| Přeji
ti hezké nadcházející období adventu, pohodu a
spokojenost. Jaký byl listopad tvůj?
30. 11. pátek.
Šel jsem si zas zaveslovat a zaplavat si, i když jsem
byl včera. Do zásoby. Tentokrát jsem vyrazil pro
změnu v poledne. I tak byly na řece zajímavosti k
vidění, jako třeba kormorán s rozevřenými křídly,
vtělesněné vítání k objetí.
Víc fotek z veslování.
|
 |
| 29. 11.
čtvrtek. Bylo opravdu škaredé počasí. Vysoká voda
mi umožnila jet deltou a pak k peřejím, tam jsem si
zamanul je zdolat, a povedlo se, zas po dlouhé době
jsem se nad ně dostal, a nejen nad ty, ale až ke
čtvrtým. Cestou jsem udělal fotku nové haciendy ve
výstavbě (nyní v ní dělali uvnitř), a horních
peřejí. Trochu jsem si nabral, a do skifu teklo.. měl
jsem mokré paty a trochu zadek od jedné vlny. Proti
proudu Kolumbie od soutoku jsem se už nepustil, jel k
doku, zpíval si a počítal. Pak jsem se zas vykoupal,
za velmi pošmourného počasí. 10/6. Jak jsem uklidil
skif, začlo dost vydatně pršet, a pak padat jemné
kroupy. Víc fotek z veslování.
Pak jsem
pracoval v kanceláři.
|
 |
| 28. 11.
středa. Dělal jsem účetnictví, nabídky, balil,
posílal. Večer si četl u krbu. |
|
| 27. 11.
úterý. V půl sedmé jsem se zapsal v loďárně. Byla
ještě tma jak v pytli. Po čtvrt hodině jsem v v šeru
odrazil od doku. Husy se probouzely a s rozlobeným
štěbětáním se vznášely z ostrohu, popoletěly a
zas se vrátily. Byly jich stovky. Vzal jsem to deltou a
k horním peřejím, tam udělal jedinou fotku z
veslování. Vzal jsem to pak k haldě a zpět k doku.
Odnesl jsem vesla, foťák, houbičku do loďárny,
vyzvednul ručník a teploměr. Ten jsem přivázal ke
skifu a nechal plavat v mezitím vysoké, svižné vodě.
Svlékl se, schovávajíc se za sloupem, aby mě
neviděli z kamery.. a šups, do vody. Ta byla pěkně
osvěžující. Jak jsem se po padesáti tempech otíral
ručníkem, krásně jsem zčerveněl jak rak. 10/5. |
 |
| 26. 11.
pondělí. Pracoval jsem celý den v kanceláři a pak se
nehnul z domu dál než k hromadě polen. Zapálil jsem
jich pak pár v krbu a četl si ve Fouskovi. Fotka vedle
je z neděle, z místa poblíž nově postaveného mostu
ve vých. Wenatchee. Výhled je na západ na soutok řeky
Wena s Kolumbií, kde se obden vyskytuji na skifu. V
pozadí dominuje velehora Cashmere, 2.590 m. |
 |
| 25. 11.
neděle. Bylo nádherné počasí. Vyvesloval jsem k
peřejím a haldě, pak se zas vykoupal v řece. 11/6. Víc fotek z vody.
Program v
kostele unitářů byl bez duchovní Laury, na téma
Díkůvzdání. Zbytek neděle jsem pracoval doma, dělal
obruby okolo vany a vyspravoval v koupelně.
|
 |
| 24. 11.
sobota. Lyžařská sezona nám tímto dnem začala.
Počasí se vyvedlo dobře i když včera na čerstvý
sníh napršelo a pak přes noc zmrzlo. Ale to mělo
výhodu: měli jsme dvě potěšení najednou -
lyžování i bruslení. Vyrazili jsme na sjezdovky spolu
s Drew, Cathy a Dianou. Nikdo sebou nešvih a tak první
den proběhl na jedničku. Víc fotek z lyžování.
|
 |
| 23. 11.
pátek. Pustili jsme si český film Štěstí z 2005. Je to jemný a přitom
drsný, citlivý film , plný drama,
zrcadlení vztahů na sídlišti, pracovišti, lásek,
sexu, nevěr, blouznění, dětí. Byl to pro mě silný
zážitek. |
|
| 23. 11.
pátek, zde takzvaný Černý. Proč černý? Protože v
tento den se po celých Státech shrotí hordy lidí do
obchodů, kde pak probíhají největší nákupní orgie
roku. Tudíž pak jsou obchody poprvé za rok, "v
černém".. tedy, že vykážou zisk. Obchodům jsme
se dnes vyhli velkou oklikou. Místo toho jsme zvažovali
jít lyžovat na Mission Ridge, s Cathy a Drew.
Středisko mělo poprvé letos otevřené sjezdovky.
Emily se moc nechtělo, pro počasí, ale hlavně z
nezvyku, že už dlouho nejezdila na sjezdovkách.
Odložili jsme to na zítra. Já jsem se tedy pustil do
domácích prací, tentokrát do opravy sporáku, kde
haprovala trouba. Nainstaloval jsem nový termostat, fungoval
dobře, ale trouba stále nefachčila, jak měla. Dolní
ohřívací element byl studený jak led. Tak jsem
objednal nový. Za pár hodin jsem si znovu přemílal,
zda náhodou není jiná závada. Emily se zmiňovala o
tom, že trouba nehřála pravidelně.Tak jsem spodní
ohřívač vymontoval, a hle - ukázalo se, že jeden z
přívodních drátů uhořel. Přidělal jsem ho a
trouba hřála bezchybně jak nahoře, tak dole. Ale
ještě nebylo vyhráno: Přenosný vysokoteplotní
teploměr ukazoval šílené údaje, nesouhlasící s
nastavením termostatu. Později se ukázalo, že i ten
kontrolní teploměr byl defektní. A pak se rozpršelo.
Ale mě bylo krásně, ze všeho a jiného jsem byl
rozehřátý. Víc fotek se sporákem.
|
 |
| 22 11.
Díkůvzdání jsme slavili v domě lesbického páru
Mary a Christiny. Sešlo se asi dvacet lidí a pět psů.
Jak je zvykem na Díkůvzdání, všichni se cpali
krutím masem a k němu vhodnými přílohami -
bramborovou kaší, pečeným yamy s jablky, brusinkovým
rosolem, rozličnými zeleninami a spoustou dalších
příloh. M+C si nedávno koupili větší dům s velkou
zahradou pro svých pět psů na břehu Kolumbie, s
nádherným výhledem na velehory Kaskády. Děti
žádné nemají, ale žijí u nich dvě studentky - 18ti
letá Piňapapad z Thajska a 16ti letá "Wendy"
z Mexika. Ty jsou ve Wenatchee na výměnném programu.
Objevil jsem, že v domě měli kytaru a tak jsem v
pozadí zpíval své písničky, nikdo jim nerozuměl a
ani se neptal. To mě krásně vyhovovalo. Pro ně jsem
byl zvukovou kulisou. Mary je vedoucí zdravotních
sester v místní nemocnici a Christina je právničkou,
má svou vlastní firmu. Víc fotek včetně psů...
|
 |
| 22. 11.
čtvrtek. Do skifu teklo. Dělal jsem fotky svítání.
Vyvesloval jsem k peřejím. U nich se něco vedle mě
potopilo s tak velkým šplouchnutím, že mě pocákalo
i obličej. Co to bylo? Loch Ness!? Možná bobr, možná
ryby lovící kachna. Nádhera, že mě obklopují
tajemné zjevy, ponoukající mě k objevování co že
jsou zač. Dále u soutoku jsem slyšel výstřely..
celou kanonádu. Za rohem jsem objevil původ: Dva lovci
se zakamuflovali u břehu v člunu obaleném rákosím, a
před nimi vysadili celou flotilu vábných kachen, hus,
několik z nich dokonce mělo pohyblivé krky. Hejna hus
se lovcům vyhýbala velikými oklikami. Ne však jeden
muž na vodním skůtru v neoprénovém obleku a helmě,
který nevědomky od jiných břehů husy burcoval, až
jich byla plná obloha. Po veslování jsem se ve
svižném proudu vyčmáněl. 11/7. Víc fotek z
veslování.
|
 |
| 21. 11.
středa. Rusové mě nejen našli, ale i navštívili! Očekával jsem
pouze dva lidi.. Američana a Rusa, ale z letadla
vystoupili čtyři. Mezi nimi jsem rozpoznal jednoho,
Rusa Fileva .. podle mého včerejšího
výzkumu ředitele ruské letecké společnosti S7, údajně nyní
větší než Aeroflot. Tak toto byla přece jenom velmi
důležitá návštěva! Další účastníci byli Vladimir
Perekrestov, ředitel Engineering LLC, ruské
údržbářské firmy, která v dubnu 2012 koupila
Oregonskou výrobnu letadel Epic, dále Peter Smith, Angličan z
Brightonu, dle vizitky člen představenstva Epic Aircraft
Holdings, Inc., a ředitel Epicu Doug King CEO. Doug
všechny přivezl v Epicu s poznávací značkou N850DV. Po přivítacích formalitách
jsem je vzal po letišti ve Wenatchee, nakoukli jsme do
plachtařského hangáru, a jeli jsme do restaurace na
kraji města na oběd. Tam jsem je pohostil. Povídali
jsme o situaci s výcvikovými kluzáky v USA i ve
světě, a také jak do toho zapadá moje firma. Hlavním
účelem návštěvy pro přítomné bylo poučit se o
možnostech odbytu Blaníků, kdyby se zase začly
vyrábět. Dozvěděl jsem se nyní s určitostí, že to
byli tito dva Rusové, kteří na tři neděle tento
podzim vyslali výpravu deseti Rusů do LETu v
Kunovicích, aby tam zjistili co nejvíc mohli o výrobě
a také o možnosti restartování kluzáků. Dnešní
setkání bylo (jak se kdysi za totality říkalo),
"v přátelském duchu" , velmi oboustranně
poučné. Nicméně, dostal jsem dojem, že Rusové od
svých průzkumníků po pobytu v Kunovicích dostali
souhrnnou zprávu, že tam nenalezli žádné velké
nadšení a zanícení pro možné restartování
kluzáků. (To mě zamrzelo.) A když jsem se ptal, kde
jinde by zamýšleli Blaníky vyrábět, přítomní
návštěvníci kroutili hlavou a také nebyli zrovna hrr
hrr , když uslyšeli, za jaké ceny by jednotlivci,
kluby a obchodní školy byli ochotni Blaníky znovu
nakupovat, ve větších množstvích, aby ta
znovuvýroba stála za to. Také je moc nenadchlo, že
kunovickým ušla možnost znovu zásobit Akademii USAF
kluzáky, a že se tam místo toho vloudili Němci se
svými kluzáky, od roku 2011. Takže potrvá dost
dlouho, než ty budou opotřebované. Mezitím odstavené
Blaníky z Akademie jsou přesouvané jiným
institučním použivatelům, americké domobraně CAP, a
tudíž ti také nebudou mít okamžitou potřebu nové
Blaníky objednávat. Nicméně, rozešli jsme se v
úsměvném duchu, že nic není nemožné a že se
uvidí. Doug pak své návštěvníky naložil do turbo
Epicu a za pět minut po nastoupení byli již ve
výšinách a zamířili do Seattlu. (Předtím
přiletěli z Portlandu.. obíhali zřejmě různá
setkání, přesuny jim netrvaly dlouho.. např. let z
Portlandu sem jim trval jen 30 minut, do Seattlu 15.
Autem je to 6 a 3 hodiny respektive.) Víc fotek z návštěvy Rusů ve
Wenatchee..
|
 Vítek s Vladislavem Filevem
|
| 20. 11.
úterý. Na vodě bylo zas skvěle. Byl klid, hned ze
začátku mě přivítal bobr, plaval podél doku. Na
focení byla ještě moc tma. Dále jsem viděl pět
druhů ptactva, vzal to jinou stranou k peřejím a nad
horním mostem k laguně. Dolů po proudu to šlo
svižně, pouštěli víc vody. U doku jsem zas hupsnul
do ní, tentokrát to vyšlo na 45 temp. Nádherně
osvěživé. Teplota 11/8 (voda/vzduch). Víc fotek z veslování.
V práci
jsem měl rušno. Doručil jsem spěšný palivový
filtr, zodpověděl řadu dotazů a akorát, když jsem
se chystal odejít, mi zavolal ředitel Epicu, zda mám
zítra čas na schůzku. Že by za mnou přiletěli. Já
na to, proč ne.
Večer
jsme šli do muzea na ekologický film o tom, kolik na
světě promrháme potravin - v USA dokonce 40% kolik se jich
vyrobí!! A přitom zde prý k 15ti milionům Američanů
denně trpí hladem.
|
 |
| 19. 11.
pondělí. Našli si mě Rusáci! Jak to? Dnes mě v
práci zkontaktovali nepřímo přes Epic Aircraft. Epic je
výrobcem stavebnicových turbovrtulových letadel v
Bendu v Oregonu, jejichž továrnu Rusové skoupili v
dubnu 2012. Vyptávali se mě, co bych tomu řekl, kdyby
znovu začli vyrábět Blaníky. Přislíbil jsem
spolupráci. Epic sice používá úplně jiné
technologie (uhlíkové kompozity) a zotavuje se z
bankrotu, ale to nevadí. Pokud někdo má přebytečné
peníze a čestné odhodlání skutečně něco
uskutečnit, bránit tomu rozhodně nebudu. |
 |
| 18. 11.
neděle. Odpoledne prokouklo na chvilku sluníčko a to
nás vytáhlo na procházku k hřbitovu starousedlíků.
Zas tam nějaký vandal povalil jeden z hrobních
kamenů. Víc fotek.
|
 |
| 18. 11.
neděle. Unitáři. Mše byla o pospolitosti, že to
není podnik, ale něco víc. Víc fotek.
Dočetl jsem humornou, zajímavou a snad i poučnou
knížku Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin
národního úpění. Při jejím čtení jsem občas
dostával pocit, že coby Češi jsme se ještě
nenaučili sobě si vládnout. Ale také, že na to
ještě máme šanci.
Děkuji ti, Blanko!
|
 |
18. 11.
neděle. Bylo
na nule, údolí zahalila mlha, navigoval jsem podle
břehu. Dnes jsem uviděl méně druhů ptáků, ty
hlavní: Husy (plno jich), kachny (méně), potápky a
volavky (jednu jsem upovídal k tomu, aby přede mnou
neuletěla, udělal jsem okolo ní větší oblouk, než
obvykle). Po přistání u doku jsem se zas vyšplouchal,
udělal svých obvyklých čtyřicet temp. Voda 11°C,
vzduch 5. Pokukoval jsem na bezpečnostní kameru na
sloupu osvětlení nad dokem.
Plavu
vždy po proudu po ponoření se úplně pod vodu, takže
i hlavu mám mokrou. Pak se dotknu spodní hranice doku a
plavu proti proudu, k horní straně, zas se dotknu, a
splynu pár temp k ručníku a částečně krytý skifem
si hačnu na dok, trupem k řece. Představ si, i když
na břehu a na stezkách okolo doku je liduprázdno,
přesto mám pocit, že nejsem úplně sám. Totiž
nedávno město umístilo poblíž loďárny na sloup
osvětlení bezpečnostní kameru. Ta údajně ukazuje na
pohotovosti výhled na řeku. Důvod pro její
umístění prý byl, když se tu loni u doku utopila
jedna dívka. A tak při pomyšlení na tu kameru někdy
šprýmuji sám pro sebe, že možná před devátou
ráno - kdy se tam obvykle šplouchám - se na
pohotovosti shlukne hlouček pracovníků či pracovnic a
zvědavě na řeku pokukují, zda něco zajímavého
neuvidí! (Kamera je vzdušnou čarou asi 30 metrů
daleko).Víc fotek z veslování
|
 |
| 17. 11.
sobota. Unitáři zavedli nový styl kruhových
večeří, takzvaný Malý kruh, s menším počtem
účastníků, tak do osmi nejvíc. Ukázalo se, že
takto si lidi spolu popovídají lépe. Také těm,
kteří mají problémy se sluchem se tento styl víc
zamlouvá. Tentokrát bylo setkání u nás. Dva
doktoři, psycholožka, sociální pracovník, lesnička
a archivářka. Zajímavá skupina, bylo o čem povídat.
Pohoštění bylo jak je zde zvykem, tzv. potlach:
Každý přispěje něčím pro všechny, už
připraveným k jídlu a pití, my pečenou šunkou,
jiní rýží s quinoa, pečenými bramborami s červenou
řepou, mrkví a cibulemi, zeleným salátem s
mandarinkami a sýrem, a jako bychom se dohodli, každý
přispěl lahví bílého vína. Tyto večery začínají
o šesté a končívají po osmé, ale asi že se lépe
povídalo, tato se protáhla do půl desáté. A v domě
jiných unitářů, kde se sešla další skupina osmi,
se jim to líbilo natolik, že si povídali až do
deseti. |
 |
| 17. 11.
sobota. Zúčastnil jsem se brigády hrabání listí
okolo kostela unitářů. Pršelo, ale to nás
neodradilo. Víc fotek unitářů.
|
 |
| 16. 11.
pátek. S našimi přáteli šlapači jsme vyrazili do
městečka Cashmere. Tam jsme se prošli podél řeky
Wenatchee a po ulicích, s cílem v pivnici Milník 111,
kde jsme oslavili 74té narozeniny Judy. Poté jsme
zajeli do Leavenworthu na povídání autora Davida
Willamse o trolech, v Leavenworthu v budově ochranářů
- zkoumalů, kde se často pořádají přednášky. Víc fotek ze šlapání a přednášky.
|
 |
| 16. 11.
pátek. Byla vyšší voda. V dolní deltě se ke mě
přišly podívat srnky, potom, co jsem přistál se
skifem v bahně a nehýbal se. Byly mile zvědavé.
Šeptal jsem si s nimi, neodběhly. Na fotky bylo
bohužel málo světla, jsou rozmazané, ale přesto
pěkné. Pak jsem to vzal k peřejím a k haldě, zpíval
si a počítal, a znova se u doku vykoupal v 11°C vodě.
Vzduch měl 5°C. Víc fotek
se srnkami...
|
 |
| 15. 11.
čtvrtek. Pracoval jsem. Ve Vermontu konečně zákazník
obdržel kabinu. Ve volném čase jsem četl knížu o
našem národním úpění. |
|
| 14. 11.
středa. Dnes mě na vodě překvapily dvě
neobvyklé scény..Na břehu odpočívající srna! Pěkně
jsme si spolu povídali. A houbička rostoucí ze
zaschlého stromu nad vodou. Bylo pošmourno.. ale mě
krásně. Pak jsem se zas vykoupal. Voda měla 11° a
vzduch 6°C.
Víc fotek z veslování.
Pak jsem
pracoval, mezitím poslouchal pěvecký koncert. Krabice
ve Vermontu bude konečně vyzvednuta zákazníkem ve
čtvrtek. Po šestnácti dnech putování!
|
 |
| 13. 11.
úterý. Bylo velmi pošmourno, údolí zatáhla šedá
deprimující deka. Strávil jsem den prací,
popoháněním dodávky do Vermontu a zajišťováním
jiných. Na rozveselení jsem se díval na webkameru z
vrcholu hřebenu na údolím. Ta ukazovala v tu dobu
sluníčko. Podívej se .. tedy když tu nebude tma. |
 |
| 12. 11.
pondělí. Na vodě byl naprostý klid, teplota na nule,
pozvolna se snášely sněhové vločky. Zas jsem uviděl
labutě a zachytil je lépe než v sobotu,. Nicméně,
nevyčkaly na mě a vznesly se. Tak jsou na fotkách
rozmazané. A co bylo ještě obtížnější fotit byly
ryby v řece. Na obrázku vpravo jsou to ty tmavé stíny
na dně Kolumbie. A tajemné šedé pruhy jsou odrazy
držáku a vesla mého skifu. Pohled do vody umožnil
tmavý spodek ve vodě se zrcadlícího horního mostu
přes Kolumbii. Na závěr veslování jsem zas hupsnul
do řeky. Osvěživé!! Víc fotek z veslování.
Potěšili
mě kamarádi výměnou korespondence u příležitosti
Ivanovy cesty se Stemme do Berlína.
|
 |
| 11. 11.
neděle. Den veteránů. V kostele unitářů bylo
vzpomenuto na ně, a také na historii pospolitosti. Ta
místní byla založena před 27mi lety. Dnes byl první
mráz, tak do včerejška ještě kvetoucí rajčata
zplihla. Odklidil jsem je i lilky do kontejneru. Také
byl den na hrabání listí. |
|
| 10. 11.
sobota. Během večera prodávalo pár žen losy
přítomným unitářům, aby se vydělalo na režii. Pak
se vylosovalo a ti, co si losy koupili, vyhráli košík.
Ty košíky sestavila předtím každá skupina Covenant
pro tento večer. Těch skupin je asi pět, každá má
tak 7 lidí. Dobrovolně přispěli do těch košíků
cokoli.Mimo těch losů si také přítomní mohli koupit
tabulku (prakticky všichni si koupili) .Systém bingo,
pět sloupců a pět řádek, tedy pětadvacet políček.
Když někdo vyhrál, dostal nějaký pamlsek. Otázky na
tabulce byly jako.. kde jsi se narodil.. jsi členem
skupiny Covenant?.. odkud jsi se přestěhoval do
Wenatchee... V podstatě taková seznamovačka, aby se
lidi lépe poznali, co přišli na ten večer. Víc fotek.
|
 |
| 10. 11.
sobota. Na vodě bylo zas skvěle. Tentokrát jsem
rozpoznal devět druhů ptactva, dle množství od
nejvíc po nejmíň - kanadské husy, obyčejné kachny,
racci, potápky, volavky, orli, merganser kachny, a dnes
rarita - šest labutí, a ledňáček. Vědecky jsem
přistoupil k vyšplouchání se v Kolumbii: Na letišti
ráno hlásili 1°C, v době mého koupání 2, mým
teploměrem jsem změřil vodu vlažných 12°C a vzduchu
5, nad vodou je zřejmě tepleji. Bylo mi osvěživě
příjemně. Víc fotek z veslování.
Potěšili
mi napsáním oba Ivanové , Igor ještě z Dubaje, a
Milan z Nitry.
|
 |
| 9. 11.
pátek. Strávil jsem den v práci a pak jsme vyrazili s
Drew, Cathy a Diane na menší výšlap dokopce v
kaňonu, kde bydlí. Pak jsme koštovali rozličná piva,
i to, které Drew ve vaně vyrábí (dobře chutnalo,
kupodivu bez kvasnicové příchuti), pak jsme si dali
vegetariánskou pizzu a promítali si obrázky z našich
cest. Víc fotek ze šlapání.
|
 |
| 8. 11.
čtvrtek. Ani jsem neměl tušení, že zde za humny
vymírá světová rarita - prťaví králíci. Připojil
jsem se ke skupině ochránců přírody na celodenní
dobrovolnou akci vybudovat uprostřed pustiny ohradu, kde
by jiní obyvatelé té pustiny králíčky hned zas
nevyhubili. Peněžně a organizačně akci
zastřešovalo ministerstvo státu Washingtonu
starající se o ryby a divokou zvěř, z jejich pobočky
v Efratě. Zde je jejich plán. A tady jsou stránky ministerstva. Pracovalo nás
zhruba patnáct. Jel jsem tam s přáteli ze šlapání
Montem a Judy a Lynnem. Byla to prima změna od sezení v
kanceláři, i když i tam mě zastihnul jeden zákazník
z Vermontu. Mohl jsem ho potěšit, že bedna s kabinou
dorazila do Bostonu, a je už i proclena. Záhy jsem zas
na firemní starosti zapomněl a tužil jsem se dlouhé
hodiny s ostatními. Pořádně jsme si zapracovali.
Podívej se na ... Víc mých fotek.
Trochu
dovětek k mým fotkám.. na pomáhání s ohradou mě
přizvali Monte a Judy.. ti již byli na jiné akci také
tam někde v okolí a tak ty organizátory znali. Na
rozdíl ode mě také ty mrňavé zajíčky tehdy
viděli. Ty králíčky, které uvidíš v mé prezentaci
jsou - promiň - vefušované. Sice ruka s dírou do
jamky je moje, ale ti králíčci jsou ze sbírky na
Googlu. Ta paní u auta byla organizátorka, placená
správou ryb a zvěře, odpovědná za projekt. Mimo ní
bylo placených asi další tři lidi co tam byli, jeden
z nich traktorista, všichni ostatní přispěli prací
zdarma. No, dostali jsme nakonec trošku bodů za
dobrovolnou práci. Za hodinu práce jeden bod, tak jsem
získal dnes deset bodů. Až jich nasbírám 24, tak to
bude stačit na výměnu za roční parkovné zdarma na
parkovištích v přírodě, kde stát Wash. vyžaduje
parkovné. Jinak stojí 30 dol. ročně. Kdybych dělal
někde za minimální mzdu, vydělal bych si na tu
permanentku mnohem rychleji. Ale o ty peníze mi nešlo,
o zážitek ano. No, dělali jsme jako nádeníci:
Dopoledne nás čtyři pověřili uklízením odpadu,
zbylého pletiva, kůlů. A odpoledne jsme házeli
lopatou hlínu dolu k pletivu a vyvyšovali půdu, aby
králíci či jiná zvěř nepodlezla. Pořádně jsme si
zapracovali. Odpoledne se zamračilo a začlo být docela
zima, tak bylo dobře, že jsme se museli namáhat.
|
 |
| 7. 11.
středa. Byl krásný den. Strávil jsem ho prací v
kanceláři a odpoledne hrabáním listí na zahradě.
Burza v NY se propadla o skoro tři procenta. Snad reakce
na výsledek voleb? |
|
| 6. 11.
úterý. Dnes byla uzávěrka amerických voleb.
Výjímečně jsme strávili večer před televizí. Vzhledem k tomu,
že doma už přes pět let žádnou nemáme, šli jsme k
přátelům Lynnovi a Raně dívat se na průběh
výsledků prezidentských a všelijakých jiných voleb:
do senátu USA, dolní komory USA, guvernérů řady
států USA, krajských a místních zastupitelství a
všelijakých referend a návrhů nových zákonů.
Výsledek těch hlavních voleb asi víš. Z těch
ostatních je zajímavé třeba to, že v tomto státu,
Washingtonu, jako v prvním ze všech států USA
zlegalizovali marihuánu, a spolu s několika dalšími
státy i svatby mezi páry lidí stejného pohlaví. Pro
lidi žijí v ČR nic světaborného, ale tady ano. Jak se dále
vládě Obamy povede bude hodně záležet na spolupráci
opozice. Republikáni si udrželi většinu v dolní
komoře USA a i v senátu mají své bojůvky, které
sabotují Obamovy návrhy na změny. Tak to bude mít
chudák nadále těžké. Hospodářství je stále na
kolenech, státní rozpočet prošustrovaný, lidi se
víc zdanit nechtějí, však si to dovedeš představit.
V ČR je momentálně asi situace obdobná.
|
 |
| 6. 11.
úterý. Měsíc byl do půli C a červánky mi
nádherně přivítaly na vodu. Vydral jsem se peřejemi,
trochu si nabral a po veslování si zas zaplavčil.
Krásně mě voda rozehřála. Tentokrát jsem si vzal s
sebou teploměr. Vzduch měl 10°C a voda v porovnání s
ním byla vlažná, ještě 13°C. Víc fotek z veslování.
V práci
mě přivítala dobrá zpráva, kabinu v Londýně našli
a má teď dorazit osmého.
|
 |
| 5. 11.
pondělí. Strávil jsem den v kanceláři. Zásilka s
kabinou se ztratila v Londýně. Po práci jsem šel s
Emilí na procházku podél zavlažovacího kanálu.
Obdivovali jsme podzimní barvy. Víc fotek barev.
|
 |
| 4. 11.
neděle. Strávil jsem většinu dne spravováním
rozbitých vrat garáže. Podařilo se mi je opravit, a
zas fungovaly jak měly. Ušetřil jsem nám několik set
dolarů, které by jinak opraváři účtovali. Na večeři k nám
přišli naši přátelé z pospolitosti unitářů,
nalevo Larry a Penny, napravo Don a Barbara. Promítli
jsme jim fotky z cesty do ČR a bývalé Jugoslávie.
Hezky jsme si užili společnosti a popovídali si.
|
 |
| 4. 11.
neděle. Po mnoha hodinách na nohách předešlý večer
mé tělo protestovalo, přesto jsem za tmy ráno vyrazil
k doku. Přes noc se čas změnil na zimní. Krásně
jsem si zavesloval a potěšil se, závěrem zase
vykoupáním se v Kolumbii. Víc fotek.
|
 |
| 3. 11.
sobota. Coby dobrovolníci jsme se zúčastnili akce
místní Symfonie. V průběhu dne a večera pomáhala
Emily s přípravou jídel pro pohoštění během
komorního koncertu, a já přispíval na publicitu
Symfonie focením toho všeho. Bylo neskutečné, kolik
času vyžadovala taková dobrovolná akce. Víc fotek z příprav a průběhu
koncertu.
|
 |
| 3. 11.
sobota. Chtěl jsem jít veslovat, ale byl jsem bez
možnosti se tam dopravit, auta byla v pasti, no, mohl
bych býval jet těch pět km k doku na kole. Současně
ale probíhala snídaně plachtařského klubu s
následnou brigádou rozebírat kluzáky a uskladnit je v
našem hangáru. Vyřešil jsem dilema. Blízký člen
klubu Dave G mi vyzvednul doma a po snídani mi pomohl
vrata vyheverovat až nahoru, tam zablokovat, a tudíž
jsem mohl vyjet se svým autem. Pak jsme na letišti
naskládali vše do hangáru jak sardinky, na zimní
přestávku, včetně několika motorových člunů
členů aeroklubu. Víc fotek z aeroklubu.
|
 |
| 2. 11.
pátek. Navečer jsme se šli dát do nálady v
pivnici McGlinn, než jsme šli do kostela Grace na
koncert klasického kytaristy Michaela
Partingtona. Je vedoucím katedry hry na kytaru na
universitě státu Washington v Seattlu.
Víc fotek.
Po
příjezdu domů se nám rozbily dveře od garáže,
snažil jsem je opravit, marně. Nakonec jsem je před
půlnocí podepřel kůly napůl vyrolované. Naše auta
byla uvězněná uvnitř a nemohla ven.
|
 |
| 2. 11.
pátek. Organizoval jsem clení zásilky ve Vermontu a
pak přesměroval svůj pracovní telefon na mobil.
Vyrazili jsme totiž se šlapači dnes dříve, už v
půl deváté dopoledne, do hor západně od města. Šli
jsme se podívat na následky velikého lesního
požáru, který tam řádil v září a říjnu. Tam,
kde jsme byli, se ukázalo, že požárníci vypálili
velké plochy coby blokovací zony. Vyhlídka na jiné
oblasti se nekonala, šlapali jsme v mracích. Poblíž
konce pochodu jsme objevili plno patron, které tam
zanechali nepořádní střelci. Vynesl jsem tu ohyzdnou
nádheru do údolí do odpadu. Víc fotek ze šlapání.
Potěšil
mě Milan dopisem.
|
 |
| 1. 11.
čtvrtek. Strašidýlka z předešlého večera mě
neodradila vyrazit ráno ještě za tmy k řece. Odrazil
jsem zprvu na úplně klidnou vodu, ale řeka Wenatchee
byla vzdutá, kalná. Byla to zabíračka dostat se k
peřejím (ty byly vlastně už od soutoku). Chtěl jsem
se nad ně prodrat, ale proud byl příliš silný. Od
soutoku byla Kolumbie nahoru zas čistá, klidná.
Vesloval jsem k haldě a zpět, zpíval si a počítal, a
u doku jsem se vykoupal ve špínou pokryté Kolumbii.
Šplouchání bylo zas nádherně osvěživé. Doma jsem
špínu spláchl ve sprše. Víc fotek z veslování...
Zbytek
dne jsem poklidně strávil v práci, zařídil jsem
několik dodávek, zodpovídal na dotazy zákazníků.
Pak jsem
si četl v knížce Dějiny národního úpění od Zdeňka
Šmída, (..."humorně laděný pohled na mýty české
historie a vlastenectví"...). Zábavné a
dokonce i poučné.
Večer
jsme si promítli nedávný britský film Další rok. Je o obyčejném lidském
štěstí, citlivě podaný. Líbil se mi.
|
 |
| |
|
| |
|
