Vítkovy noviny

istopad 2009

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Pošli mi email

Nápověda: Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. Klikni na Index vydaných novin pro jiné měsíce. Klikni na podtrhnutý text pro spojku na další odkaz.

   
Byl překrásný východ slunce, veslování skvělé. Pak KwikLube Roland.. domluvit opravu minibusu, chladicí kapalina tekla pod hlavami. Oprava stála přes tisíc, motor se musil rozebrat. Byl Úplněk.

Včera jsme šlapali s Emilí podél zavlažovacího kanálu ve Wenatchee, pak navštívili Larryho a Penny u nich doma. Larry ukazoval, jak dokončil kůlnu, a všechna zlepšení na jejich zahradě, s upřímnou pýchou. Večer jsem s Larrym rozhrabal čtyři velké pytle listí z jeho zahrady na mulčování na zahradě u našeho nájem. domu.

USAF v Ohiu měl brífink na nabízení nových kluzáků pro Akademii. Dělal jsem piplavé nabídky ND, poslal zálohu litevské továrně. Vyšlapal jsem na Wena Heights, k radiové věži, po strmém hřebenu. Večer jsme se s Emilí dívali na provokující film Nikde v Africe. Po něm jsme debatili.  
Larrymu jeho dr. povolil zas veslování.. Vyřídil jsem mu pozdr od IvB, žertovali jsme o zásobách dřeva. Vesl. spolu s Larrym až k horním peřejím, kde on otočil, já se pokusil dostat se nad ně.. velké vlny.. zaplavil si prostor pro nohy v skifu .. houbičkou vyssál..
6. 11. Vyrazil jsem na dvoutýdenní cestu do České republiky a následně do Dubaje.  
Viděl jsem se zase s bratrem Milanem. Potěšilo mě moc, že se cítil dobře. Spolu jsme vyrazili s partou šlapačů na vycházku v Brdech, navštívili příbuzné v Praze, zakoupili novou televizi a zavzpomínali na naše blízké na hřbitově. Navštívil jsem své zásobovatele v Čechách a na Moravě. Sešel jsem se také s přáteli a spolužáky od základní po vysokou školu. Moc prima jsme si zas popovídali a spolu se užili. Návštěva mé domoviny mě znovu pohnula, zvlášť když jsem opětovně prožil, jak utěšeně prospívá.

Klikni sem pro prezentaci obrázků z Česka.

| 1 |

(Nejlépe si promítni ve formátu na plnou obrazovku - jak se ti prezentace rozběhne, klikni na obdélníček vpravo dole).

Co začlo jako jen návštěva leteckého veletrhu přerostlo v početné setkání s dalšími spolužáky a přáteli. Dokonce se ke mě připojil i syn Evan. Toho nejvíc zajímaly převratné změny v urbanistice a organizaci hromadné přepravy osob. Dubaj na nás udělal ohromující dojem, co tam za posledních deset let jejich osvícený šejk dokázal vybudovat. Okusili jsme nového metra, zaplavali v moři a dokonce si i zalyžovali. Hodně za pěkné prožitky dlužíme mým spolužákům Ivanovi a Igorovi, kteří se nám obětavě věnovali. Oba jsou piloti pro leteckou společnost Emirates, již přes patnáct let.

Klikni sem pro obrázky z Dubaje.

| 1 | 2 | 3 | 4 |.

(Nejlépe si promítni ve formátu na plnou obrazovku - jak se ti prezentace rozběhne, klikni na obdélníček vpravo dole).

Zatímco já cestoval v zámoří, Emily se přihodily v okolí domova dvě nehody. Při první málem přišla o život. Překotila se při jízdě autem na zledovatělé silnici přes průsmyk Stevens. Naštěstí se až na škrábnutí na rukou nezranila, auto však bylo odepsáno. Při druhé nehodě si ale ublížila více. Ta se jí přihodila ve škole ani ne o týden později během setkání se svými mladými žurnalisty. Jeden z nich nechal na zemi v cestě futrál od kytary, Emily o něj zakopla a padla na tvrdou zem. Po vyšetření v nemocnici objevili prasklinu v její pánvi, a doktor jí nakázal chodit příštích šest týdnů jen o berlích.  
Plno našich přátel i změstnavatel se Emily věnovalo. Rana a Lynn ji první tři dny uložili u nich doma. Ostatní příspěli jídly a návštěvami.
Po návratu z cest jsem převzal opatrování já. A o své zdraví se staral opětovným návratem k veslování. V jeden den se i zúčastnil coby fotograf ze skifu závodu dvou osmiveslicích po řece Kolumbii.
Koncem listopadu jsme přeci jen s Emilí vyrazili na dlouho předem plánovaný čtyřdenní rodinný sraz v Sun River v Oregonu. Cestou vyzvedli v Portlandu Evana a Karlu. V Sun River se setkali s Emilynými rodiči a rodinou její sestry. I se psem nás bylo jedenáct, v prostorném domě, který jsme si pronajmuli.
V Sun River jsme tradičně oslavili Díkůvzdání, s pojídáním krocana a rodinnou pohodou. Okolo domu byl sníh, ale ne dost na běžkaření. Toho i všech ostatních činností se Emily musela vzdát, mohla jen posedávat, či se občas někam šourat s berlemi. Několik z nás se na sníh přece jen vypravilo, do okolí sopky Samotář.
Poslední den v listopadu jsem vesloval na Kolumbii, pracoval, a hrabal zbytek listí. Vzal jsem Emily na prohlídku a doktor svolil, aby začla chodit zas postupně do práce. Toho hned využila. Pobyt tam jí byl velkou psychickou vzpruhou.

A jaký byl listopad tvůj?