Vítkovy noviny listopad 2016

	Hezký den !
30. středa Listopad Tento měsíc skutečně obstál svému pojmenování. Listy padaly tak často, že jsme si v jejich hrabání mohli pravidelně pocvičit. Jaký byl listopad tvůj?
	29. úterý Práce Balil jsem další díly, vybíral a převáděl platby. Kurz Eura byl příznivý. Jídlo Potom, co Emily objevila, že se neotráví, když já uvařím, začala toho vydatně využívat. Dnes jsem více méně opakoval jídlo z 25. října (podívej se tam, i na recepty). Vyvedlo se náramně dobře. Emily pomohla s některým krájením. Snědli jsme vše, i talíře vylízali.
Veslování Při prvních paprscích slunce se ukázaly tryskáči nalinkovaní ukazatelé. Po břehu přešla se psem nějaká dáma. Ze stromu na ní pokukoval ledňáček. Z delty se vynořila kajakářka, která podle zápisu v loďárně začala půl hodiny přede mnou, tedy za úplné tmy. Už se vracela. Nad hlavou přelétávaly formace kanadských hus. U peřejí první paprsky slunce rozzářily kopce a kaňon řeky Wenatchee, jí překračující mosty - akvadukt a silniční. V horní deltě jsem zachytil další letový snímek volavky, do cyklu “Jak to dokážou? S tak velikým rozpětím křídel vymotat se z roští stromů a vzlétnout!”. Poslední fotka je volavky u horního mostu, s haldou oblázků v pozadí. Zpět u doku byla velká skupina kajakářů, snad deset. Musel jsem chvíli vyčkat, až odpádlují, pak jsem se zas báječně vykoupal a vyslunil. 1/11
	28. pondělí Práce a zahrada Práci v kanceláři jsem prolínal hrabáním listí. Emily ukazovala, jak jí ještě skoro už v prosinci ještě dozrávají rajčata. Připravil jsem balíčky náhradních dílů k rozeslání - do Texasu, Pennsylvanie a Brazílie. Zas jsem něco přivydělal, to potěší. A že ti, kteří zásilky dostanou, také budou rádi. Ani mě už tolik nemrzelo, že nedorozuměním mi Fedex účtoval docela dost za clení jedné zásilky, špatně zakódované. Prací dnes jsem vydělal více, než byla ta jejich faktura. A poslal jsem jim žádost o úpravu, tak snad i to se povede.
27. neděle Veslování Bylo jasno, zprvu chladno, ale jak se slunce vyhouplo nad obzor, začalo krásně hřát. Zářivá koupel zachycuje okamžik východu slunce. To mě hezky svítilo pak do očí až k peřejím. Na Kolumbii jsem v jedné fotce zachytil nahoře ledňáčka a pod ním volavku. Tu posléze při vzletu. U roury jsem halekal. Modré nebe na mě shlíželo při koupání. Po něm jsem ještě déle vstřebával paprsky slunce, než jsem své tělo zakryl. Cítil jsem se blaženě. Skladování Doma po další koupeli, s kočkou Mňoukí, jsem přeorganizoval prostor v garáži. Nyní je tam volnější přístup k všemu a čisto. Také jsem důkladně vygruntoval v minibusu, vyluxoval v něm, přesunul z něho horu různých mých bot atd. na nové místo. Potom jsem jel do komerčního skladiště ve městě, kde mám pro velké náhradní díly pro kluzáky pronajatou garáž, s úmyslem tam zaparkovat na zimu od dneška prozatím přebytečný minibus. Musel jsem přesunout deset velkých beden na několik způsobů, než se mi dovnitř garáže povedlo zaparkovat i minubus. Parkování bylo tak těsné, že jsem musel vylézt zadními zvedacími dveřmi auta a pak po jeho střeše ven k vratům garáže. (Zacouval jsem dovnitř.. to pro případ, že baterie zdechne a budu muset nahazovat motor pomocnými kabely z jiného auta.)
26. sobota Auto Z dlouhodobější iniciativy a výběru Emily jsme dnes koupili novější auto. Jeli jsme pro něj přes hory do menšího města poblíž Seattlu. To město se vyznačuje tím, že jen domorodci a ti déle tu bydlící umí jeho jméno PUYALLUP správně vyslovit [Pju-A-Lap]. Také je tam plno prodejen s auty.
25. pátek Veslování Bylo temno, ale i tak jsem obvesloval svůj obvyklý okruh, i se vykoupal. 7/11
	24. čtvrtek Díkůvzdání bezdomovců S Emilí jsme udělali jídlo ze sladkých brambor, jablek, jablečné šťávy, skořice a másla. Po upečení jsme ho zanesli do útulku pro bezdomovce, který je ve spodním podlaží jednoho místního chudého kostela. Tam i jiní z pospolitosti unitářů nachystali od jedenácti rána do čtyř odpoledne pohoštění pro bezdomovce v tento velký americký svátek Díkůvzdání. Dobročinnosti využilo (co jsem uviděl) asi dvacet lidí. Útulek je otevřený od pondělí do pátku, od devíti rána do pěti odpoledne. Bezdomovci se tam mohou najíst, osprchovat, kouknout se na televizi, využít počítač, odpočinout si. Nemohou tam zůstat přes noc, pít alkohol ani fetovat. Později odpoledne jsme tam ještě šli s Emilí poklidit. Dle zápisu a podpisů v rejstříku si pro pohoštění během dne přišlo padesát jedna bezdomovců. Díkůvzdání není žádný náboženský svátek. Je na něm hezké, že jako asi poslední ze svátků z roku není zkomercializovaný, nemusí se nikomu kupovat a předávat dárky, přáníčka, atd., a z velké většiny se slaví s vlastní rodinou, pokud možno. Nejsou u toho žádné bohoslužby.
23. středa Veslování a práce Vyzbrojen návnadou jsem vyrazil na vodu, v naději, že v deltě přilákám a nakrmím srničky. Ať jsem šmejdil deltou všude sem a tam, na začátku i na konec veslování, žádná zvěř se nepřihlásila. A tak po obvyklém okruhu, vykoupání se, se stále osmdesáti tempy, jsem to byl nakonec já za pomoci Mňoukí, který ta jablka sbaštil s oblíbenými zrníčky, banány a jogurtem. Luhování v horké lázni se překrylo s pracovním obsahem - začli mi volat opravny kluzáků, které se snažím zkoordinovat pro přestavbu kluzáků L-13 Blaník po Americe. Kdyby tak věděli, kde a jak jsem se v té době nacházel !! Ha ha. 3/12
22. úterý Práce Zase se rozjel jeden větší obchodní případ, drž mi palce, ať se vyvede. Kultura Dočetl jsem Dopisy Olze. Hluboce jsem vydechl, v obdivu a úlevě. S úsilím jsem knihu četl tři měsíce, od srpna, bez přeskakování a každou řádku. Jsem rád, že jsem u čtení vydržel do konce, včetně doslovů.
	21. pondělí Co se dá prožít při veslování Bylo pošmourno, klid, tři stupně. Vzal jsem to k peřejím a pak se mi povedlo se nad ně vydrat, pokračovat dál, až k pátým. Pak v horní deltě soutoku jsem si povídal s dvojicí srnek. Podívej se! Na závěr jsem se báječně osvěžil koupelí v Kolumbii. 3/12 Práce Jako narození dítěte, devět měsíců po objednávce přišla z Česka zásilka náhradních dílů pro kluzáky. Tak jsem se bavil kontrolou a jejich dlouho očekávaným doručováním zákazníkům.
20. neděle Přes Kaskády Domlouvali jsme si s D+M společné akce na zbytek podzimu a zimu. V pohodě jsme pak dorazili zpět domů.
	19. sobota Muzeum Burke, Zelené jezero, Český večer Šli jsme si prohlédnout kulturní a zeměpisné expozice v muzeu Burke v prostorách univerzity, pak po kávě tam a nákupu českých piv ve speciální prodejně Bottleworks jsme přejeli k Zelenému jezeru v rezidenční části severního Seattlu, kde jsme dříve poblíž bydleli. Jezero jsme za asi hodinu pro procvičení těl svižným krokem obešli, povídali si - ve čtyřech. Bylo prima vidět na stezce spoustu jiných lidí, kteří různě běželi, chvátali i šourali se. Nejsem zvyklý na takové shluky. Večer pak jsme s Em připravili szegedínský guláš s kyselým zelím a bramborami, a holky předtím upekly český koláč pro dezert. Přišli tři známí, bratranec Debbie Peter, se ženou Tobiathou, a Sandy. Dali jsme si kviz na téma Česko (vlajka, kde je, odkud já jsem, v kterých kapelách jsem hrával, apod.). Pak D+M promítali podrobné fotolíčení z jejich zářijové cesty na kolech v Česku - z Břeclavi přes Mikulov, Veltín, Telč, Jindř. Hradec, Č. Krumlov, Tábor až na Konopiště, pak na Křiv. a po Praze. Po zákusku pak Em promítla fotky její. Pěkně jsme si dlouho do večera popovídali.
Snídaně u přátel Přenocovali jsme u a trávili víkend s přáteli Debbie a Michaelem v Seattlu.
	18. pátek Klavírní koncert S přáteli Debbie a Mikem jsme vyslechli sedm klavíristů, v rámci soutěže na konzervatoři univerzity státu Washingtonu. Zde jsou mé nahrávky pro tvou potěchu: Steven Damouni - Piano Concerto No. 5 in Eflat, Opus 73 - Ludwig van Beethoven - Adagio un poco mosso, Rondo: Allegro ma non troppo. Dhouyoung Yoon - Piano Concerto No. 2 in C minor, Opus 18 - Sergej Rachmaninov Daniel Richardson - Piano Concerto Opus 38 - Samuel Barber Coleen Kennedy - Piano Concerto in A minor Opus 54 - Robert Schumann J.J.Guo - Piano Concerto in D minor Opus 23 - Edward MacDowell You-Chi Lee - (vítězkyně soutěže) Piano Concerto in A minor Opus 16 - Edvard Grieg Nicole Po - Variations Symphonique, M. 46 - César Franck.
17. čtvrtek Judy 78 ! Naše parta šlapačů se sešla v plném počtu v pivnici v tržnici Pybus na oslavu osmasedmdesátin Judy. Přáníčka mohla být urážlivá, a čím humornější, tím lepší. Koštovali jsme přitom piva, která měli speciálně tentokrát z pivovaru Deschutes z Bendu z Oregonu.
	Tatranky ! Karla pokračuje v tradici, se kterou jsem začal a pro kterou mě znají kamarádi už od dob studií na VŠD v Žilině v šedesátých letech minulého století. Tatranky, které jsem Karle před nějakou dobou předal, se díky jí objevily v kaňonu v Národním Parku Zion v Utahu, USA, při jejím nejnovějším putování. Více o tom zde.
Veslování Zase se konaly krásné červánky, když jsem začínal na vodě. Svítily mě silně do očí, tak jsem v deltě otočil a vesloval místo pozadu popředu (obličejem ve směru platby). Měl jsem zas nové dojmy - vjížděl jsem do vodní hladiny zatím mnou nenarušené a viděl jsem jí pro změnu krásně před sebou. Mohl jsem hned ve fotkách zachytit krajinu v ní se zrcadlící. U soutoku jsem zas nandal brýle a vesloval k peřejím - celou dobu jsem se díval do slunce. Nad koupalištěm na Kolumbii jsem si povídal s volavkou, která jakoby na povel odstartovala a já jí zachytil v okamžiku odpoutání se. Zpět u doku jsem se pozdravil s veslaři LT a Waynem. Ti právě začínali. Báječně nikým pak nerušen jsem se vykoupal a i díky zářícímu slunci se trochu ještě poopaloval. 0/12,5
	16. středa Byl hezký den. 15. úterý Veslování Ráno bylo zasmušilé s mrholením a pak vyloženě s deštěm. Abych v tom šedu navodil nějaké vzrušení, rozhodl jsem se to vzít po proudu - ke věžím (čerpadla pro zavlažování) a nazpět. Podjel jsem mosty, obdivoval letadla dopravovaná po železnici, skrýval své boty a foťák před docela těhotnými kapkami deště. Samozřejmě, když jsem ukončil plavbu zpět u doku, se vyčasilo - zřejmě aby bylo sluníčko k dispozici pro opalování se po vyšplouchání se. Pak začlo foukat. Nevadilo, to už jsem doma krmil Mňoukí a sebe jogurtem. 6/13
14. pondělí Vycházka Po práci jsem pozval Emily na procházku po nové stezce, po východním břehu Kolumbie směrem k přehradě Rocky Reach. Cestou jsme minuli stejnou lanovku, ke které jsem vesloval včera. Studovali jsme jí zblízka, a nechápali, jak do kabiny mohli dopravit krabice s jablky. Asi dosti něco od té doby demontovali. Bylo teplé odpoledne, 15°C s prosvítajícím sluncem. Putování v Indočíně Dočetl jsem až po dnešek skvělé cestovní zápisy a podíval se na fascinující fotky, které dělá kamarád, Jirka Bína, při svém letošním putovování na kole z Hanoje přes Phnom Penh a Bangkok cestou do Singapúru. Ohromně inspirující a poučné. Koukni se! Díky, Jirko!
	13. neděle Veslování Už sedmé červánky za sebou rozzářily listopadovou oblohu. Byl krásný klid, 7°C. Prošel jsem se nejprve po břehu, než jsem vyrazil na vodu. Obměnil jsem svou obvyklou trasu tím, že jsem tentokrát z Kolumbie neodbočil, vesloval jsem neustále proti proudu, až k místu kus pod horní přehradou, kde řeku přetíná lanovka. Než byly mosty, byla používaná na převoz ovoce. U doku jsem se vykoupal. Mým kamarádům vodákům to nebylo divné, vědí to o mě. Chystali se pověsit nějaká vycpaná zvířata na větev, kde dříve zavěsili do stromů u řeky houpačku, a někdo jim ji uřízl. 7/13 Unitáři Duchovní povzbuzovala přítomné mj. citátem, "Stíny jsou pomíjivé, dokonce i temno." Po mši předvedl jeden architekt dva návrhy na výstavbu nové budovy pospolitosti a okolního areálu. Tímto projektem se pospolitost zabývá už dva roky, a vyjde-li plán, nová budova má stát v 2018.
12. sobota Sousedi unitáři Mimo kruhových večeří, kam může přijít každý, organizuje naše pospolitost také setkání těch, kteří bydlí blízko sebe, tak do 1 km. Tentokrát se u nás sešlo pět žen a dvě děcka. Povídaly hlavně ženy, vyvětrávaly se po trpkých volbách. Hráli jsme společenskou hru Qwirkle.
	1!. pátek Večeře Nedávno mi napsal Pepa, potom, co se svěřil, že v poslední době si musel sám pro sebe vařit. Koukl se do VN a pak napsal..." Musím konstatovat, že bych se u tebe nechtěl stravovat z důvodu, že ta strava byla pro mne až moc zdravá." Dnes jsem stvořil jídlo, které by ti Pepo snad prošlo výběrovým řízením: Kuře na citronovo-hořčicové omáčce. Chutnalo výborně, i Emily. V prezentaci je i recept, kdybys si ho chtěl vyzkoušet.
Veslování Spěšil jsem k doku, abych nezmeškal zas úchvatné červánky. Bylo 9°C a klid. Svůj obvyklý okruh jsem pozměnil, po veslování opačně u horní delty jsem překročil Kolumbii a zavesloval až na konec východní laguny, naproti rouře. Obdivoval jsem umění volavky a klid kulíků. U doku jsem se pozdravil s veslařem Shaunem, pak se vykoupal. Byla krásná pohoda. 9/14
10. čtvrtek Práce Zabýval jsem se administrativou objednávek. Pro osvěžení těla i ducha jsem venku hrabal z javoru padající listí a přikrýval keře na zimu. Kočka Mňoukí "pomáhala". Mezitím přicházely odezvy na nedávný zdejší vývoj od lidí ze zámoří. Děkuji za zájem! 9. středa Film Promítali jsme si film Race (český titul: Barva vítězství) o Jesse Owens a rasismu okolo Olympijských her 1936.
Dostávám dotazy, co já na Trumpa. Tak abych uspokojil zájem, zde je můj prvotní dojem. Je to velké překvapení pro všechny. Kdoví, jak se svět nyní vyvine. Snad těch kroků nazpátek nebude tolik. To víš, že Republikáni se nyní budou snažit odbourávat řadu sociálních, zdravotních a ekologických reform docílených během vlády prezidentů-demokratů (Kennedy-Carter-Clinton-Obama). Republikáni nyní budou mít většinu jak ve výkonné větvi vlády (prezident a kabinet), tak v legislativní (senátu a kongresu). ÚVAHY . Princip demokracie chápu, že se všichni musí podřídit většině, a jednat pak společně a stejným směrem. Problém zde v USA je nyní ten, že většina je nepatrná. Republikáni vyhráli jen s malinkým náskokem, a tak je - co se voličů týče, společnost rozdělená zhruba půl na půl. Emily mě dnes ráno zarazila, když jsem to začal pitvat. Je to pro ní ještě moc čerstvá rána, že strana, které fandí, demokrati, prohráli. Zvlášť, když se očekávalo, že vyhrají. Ale tobě to mé pitvání dopovím. V Ámě žije zhruba 400 milionů lidí. (No, budiž, o kterých se ví, je prý nyní asi 325. Ale pro jednoduché počty to nechme na těch 400.) Z nich mohou volit jen někteří - jen občané; lidi nad 18 let; lidi, kteří se zapsali coby voliči; a musí být obyvatelem toho státu USA, ve kterém se chce zapsat coby volič.	Těch, kteří volili, bylo asi 100 milionů. Mládeže pod těch 18 let je asi čtvrtina obyvatelstva (odhaduji), census to potvrzuje (koukl jsem se) - tedy 100 milionů, kteří zatím nemohou volit. Do 400 zbývá dalších 200 milionů obyvatel .. kdo jsou ti? Ti, kteří by mohli volit, kdyby se zapsali coby voliči a šli volit, ale je jim to fuk. Ti, kteří nemohou volit - legálně i ilegálně pobývající lidé v USA. (legálně bydlící, ale kteří se nestali občany USA, či nebydlí stále, a u ilegálních je to už úplně logické, ti na sebe vůbec nechtějí upozorňovat). Takže závěr: Jen každý čtvrtý obyvatel USA letos rozhodoval o budoucnosti vládnutí v USA. Při tomhle výzkumu z censusu jsem si s překvapením občerstvil (směrem nahoru) vědomost, kolik lidí žijících v USA se narodilo mimo USA .. v poslední době celých 14 % obyvatelstva. To je -- zhruba každý sedmý člověk. A zajímavé - z nich se jen dva z pěti stávají občany USA. 60 % lidí žijících v USA, kteří se narodili mimo USA, se nestávají občany USA. V Česku se mimo Česko narodil každý patnáctý. (Při sčítání v roce 2011 uvedlo 6,7 % obyvatel České republiky jako místo svého narození jiný stát. Zdroj: Český statistický úřad).
	Veslování Přijal jsem zprávu o výsledku voleb, zaznamenal jí do podvědomí a otevřel smysly přicházejícímu východu slunce a zážitkům na vodě. Byly hezké červánky, zas jiné, než ty minulé. Vzal jsem to deltou a pak severním ramenem k peřejím. Tam zas volavka lovila rybky. Pak jsem to vzal nahoru po Kolumbii, asi půl km z toho popředu, procvičit opačné svaly. U koupaliště jsem fotil vzlety a přistání volavky. Jak se do těch větví strefí ?? Poblíž roury, naproti koupališti, seděli ve stromě nad sebou dva orli. Zavesloval jsem přímo pod ně. Zrovna, když jsem mačkal spoušť, se ten spodní orel vznesl. Vesloval jsem pak po proudu. Zpíval jsem a počítal až k doku, a pak se zas báječně vykoupal. Akorát, když jsem lezl z vody, vykouklo slunce zpoza mraků. Tak jsem oblékání trochu odložil a nasával jeho paprsky. 7/14
8. úterý Sledování předpovědí voleb Po práci jsem šel s Emilí na setkání místních organizátorů demokratické strany, v očekávání radostného přivítání nové prezidentky USA. Sešlo se asi sto lidí. Pohoštění bylo systémem potlachu. Na velké obrazovce promítali organizátoři živý přenos z předpovídání výsledků voleb na prezidenta, senátu a kongresu USA; do státních a místních úřadů, a různých místních iniciativ, jako minimální mzdy, vyžadování přísnější kontroly pro nošení zbraní, ap. Na začátku setkání, v půl páté odpoledne, panovala vzrušivě radostná nálada, navozená předešlými výzkumy předpovídajícími pro demokraty příznivé výsledky voleb. Jak se den krátil a postupně byly uzavírané volicí stanice, od východu USA až po jejich západ, nálada přítomných se měnila od radostné až po nervózně ponurou. Když jsme s Em odešli domů, po deváté večer, zírali zbylí příznivci na plátno se zkamenělými tvářemi, nechtějíc uvěřit, co vnímali. Ty se mezitím dozvíš oficiální výsledky voleb dříve, než my se vzbudíme. Pro pokoj ducha bude asi lépe jít nyní spát.
	7. pondělí Veslování Stálo to za to vstát hodinu před východem slunce. S veškerou logistikou dostat se ve správný okamžik k doku (nejlépe mezi 20 až 10 ti minutami před vlastním východem), byl jsem tam právě načas. Barvy byly zas jiné, úžasné. A pak - jakoby člověk otočil vypínačem - vše během dvou minut pohaslo a byl ponurý den. Aby byla změna, tentokrát jsem vyvesloval po Kolumbii nejprve k horní deltě a vzal to tou, proti proudu. Tam jsem natrefil na párek srnek - byly i ony na mě zvědavé, tak se mi povedlo udělat jejich pár portretů a i krátké videjko. Dále, u železničního mostu jsem uviděl na obloze útvar, o kterém by se dalo říci - malé tornádo. U peřejí z kamene lovila ke snídani rybičky volavka. Volavek bylo dnes na různých místech hodně - napočítal jsem jich deset. A i deset různých s vodou spřízněných druhů ptáků - těch šedých volavek, dále armády kanadských hus, racků, kachen merganzer a plno obyčejných, potápek, ledňáčků, grebe a zlatooček kachen, a nakonec bělohlavého orla. A tak jinak chmurný den byl zajímavý, zakončený báječným vyčmáněním se na osmdesát temp u doku. 7/14
6. neděle Unitáři Mše byla zaměřena na téma; nebát se zkusit něco nového: jídla, zvyky, ap. Vyzkoušet si něco, o čem jsi si byl/a předtím jistý/á, že by se ti to nelíbilo, a zjistit, že se ti to zamlouvá. Toto bylo také řečeno v souvislosti s nejistotou, kdo za dva dny vyhraje prezidentské volby. Vycházka Před západem slunce jsem se připojil k Em a Judy na vycházku ke hřbitovu starousedlíků a zpět. Judy se dělila o podrobnosti její péče o Monteho. Ten si dnes zas vyšel do okolí domu, ale Judy ho doprovázela - co kdyby.

5. sobota Koncert symfonie John a Margie (sestřenice Emily) přijeli do Wenatchee vyslechnout koncert až ze tří hodin na východ vzdáleného většího města, Spokane. Také se s námi zas po čase uvidět. Margie je učitelka hry na piano, v jednu dobu měla padesát studentů. John pracuje pro noviny Spokesman Review. Koncert uvedl vynikající talentovanou šestnáctiletou studentku střední školy, Téa Renee Ning LaFleur, která zazpívala arii Stizzoso, mio stizzoso z komické opery La serva padrona od Pergolesiho. Pak jsme vyslechli Brahmsův Akademický festival, a před přestávkou část z opery Faust od Gounoda, baletní hudba z děje pět. Hlavní atrakce programu bylo Rachmaninovo koncerto č. 2, které skvěle předvedl talentovaný panista Stephen Beus. Měl velký úspěch, tak přidal. Poslechni si podtrhnuté nahrávky.
	Veslování Bylo 7°C a zataženo, ale ráno se slunce prodralo škvírou mezi vrstvami mraků a vytvořilo krásné červánky. Hovořil jsem s náhodným fotografem. Udělal fotku mě ve skifu, s vycházejícím sluncem za mnou, z doku. Dnes jsem viděl husy, potápky, volavky, racky, vrány a kormorána. Vzal jsem to jižní deltou a severní stokou k peřejím, potom nahoru po Kolumbii k rouře. Cestou zpět k doku se rozpršelo. O to pak bylo vykoupání extra báječné. Doma jsem si čmánění prodloužil s Mňoukí. Ta už se třásla na jogurt. Emily mezitím krmila hudebníky místní symfonie, po jejich dopolední zkoušce v koncertní hale. 7/14.
4. pátek Kultura Pianista Stephen Beus vzdělával účastníky poledního koncertu a předváděl ukázky z klavírního koncertu č. 2 Sergeje Rachmaninova. Cestou na koncert jsme sledovali požár asi nějakého domu v severním Wenatchee. Večer jsme se šli podívat do pěti galerií v rámci jejich otevřených dveří.
	3. čtvrtek Kořenová večeře Společnými silami jsme si připravili chutné jídlo. Bylo hlavně ze zelenin (musel jsem se kouknout, jak se jmenují česky): Tykev pižmová - muškátová, kořeny pastiňáku, mrkve, červená paprika, cibule, hnědé žampiony, karfiol. Smočlili jsme vše v olivovém oleji, do kterého jsme předtím zamíchali mletý kmín, zázvor, skořici a med. Přisolili a upekli. Na poslední chvíli i vhodili na kostičky nakrájené tofu (tvaroh vyrobený z kaše sojových bobů).
Veslování Byla trochu vyšší voda, tak jsem se snažil prodrat se jinou stokou v deltě. Musel jsem se vrátit, byla tam neprůjezdná mělčina. Zas jsem počítal ptáky – volavky, kachny grebe, potápky, ledňáčky, racky. U písečného ostrohu se do zdechlého lososa pouštěl racek. V deltě jsem zas uviděl albínskou husu. Tolik vyvstává nápadně od ostatních šedohnědých kanadských. Od soutoku jsem si musel oči krýt brýlemi, slunce mi svítilo přímo do nich, když jsem vesloval proti proudu k prvním peřejím. Obvesloval jsem pak horní most přes Kolumbii a za báječného klidu se zpět u doku v pohodě vykoupal. 7/14c
	2. středa Koštování piv S přáteli šlapači jsme se sešli v pivnici v tržnici Pybus. Jeden z nás, Drew, který sám vaří dobrá piva, nás upozornil na předvádění pivovaru Elysian ze Seattlu. Až na Emily, která pivům neholduje, jsme si všichni objednali výběr pěti druhů piv od této firmy. Piva mi chutnala od dobře až k odporně. Z pivovaru tam byl mladý kluk (v tričku s obrázkem, kde dýně nasává vůně z kávy), který odpovídal na naše dotazy. Tak jsme se dozvěděli, že ve třech z piv vlastně není vůbec žádný chmel, ale skořice a jiná koření. V ceně koštování jsme dostali i firemní sklenici. V tombole jsem náhodou já vyhrál jejich tričko. Práce. Nebylo jí moc, hlavně jsem se proto zabýval účtovnictvím. Večeře. Povečeřeli jsme s Emilí doma, společně připravené jídlo, smaženou rybu tuňáka s ňoki a velkým zeleninovým salátem. Emily poznamenala, že potom, co jsem ukázal, že jídla dovedu připravovat, bych je mohl dělat k večeřím častěji. Měl jsem se zmiňovat?
1. úterý Veslování Začal jsem půl hodiny před východem slunce. To o čtvrt hodiny později rozzářilo oblohu zlatavými a fialovými odstíny, nádhera. Bylo 7°C a klid. Povedlo se mi zas dostat se nad první peřeje. Postupně jsem prokličkoval i dalšími, až k pátým. Troufnul jsem si vydrat se i těmi, ale spláchly mě nelítostně. Snad možná někdy příště. U severní delty jsem slyšel za sebou štěbetání - ještě že ano! Býval bych vrazil do skupiny šesti kajakářek. Nakonec u doku jsem se pozdravil s kajakářem Shaunem, ten pro změnu vesloval. Když byl dok zas prázdný, dopřál jsem si první listopadové plavání, osmdesát temp v stále ještě 15°C vlažné vodě. Po plavání jsem se dokonce i chvíli opaloval, než jsem odnesl skif do loďárny. Práce. V kanceláři jí bylo pomálu, tak jsem dělal domácí - pral jsem, sušil, luxoval v celém domě (kočka Mňoukí přitom zalezla až do nejzazší škvíry dole ve spíži), a pak jsem využil suchého počasí venku a posekal trávu, přitom nasbíral sekačkou nadílku spadaného listí.