Vítkovy noviny listopad 2017

	Hezký den !
30. čtvrtek Povídání se Stevem Lim Povedlo se nám zastihnout majitele penzionu, Steva a jeho přítelkyni. Pěkně jsme si popovídali. Mimo to, že je Steve sběratelem hudebních nástrojů a provozuje penzion, je také vášnivým fanouškem evropské kopané. Přiznávám se, že já jsem co se týmových sportů týče a jeho sledování naprostý hotentot. Zato jsem si mohl zkusit zahrát na několika Stevových kytarách a zazpívat mu pár svých českých písniček.
	29. středa Návštěva Bobbi Z Monterey, asi hodinu na jih od místa, kde bydlí Evan a Laurel, přijela na oběd sestřenice Em, Bobbi. Je profesorka výtvarného umění na tamní univerzitě. Pěkně jsme si popovídali. I udělala fotku nás pěti.
29. středa Procházka u krytého mostu ve Feltonu Asi tři kilometry od Skotova údolí je městečko Felton. Tam jsme se po snídani trochu prošli a v parku u krytého mostu jsme objevili plno koní.
	28. úterý Vítek vaří tofu Chutnalo nám! A po večeři, Evan, Em a Laurel si prohlíželi album mimina Evana, které založila pro něj Emily, zatímco já jsem nachodil po domě asi kilometr a drncal s Autumn. Spala pokojně.
28. úterý V domě Steva Lim Zde jsme byli ubytovaní. Majitel domu, Steven Lim, vyrostl v Singapúru. Narodil se v roce 1959. Když mu bylo patnáct, dostal se do Evropy na studia. Ve Skotsku vystudoval elektronické inženýrství a nadále tam pracoval. Když mu bylo 31 let, najmula ho nějaká americká firma. Přesunul se do USA, kde žije dosud. Nyní je v důchodu a věnuje se umění a výuce hudby. V jeho domě má prakticky opravdové muzeum hudebních nástrojů, hlavně strunných. Nechal nás úplně osamotě. Bydlení u něj je trochu jedinečné. Vůbec jsme od něj nedostali domovní klíče. Dům nechává stále otevřený!! A ve svých instrukcích napsal, že si hosté mohou na čemkoli zahrát. Těším se. Mnohé z jeho kytar jsou opravdu vzácné a asi i pěkně drahé.
	28. úterý S Evanem, Laurel a Autumn ve Skotově Údolí V pohodě jsme přenocovali v podnájmu v domě jednoho podnikavého muže ze Singapúru. Dopoledne jsme se sešli u Evana a Laurel a předali dárky - transparent z textilí, který vyrobila Em, a knížky s českými texty a obrázky. Evan přebalil Autumn. Potom, co A se napapala, šla Laurel pracovat. Navštívit jednu rodinu, která školí své děti doma. Funkce Laurel je dozírat na ty programy, aby to rodiče dělali dobře, vysloužili si finanční podporu a jejich školení bylo uznané. Takových rodin má na starost dvacet. Jak Laurel odjela, naložili jsme s Evanem Autumn do ruksáčku. Ten měl Evan na břiše. Vyrazili jsme po kopcovitých silničkách po lesích v okolí jejich domu. Odpoledne byl odpočinek, já pracoval, Em hopsala na obrovském cvičném míči a uspávala Laurel, kterou držela v náručí a zpívala jí při tom. Srovnávali jsme také vzezření Autumn s Evanem, když on byl stejného věku. Potom byl plán vyrazit na nákupy a já připravit večeři pro všechny.
27. pondělí První setkání s Autumn Setkali jsme se s Evanem, Laurel a malinkou Autumn. Dnes přidala dvanáctý den, co je vně maminky. Zdá se, že se se změnou z pohodlíčka do samostatného žití venku zdárně přizpůsobuje. To je můj první dojem. Měli jsme všichni hezké shledání. Snad budeme mít dost času na pomáhání rodičům i na seznamování se s novým rodinným příslušníkem.
	27. pondělí Cesta do Kalifornie Vypravili jsme se za Evanem a Laurel.
26. neděle Přidal jsem do VN novou rubriku, "Gurmánství". Na tu se běžně dostaneš, když klikneš nahoře v záhlaví této webové stránky. 26. neděle Jak se vyrovnávat s démony Mše unitářů měla téma: Démoni duše A jak se s nimi vypořádávat. Co jsou naši andělé, kteří nám pomáhají přenést se přes naše strachy? Pro mě jsou to veslování a plavání. Zkušenosti, které mi přinášejí radost a sebevědomí. Vytváří ve mně do budoucna naději, že přinesou i příští vývoj s kladným výsledkem, motivaci, která mě zas přivádí do pouštění se do trochu strašidelnějších činností, překážek, kdy při jejich překonávání načerpám další kladnou sílu.
	26. neděle Veslování Udělal jsem zastávku u Zářivé koupele. Z Wena přitékalo hodně vody. Povedlo se mi však vyveslovat severní deltou až k mostu pro pěší, dál už byl proud příliš silný. Jak byl silný v posledních dnech bylo zřejmé uprostřed severní delty, kde dva ohromně tlusté kmeny byly přemístěny z jejich dlouhodobých míst. Nyní blokují křižovatku toků méně, než předtím. Za zpívání a počítání jsem otočil u horního mostu na Kolumbii a k doku se navrátil akorát, když tři vodáci začínali. Jak odpluli, v pohodě jsem si dal sto temp. Voda se mi zdála trochu teplejší, než převčírem. (Z PUD hlásili 11°C u horní přehrady, 10°C u spodní. Tak voda z Wena musela být ještě chladnější, když celý tok Kolumbie ochladila o celý stupeň. 2/11
25. sobota Španělské čorizo na fazolích s kadeřávkem Asi budu muset nahoře přidat novou rubriku. Jak bych jí měl nazvat? Řekni mi! ("Pokrmy? Gurmánství ? Žranice ?? "). Zdá se, že tvoření a požívání jídel začíná zabírat na těchto stránkách stále více a více místa.
	24. pátek Znovu lepení kýlu, nové nábřeží, volavka, husy a západ slunce Po ranní kolizi s několika kmeny jsem ohledal kýl a viklal se. Tak - vyrvat, vše vyčistit a vlepit ho znovu. Mezi fázemi práce jsem si šel prohlídnout nové nábřeží. Se zájmem jsem pozoroval, jak na písečném ostrohu si volavka vyzobávala z mělké vody večeři. O kus dál jsem viděl stovky hus na trávníku. Nebylo radno po něm chodit, jak hustě byl pokrytý jejich trusem. Slunce zacházelo a vytvářelo zas úžasné barevné scény. Večer jsme se koukali na drsný, ale dojemný film Koleje osudu, natočený na základě skutečného příběhu.
24. pátek Vzrušivé veslování Místo vystávání ve frontách v nacpaných obchodech na tento "Černý pátek" (den největších nákupů před Vánoci) jsem vyrazil na vodu, zažít neobvyklé zážitky. Nejprve jsem obdivoval světelnou hru vycházejího slunce ozařujího čočkovité mraky nad údolím. Pak jsem byl šokován návaly přívalové vody valící se do Kolumbie z postranní řeky Wenatchee, tak mohutně, že ta zatlačila Kolumbii až na její druhý břeh i daleko proti jejímu proudu. Víc než snad padesát metrů nad soutok jsem se proti proudu Wenatchee nevydral. Oddechl jsem si, když jsem se dostal po Kolumbii nad soutok, kde byl krásný klid a navíc ustalo nebezpečí kolize s kládami, vyvrácenými stromy, pařezy a špalky, které přinášela Wenatchee. Vzal jsem to dál na sever, otočil u bílého skladu. Než jsem dorazil k doku, mával jsem si s pilotem motorizovaného závěsného padáku. Tento zážitek z vody s padákem byl můj první za nyní víc jak deset let, co tu pravidelně vesluji. Koupání v řece bylo dnes tuplem chladné, vlažná voda Kolumbie byla u doku vyměněna vodou z Wenatchee, přinášející právě roztálou vodu z tajícího sněhu v horách. Po sto tempech mi začly paže tuhnout.
	23. čtvrtek Díkůvzdání u rodiny Laurie U Laurie se sešli na podzimní hodování systémem potlach její máti Alice (87) z Bellinghamu, dcera Whitney, partner a vnuk Wiley z poblíž Leavenworthu; Heather a Mark; a Em a já z Wenatchee. Byla příjemná pohoda.
23. čtvrtek Listí na Díkůvzdání ve Wena Z javoru padalo a padalo listí ...
	22. středa Poklidné veslování Byly 2°C a naprostý klid. Jemně mrholilo. Osm druhů vodních ptáků se vyskytovalo, z drtivé většiny kanadských hus. Wenatchee chrlila hnědou vysokou vodu. Zkusil jsem se vydrat nad její peřeje, vlny mě zalily, pěkně jsem se zmáčel. V pohodě jsem pak objel okruh horní delty, koupaliště, roury a haldy. Při plavání jsem si povídal s postarším vodákem na dřevěném kajaku, který na sebe právě navlékal plno cibulovitých vrstev oblečení. Bylo mi skvěle. 3/11
21. úterý Večeře Em upekla jídlo z mrkví, pastiňáku, cibulí, paprik, dýní, sladkých brambor, klobás, s kořením skořicí, kmínem a zázvorem.
	20. pondělí Veslování promáčení vyčmánění Pršelo celou noc i dopoledne. Vyrazil jsem k řece stejně. U doku se mi zdálo, že vyloženě lít nebude. Vedle loďárny se jinak malý potůček proměnil v hezký vodopád. Navlékl jsem bundu s kapucou a jelo se. Kupodivu - i když jsem byl poněkud mokrý - jsem objel svou obvyklou trasu včetně báječného závěru. Ptáků bylo dnes míň, schovávali se před deštěm. Po jogurtových orgiích s Mňoukí jsem strávil zbytek dne v kanceláři. Je opravárenská sezona. 3/11
	19. neděle Prostý den Ráno byly hezké červánky nad zahradou sousedů. Dělal jsem domácí práce, četl novou knížku od Eda Viesturse (Galapágy od Vonneguta jsem již chvála bohu dočetl), šel se duchovně osvěžit s unitáři, pak dělal výzkum po obchodech a než se setmělo, zas hrabal listí.
18. sobota První lyžování nové sezóny na Missii Díky několika sněhovým bouřím, nízkým teplotám, dobré organizaci střediska a hlavně přívodu vody potrubím z asi před osmi lety vybudované nádrže poblíž vrcholu hory, pro vytváření umělého sněhu, mohlo lyžařské středisko otevřít provoz rekordně brzy. Sice výtah na vrchol hřebenu zahaproval a tak se mohlo jezdit jen po sjezdovce pro začátečníky, bylo lyžování prima. Podívej se na dvě minuty dvacetdva vteřin dlouhé videjko na konci prezentace. Když jsem tam byl odpoledne, jezdilo už jen pár lidí a tak se zdálo, že mám celou sjezdovku jen sám pro sebe. Ale prožíval jsem nadšení z lyžování i pro všechny fandy VN, lyžaře.
	18. sobota Veslování Bylo na nule a polojasno. Ani jsem nedorazil do delty a už jsem napočítal šest druhů vodních ptáků. Novota byly dvě gréby a jeden orel. V pohodě jsem obvesloval svou obvyklou trasu. K doku jsem dorazil těsně před invází skupiny vodáků, kteří začínají v devět, a stačil se krásně vyčmánět. Začalo se i vyjasňovat, sluníčko svítit. Doma byly jogurtové orgie ve vaně; Mňoukí byla šťastná. Zatímco Em šla na nějakou strategickou schůzi v kostele unitářů, já pohrabal spadané listí a dal ho coby mulč na záhon jahod. Pak jsem se chystal vyrazit na LYŽE! Missie už otevřela sjezdovky !!!
17. pátek Oslava narozenin Judy Večer jsme se sešli v plném počtu v domě Judy a Monteho slavit její devětasedmdesátiny.
	17. pátek Šlapání k "jezeru" u Sedlové hory, úchvatný západ slunce V počtu pěti se většina našeho klubu šlapačů zúčastnila podzimního výšlapu. Stojí za to podívat se na prezentaci.
16. čtvrtek Veslování Bylo mírně nad nulou a polojasno. Z vody se kouřilo. Jak vyšlo slunce, vše se rozzářilo. Parková úprava, financovaná z federálních fondů (něco jako v ČR z Evropské Unie), je dokončená. Dali tam i ohradu jako na nějaké farmě. Některým se ten plot nelíbí. Krásně jsem v pohodě objel svůj oblíbený okruh, zahalekal, zazpíval, počítal a pak si báječně na stodvacet zaplaval. Ani se mi pak nechtělo z doku, tak jsem se ještě chvilku opaloval. Nádherný den! 3/12
	15. středa Prostá večeře Chtěl jsem si udělat něco rychlého, co by mělo málo přísad. Tak jsem si připravil toto. Složení Olivový olej, ředkvičky, cibule, česnek, stonky celeru, okurka, mořská sůl, bazalka, oregano, syrové mandle, burské oříšky, vlašské ořechy, lískové ořechy, datle, kokosové šupinky, slunečnicová semínka, dýňová semínka, kešú, brusinky a dvě vejce.
15. středa O dětech Laurele a Evanovi se dnes narodila holčička, Autumn Jean Široká (tady, Siroky, promiň). 3,6 kg, 53 cm, v 3 ráno 15.11.2017. Viz foto. Rodiče i děťátko jsou v pořádku a těší se jeden ze druhého. Mezitím, Karla se přesunula skoro 6.000 km na jih.
	15. středa Výměna lina v koupelně Strávil jsem den na kolenech, ne, že bych se modlil. Legrácka Zjistil jsem, že za různá pojištění utrácíme víc, než kolik sníme. Na to Emily řekla.. no tak musíme začít jíst víc !!!
14. úterý Kohout na víně Když jsem zvažoval, co si připravit k večeři, všiml jsem si neuklizeného štosu receptů. Shledal jsem, že všechny přísady jsem měl na skladě; "kohout" už byl osmažený (kuře), jen jsem zaměnil bílé víno za červené a přidal si kopeček quinoa. Toto jídlo trvalo podstatně kratšeji připravit, než to v neděli. Chutnalo také báječně a i po nášupu zbyla polovina na někdy jindy.
	14. úterý Veslování Když slunce vyšlo, prozařovalo radostnými paprsky páru vystupující z delty. Vysoko na obloze zářil srpeček ustupujícího měsíce. Pár mraků bylo duhových. Napočítal jsem osm druhů vodních ptáků; i ledňáček se zas ukázal. Pro změnu jsem po odbočce k peřejím od soutoku sjel po proudu až ke středu města, než jsem se vrátil k doku. Tam byl roj kajakářů, sedmi žen a dvou mužů. Když se vzdálili, zvolna jsem si labužnicky zaplaval, stotřicet temp. Po čmánění ve vaně a krmení Mňoukí jogurtem jsem se rozloučil s Em, ta odjela na pár dní do Bellinghamu za kamarádkou a na školení práce s textiliemi. Zbytek dne jsem pracoval. Odeslal jsem zásilku zákazníkovi v Pennsylvanii. 5/12
13. pondělí Řecké kuře na sýru feta Emily vytáhla z mrazáku kuře a vyhledala ze své sbírky čtyři různé recepty. Prověřil jsem, co jsme z nich měli skladem a jeden z nich uskutečnil. Vaření mi zabralo hodinu a půl, ale doporučuji! Pokrm chutnal výborně.
	13. pondělí Slunce vykouklo Po řadě dušičkových dní jsme uvítali den plný jasu a záře. Slyšeli jsme od Evana. Na zahradě jsem obdivoval listí pod javorem. Pak jsem si všiml, že to listí pokrývá i terasu a tak jsem se pustil do jeho odstranění, a když byl při tom, i do vydrhnutí palubovek. Po mém úkonu vypadaly zas jak nové.
12. neděle Veslování Nízké mraky pokrývaly celé údolí, byl klid a 4°C. Uprostřed Kolumbie jsem si všiml něčeho vyčnívajícího. Udělal jsem z toho snad humornou reportáž, jak mě přišla navštívit malá velryba. Ukázalo se, že se tam potopil docela mohutný kmen, a pouhá jeho malá část byla při dnešní nízké vodě vynořena. Pokračoval jsem k peřejím a udělal tam panoráma. Obdobné panoráma jsem pak udělal poblíž koupaliště na Kolumbii, směrem na jih. Pak jsem si na dva šedesátitempové úseky hezky zaplaval, než dok převzali kamarádi vodáci. 5/12
	11. sobota Věnoval jsem se práci. Bavil jsem se převáděním účtovnictví investicí z prastarého programu, který mi už na nových Windows nefunguje, na excel. Postupně totiž dosahuji věku, kdy povinně budu muset začít vybírat příjem i z investicí, které jsem dříve ukládal bezdaňově. A už jsem se i oficiálně stal důchodcem. Tak v očích ostatních jsem nyní prďuch. Od svých 66 let jsem měl 100% nárok na federální důchod. Ale dalo se pobírání odložit, aby částka, která se vyplácí, ještě nadále narůstala. Od 70ti let ale dál už neroste, tak nemělo cenu pobírání důchodu dále odkládat. Na rozdíl od Česka se zde ale z důchodu musí platit daň z příjmu, tak berňák usiluje o to, aby lidi ten důchod přijímali a daň odváděli. A navíc, také aby povinně inkasovali určitou část svých soukromých investic (daním doposud nepodléhajícím), a z toho nového příjmu také platili daně. To investování federální vláda podporuje, aby lidi spořili a tím přispívali k rozvoji hospodářství. A aby to udělala přitažlivým, dává lidem daňové úlevy. To dávání je v praxi jednoduché: Z hrubých příjmů jednotlivec ročně odečte všechny své investice na spoření (do určité výše - nyní je to odečtení skoro sedm tisíc ročně), a teprve pak z o tu částku sníženého hrubého příjmu se vypočítává a odvádí čistá roční daň. Ale jednou se daň i za ty “odložené” příjmy musí zaplatit. 10. pátek Veslování Počasí bylo totožné s tím ve středu. Absolutně nefotogenické. Viděl jsem však osm druhů ptáků a krásně jsem si zavesloval i zaplaval. Přikládám i mapku dnešní, mé obvyklé trasy. Má něco pod 12 km.
8. středa Kuchtění Zase jsem něco jiného uvařil. POLÉVKA Z BURSKÝCH OŘÍŠKŮ (na šest porcí) PŘÍSADY 30 ml řepkového oleje (já použil olivový) 1 velká na malé hranoly nakrájená cibule 8 stroužků česneku, jemně nakrájených či protlačených kleštěmi na ně 1,2 ml drcené červené papriky 30 ml čerstvého zázvoru, jemně nakrájeného či protlačeného kleštěmi 80 dkg rajčat, nakrájených 950 ml kuřecího vývaru 240 ml burákového másla půl litru špenátu nebo kapusty, nakrájené na kousky půl kila garnátů = krevet 60 ml jemně nakrájeného čerstvého koriandru sůl a pepř na dochucení případně pro dekoraci: 60 ml drcených pražených buráků POSTUP Ohřej olej v litinovém hrnci nebo velké pánvi na středním ohni. Přidej cibuli, česnek, červenou papriku, a zázvor a rychle osmaž až je cibule měkká (asi 4 minuty). Přidej kuřecí vývar a rajčata i se šťávou, sniž oheň na mírný, aby se to vařilo jen s malými bublinkami. Přimíchej burákové máslo až se rozpustí a vytvoří se polévka. Přidej zeleniny a ohřívej na mírém ohni až zplihnou (asi 3 minuty). Přidej garnáty a ohřívej až jsou měkké (asi 5 minut). Přidej čerstvý koriandr a dochuť solí a pepřem. Podávej v miskách a ozdob drcenými buráky (případně). VÝROBA: Hotovo za míň, než hodinu JAK CHUTNÁ: Báječně tě zasytí 8. středa Film McFarland Pustili jsme si dojemný film ze sportovního prostředí o útěku před chudobou.
	8. středa Veslování Počasí bylo totožné s pondělním, s tím rozdílem, že slunce vůbec nevyšlo. Po počátečním falešném startu od doku směrem na sever jsem se k němu musel zas vrátit, po proudu, zandat zapomenutou zátku. A jak jsem tedy jel po proudu, rozhodl jsem se pro změnu po zastávce na doku pokračovat na jih. Jezdit po proudu okolo hlučné státní silnice, železnice a mostů mě netáhne a tak to dělám zřídka. Jak jsem dorazil ke dvou silům na vodu jsem se rozhodl pokračovat dále, až k Hydroparku. Cestou jsem dělal panoramatické fotky. Při návratu nazpět jsem si všiml tlusté roury poblíž hlavního mostu přes Kolumbii. Celkem jsem dnes urazil něco pod sedmnáct kilometrů. Na koupání mi sluníčko nesvítilo. Přesto však jsem se po hupsnutí a stále ještě stodvaceti tempech cítil skvěle.
6. pondělí Večeře Připravil jsem grilované kuře s pečeným květákem a zeleninovým salátem. Květák jsem místo papriky posypal kurkumou (turmerikem), byl to dobrý omyl. Květáky jsem obalil v olivovém oleji s nahrubo nařezaným česnekem, a mimo kurkumy posypal také tymijánem a mořskou solí. Na grilu jsem experimentálně ohřál i zelené části květáku, které by se jinak vyhodily. Vše chutnalo výborně.
	6. pondělí Veslování Loďárna byla zasněžená. U doku jsem si všiml viklajícího se závěsu vesel a dotáhl matice. V dolní deltě jsem fotil vlnící se strom. Pod silničním mostem jsem zachytil útulek bezdomovců. Pak jsem se znovu vybičoval a tentokrát se mi povedlo - úplně středem řeky - se vydrat nad první peřeje. Když už jsem se tam dostal, tak mi nedalo a pustil jsem se proti proudu dále. K vodnímu mostu přijížděl nákladní vlak. U druhých peřejí jsem zachytil velký balvan. Nad třetími peřejemi si rodina majitele stavební firmy Goodfellow vybudovala haciendu. U čtvrtých peřejích mě zastavila od dalšího postupu nízká voda. Zpět u soutoku Wena s Kolumbií jsem uviděl čtyři srny. Jedna z nich chudák belhala. Cestou k doku jsem se pokochal zářivou koupelí a tu pak uskutečnil, ještě na stodvacet temp. Vzduch měl 1°C, ale voda vlažných 12°C a rozzářilo se slunce. Bylo nádherně.
5. neděle Večířek unitářů v čtvrti Mimo kruhové večeře, kam může přijít každý, jsou nyní pořádány i setkání unitářů, kteří bydlí poblíž. To se hodilo Paige a Pearl, které jsme na večírek přivezli i odvezli. Mimo nich se u Debbie a Kima veselili i Jeff, Cathie a Corine.
	5. neděle Klavírní koncert Dr. Jody Graves podala inspirující koncert s komentářem o řadě vynikajích skladatelů, na skvělém českém klavíru Bohemia. Poslechni si Rachmaninov - Moment Musical, Prelude v B molu Ščedrin - Humoreska Turina - Albeniz - Lecuona - Danza de le Seduccion Liszt - Vallee d´Obermann Gershwin - různé transkripce a Rapsodie v modrém
5. neděle Unitáři Téma mše byly city. City = informace a energie City nám dávají vjemy, co nás pálí, hřeje, či mrazí. Informují nás o tom, co se děje v nás a v lidech okolo nás. City nás motivují k činnosti - připojit se k druhým, v radosti či žalu. Také nás motivují k nečinnosti - uzavřít se do sebe, když se působení citu nemůžeme přizpůsobit. City ovlivňují, jak se sami sebe hodnotíme - coby dobrého člověka, či zlého. City jsou proces, který umožňuje uvolnit napětí v našem těle a duchu. Nedovol, aby tě tvé činnosti ovládaly. Toto dovol citům (říkal vedoucí mše).
	5. neděle První sníh okolo domu Napadlo skoro deset centimetrů !!
4. sobota Večer ve Skandinávii Hodinu před začátkem koncertu začla jeho vzdělávací část - dirigent Coaile hovořil se sopranistkou Loge o dílech skladatelů Nielsena, Griega a Sibeliuse. Také jsme se dozvěděli, jak se co řekne v dánštině, norštině, švédštině a finštině. Koncert byl skvělý. Poslechni si, chceš-li: - Nielsen (10 minut) - Edvard Grieg - Peer Gynt (30 minut) - Sibelius (45 minut)
	4. sobota Šlapání s Em, Oliverem a Kezaiou na "Bradavici" Odpoledne jsme si vyrazili ve čtyřech - Em, Oliver, Kezia a já - na dvouhodinový výšlap. Byla zima, ale při stoupání jsme se rychle rozehřáli. Na vrcholu jsme se náhodně setkali s Ronem a jeho psem Finem. U přehrady jsme našli zkamenělé listy.
4. sobota Veslování Zdánlivě vzhůru nohama! Tak to vypadá, když přinášíš skif na hlavě z loďárny na dok. Bylo mínus jedna a naprostý klid. Než jsem vyrazil na vodu, osmirkoval jsem madla vesel. Nové držáky měly tak ostrý vzorek, že se mi z nich tvořily puchýře na rukou. Protože byla sobota, objevili se ostatní vodáci - Tom, Glenn, Hugh, TJ, George ... později jsem uviděl i Isáka. Byla nízká voda, zas výzva vydrat se pod mosty. Dnes jsem mimo obyklé ptáky uviděl i kormorána. Pozdravil jsem do roury a za zpěvu a počítání dorazil k doku před ostatními, v pohodě na vykoupání se, stále ještě stodvacet temp. Doma jsem se koukl na web přehrad, voda měla 13°C. Emily mezitím živila hudebníky symfonie po jejich zkoušce.
	3. pátek Večer galerií Měsíc byl v úplňku a vzduch jiskřivý. Začínalo mrznout, když jsme obcházeli čtyři galerie. Díla byla většinou od amatérů, ale v jedné galerii byla litografie od Daliho. Tak velký rozdíl. Viděli jsme se s pár známými. Předtím jsem v práci dělal peněžní rozbor, jak se připravit na konec roku pro vykázání federálních daní. Ubytovali jsme u nás na noc hudebníky symfonie, Olivera a Kezaiu. Milý mladý pár z Ellensburgu. Tento rok oba dokončili vysokou školu. Dělili se, jak obtížné j získat obživu hudbou. O. dělá na stavbách, musí vstávat v pět ráno. A K. chodí do starobinců a svou přítomností a snad i hudbou staroušky potěšit.
2. čtvrtek Veslování Byl asi poslední slunný den, než má začít pršet a sněžit. Ráno bylo na nule. Když jsem se koupal, tak už vzduch měl pět a voda ještě čtrnáct stupňů. Zahradní úprava břehu postoupila. Všechny pytle s pískem pokryli jutovou pytlovinou a do ní nyní vsazovali nějaké stromky. Kontrastní fotka oblohy obsahovala mračnou duhu - vytvořenou ledovými krystaly v cirech. Na obzoru za peřejemi bylo vidět, kolik shořelo trávy a stepního porostu při včerejším divokém požáru - tak pozdě v sezoně. Napočítal jsem šest druhů ptáků: kachny, kanadské husy (těch spoustu), racky, ledňáčka, potápky a holuby. Ti poslední nejsou zrovna vodní ptáci, ale počítám všechny ptáky, kteří létají daleko nad řeku, tak si to i tito jinak zemní ptáci zaslouží být připočítaní k vodním. Na vodě bylo nádherně, zlatavé listy topolů, osik a bříz zářily v kontrastu s hluboce modrou oblohou.
	1. středa Svátek mrtvých V tomto údolí žije hodně lidí původem z Mexika. Místní muzeum jim umožnilo oslavit Svátek mrtvých ve své hlavní hale. Svátek má společné kořeny jako naše Dušičky. Od těch se odlišuje hlavně tím, že je společenský. Na hřbitovy chodí celé rodiny, u hrobů rozprostřou mimo výzdobu i plno věcí, které by zesnulí rádi uviděli, snědli a vypili, když se v představách na pár dní ze záhrobí na tento svět navrátí. Hlavní rozdíl v chování lidí na Dušičky ve srovnání s chováním lidí o Svátku mrtvých je v přístupu ke vzpomínce na zesnulé: o Dušičkách se teskní a lidé jsou potichu; o Svátku mrtvých je bujaré a rozjařené veselí. Kultura V uplynulou neděli jsme s přáteli Debbie a Mikem vyslechli koncert kombinovaných dechových orchestrů ze Školy hudby univerzity státu Washingtonu a z Konzervatoře Šanghaje z Číny. Právě jsem dokončil úpravu nahrávek všech vystoupení. Máš-li zájem, poslechni si: \| 01 \| 02 \| 03 \| 04 \| 05 \| 06 \| 07 \| 08 \| 09 \| 10 \| 11 \| 12 \| 13 \|
1. středa Ukládání kluzáků na zimu Bylo nezvykle teplo, 11°C. Původně jsme plánovali úklid na sobotu, ale je předpovězený sníh, tak jsem to udělali dnes. Sešlo se nás asi deset - Dave, Lee, Greg, Mark, Allan, Don, Henk, Keith a já. Docela dobrý počet na to, že byl den v týdnu. Po rozložení kluzáků, naskládání jich do hangáru a následného nastrkání tří motorových člunů členů přišlo vhod fazolové čili, které jsem přinesl spolu s grahamovými bochánky. Byli jsme hotovi za čtyři hodiny. Členové se dotazovali, zda má v rohu zastrčený Blaník L-13 nějakou hodnotu. Ano, když bychom ho poslali do ČR na renovaci a odstranění bulletinu. Žádná opravna v USA se doposud nerozhoupala k tomu, poslat do ČR jejich technika, zakoupit licenci na provedení bulletinu a k tomu potřebné přípravky. Informoval jsem ostatní o právě probíhajícím dokončování příprav k odeslání tří L-13 do ČR najednou. Přepravní náklady a nejistota, zda staré L-13 budou uznané coby způsobilé k renovaci odrazují vlastníky L-13 v USA také své kluzáky do ČR odeslat.