Vítkovy noviny

prosinec 2010


Čas a teplota ve Wenatche

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Pošli mi email

Nápověda: Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. Klikni na Index vydaných novin pro jiné měsíce. Klikni na podtrhnutý text pro spojku na další odkaz.

1.12. Počasí. Ráno zas připadlo několik centimetrů sněhu, bylo -5°C. Škrabalo mě v krku, a tak jsem vynechal veslování, rozhodl se později dopoledne vyrazit na běžky. Školní hřiště jsou jen dva bloky od mého domu, dříve tam byly třešňové sady. Uvítal jsem před deseti lety, když sady vykoupil školní odbor a postavil tam hezkou juniorskou střední školu s plno sportovištěmi okolo, kde jsem předvídal, že v zimě bude pěkná možnost vyšlapat si tam běžecké trasy.
Také jsem vzpomínal na mé blízké v ČR, kdy tento den byl významný, v minulosti, i dnes, kdy v ČR silně sněžilo a mrzlo. Evan. Dnes se přestěhoval nastálo do Portlandu v Oregonu, kvůli zaměstnání. Ev uviděl poprvé svůj pronajatý byt v Ptl, prťavý ve srovnání, kde žil v Takomě. Zvlášť kuchyně. Vše v jedné místnosti. Akorát se mu tam všechny jeho věci vešly, našlapané, i jeho kola. Pronajatým autem odvezl služební počítače atd. z Takomy do úřadu své firmy v Hillsboro, pak jel vrátit auto a šel cvičit někde ve středu města, kde byla 24-7 tělocvična.
2.12. Nákup. Koupil jsem lehké běžky a vázání, on-line, z obchodu až na druhém konci Ameriky, z Vermontu. Jsem zvědavý, kdy přijdou. Odhad opravy auta. Objel jsem opravny aut a požádal o návrhy na renovaci pomačkaného boku auta z kolize se srncem koncem října. Nabídky nám trochu vyrazily dech, byly mezi tři až tři a půl tisíci dolarů. Drahý srnec! Em šla na pohovor s terapeutkou. K večeři jsem připravil libovou vepřovou kotletu na obnoveném venkovním grilu. To z čuníka, který vypěstoval Erik, syn Nancy. Odkoupili jsme celé prase spolu s rodiči Emily a v neděli přivezli z Oregonu. A pro kocoura Pumpkina jsem koupil dnes pytel speciálního jídla od veterináře.
3.12. Veslování. Nekonalo se. Vlny při tomto chladném (-7°C) ránu ve mě vzbudily odpor.
Místo toho jsem se rozhodl jít na běžky na hřištích školy poblíž mého domu.
Navečer jsme se šlapači šli místo na kopce do několika galerií, první pátek v měsíce mají zde den otevřených dveří. Pak se šli navečeřet v japonské restauraci. Tam náhodně jsem se potkal se svým učitelem španělštiny. V zimě a na jaře zas bude vyučovat němčinu a organizuje večery, kde přítomní mluví německy. Před lety jsem se zúčastňoval, tak mi zas zval.
 
4.12. Běžkaření. Vyrazil jsem na běžky na náhorní planinu nad domem, do výšky jako je Boží Dar. Jaký dar mě, když namísto hodin trmácení se je to pouhých patnáct minut od domu po krásně udržované přístupové silnici. Proběhl se po nevyjeté silnici 3 km tam a zpět, udělal fotky, i svítilo slunce. Bylo to moc prima.

Více fotek...

Pietní vzpomínka. Odpoledne jsme šli na pietní obřad pro Davida Nitchalse, který neočekávaně zemřel ve věku pouhých 51 let. Znal jsem ho ze společných výšlapů a pospolitosti unitářů.

Symfonie. Večer jsme šli na symfonický koncert, a po něm na pozvání na posezení s těmi, kteří podporují orchestr.

5.12. Veslování. Byl klid, zamračeno, na nule. ale pak se zvedl vítr od severu, dost vlny, ty opadly na Wena.. k peřejím, pak k haldě a zpět. Rybáři na člunu pod Odab mostem na mě řvali .. jeď okolo.. tahali rybu z vody.. pak poděkovali. Lososa chytli. Nakonec i pěkně svítilo sluníčko. Na doku byli dva kajakáři.. jeden z nich můj soused přes ulici. Na obr. .. u peřejí.
Unitáři. Program mše unitářů se soustředil okolo pohostinnosti, a co to znamená v období vánoc. Dobrá duše mi připomněla český zvyk přidat další talíř k jídelnímu stolu.. .  Film. Večer jsme si pustili film Freedom Writers.. o učitelce na střední škole v Los Angeles, kde děti byly členy gangů, a o snahách učitelky jim dát vzdělání a šanci na lepší život (na základě pravdivého příběhu) tím, že se naučily toleranci, vložit sebe do snah, a pokračovat ve vzdělávání dále.

6.12. Počasí. Bylo přes den nad bodem mrazu, ale sněhová pokrývka neroztála.

Práce. Dostal jsem několik menších objednávek, a také se konečně ozvali kunovičtí, byť jen s nicneříkající zprávou, že pracují na vypracování metodiky kontroly uzemněných Blaníků.

Zdraví. Úporný kašel probouzel Emily ze spaní. Sotva mohla mluvit. Odpoledne se do práce nevrátila. Evan. Byl na služební cestě v Las Vegas v Nevadě. V pondělí a úterý tam spolu s několika kolegy z jeho firmy školil zákazníky v používání simulačních programů na předvídání přepravní poptávky.
7.12. Veslování. K peřejím, haldě oblázků. Byl klid, na nule. Potkal jsem dva vodáky.. Neil (na kanoi), Phil McGregor (kajakář). Shodou okolností, Phil je můj soused zde přes ulici (na obr.).

více fotek z veslování v prosinci..

Práce. Přijal jsem několik objednávek a odeslal.

Počasí. Večer začal padat těžký mokrý sníh.

8.12. Zdraví. Dnes byl den obnovy a zotavování.  
9.12. Veslování. Na vodě byl ohromný klid, asi 3 nad nulou, a mraky se válely skoro až k hladině.Tentokrát jsem neodbočil na postranní řeku, místo toho jsem vesloval silově už od začátku, od doku k hornímu mostu a zpět. Jedinou pauzu jsem udělal na tuto fotku.
10.12. Lyže. Dorazily. Sníh mezitím roztál.

Koncert. Večer jsme se zúčastnili vánočního koncertu v kostele našich přátel, kde Monte zpíval ve sboru a Judy hrála na varhany.

11.12. Veslování. K peřejím a haldě. Nádherně načasované. Jak jsem přistál, začlo sněžit.
Lyžování. Zavezl jsem nové lyže i Emilyny do specializované prodejny Der Sportsmann v Leavenworthu, kde poskytují službu na vsáknutí vosku hluboko do skluznice lyží v horkovzdušné krabici. Podle Monteho je dobré to nechat udělat vždy před každou sezonou. Pak jsem se sešel s Montem a Judy, a běžkovali jsme u Líhně lososů asi 10 km. Stejnou vzdálenost, co jsem předtím ráno obvesloval.
Ananasový expres. Brázda nízkého tlaku a vzduch s abnormálně vysokou vlkhostí táhnoucí se až od Havaje sem přivedla veliké srážky. Během osmi hodin napadlo u domu čtyřicet centimetrů těžkého sněhu. Proč ananasový expres? Protože ty se pěstují na Havaji, meteorologové si tento termín přisvojili.
12.12. Počasí. Tak rychle jak sníh napadal, zase tál. K ránu se hodně oteplilo a přes celý den teplota zůstala nad bodem mrazu.
Lyže. Navečer jsem je vyzvednul z prodejny Der Sportsmann v Leavenworthu, a sledoval zbývajících pár návštěvníků, hlavně rodin s dětmi, kteří sáňkovali v přilehlém parčíku.
Kocour. Pumpkin je čím dál tím vybíravější s jídlem. Chudák ztrácí váhu přes všechnu pomoc, kterou dostáváme od veterináře. Musím u Pumpkina být a povídat s ním, aby vůbec něco snědl. Je mu přes sedmnáct kalendářových let, osmdesátpět kočičích.
13.12. Veslování. Vyrazil na úplně klidnou hladinu, již bez bundy, ohřál se před deltou. Tam plaval bobr. Jak jsem ho sledoval, větev mi smetla kulicha do vody. Nepotop se, prosím! Chytl ho. Hodně vody z Wena, přesto vyvesl k peřejím. Bezdomovci sobotní kvatna sněhu zdemolovala stan. Ale druhému, snad rozumnějšímu bezdomovci, který si postavil stan přímo pod mostem, ne. Vesloval silově po celé trase, hnal se zpět, abych stihl v práci kurýra Fedexu, než doručí.
Školní noviny. Emily se školáky dokončovali produkci.

Vodácké fotky. Pro novou verzi webových stránek vodáckého klubu jsem poskytnul fotky z uplynulých let..

Práce. Fedex nebyl. Místo toho otravná domluva s celníky. Ti interpretovali evropské desetinné čárky coby tisicové hodnoty u počtu dovážených ložisek, a chtěli vědět, jaký druh jsou, že jich dovážím čtyři tisíce. (ve skutečnosti jich byly jen čtyři kusy). Tak se zásilka zdržela nejméně zas o den.
14.12. Počasí. Bylo konečně po mnoha dnech jasno tak Fedex přiletěl. Spěšné náhradní díly jsem pak mohl příští den doručit.
15.12. Veslování. Voda byla jak zrcadlo. Červánky úchvatné. Udělal jsem ještě pár dalších pár fotek u laguny, krajiny, orla. Na Wena byl silný proud, dostal se jen k pěšímu mostu, tak pak si prodloužil až k bílému skladu na Kolumbii. Povídal si s párkem orlů, nejdřív oni štěbetali spolu. Na tak veliké ptáky mají překvapivě vysoký rejstřík volání.
Vánoční stromek. Na lesní správě jsem koupil poukaz na užíznutí stromku v lese, za pět dolarů. Na pultu měli pro hosty izaměstnance mísu s cukrovím. Prý jedna zaměstnankyně přinesla z domu, s tím, že by jen ztloustla. (Pomyslel jsem si... tak ať stloustnou jiní.. Vzpomněl jsem si na článek v Newsweeku.. ve Washingtonu je každý čtvrtý člověk obézní, a obezita právě zde v tomto státě, nejvíc ze všech států USA, za posledních 10 let narůstá.. a v Mississippi je obézní každý třetí.)
16.12. Slavení. Dnes byl speciální den, jak v perníkové chaloupce. Večer jsme si s přáteli šlapači vyměnili vánoční dárky, než se všichni rozprchli do různých stran na vánoce samotné. Předávané dárky byly doma udělané džemy, zrníčka na šlapání, láhve pití, čokoládky, nádobky pro chlazené jídlo, a jiné drobné pozornosti.
17.12. Veslování. Východ slunce byl zas červánkově zářivý, i když ne tolik, jako ve středu. Klid, vesloval deltou, pak k peřejím. Pokusil se dostat se proudy nad peřeje, ale nabíral vodu, tak to vzdal. Houbička přišla vhod. Maličká součást mé výbavy, ale důležitá k vysušení prostoru noh, jinak by mé paty byly ve studené vodě po zbytek veslování. K mostu a dolů, zpíval jsem si a počítal.
Dopis. Napsal mi Milan, jak se potýkal s zimními živly, a přizpůsoboval se novým podmínkám v zaměstnání.

Myslel jsem na své blízké a přál jim příznivý průběh jejich životů.

Koncert. Večer jsme shlédli Columbia Chorale a vyslechli jejich vánoční koncert.

18.12. Pátrání po vánočním stromku.

Věděli jsme od minula o údolíčku s pěknými stromky. Jít tam tentokrát ale nešlo, nebylo kde parkovat pro valy sněhu, tak jsme vyjeli do poslední zatáčky před lyžařským střediskem. Odtamtud vyrazili na na běžeckých lyžích po cestě, až ta přestala stoupat, vylezli nahoru do stráně, tam bloumali snad hodinu od stromku k stromku. Vždy našli něco vadného.. hnědé, padající jehličí, moc velký, moc malý, klikatý, nesymetrický, atd. Snažil jsem se být trpělivý. Nakonec jsme se rozhodli pro horský typ jedle, s řídkými větvemi. Jak jsem ho ale dovlekl k autu, začlo mi být zřejmé, že doma nastane problém.

Více fotek z expedice..
Kruhová večeře. Asi třicet unitářů se sešlo v domě Julie a Verna. Po několika merlotech se mi vybavila spojitost jmen hostitelů s mým oblíbeným francouzským spisovatelem z dětství...
19.12. Veslování. Odrazil od zasněženého doku, klid, asi 1°C pod nulou. Plno hus, trochu racků, kachny tryskáče. Jen k železn mostu po Wena, prudký proud. Tak nahoru nad haldu. Zpíval si a počítal, krásné cvičení. U doku uviděl Glena a Izáka.

Unitáři. Mše byla o 12 svíčkách.. pěkné, hodně zpívání.

Běžkaření. U líhně lososů, s Emily. Vyrazil jsem poprvé na svých nových lyžích. Láska na první dotek to nebyla. Zdálo se mi, že lyže moc drhly. Ale klouzaly při sjezdech skoro stejně jako ty Emilyné a tak to stačilo.

Nákupy. Vybírali jsme klobouky pro synovce Erika. Při té příležitosti jsem se ve speciálním obchodě se zbožím z Australie navlékl jako Krokodýlový Dandý.

Pokračování odyseje s vánočním stromkem. Zavlekl jsem stromek z naší sobotní expedice do obývačky. Po mnohých dohadech se Em více méně rozhodla, že stromek je nepřijatelný. Já uznal.

20.12. Cesta do Spokane. Velmi brzy ráno za husté chumelenice jsem jel do tohoto města ve východní straně státu Washingtonu za účelem obnovy svých osobních dokladů.

Pokračování odyseje s vánočním stromkem. Navečer se nám s Emily povedlo z ulice ve Wenatchee koupit přijatelný stromek.

21.12. Slunovrat. Šlapal jsem před východem slunce s ostatními Druidy na Sedlovou horu, přivítat návrat sluníčka, delších dnů, tepla.

Více fotek..

22.12. Práce. Podal jsem několik objednávek, odpověděl na dotazy a služební přáníčka. Asi z předvánočního návalu se dnes zhroutil jeden ze světových komunikačních systémů.

Běžkaření. Připadlo asi 10 cm těžkého sněhu, a mohli jsme běžkařit přímo od domu, místo zamýšleného výletu do Leavenworthu na dráhu u líhně. Vyšlapali jsme svou vlastní stopu na školních hřištích juniorské střední školy, dva bloky od našeho domu. Po návratu Emily postavila sněhuláka, já odházel sníh z příjezdu.

Vánoční přání. Pro případ, že ti nedošlo naše rodinné vánoční a novoroční přání, zde je. Klikni na obrázek pro větší velikost textu.:
23.12. Veslování. Byl klid, sníh podél Kolumbie už skoro zas odtál, na nule. K peřejím a haldě. Samička vyzvala orla k společnému letu, udělala před ním nejdřív vzdušný taneček.. prudké zvraty a ostré zatáčky.. nato on se zvedl z větve a letěl s ní.. na západ, daleko nad domy města. Setkání na vodě a pak na doku s kanoistou Neilem.

Práce. Dělal na objednávce přístrojů.

Rodina. Navečer k nám dorazili příbuzní z Oregonu, a dům pojednou obsahoval jedenáct obyvatelů, do pondělka.

24.12. Štědrý den. Vyráběl jsem vánoční bramborový salát, pak pomáhal s pletením vánočky. Zpíval koledy. Před večeří šla rodina Nancy i Evan na bohoslužbu do kostela metodistů. K večeři jsme si připravili divokého grilovaného lososa a k němu dali bramborový salát. Po večeři šli ostatní do kostela unitářů. Erik a Antony směli otevřít pár dárků. Před spaním cpali zástupci ježíška (Santy) drobnými dárky ponožky zavěšené na krbu.
25.12. Nadílka. Dopoledne bylo postupné vybalování dárků. Humorný byl jeden, který jsem nadělil Emily, s tím, že nevěděla, že se pouští do nového sportu: V balení ve tvaru hokejky byly skryté lyžařské hůlky.

Odpoledne rodina Nancy šla podávat jídla bezdomovcům v dobročinné hale. Zpátky přišli rozhádaní.

K večeři jsme měli šunku, sladké brambory, růžičkovou kapustu a kdo pil, víno.

Pak jsme hráli společenské hry. Z nich nejvíc se líbila obdoba tiché pošty.. místo šeptání do ucha posílání papírků, na střídačku písemný záznam, a pak interpretace toho kresbou.

26.12. Štěpána. Na Štěpána jsme si zalyžovali u líhně, odpoledne okoštovali dobrá vína v ve vinných sklepech La Toscana a večer doma jídlo z bizona, které připravil Evan.
27.12. Přes hory. V pondělí ráno jsme všichni odjeli z Wenatchee, rodina Nancy s Evanem do Oregonu, a zbytek nás do západního Washingtonu. Tam napůl cesty mezi Seattlem a kanadským Vancouverem shlédli výstavu moderních obrazů v muzeu moderního umení v La Conner ze sbírky spolužáka rodičů Emily, v malebném městečku La Conner.

Podél cesty jsme viděli stovky bílých labutích v polích.

Navštívili jsme sestru Sheily, Mary Lou. U ní Sheila, Ed a Karla přenocovali. Já s Emilí pokračoval dále do Seattlu, kde jsme povečeřeli s přáteli - Mary a Sandy v indické restauraci Bombay Grill. U Sandy jsme pak přenocovali.

28.12. Picasso. Hodně jsem se těšil podívat se v Seattlu na výstavu vybraných děl Picassa. Nebýt moc vítané pomoci od kamarádky Zory, která v muzeu dělá, a která uskutečnění výstavy zorganizovala, pro velký nával bychom se na výstavu nedostali. Mnoho hodin jsem zvolna chodil s naslouchátkem od obrazu k obrazu, vstřebával přímé dojmy z originálů, a namluvenou interpretaci děl od uměleckých znalců. Byl to pro mě ohromný estetický zážitek.

Karla. Převzala jedno naše auto, na dobu, kdy je ráno ještě a navečer už tma, aby se nebála vyrážet v tu dobu ze svého domu, a nebyla odříznutá od společnosti.

Více fotek z vánoc.

29.12. Veslování. Jsem rád, že jsem překonal nevůli vstávat brzy a také se nenechal odradit vlnami. Moc pěkně jsem si zasportoval, k peřejím a haldě. Uviděl také srnku, dva orly, mimo hejn hus, a několika volavek.

Práce. Balil několik zásilek a začal na závěrečném účtovnictví roku.

Večeře. Zatímco Larry navštěvoval své rodiče v Moskvě (v Idahu), Penny pozvala Em a mě na večeři. Zatímco dámy povídaly, já si v pozadí pozpěvoval a hrál na pěknou kytaru.

30.12. Práce. Zaplatil jsem věřitelům za objednávky, a mohu začít nový rok s čistým kontem.

Běžkaření. V údolí okolo nás bylo asi osm pod nulou, ale žádný nový sníh. Tak jsme přijali návrh Judy a Monteho, jet běžkařit asi 70 km na sever od Wenatchee, v kopcích zvaných Hřeben ozvěn.Bylo dobře, že jsme vyjeli výše, byl krásný prašan, asi pět pod nulou, a žádný vítr, sluníčko.. ideální podmínky. Po lyžování jsme měli pizzu a pivo ve městě Chelan, dole v údolí u jezera.

Více fotek ...

31.12. Silvestr.

Přeji ti do nového roku dobré zdraví, lásku a štěstí !