Vítkovy noviny leden 2020

Jaký byl leden tvůj?	Hezký den! Zítra v sobotu možná vyrazíme s Podzimkou k Tichému oceánu. Co ty?
pátek 31. ledna 2020 S Podzimkou do střediska tvořivosti v Capitole Evan a Laurel nás zaškolili v bezpečném používání sedačky do auta a kočárku, seznámili s obsahem tašky s potřebami a uznali nás schopnými samostatně se postarat celé dopoledne o jejich dceru. Pustili se pak každý do svých zaměstnání. Emily a já jsme zajeli s Podzimkou do Objevného Muzea v městečku Capitola, hned na pobřeží Tichého Oceánu. Nejvíc času věnovala péči o ryby.
	čtvrtek 30. ledna 2020 Přistříhnout Podzimce vlasy či ne ? Její maminka Laurel se rozhoduje. Setkali jsme se večer s oběma. Autumn zas řádila na trampolíně a ukazovala pak, kde měli v jejím pokoji potopu. Pouze zvenčí domu přístupný a v její skříni umístěný bojler během rodinné dovolené mimo města praskl. Příčky bytu se musely bourat, aby se mohly dát spravit vodou nasáklé stěny.
čtvrtek 30. ledna 2020 Let ze Seattlu přes San Francisko do San Jose v Kalifornii Minuty potom, co jsme se vznesli, nás obklopilo mračné mlíko. Z nedostatku motivů jsem začal fotit ze stejného úhlu křídlo letadla. Asi po hodině letu jsme konečně vystoupali nad mraky. Mezitím začlo na druhé straně letadla zapadat slunce. Největší podívaná nastala, když jsme se přibližovali k a nakonec proletěli nad San Franciskem, a velkým obloukem jsme se přiblížili na přistání v San Jose. A pro zkoumavé čtenáře jsem připojil kviz: S kterou světoznámou společností je spojena světelná elipsa v albumu? A co to je?
V lese na Aljašce - ha ha (po přistání v Seattlu)	čtvrtek 30. ledna 2020 Let z Wenatchee přes hory Kaskády do Seattlu Dělím se o serii fotek, jak to mezi Wenatchee a Seattlem vypadá. Omlouvám se za kvalitu. Okénko bylo napůl zamrzlé. Ale i tak snad pro představu fotky poslouží. Po přistání v Seattlu jsme se vyzbrojili jako prakticky jediní maskami proti nejnovějšímu viru corona (do Seattlu létá plno letadel z Ázie). Ke dnešnímu dni bylo v USA potvrzeno (zatím) jen šest případů (koukni se na mapu), ale celosvětově již přes osm tisíc (další mapy zde).
čtvrtek 30. ledna 2020 Poslední lednové veslování Tentokrát jsem si přivstal. Musel jsem být nazpět včas, abych se připojil k Emily na letišti ve Wenatchee. Tentokrát jsme cestovali přímo odtud letecky do Kalifornie. Mezitím jsem obdivoval nádherný východ slunce, povídal jsem si s husami, třemi ledňáčky a peřejemi. Špenátek se radoval, že mu někdo halekal.
Práce Obšťastnil jsem zákazníky a své dodavatele.	středa 29. ledna 2020 Šestý díl Historie poutě Vítka na Západ 76. kapitola. Počítání týdnů
	Večer jsme šli do muzea na promítání úchvatného filmu Orlí lovkyně Třináctiletá Aisholpan má jediné přání – stát se sokolnicí a pokračovat tak v rodinné tradici, stejně jako její otec a dědeček. K naplnění svého snu musí překonat pouze jedinou, za to však zásadní překážku. Sokolnictví je odedávna vyhrazeno pouze mužům a stařešinové se k myšlence, že by se dívka mohla stát sokolnicí, staví značně nedůvěřivě. Aisholpan se ale nevzdává... Britský dokumentarista Otto Bell se vypravil do pohoří Altaj na základě fotografie, kterou v roce 2014 objevil na internetu, a od té chvíle se on a jeho kamera staly svědky pohádkového příběhu, jehož kouzlu propadneme o to víc, že se doopravdy stal. Kinosál se stává tribunou, na které společně s dívčiným otcem a stovkou dalších diváků tajíme dech ve chvíli, kdy Aisholpanin orel poprvé vzlétne, aby na tradičním Festivalu zlatého orla ukázal, co umí, a bezmezně věříme tomu, že se i ty nejodvážnější sny mohou stát realitou.(MFF Karlovy Vary) ZDE je více o tom filmu v češtině.
úterý 28. ledna 2020 Kterýkoli den na sněhu je lepší než den v kanceláři Udělal jsem to nejnutnější pro zákazníky a vyrazil jsem na Missii. Tam přes noc napadlo 20 cm čerstvého sněhu. Sice nebyl péříčkový prašan, sníh byl poměrně těžký, ale i tak se shluklo plno slintavých chrtilů. Já mezi nimi. Zprvu byla skoro nulová viditelnost, ale pak začalo prosvítat sluníčko. Povrch sněhu byl čím dál tím lépe viditelný a pak se dalo všude jezdit. Tedy - pokud si stehna, kolena, lýtka a kotníky nestěžovaly.
	pondělí 27. ledna 2020 Pohled na Wenatchee cestou z pošty Byl klid a silná inverze.

	neděle 26. ledna 2020 Tradiční české pohoštění výhercům v aukci unitářů Tři páry unitářů přispěli do aukce a získali nárok na českou hostinu, kterou jsme s Emily předtím poskytli pospolitosti coby předmět aukce. Společnými silami jsme s Em v našem domě připravili vepřo-knedlo-zelo. Místo knedlíků jsem však usmažil horu bramboráčků. Přišli Rich a Kmbris, Chuck a Nancy, a Dan a Jackie. Emily je podrobila zkoušce, kolik toho věděli o Česku a Československu. Až na pár výjímek pramálo. Přesto jsme jim nabídli plzeňské a pohoštění. Chutnalo dobře. Průběžně naše líčení podmínek vyrůstání a Emilyných návštěv v Česku vyvolalo v hostech jejich osobní odezvy. Tak jsme se toho dost o sobě nového dozvěděli. Zvlášť ke sdílnosti pomohlo, když jsme vytáhli zaprášené lahve becherovky, meruňkovice a chorvatské slivovice. Také k uvolnění nálady pomohly mé ukázky typicky českých a slovenských písní s kytarou.
neděle 26. ledna 2020 Veslování s Glenem, Larrym a Tomem Strávil jsem nezvykle dlouhou dobu tentokrát ve vodáckém houfu. Byla to docela změna od mého běžného druhu putování po vodě. Lidská stránka převažovala nad okolní přírodou a zvířectvem (které povětšinou od nás uteklo). Chmurné ráno se vyčasilo a okolo poledne bylo nádherné sluníčko. I na Missii byly úžasné podmínky. Ty jsem stačil vychutnat v představách, zprostředkovaných webkamerou a zprávou na webové stránce střediska.
	sobota 25. ledna 2020 Vycházka s M+D Na běžkaření bylo moc teplo. Do toho zavolala sestřenice Emily, Margie, učitelka hry na klavír, že je ve městě na hudební vyhodnocení. Dohodli jsme se na společném obědě v nové restauraci u horolezecké stěny. Předtím jsme si s Mikem a Debbie vyšli ke kilometr a půl odtamtud vzdálenému soutoku řek, podél skulptury boha kojota s lososy (foto), k orlímu hnízdu. Při návratu jsme se s Mikem dohadovali o tom, který konec husích hovínek vyjde z hus první, ten bílý, či tmavý? Po obědě M+D odjeli do Methow a Margie domů do Spokane, tvořil jsem pak video z včerejšího vystoupení a vařil musaku. Na krátkou návštěvu k nám přišla Karla s Lunou. Tak živo jsme neměli už dlouho. A na příští den nás čeká další rozruch.
pátek 24. ledna 2020 Akustický večírek ve svatostánku unitářů Vzali jsme další naší návštěvu, Mika a Debbie, do svatostánku unitářů. Vystoupil jsem tam jako jeden z celkem asi deseti účinkujících, převážně unitářů, na hudebním vystoupení. Zazpíval jsem tři písničky. Zdálo se, že se líbily. Klikni sem pro VIDEO.
	pátek 24. ledna 2020 Veslování na jiném skifu Odpoledne jsem pohrdl Missií, kde hodně foukalo a nebyla dobrá viditelnost. Pro schroumání "mého" obvyklého skifu jsem přesedlal na náhradní. Jestlipak si všimneš, čím se liší od obvyklého? Na vodě jsem zahlédl vodáky na dvojkajaku a ledňáčka. Špenátek se začíná smrskávat. Bylo mi báječně.
čtvrtek 23. ledna 2020 film: Echo in the Canyon Na poslední večer návštěvy L+N u nás jsme si promítli film z roku 2019 o tom, jak se tvůrci světoznámých písní ve své tvorbě navzájem ovlivňovali – Beatles, Rolling Stones, Mamas and Papas, Byrds, Beach Boys, Crosby Stills Nash Young, Buffalo Springfield, Eric Clapton, Tom Petty a mnozí další. Film natočil syn legendárního Boba Dylana, sám úspěšný zpěvák známý ze skupiny The Wallflowers. Ukazuje, jak se v šedesátých letech minulého století v Kalifornii shlukli hudební tvůrci a zpěváci a bydleli si navzájem velmi blízko v údolí zvaném Laurel Canyon poblíž Hollywoodu. Zde je o tvorbě toho filmu.	pátek 24. ledna 2020 Šestý díl Historie poutě Vítka na Západ 75. kapitola. Probuzení z naivity
čtvrtek 23. ledna 2020 Leden za kamna vlezem Bylo pošmourně s trojím zadekováním. Vhodné pro zavrtání se do práce v kanceláři, službě zákazníkům, snad i přidání do Poutě. středa 22. ledna 2020 Veslování nad peřeje za deště Zmokl jsem, ale bylo mi dobře. Dostal jsem se poprvé letos nad peřeje, bohužel jsem tam urazil kýl ve třetích peřejích. Kýl se již dlouho viklal. Tak mám zas o zábavu postaráno. Večer jsme strávili s L+N v poutavém a živém rozhovoru. Tentokrát dokonce i na téma, kterému se léta vyhýbáme pro zachování příbuzenské harmonie - o náboženství.
	středa 22. ledna 2020 Snad nad veverkami tentokrát vyzraju V javoru žijí vychytralé veverky. Natolik, že i užírají ptáčkům z krmítek. Tato fotka je z okna mé kanceláře. Koukni se na sled v albumu. Krmítko jsem původně umístil na vysokou lať, aby se do krmítka mohli dostat jen ptáci. Nepočítal jsem však s obratností veverek. Ty se i po hladké lati do krmítka dovedly vyšplhat. Rozhodl jsem se jim to zatrhnout metodou "obrácená bedna". Tu jsem namontoval dnem nahoru tak, aby měla svislé stěny visící dolů, a tím vznikla převislá stěna. Uvidí se, zdali i tak se veverka do krmítka dostane. A na vysvětlenou proč na bedně jsou kamínky - to je zátěž, aby bedna, jinak volně zavěšená, měla horní plochu vodorovně.
úterý 21. ledna 2020 L+N si pochutnávají Emily se pustila do nyní již osvědčeného jídla, které jsem také dříve vyzkoušel. I její sestře a švagrovi chutnalo. V těchto dnech L+N slavili své třicáté výročí od svatby. Jak to utíká !!!
	pondělí 20. ledna 2020 Práce a zábava Dle očekávání jsem strávil 8+ hodin službou zákazníkům. V pauze na oběd jsem se potěšil přečtením článku o tvorbě umělecké Křížové cesty na Rakovnicku, ze Všetat do Skřivaně. Díky Zuzano za odkaz! Ve tři odpoledne jsme se u Líhně lososů sešli na běžkaření a šlapání na sněžnicích; s Larrym a Nancy, a Karlou. Té jsme předali Lunu, která mezitím měla stopu z našeho balkonu ke kmenu javoru už vydupanou. Veverky si zas na čas od Luny oddechnou.
neděle 19. ledna 2020 Po desetidenním odloučení zase na vodě Nebyla už tak Sibiřská zima, jen dva pod nulou. Tak jsem zas po delší době vyrazil na tekutou vodu. Zachytil jsem však plno záběrů vody v tuhém stavu. Také vodních ptáků: spících kachen, kanadských hus, volavku a dva bělohlavé orly. Losici Matyldu jsem nezahlédl. Na šlahounech stromů do vody se namáčejících se vytvářely ledové sošky. Unitáři Program byl o integritě, ale nikdo nevzpomenul na Gardistu. U Evana, Laurel a Podzimky Díky spojení přes videofon jsme si užili půlhodinové návštěvy v Kalifornii. Společně jsme poobědvali a pověděli si nové zprávy. Evan se právě vrátil z týdenní služební cesty z Floridy. Laurel se podělila o jejich trable po vánocích: Praskl jim bojler na vodu a v domě měli potopu, v ložnici Podzimky. Ta teď dočasně spí s rodiči. Předvedla své umění na trampolíně a jak vaří ve své kuchyni; troubě, nádobí, ohřívači topinek. (Vše z plastu, na její velikost.) Také odpočítala do dvanácti, odříkala celou abecedu a zazpívala několik písniček. Jak se asi bude hrozně nudit, až půjde do normální školy ! Oni viděli nás a zvířectvo v akci - Lunu, jak se honila za tenisákem ve sněhu a následně za veverkami, Mňoukí sledujíc ptáčky v krmítku.
sobota 18. ledna 2020 Na Divokém Západě Musím přiznat, že jsem pil třetí pivo, když jsem si všiml při čtení v dnešních místních novinách článku o nějakém muži, kterého jury osvobodila z nařčení a možnosti být uvězněný na 25 let za to, že hájil poblíž Wenatchee střelnou zbraní svou osobní svobodu. Noviny uvedly detajly, jak na toho muže celý proces, který následoval, citově zapůsobil a jak jeho život ovlivnil. Na úvod: Člen Národní gardy James Carl Brown připustil, že vystřelil útočnou puškou do země, když v říjnu 2018 překročili čtyři pracovníci železnice v jeřábním náklaďáku soukromou půdu kde bydlel, ale řekl, že tak učinil v zájmu sebeobrany a obrany majetku. \| video z nařčení \| Šest mužů a šest žen zprostilo viny Jamese Carla Browna, 45letého národního gardisty, který minulý rok konfrontoval útočnou puškou tým železnice BNSF. \| video z osvobození \| Zde je, co dnes místní noviny uveřejnily: Jak tento případ ovlivnil váš život po dobu 14 měsíců, kdy byl aktivní? Jaký dopad měl tento případ na můj život? Byl jsem líčen jako zločinec stojící před soudem v oranžovém pyžama; přišel jsem o 1000 dolarů, které jsem musel zaplatit za kauci; moje právní náklady byly 15 000 dolarů; moje pověst byla pohaněna médii; přišel jsem o své klienty v mém podnikání s koňmi; během vojenské povinnosti jsem musel nosit „gumovou pušku“ <...>; moje vojenské umístění bylo výrazně zpožděno; nemohl jsem navštěvovat žádné vojenské školy <...>; nemohl jsem být povýšen; a nemohl jsem být nasazen, zatímco se čekalo na výsledek nařčení. Většinu nocí jsme s manželkou leželi vzhůru v posteli a přemýšleli o naší budoucnosti a modlili se k Bohu, aby zasáhl.	Proč si myslíte, že porota rozhodla ve váš prospěch? Věřím, že v tomto světě stále existují dobří lidé; lidé, kteří vidí ve věcech pravdu. Nejednalo se o případ „aktivního střelce“, který se zbláznil a vraždil jednotlivce v kině nebo ve školách. Jednalo se o „sebeobranu“, ke které došlo uprostřed noci, o majetek, kde bydlím a kde jsem byl schopen k vyřešení situace použít méně než smrtelná opatření. Nabídlo státní zastupitelství nějaké možnosti o odvolání? Existovaly dvě různé nabídky dohod o žalobách v různých časech. První byla navržena mým původním soudním zástupcem, poskytnutým státem. Ten mě informoval, že by mě žalobce pravděpodobně snížil nařčení na jen jeden těžký zločin (útok třetího stupně). Nabídku jsem odmítl. Druhou nabídku mi předal můj soukromý právník. Informoval mě, že těsně před mým prosincovým soudním řízením by byl státní zástupce ochoten snížit obvinění na čtyři přesupky (útok čtvrtého stupně) bez uvěznění. Znovu jsem nabídku odmítl. Nemohl jsem se přimět uzavřít dohodu o mé osobní svobodě výměnou za přiznání viny za zločin, který jsem nikdy nespáchal. Jednou z hodnot armády je „integrita“. Kde by byla moje integrita, kdybych souhlasil s tím, že budu lhát pro svou vlastní svobodu? Jak bych mohl říci, že jsem ochoten bojovat za svobodu, nezávislost, ústavní práva a americký způsob života, kdybych byl ochoten vyměnit svůj podpis za rozhodnutí soudu o udělení uvedené svobody? Oslavovali jste vůbec? Neměl jsem moc náladu na slavení. Spíše jsem cítil úlevu, že manžel mé ženy nebude to odpoledne odveden do cely. Co mě nadále dělá starosti je sociální posun v naší americké společnosti, kde někteří nyní věří, že sebeobrana - obrana sebe sama, obrana druhých, ochrana majetku - už není „neodmyslitelným právem“.
sobota 18. ledna 2020 Chumelilo Pohled z mé kanceláře - sněhu bylo 25 cm a dále chumelilo. Dárek Laďovi k narozeninám! Později na albumu přibylo video z odhrabávání sněhu z příjezdu k domu. Luna pomáhala skákáním po sněhu, který jsem pro ní vyhazoval do vzduchu, a kousáním do plastového hrabla. Vyřádila se dokonale. Em udělala to video. Na rohu bydlí noví sousedé. Kyle a Cynthia s dětmi Nevanem a Miraim (to poslední musím ověřit). Když se mraky začly rozpouštět, vyrazil jsem na běžkách hned od domu. A ouha! Vyčkával jsem příliš dlouho. Na mé skalní lyže se ihned začal lepit sníh. Kyle a Nevan přihlíželi se zájmem. Zrušil jsem plán, zašel jsem si pro lyže, které lepení zvládají - ultralehké Fišerky - tentokrát jsem vzal auto k travnatým pláním, abych je na asfaltu a betonu nezchroumal - a zas jsem si krásně zalyžoval. Víc fotek o tom je ve stejném albumu, "Chumelilo". I jsem si trošku procvičil španělštinu s tatíkem na kopci sáňkařů.
	pátek 17. ledna 2020 Večírek pro členy Muzea, historické quilty Oblastní muzeum, jehož jsme členy, pořádalo večírek pro své podporující členy. Mezi přítomnými bylo plno unitářů. Výstava s vysvětlujícím promítáním byla ze soukromé sbírky textilií. Tyto textilie byly z devatenáctého století a začátku dvacátého. Vytvořili je původní otroci bělochů a pak jejich potomci. Na tvorbu těchto ručně tvořených děl, na čas intenzivně náročných, měli jen v jeden den v týdnu. Pro slovo quilt v češtině nenacházím odpovídající správné pojmenování. Jde o ryze Americký druh umění, který po dlouhou dobu vznikl z nouze - na tvorbu pokrývek z vysloužilých součástí oblečení. V poslední době nachází tvorba quiltů renezanci a i rozšíření po světě. Více o tomto umění je v češtině napsáno ZDE.
pátek 17. ledna 2020 Běžkaření s Lunou v Peshastinu Luna i Emily byly rády, že se dostaly z domu a dokonce i na sluníčko.	Foto kredit: Emily
	pátek 17. ledna 2020 Tři králové v Rakovnické nemocnici, Ráčku a Hájence Díky jedné čtenářce VN jsem toto ráno mohl shlédnout a vyslechnout devítiminutové video, na kterém jsem rozpoznal řadu mě známých a milých lidí - hudebníků z dob Dvorany. Podívej se a poslechni si také. Je z 6. ledna 2020. Všimni si na něm také typicky českých zvyklostí. Doporučuji.
čtvrtek 16. ledna 2020 Posvátný západ slunce Při dohánění v kanceláři mou pozornost upoutala hra světel na podvečerní obloze. Vyšel jsem s kamerou i před dům. Pak coby hlavní fotku albumu jsem zvolil tuto, branou z balkonu.
	čtvrtek 16. ledna 2020 Po běžkaření za humny Domácí zvířectvo ocenilo, že jsem se zklátil. Foto kredit: Emily
čtvrtek 16. ledna 2020 Běžkaření za humny II Zrána bylo mínus osm stupňů a zataženo. Vyčkal jsem, až se ukázalo sluníčko. Veselil jsem se pak opětovným vytvořením běžkařské trasy na hřištích poblíž mého domu.
	pondělí 6. ledna 2020 Podzimka v 2020 Pro fandy Podzimky zde jsou čerstvé příspěvky.
čtvrtek 16. ledna 2020 Studio mladých Křivoklát Díky TomášoviB, který při svém pátrání v archivech po dalších hudebních pramenech objevil u Osvětové besedy Křivoklát tyto dvě unikátní fotografie, ti mohu dát otázku: Kdo všechno jsou ty půvabné dívky a vážní kluci na fotkách? Poznáš některé? Či všechny? Podáváš se? (Na fotce vpravo jsou odprava - JirkaČ, HanaB, IrenaŠ, EvaM, VlastaB, OlgaZ, BohumilaCh, SlávkaV, HanaS, ZdenekK a já. A na druhé fotce, v albumu, je uprostřed sedící vedoucí Studia mladých, SvětlaZ. Díky, Tomáši, za dodatečné optání se vrstevníků, či jak jsi všechna ta jména objevil!) středa 15. ledna 2020 Sněhová nadílka Okolo domu napadlo asi deset centimetrů lehoučkého prašanu. Při -12°C se snášel jak peříčka. Luna byla radostí bez sebe, když mohla po něm chňapat, zvlášť když jsem hrablem vyhodil sníh do vzduchu.
	úterý 14. ledna 2020 Počasí cestou na poštu Bylo jasno a dvanáct stupňů Celsia pod nulou. Natáhl jsem další ponožky i v kanceláři. Snažil jsem se splnit nakupené úkoly.
neděle 12. ledna 2020 Unitáři a Quilt Součástí mše unitářů bylo vyzvání, aby účastníci přinesli ze svých domovů prošívané deky a dali je pro tento den přes opěradla sedadel. Zde na obrázku Emily ukazuje na deku, kterou vyrobila její babička. Tuto zálibu si i Emily velkou měrou osvojila a během let těchto textilí vytvořila spoustu. Více o tomto umění je v češtině napsáno ZDE. (Quilt (čte se kvilt) je prošívaná ozdobná deka, která se skládá ze tří částí. Vrchní díl deky tvoří barevný, ozdobný vzor, který je vytvořen technikou zvanou patchwork, vnitřní díl tvoří měkká podšívka – vatelín a spodní díl tvoří vzorovaná nebo jednobarevná látka. Všechny tři vrstvy jsou vzájemně spojené drobným prošívacím stehem. Tento prošívací steh neslouží pouze ke spojení jednotlivých vrstev. Funguje zároveň jako výrazný estetický prvek, neboť na přední patchworkové straně pomáhá zvýrazňovat ozdobné obrazce a na zadní jednobarevné straně quiltu vytváří vlastní ozdobný vzor. Quilt se používá jako ozdobný přehoz přes postel, některé quilty se věsí na stěnu podobně jako tapisérie nebo gobelíny. --- Ve Spojených státech dodnes patří quilt ke kulturnímu bohatství národa. --- )
	neděle 12. ledna 2020 Běžkaření u Líhně lososů Poprvé letos jsme se s Emilí zas projeli po těchto pláních pod štítem Spící Dámy. Náhodně jsem se setkal s TinouR, sportovkyní. Je nejen běžkařkou, ale i veslařkou. Je jí mezi 80 a 90 lety. Pak jsme přejeli ke Karle na její zvláštní kávu, sojové fazole na sesamovém oleji a medu, a druhý veganský bezmasý masový bochník. Karla se připravuje na další služební cestu do Seattlu. Převzali jsme od ní Lunu. Tohle chtějí v Hollywoodu udělat pro TV z Blaníka Pusť si tyhle videa \| ukázka 1 \| ukázka 2 \| ukázka 3 \| . To třetí je lepší, ukazuje trochu víc lidské stránky tohoto po celém světě rozšířeného “sportu”, je z Austrálie. Poznámka: Tyhle auta překonávají rychlost 500 km/hod. !!!
neděle 12. ledna 2020 Nové verze nahrávek Dvorany Slávy Liborovi ze Švýcar se povedlo získat od rakovnických zvukařů záznamy z mixážního pultu z koncertu Dvorany Slávy rakovnického bigbítu z 19. října 2019. Napsal: Prozatim jsem vzal zvuk z mixu a pridal jsem ho do zvuku z kamery. Takze je to zdvojeno, ale ten zpev tam ted vynikl. Libor postupně tyto nové verze přidává k původním. Už je ke slyšení a shlédnutí těch nových verzí šest. Libor hraje bubny, jeho syn Jan natočil ta videa.
	sobota 11. ledna 2020 Běžkaření za humny Na Missii sice připadlo asi deset centimetrů prašanu, ale sjezdovky byly ve stínu a navíc na hřebenu foukal vítr přes 60 km/hod. Zde za humny, na komplexu školních hřiští tři minuty od mého domu svítilo krásné sluníčko a sněhu bylo akorát dost, abych si tam na svých skalních běžkách vyběhal stopu, skoro čtyři kilometrů dlouhou (s otočkami). Pozemek, zhruba čtverec, má rozměry 400 x 400 metrů. Líbilo se mi, jak jsem přes několikeré obkružování nevyrušil trávou se sytící kanadské husy. Možná si mě pamatovaly z vody. Akorát to vyšlo s teplotou. Při poslední otočce se sníh na běžky začal lepit jak smetanová zmrzlina. Modré z nebe! Kéž by !!
sobota 11. ledna 2020 Šestý díl Historie poutě Vítka na Západ 74. kapitola. Do Iránu pátek 10. ledna 2020 Práce Ani jsem se kamery nedotkl a ani nikam nevyrazil. Přikoval jsem se k práci. Měl jsem jí docela dost. Mezitím začal padat sníh.
	čtvrtek 9. ledna 2020 Veslování za Úplňku Po dopoledni stráveném v práci a pak odpoledni pomocí Karle s řešením tekoucí střechy jejího domu na kolečkách jsem vyrazil na vodu. Bylo pozdní odpoledne. Matylda se zřejmě již odebrala na kutě. Vyrazil jsem proto proti proudu řeky Wenatchee. Blaníka chtějí v Hollywoodu Byl jsem zrovna uprostřed vysokých vln peřejí, když mi volala nějaká dáma. Zda pro ně nemám trup Blaníka (vyhozeného) pro jejich televizní serii Discovery. Natáčet se má v únoru uprostřed Ameriky v Oklahomě. Když jsem se z nejvyšších vln vymotal, přislíbil jsem paní Olivii, že jí zítra něco konkrétního navrhnu. V kanceláři mě už čekal email s detajly. Má to být další kapitola populární serie Street Outlaws. Odborníci na mechaniku a profesionální závodníci v autech zvaných dragster vystupují ze svých zón komfortu, aby vytvořili unikátní experimentální vozidla, aniž by se omezili pouze na osobní a nákladní automobily. Jedna speciální epizoda bude věnována přeměně trupu malého letadla (ideálně kluzáku jako Blaník nebo LS 4A) nebo něčeho srovnatelného co do velikosti a hmotnosti, na silniční závodní vůz. Budeme sledovat jejich jedinečný vývoj od konceptu po závodní výzvu.
čtvrtek 9. ledna 2020 Bude zatmění Měsíc skoro v úplňku zapadal, když jsem o půl šesté začínal v práci. Dnes možná budeme s Karlou pokračovat v překrývání Betty, než se má zima vrátit s dlouhodobým sněžením. středa 8. ledna 2020 Údržba Během dne jsem pracoval, šéf mě uvolnil na účast na Hovoru seniorů, odpoledne mi hygienička Linda vyčistila zuby a zubař Brendan je uznal za provozuschopné bez kazů. Večer jsme shlédli film o ptácích.
	úterý 7. ledna 2020 Veganský bezmasý "masový" bochník Karla s Emilí připravily tuto pochoutku. Člověk, kdyby si nedával pozor, by se i mohl stát veganem a ani by o tom nevěděl. Jídlo chutnalo výborně. Zde je recept. (Zatím anglicky. Český překlad bude následovat.) Karla se dělí se čtenáři VN o tuto zkušenost: Jak sama poznala za poslední měsíc, kdy jedla jídla BEZ CUKRU, shledala jak bylo mnohem obtížnější tu dietu dodržet, než když (jak nyní začala) jíst ryze VEGANSKÁ jídla.
úterý 7. ledna 2020 Aviatické veslování V práci jsem vydržel až do poledne. Dál už jsem to nevydržel. Cestou k doku jsem udělal pár nezvyklých záběrů, válejících se mlh v lůně Missie. Voda na Kolumbii byla jak zrcadlo. Vyšší, tak jsem se zas po čase dostal do dolní delty. Tam se nachází nymfa s dvouma očima na kyčli. U soutoku dva bělohlaví orlové stoicky vysedávali vysoko na topolu. Na druhé straně řeky závodili tryskáči ve svém zimním rouchu. Létají až 110 km/hod. Křídla vydávají přitom svištivý zvuk, proto jim říkám tryskáči. Až dnes jsem vypátral, jak se jmenují česky: Hlohol severní. A že křídly švihají devětkrát za vteřinu. Zde se jim běžně říká zlatoočka. Uprostřed řeky někdo umístil vázu a v ní dlouhý klacek. Na jeho temeni se dnes usadil ledňáček. A v rouře nastala špenátová epidemie.
úterý 7. ledna 2020 V práci se zasměji Slyšel jsem od zákazníků mnoho humorných příběhů. Nejčastěji, jak jim do trávy spadly montážní čepy křídel, nemohli je najít a bylo po létání. Tentokrát jsem se zasmál při čtení této dnešní žádosti: Drahý Vítku! Obdržel jsem zásilku, děkuji. I když se věci udávají, chtěl bych vás požádat, abyste mi zaslal kopii faktury e-mailem, protože můj pes právě snědl originál. Mám štěstí, že ložiska a čepy nevoněly dobře, takže ty nechal na pokoji... Šťastný nový rok a děkuji za pomoc! G	Foto kredit: Washington Post
pondělí 6. ledna 2020 Šestý díl Historie poutě Vítka na Západ 73. kapitola. Opět na Východ Strávil jsem dnes celý den v kanceláři službou zákazníkům, přípravou výročních daní, gruntováním v domě a vařením večeře. Venku pršelo a snažilo se sněžit.
	neděle 5. ledna 2020 Lochneska mě měla málem k obědu Byly 4°C, jak vzduch, tak voda. A chystalo se k dešti a sněžení. Po svíčkách jsem spěšil na vodu. Nestihl jsem to. Pršet už začalo. Rychle jsem vyrazil aspoň pozdravit Matyldu. Než jsem se k domnělému místu jejího výskytu dostal, pozdravil jsem se s vodákem NealemH, byl na své kánoi. Matyldu jsem nenalezl. Tak jsem se místo toho dral proti proudům peřejemi. Ty horní mě spláchly. V tu dobu pojednou zas jako na prvního ledna fronta pojednou přešla, rychle se vyjasnilo a začalo zářit sluníčko. Současně však správa přehrad velmi rychle začala snižovat úroveň vody v Kolumbii. Mě to zastihlo uprostřed horní delty, poblíž Lochnesky. Jak jsem ztroskotal a dál se plout nedalo pro vyschlý tok, L si na mě začla brousit zuby. Měsíc přihlížel na nastávající příšerné schramstnutí. Leč nedal jsem se. Vyhrnul jsem kalhoty, stáhl ponožky a vkročil do vody. Ta mi hned upozornila na to, že měla svou největší specifickou hmotnost. Z hodin fyziky si možná vzpomeneš, při jaké teplotě to je. Portážoval jsem pak asi sto metrů. Koukni se na fotky v albu na vývin duhových barev mých nohou. Zbytek veslování byl ve znamení návratu krevního oběhu do dolních končetin a po otočce u Roury (špenátek nadále vesele roste) sledování prodlužujících se stínů modelujících okolní hory. Na vodě mi bylo báječně.
	neděle 5. ledna 2020 Hodina nové češtiny Poučil jsem se o novém "českém" slově Videomapping o jehož významu jsem doposud neměl představu. Pusť si zvuk, klikni na podtržený text a porozumíš. \| Vítání Nového Roku 2020 v Praze \| Znovuotevření Státní opery Praha \| Unitářský měsíc - Integrita Integrita je téma místních unitářů na leden. Dnes se začlo se zaostřením na jednání jak hovoříme. To znamená, dělat co jsme řekli, že budeme dělat. Jestliže chceme, aby ostatní byli spolehliví, děláme to tím že se chováme jak říkáme, že se chovat budeme. Překlad textu na nápisu je, Integritu nám nedává to, co vyznáváme na veřejnosti, ale co tajně praktikujeme. Celistvost, soudržnost, neporušenost. A tady si můžeš přečíst, kolik různých definicí integrita má.
sobota 4. ledna 2020 Večeře v obdobě Kounovských kamenů Pomáhal jsem Karle, tekla jí střecha. Překryli jsme jí dvěma plachtami. Pak jsme spolu měli pozdní oběd. Já né úplně veganský, jako Karla. A Luna snad půl hodinu olízávala bambusovou podlahu. Prožili jsme spolu ve třech báječný den. Večer doma jsem upekl večeři v obdobě Kounovských kamenů. Ty byly ze sladkých brambor. K tomu růžičkové kapusty a šunka. Ta mě z řádu veganů diskvalifikovala i když té zeleniny jím čím dál tím víc.
Koukni se na Matyldu fotky a video ze září \| video z listopadu \| fotky z dnes \| video z dnes	pátek 3. ledna 2020 Veslování k Matyldě I když jsem byl v práci už od pěti, měl jsem stále napilno až do jedné odpoledne, kdy jsem přesměroval svůj telefon z kanceláře na mobil, jel odeslat spěšnou zásilku leteckých náhradních dílů na Havaj a konečně jsem dorazil k doku. Jaký rozdíl mezi ranním a odpoledním veslováním! Rána mám pro sebe, odpoledne se dělím o přírodu s plno ostatními. Má to však jednu výhodu: Jednak mi kamarádi vodáci řekli, že dnes je losice Matylda k vidění tam a tam (v severní deltě řeky Wenatchee u soutoku s Kolumbií); a za druhé jsem si uvědomil že důvod, proč jsem jí častěji neviděl je ten, že Matylda je zřejmě živější v teplá odpoledne, než v mrazivá rána, kdy já se v jejím okolí sice vyskytuji ale ona je ještě někde zalezlá. Moc jsem se zaradoval vidět jí znovu. Už nejméně od loňského září žije stále ve Wenatchee ! To je neslýchané, že takový velký a zde vzácný divoký živočich se tu tak dlouho vyskytuje, přímo ve městě.
čtvrtek 2. ledna 2020 Nečekaně získaná volná půlhodina života Jel jsem zavézt balík na UPS. Dorazil jsem tam přesně v 16 hodin. Klika byla zamčená. Přepážka pro zákazníky otvírala až od 16:30. Co dělat s nečekaně získanou volnou půlhodinou života? Prosedět jí? Zajet nakoupit něco nepotřebného? Zajít do pivnice na pivo? (Na to není nikdy příliš brzy – ha ha.) Anebo se jít projít, protáhnout tělo? Zvítězilo to poslední. Spojil jsem to s koukáním se po průmyslové poušti polorozpadlých skladů, odbočce železniční vlečky, ta mě zavedla až k hlavnímu tahu. Tam akorát projížděl neskutečně dlouhý vlak s cisternami jedna jako druhá, docela strašidelně vypadajícím, černými. Každý vagon měl červený čtverec obrácený na roh, s číslem 1267.	Nedalo mi zeptat se mobilu, co za hmoty značí nebezpečný náklad s tím kódem. Hlas odvětil, toto jsem našla: Ropa! Vlak ji vezl od západu na východ. Na jiné koleji se jak šnek sunula obrovská lokomotiva, dieselelektrická. Zastavila u výhybky.Muž v červené bundě vylezl a jak malý kluk s vláčky odšrouboval pojistku z páky, koleje přehodil, objevila se cedule D, zas pojistku zašrouboval. Lokomotiva se přes výhybku přeplazila a zas zastavila u další. Červená bunda šla k další výhybce. Pomýšlel jsem, jakým tempem zaměstnanci železnic asi přemýšlejí, jednají. Pohled na mobil mě ujistil o tom, že volná půlhodina života vypršela. O pár minut později jsem podával na přepážce UPS velkou krabici s adresátem Cadillac Aircraft Service, v městě Cadillac v Michiganu.
středa, 1. ledna 2020 Novoroční vodácká regata ve Wenatchee Snad tě vítání Nového Roku moc nezchroumalo. Mě trochu ano. I můj mobil. Ještě jsem z něj vydoloval fotky z místního Silvestrovského večera. Ráno jsem se vzbudil do bouření počasí i mého nitra, konkrétně hrdla. Byl jsem první na parkovišti a nemínil jsem jít veslovat. Zůstal jsem sedět v autě na jehož střechu bubnoval déšť. Podcenil jsem však GlennaF a TomaF, kteří přijeli v nepromokavých bundách, kapucích a kalhotách. Jako kouzelným proutkem byla uťatá přecházejí studená fronta a rychle se začalo vyjasňovat. Využili jsme toho zvratu dokonale. Jeli jsme podél řehtajících se polárních plavců, stromů napůl poražených bobry, do soutoku kde se díky extrémně nízké vodě vynořilo plno ostrovů. Až k poledni se objevili další vodáci. Odpoledne jsem se uchýlil do postele zápolit s čímkoli co se do mě zakouslo. Až večer jsem se dostal k obnově VN. Jaký byl Novoroční den tvůj?

VN leden 2020