Vítkovy noviny prosinec 2011

1.12. čtvrtek Práce. Nastavoval jsem nový terminál na výběr plateb z úvěrových karet. Mluvil jsem s továrnou v Litvě. Kultura. Večer jsme se šli podívat na divadelní představení školáků střední školy, komedii Inspekce divadla. Více fotek...
2. pátek Veslování. Bylo 2°C, foukalo od severu. Vzal jsem to deltou a k peřejím na Wena. Viděl jsem spoustu hus, několik volavek a dva zlaté orly. Na závěr jsem zas hupsnul do Kolumbie. Více fotek z veslování... Práce. Zas jsem se domlouval s techniky ohledně fungování terminálu.

Šlapání a kultura. Protože byl první pátek v měsíci, kdy byl otevřený dům uměleckých galerií, zvolili jsme šesti km pochod od horního mostu podél Kolumbie, abychom dorazili právě do oblasti galerií, oblíbených pivních lokálů a restaurací. Líbila se mi modrá keramika . Více fotek...
3. sobota Španělština. Oprašoval jsem mozkové závity na konverzačním dopoledni. Bylo nás pět, a na poslední hodinu přišla jedna paní původem z Ecuadoru.	Přátelé. Překvapil mě Juraj, který vydal zas další knihu, O Socialismu s láskou. Tentokrát v češtině.
Kruhová večeře. Zajeli jsme na setkání unitářů asi 50 km na jih od Wenatche, poblíž Quincy. Sešlo se asi třicet lidí. Paní domu měla dříve uměleckou galerii, tak to u ní doma obdobně vypadalo. Dům stojí o samotě uprostřed sadů, další dům je o 1 km daleko. Muž domu je z rodiny původně Němců, kteří byli menoniti, odešli z již. Německa do Polska, pak do Ukrajiny, a když carovna chtěla od nich vybírat daně, emigrovali do USA, usadili se v Kansasu, a okolo 1950 se přesunuli do vých Wash, když zavlažovací kanál od obrovské přehrady Grand Coulee byl dobudován a step na východ od Wena začla být přeměňovaná na zemědělské užití. Rodina se jmenuje Teves. Víc fotek...
4. neděle Veslování. Bylo -2°C, a absolutní klid, obloha ještě plná hvězd, když jsem začal. Tentokrát jsem vyrazil na jih, pro změnu po proudu... k dolním mostům. Zajímavost byla, uviděl jsem vydru! Plavala a zvědavě na mě vykukovala, byla moc daleko na focení. Teplota vody poklesla na 9°C, přesto jsem si zas na závěr zaplaval u doku. Víc fotek...

Dobročinná dražba. Po mši unitářů se pořádala výdělečná akce pro podporu pospolitosti. Bylo nabízeno přes sto možností - od cukroví a jiných potravin přes textil, umělecká díla, výpomoc v domácnosti, vyhlídkový let, atd. Nejvíc vydělaly pobytové dary s ubytováním v soukromých chatách.

Šlapání. Protože byl nádherný slunečný den, vyrazili jsme s Monte a Judy na Kohoutí hřebínek. Přizval jsem i kamaráda Larryho. Zastíněné oblasti byly stále ještě zmrzlé jak rampouch. Cestou jsme potkali jezdkyni se zajímavým koněm, tem měl srst celou kudrnatou. Víc fotek..

5. pondělí Mikuláš. Jen málokdo ho zde slaví, vlastně o tomto svátku ví jen nedávno přistěhovalí Evropané. Většina místních se zdá že o svátku neví, anebo ho už netradují. Večer byl krásný západ slunce.
6. úterý Veslování. Bylo -5°C, a na hladině postranní řeky Wenatchee se tvořil tenký led. U peřejí jsem změřil teplotu vody, 1°C. U soutoku zas.. krásné východy slunce, bílí orli. U koupaliště fotky volavky, při vznešení má nohy jak tryskáč, bohužel, fotka má ukouslou hlavu .. jinak se mi líbí. U doku jsem se zas vykoupal. Více fotek...
Práce. Vybral jsem od kupce a zaplatil litevcům druhou zálohu na kluzák.
7. středa Výročí. Před 70ti lety v tento den začla pro USA druhá světová válka, když Japonci zaútočili na Američany v Perlovém přístavu na Havaji. Práce. Zamluvil jsem hotel a koupil letenku pro plachtařský veletrh SSA2012, který se bude konat začátkem února.	Kultura a vzdělávání. Četll jsem o vývoji ve světě, peněžních a hospodářských vztazích a o evropsko-americké souhře; jak předejít, aby se velká krize z třicátých let dvacátého století neopakovala. A pak jsem pokračoval ve čtení v další knize, "V domě", nejnovější od Billa Brysona. Bill jde od místnosti k místnosti v jednom domě v Anglii, postaveném v 1851, a humorným a poučným způsobem se dělí o historii a vývin domů, místností, jejich účelů, a životě těch uvnitř i v okolí.. Několik knih od Brysona bylo přeložených do češtiny, z nichž jsem četl "Apalačskou stezku" (o šlapání 3500 km dlouhou pěšinou na vých. pobř. USA), a "Stručná historie téměř všeho" neskutečně legrační vysvětlování a nenasytné zkoumání všeho možného od počátku světa bez zapadání do vědátorství. A také jsem od něj četl, "Jsem tu také cizákem" (BB žil 20 let v Anglii, než se zas přestěhoval do USA. V knize popisuje, jak na něj návrat do USA působil).
8. čtvrtek Veslování. Bylo -4°C, mrznoucí mlha nad údolím, bezvětří, vysoká voda, přítmí. Vzal jsem to deltou. Její ústí již bylo zamrzlé, ale prodral jsem se. U peřejí jsem si řekl, při této vysoké vodě by se mi mohlo povést se nad ně dostat! Tak jsem podal výkon a povedlo se. Nad nimi jsem vyfotil mrtvou rybu na dně. Dostal jsem se až velkému balvanu u třetích peřejí a tam otočil. Při sjezdu dolními peřejemi jsem drncal přes oblázky.. nezvolil jsem nejhlubší trasu, hrome! Kýl narážel o kameny, a několikrát se úplně zasekl, musel jsem pomoci vesly, aby mě proud splavil dále. Pak jsem sledoval, jestli jsem se nepotápěl, zdali se kýl nevylomil. Po pěti minutách jsem usoudil, že vše bylo v pohodě. Poblíž mostu jsem pozoroval dynamiku chování hus. Víc fotek..	U doku jsem změřil vodu. Měla mezi 7 až 8°C, tak šups do ní! Jako obvykle, potopil jsem i hlavu. Chladivé, ale ne zas šok, že bych pociťoval ztuhlost či křeče. Uplaval jsem obvyklou trasu, dolů a nahoru podél doku, asi 45 temp. Slunce nesvítilo a bylo ještě pár stupňů pod nulou, ale přesto jak jsem se osušoval na doku, cítil jsem se skvěle. Tak pojď !
9. pátek Venku bylo ponuře, nízké šedé mraky visely skoro až na zem. Věděl jsem, že kdybych potřeboval vzpruhu, stačilo by vyjet nad mraky na okraj kaňonu buď na východ či na západ a tam načerpat zásobu vitaminu D od zářícího sluníčka, nebo se podívat na webkameru lyžařského střediska nad Wenatchee.	Práce. Měl jsem plno práce v kanceláři. Mluvil jsem s litevci, kluzák chystají zalétat tento víkend a během příštího týdne odeslat. Domlouval jsem se s kupcem kluzáku, vše OK. Pak jsem psal řadu vzorkových formulářů pro litevce, aby nebyly zádrhele při clení, registraci a vydání letového osvědčení. V pondělí mi z Kunovic odešlou velkou krabici, pojedu pro ní do Seattlu buď koncem tohoto či začátkem dalšího týdne. Šlapání a návštěva. Emily po práci upekla zákusky a v 16 h jsme šli na procházku s Penny ve Wena podél vypuštěného zavlažovacího kanálu, a pak na večeři u ní a Larryho. Přišla i Gloria. Její muž Eugene i v penzi přesluhuje, je odborník na pěstování ovocných stromů, zrovna byl v Čile. Dnes mi napsal Milan, že v ČR byl nejsušší listopad za více než 200 let, přes měsíc nepršelo. Potěšil mě napsáním.
10. sobota Zatmění Měsíce. V údolí byla tma a úplně zamračeno. Vyjel jsem na na východní hřeben v naději, že se dostanu nad mraky. Poštěstilo se! Nahoře bylo naprosto jasno. Sledoval jsem průběh úplného zatmění Měsíce. Úchvatné! Pode mnou jak velikánské jezero se rozprostíraly mraky v údolí. Měsíc byl na SZ, krásně vidět. Byla veliká zima. Mé prsty nechtěly poslouchat při nastavování expozice na kameře, kterou jsem dal na malý statív. Původní záběry byly úplně tmavé, později jsem je upravil na počítači. Byl to krásný zážitek. Viz více fotek...
	Veslování. Trochu to foukalo od severozápadu a bylo -5°C. Vzal jsem to krytou deltou a na postranní řeku, Wenatchee, k peřejím. Nad hlavou mi klouzala hejna hus, jedno za druhým. Vyvesloval jsem pak po Kolumbii k haldě a zpět k doku, kde jsem zas hupsnul do vody.
	Šlapači večírek. Navečer jsme se sešli s našemi přáteli v domě Drewa a Cathy, koštovali jsme rozličná piva, hodovali a pak si předali dárky k vánocům.
11. neděle Unitáři. Téma mše obsahovalo:	Pohostinnost .. podělit se někým, kdo si nemůže dovolit to co já ano. Uctivost.. nepovyšovat se a být vděčný. Odvaha... láska s sebou nese riziko.
12. pondělí Veslování. Bylo -8°C, klid, vysoká voda, i v deltě byla vzdutá. Kus proti proudu soutoku Wena s Kolumbií mě zastavil led, který další postup k mostům zablokoval. Tak jsem místo k pěřejím vyvesloval po Kolumbii až k bílému skladu. Po proudu zpět k doku to uhánělo. Tam jsem se zas vykoupal, a tentokrát udělal i fotku. Víc fotek z veslování...
13. úterý Počasí. Bylo -7°C, šedý den.	Práce. V Litvě zalétli kluzák, start elektrickým pohonem. Ještě pár úprav. Ve čtvrtek nakládka do kontejneru pro sobotní loď. Připravoval jsem celní formuláře pro zásilku z ČR.
14. středa Veslování. Bylo -6°C, klid, nízká voda. Na Kolumbii plavaly ledy, tak jsem musel veslovat dál od břehu. Zdáli zněly výstřely.. u soutoku plavala po hladině patrona. Lovec hus byl zamaskován ve křoví.. Vzal jsem to velkou oklikou .. a husy už dávno věděly.. nebyly blíž jak kilometr. Vyvesloval jsem vysoko nad bílý sklad, proud byl velmi slabý, hladina na minimu. U doku jsem změřil vodu.. měla 6°C. Po čtyřiceti tempech jsem začal cítit výrazný chlad. Okolo mě plavaly kry. Krásně mi bylo při osušování a opětném oblékání. Víc fotek...
15. čtvrtek Byl krásný den.	Práce. Celnice odmítla mou žádost k proclení, mezitím změnili tarify a můj šek zněl na míň, o pár dolarů! No přece nepřipustím, aby federální úřad zbankrotoval!? Musel jsem opakovat celý proces, mezitím mi stávkoval počítač a já musel vyplňovat formuláře ručně. Snad přijmou.
16. pátek Veslování. Bylo -2°C, klid, vysoká voda, pošmourno. Vzal jsem to deltou k soutoku, kde plavaly ledy. Tam na břehu jsem uviděl přeběhnout po ledu lasičku! Nejvíc ptáků bylo hus, těch stovky, a dále kachny, volavky a pár orlů. Vyvesloval jsem k peřejím a haldě. Pak jsem u doku zas hupsnul do Kolumbie, cítil se skvěle. Víc fotek...

17. sobota Vánoční koncert. Spojený sbor Columbia Chorale a městská symfonie předvedly na vánoce zaměřená díla mistrů. Nejvíc se mi líbilo Magnificat od Johna Rutter. Víc fotek... Večer přijeli a zůstali na noc Karla a její přítel Adam. Po koncertě jsme s nimi seděli doma před krbem a dívali se na videa a poslouchali hudbu, která se jim - hlavně Adamovi líbí. Jaký kontrast!

18. neděle Veslování. Bylo -1°C, klid, poprchávalo, nízká voda. Většina mého veslování byla za tmy, abych se mohl vrátit před 9 hod, kvůli plánům s návštěvou. Vyvesloval jsem k peřejím a haldě. Viděl jsem dnes plavat dva bobry. A já se na závěr stal třetím, vyšplouchal se. Víc fotek...

K ledopádům pro vánoční stromek. S Adam nám ukázal, kde den předtím lezl s kamarádem na vrchol zmrzlého ledopádu, tentokrát přesvědčil Karlu, aby i ona tam vylezla. Moc zajímavé fotky...

Vánoční dopis od Širokých.

19. pondělí	Práce. Připravoval jsem přepravní dokumenty a zaplatil jsem přepravci v Praze.
20. úterý Veslování. Bylo -3°C, vzal jsem to k peřejím a k hornímu mostu, pak jsem se zas vykoupal v Kolumbii.	S Karlou do Seattlu. Karla se vracela do Takomy. Cestou mi předčítala z knížky Šťastní lidé od dr. D. Nevina. Dobře jsme si popovídali. Pak zadala knihvazači zakázku pro ručně vytvořenou svou knížku pro přítele Adama. Práce. Vyzvednoul jsem na letišti v Seattlu větší zásilku leteckých náhradních dílů z Kunovic, na které jsem čekal od září roku 2010 (toto není překlep!).. patnáct měsíců!
Setkání. Sešel jsem se s kamarádem Jurim, leteckým inženýrem z Moskvy, který pracuje pro firmu Boeing. Pěkně jsme si popovídali v Mukilteo. Dozvěděl jsem se plno zajímavostí o jejich pracovním programu a o plachtařích v Moskvě, činnosti a jejich potřebě pomoci s jejich Blaníky. Víc fotek z cesty do Seattlu...
21. středa Potěšil mě Tomáš Bednařík zprávou, že vydal v rakovnickém Raportu článek o slavení Vánoc v USA, pro který jsem mu poskytl podklady. Cesta do Hood River v Oregonu. S Emilí jsme vyrazili na dvě noci do mekky windsurfingu v Oregonu. Ne že bychom byli zanícenci toho sportu, ale že si poblíž u sopky Hood zalyžujeme v běžkařském středisku Tea Cup, a projdeme si proslulé místní pivovary. Ubytovali jsme se v malém hotýlku. Večer jsme vyslechli přednášku místního horolezce Mark Hudona, který vylezl sám na věhlasnou skálu El Capitan v Yosemitech, v Kalifornii, za 7 dní. Víc fotek z cesty...
22. čtvrtek Běžkaření. Na východní straně sopky Hood jsme si pěkně zalyžovali v běžkařském středisku Tea Cup, Těšili jsme se z krásných výhledů na sopku, z čisté oblohy a čerstvého vzduchu. Bylo nad nulou ale neteklo, měli jsme moc prima polyžování. Večer jsme zavítali do dvou malých pivovarů v Hood River, Dvojí Hora, a Plná plachta. Víc fotek z lyžování a večera..

23. pátek Šlapání u Kolumbie. Vyrazili jsme na procházku po silnici postavené během první světové války, nyní uzavřené pro autoprovoz, s hezkými výhledy. Pak jsme vyzvedli v Portlandu Karlu a Evana, a společně přejeli k rodině sestry Emily, Nancy, do města Roseburgu ve středním Oregonu, na slavení Vánoc. Víc fotek...

24. sobota Štědrý Den. Zavzpomínal jsem na blízké a představoval si, jak je prožívali v tradičním prostředí českých vánoc. V Roseburgu jsem vyrobil bramborový salát a zapletl vánočku. Večer jsme šli na vánoční mši, koncert znovuzrozených křesťanů, který vedl Larry a zpíval spolu s Nancy a dalšími asi patnácti ze sboru. Dárky se žádné neotvíraly. Více fotek ze Štědrého dne...
25. neděle První den vánoční. Ráno jsme vybalili drobné dárečky z punčoch. Pak Larry, Nancy a Laura odjeli účinkovat do kostela, a když se ve dvanáct vrátili, předali jsme si navzájem hlavní dárky vánoc. Milan mě potěšil dvěma českými kalendáři a křivoklátskými měsíčníky, od Emily jsem dostal teploměr, a od Karly spolu s Em cestovní příručky - jednu po místních Kaskádách, a druhou po Bosně a Slovinsku. Mladí hlavně ocenili dárky v hotovosti. Odpoledne jsme se prošli po okolí. Bylo 10°C, slunce. Večer jsme hráli společenské hry. Více fotek z tohoto dne...
26. pondělí Druhý svátek vánoční. Strávili jsme další den s rodinou Larryho a Nancy. Ráno si někteří z nás šli zacvičit v posilovně YMCA (já na veslovacím stroji) a odpoledne někteří vyrazili do čtyř z patnácti vinic položených v malebné okolní krajině. Tam jsme koštovali claret, termanilllo, albariňo, a jiné speciality z místní produkce. Večer jsme hráli společenské hry, krmili se, popíjeli a užívali vzájemné pospolitosti. Nezabředli jsme do žádných náboženských či politických debat a tudíž jsme spolu strávili příjemný čas. Více fotek...
27. úterý Na sever. Ve čtyřech jsme vyrazili po dálnici nejprve do Portlandu, kde pro zdroj oběda Evan zvolil mobilní vyvařovny na 23té a Division. Dali jsme si indická a venezuelská jídla, ty snědli u Evana v jeho bytě (viz obrázky). Po rozloučení se s Evanem jsme pokračovali dál na sever ve třech do Takomy, kde jsme se rozloučili i s Karlou. Prodrali jsme se pak dálniční zácpou až do Seattlu, tam jsme povečeřeli v tajské restauraci s kamarádkou Sandy, a přenocovali u ní. Víc fotek...
28. středa Kultura. Poučili jsme se o tvorbě amerického návrháře George Nelsona. Vrstevník mého táty podobně jako on prosazoval moderní návrhářství nábytku. Na rozdíl od otce se Nelson stal věhlasným, nicméně i on měl problémy s prosazením svých myšlenek předbíhajících dobu. Výstava byla v muzeu umění v Bellevue. Víc fotek...

29. čtvrtek Sport. Vyrazil jsem za tmy na veslování, ale tvořily se vlny s hřebeny. Rozhodl jsem se místo veslování jít svižně šlapat podél Kolumbie, silný protivítr byl nepříjemný. Došel jsem skoro až k hornímu mostu a po návratu u doku jsem se zas vykoupal v Kolumbii. Bylo to velmi osvěživé. Udělal jsem padesát temp. Víc fotek... Na večeři jsme byli pozvaní k Donovi a Barbaře, kteří bydlí vysoko na hřebenu pod lyžařským střediskem. Před třemi roky si nechali postavit krásný dům v přírodě. Mluvili jsme o rodinách, létání, cestování a lyžování.

30. pátek Běžkaření. Přes noc napadl sníh a tak jsme dopoledne vyrazili na tratě u líhně - Em, Larry T, a já. Jela také Penny, která si chudák krátce před vánoci zlomila nohu u kotníku. Přemístila se na koloběžce do chaty O´Grady u Spící Paní, zatímco my tři jsme lyžovali. Více fotek... Práce. Odpoledne jsem se věnoval zákazníkům a připravoval clení kontejneru s kluzákem a vlečným vozem.

31. sobota Silvestr. Přes zácpu v telefonních spojeních se mi podařilo zastihnout Milana, a popřát mu vše nejlepší k novému roku. Také jsem pozdravil příbuzné a přátele a popřál hodně zdraví. A těm, které jsem nezastihl a kdo toto čte, tímto přeji do nového roku hodně zdraví, lásky a spokojenosti. Večer jsme šli k Monte a Judy, kam přišli i Larry a Penny. Popíjeli jsme výběr Monteho piv, zpívali písničku Chodíme ve vzduchu z moc pěkného kresleného filmu o létajím Sněhulákovi, hráli jsme společenskou hru qwirkle. Připravil jsem chlebíčky a pak jsme si hodinu před místní půlnocí popřáli vše nejlepší do nového roku. Víc fotek...	Vše nejlepší v roce 2012 !