena dnes vynechal. Voda vytékající z roury se mi zdála být aspoň o pět stupňů teplejší než v Kolumbii, která dle hlášení správy přehrad měla 5°C. Střídal jsem ponoření ruky do Kolumbie a opláchnutí vodou z roury, několikrát po sobě. Znatelný rozdíl. Z roury podstatně vlažnější. Otočil jsem u lanovky, sedm km proti proudu Kolumbie. Cestou nazpět se vítr vanoucí z řeky Wena už zklidnil. Byla nádherná pohoda, průzračné nebe, sluníčko.
Cestou domů jsem nakoupil přísady pro dnešní kulinářský experiment, kapustové karbanátky.
neděle 6. ledna

S Karlou a Lunou na běžkách

Ráno a dopoledne jsem se bavil přípravou osobních i firemních daní pro berní přiznání za rok 2018. Bude to práce na několik týdnů či déle. Hodně se toho změnilo od loňska díky současné vládě. Pak jsem vyrazil s Karlou na běžky v okolí Missie. Na její přání jsem nedělal fotky, kde by byla ona. Ty v albumu mi dovolila zveřejnit. Sníh měl dobrý základ a na něm pár centimetrů čerstvého prašanu. A tak i v lese se krásně lyžovalo. Sice tam bylo pár zátarasů z polomů, ale ty jsme hravě překonali. Luna byla v sedmém nebi. Karlu ráda poslouchala.


Luna na stezce Potrubí, s Wena v pozadí
sobota, 5. ledna

Veslování v klidu i na bílé vodě

Přivstal jsem si. Přístupová rampa tentokrát neklouzala. Pohoda! Pastelové barvy oblohy modelovaly čtyři vrstvy mraků. Volavka se zvedla. Slunce se snažilo vykouknout. Na ostrově řeky Wenatchee se již druhý měsíc povaloval žlutočervený vrak velké kanoe. Na řece byla velká voda. Otočil jsem u peřejí a s jemným manévrováním proplul pod železničním mostem na jeho severní straně. Nad koupalištěm na Kolumbii jsem zachytil serii hostiny bobrů. Na haldě oblázků mě zaujala kresba na jednom z nich. Bylo mi báječně. Těšil jsem se na jogurtové orgie s Mňoukí a prohlížení obrázků.
pátek, 4. ledna

Našlapaný den - Galerie a večírek šlapačů s hrami

Přes den jsem pracoval v kanceláři. Navečer jsme obešli galerie, zúčastnili se přednášky v kanceláři místních ochranářů a potom se u nás sešli všichni z naší party šlapačů na večírek s hrami. Bylo plno smíchu. 
čtvrtek, 3. ledna

Služební schůzka

Poobědval jsem s dlouholetým známým a zákazníkem JohnemN a pak jsem ho pozval na dvě exkurze. Navštívili jsme zazimovaný hangár místního plachtařského aeroklubu a pak vedle něho dílnu Century Aviation, kde Karen a Mark obnovovují na zakázku historická letadla pro významná americká letecká muzea (nyní Curtise z roku 1918).
čtvrtek, 3. ledna

Veslování za mrznoucího deště

Všude byla ledovka. Obvesloval jsem svůj obvyklý okruh. Při návratu k doku po proudu jsem se radoval, že už se nemusím strachovat ze skákání do ledové vody. Ode dneška si dávám
pauzu v dobrovolném plavání v Kolumbii až do léta. Ale stejně byl závěr plavby náročný. Na skloněném můstku z doku na břeh přibylo plno kluzkého ledu. Boty prokluzovaly. Nešlo jinak, než se ručkováním podél zábradlí rampy vyheverovat na břeh, s vesly v podpaží.  Ruce mě začly pořádně zábst a pro odklid skifu jsem radši zvolil vozíček, než ho jako obvykle odnést na hlavě. I tak to bylo obtížné. Skif se na rampu nevešel pro vyčnívající opěry pro vesla. Musel jsem ho připoutat nakloněný. Tahl jsem skif pak jednou rukou držíc jeho příď a druhou rukou se vytahoval po zábradlí na břeh, zatímco mi nohy podklouzávaly. Konečně jsem byl u loďárny! Ruce jsem měl prozmrzlé, byly rudé. Vypadaly jak raci v Rakovničáku.
 


Tak co, ještě budeš trucovat? Ptal se jeden orel druhého.
středa, 2. ledna

Pracovní idyla

Ještě, že mám v kanceláři okno. Strávil jsem celý den prací v kanceláři, odpovídáním na dotazy zákazníků, obnovou tabulek k začátku nového roku, občerstvováním ceníků, firemních webových stránek a jinými radůstkami. Mezitím
dnes Em dostala příznivé vyhodnocení od chirurga a naději, že jí začátkem února vyoperuje z nohy snad už dále nepotřebné kovové výztuhy.
úterý 1. ledna

Novoroční regata

Ráno jsem si přispal - vstal jsem až po osmé. Dopoledne jsem byl s ostatními vodáky z klubu na řece.

Novoroční plavání

Na závěr (schválně jsem se s návratem zpozdil, aby vodáci už odešli), jsem si udělal náhradu za polární plavání, které se dříve tradičně konalo v jezeře Wenatchee.

Celé úterní odpoledne i večer jsem upravoval fotky a videa.
Přetahl jsem úpravy VN až dlouho po půlnoci na 2. 1., dělal jsem chyby, omyly. Pak jsem své odhodlání ještě před 2. lednem vytvořit nové VN pro leden vzdal. Aspoň jsem vytvořil dvě videa | Novoroční regata  | Novoroční plavání |.

Hezké pokoukání a poslechnutí si!