Vítkovy noviny

říjen 2009

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Pošli mi email

Nápověda: Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. Klikni na Index vydaných novin pro jiné měsíce. Klikni na podtrhnutý text pro spojku na další odkaz.

Čtvrtek 1.10. Venku byla ještě tma, u řeky trochu větrno.. a chladno..skoro jsem se třásl chladem. Uvítal možnost veslovat deltou, za větrem. V řece Wenatchee bylo po pás ve vodě přes 25 (!) rybářů.. musel jsem jet oklikami okolo nich, k peřejím. Otevřeli sezonu, pro lososy zvané steelhead. Po veslování jsem pracoval v kanc., odpoledne šel sekat trávu okolo nájem. domu a pak našeho. Večer jsem pak překládal těžké krabice s plevelem do kontejneru. Pak dělal dotazníky platů inženýrů v kanc. Zavolal jsem Milanovi, potěšily mě jeho zprávy. Dokonce mi i poslal emajl. Hned jsem mu odepsal.
Pátek 2.10. Zabalil jsem velkou bednu s kabinou kluzáku. Vyhledal spolehlivou a hospodárnou nákladní společnost, a bednu odeslal do Montany. Otevřel jsem balíček. Odpoledne jsem šlapal s naší partou osmi ke hřbitovu starousedlíků, a večer jsme všichni strávili u nás. Koštovali piva, promítali si fotky z horolezectví (Drew a Cathy), šlapání po horách (Monte a Judy), naší cestě v Koreji a Jap. (Em a já). Pak dort se dvěma svíčkami, sfouknul jsem s přáními. Po odchodu hostů jsem usnul s Pumpkinem před sálajícím krbem.
Sobota 3.10. Zas plno rybářů, trochu vítr, měl jsem okolo beder oteplovací pás. Bylo 5°C, ale sluníčko. Po připlutí z veslování zpět k doku jsem jsem si dal dárek, vklouznul do Kolumbie, rychle, osma připlouvala. Plavání bylo moc nádherně osvěživé.

Emily pracovala skoro celý den i večer se školáky, sestavovali první podzimní vydání jejich novin.

Odpoledne jsem vyrazil s D+C a M+J na okružní výšlap , k "jezeru" u Sedlové hory.

Neděle 4.10.

Dramaticky se změnilo počasí, a na hřebenu nad městem se objevil první sníh.

Nová duchovní Cecilia vedla poprvé obřad pro unitariány .. na téma Tancujme spolu.. Uvedla, že vidí svou funkci tak, aby nás mohla usměrňovat hlavně k lásce, laskavosti a chování se hezky jeden k druhému.

Odpoledne jsem pracoval v kanceláři, a po večeři tam pokračoval až do deseti.

Pondělí 5.10.

Veslování.. klid, Měsíc v úplňku. V noci byla větrná bouře, pokácela fazole. Po práci jsem šel šlapat do kopce na pláně nad ekologickou skládkou za letištěm, pod čedičovým hřebenem.

Úterý 6.10.

Dnes jsem vesloval spolu s partou ostatních na osmiveslici. Vyrazili jsme ještě za úplné tmy. Bylo 5°C a pohoda.

V práci jsem dělal na tabulování dotazníků přehledů platů.

Středa 7.10.

Veslování.. klid, volavky, rackové, husy, rybáři.. pár fotek, zpívání a počítání.. krásné zacvičení si a pohoda, 8°C, slunečno.

Mluvili jsem s Evanem o jeho plánech. Chce si koupit byt v Tacomě.

Dokončil jsem přehledy platů a předal asociaci, která zakázku zadala.

Čtvrtek 8.10.

Ve tři odpoledne jsme s Emilí vyrazili na jih do šest hodin vzdáleného střediska Eagle Crest v Oregonu, na setkání s jejími rodiči Edem a Sheilou (dále E+S) na příštích několik dní. Cestou jsme si všimli na předělu mezi státy WA a OR stovek obrovských větrných mlýnů na získávání elektřiny, plno již pracujících a jiných ve výstavbě. Byl krásný západ slunce, ozařující obrysy sopek.

Ubytovali jsme se v příjemném jednopatrovém apartmánu, plně zařízeném, jichž ve středisku byly desítky.

Po setkání s E+S jsme zpětně slavili narozeniny Eda, jeho 88té, a mé o 26 let míň. Sheila připravila čokoládový dort. Ed dostal šedou teplou bundu, já pytlíčky s kávou a knížku o mladém Rooseveltovi.

Na fotce z družice vpravo jsem vyznačil hlavní místa, která jsme navštívili, či byli jim poblíž. Rekreační středisko Eagle Crest je označené červenou šipkou. Navštívili jsme státní park Smith Rock, na mapě vpravo nahoře. Jedno odpoledne já šlapal v kopcích, které jsem nazval Three Hills, nevím, jak je místní zvou. Další den jsme jeli do městečka Sestry, vlevo na mapě, poblíž tří sopek Tři Sestry. Nahoře na mapě je měřítko. Fotka z družice zabírá oblast zhruba 70 x 30 km. Klikni na mapu pro větší velikost.
Pátek 9.10.

Ráno jsme jeli asi 30 km na severovýchod do státního parku Smith Rock, věhlasého mezi horolezci. Na rozdíl od nich jsme se tam prošli po placaté stezce (hlavně s ohledem na Eda, který začíná mít potíže s chozením). Měli jsme nádherné výhledy na kolmé skály a řeku, která se vinula v kaňonu okolo nich. Sledovali jsme přes řeku a kaňon, jak po skalách naproti tancovali horolezci.

Zatímco Emily se Sheilou jely nakupovat v Bendu v obchodě Trader Joes, já si odpoledne vyšlápl na tři kopce poblíž střediska Eagle Crest, hned na západ od něho.
Šlapání bylo nádherné.. cestou necestou, obkružoval jsem kopce vysoké asi jako Říp a na každý vylezl na vrchol. Výhledy byly nádherné do všech stran - na jalovcové lesy, na desítky sopek od jihozápadu na sever, a na skalnaté kopce na východním obzoru. Po návratu jsem obdivoval Edovy malby, které zatímco já šlapal on vytvořil.

Relaxovali jsme se v bublavé lázni na terase pod hvězdami..

Sobota 10.10.

Vyrazili jsme do městečka Sestry na trh. Prochodili plno stánků s uměleckými a řemeslnými výrobky, a najedli se venku. Emily a Sheila obdivovaly textilní výtvory.

Městečku vévodí tři velké sopky, odtud Tři Sestry.
Neděle 11.10.

Uklidili jsme v apartmá a v půl jedenácté vyrazili na vycházku v Suchém kaňonu v Redmondu, a v jedenáct se rozloučili. Ed a Sheila jeli na jih, povedlo se jim počasí a strávili dvě hodiny v nár. parku Kráterové jezero. My s Emilí jeli šest hodin na sever, také v pěkném počasí. Počítali jsme sopky.. v jeden okamžik jich bylo vidět patnáct najednou.

Skládal jsem otravný služební emajl o budoucnosti Blaníků.

Přijali jsme radostnou zprávu od Ivana ze Švédska, Jakubovi a Anně se narodil syn. Tak je Ivan už potřetí dědečkem.

Večer jsme šli s Emilí na koncert místního symfonického orchestru. Atrakcí byli mladí solisti, kteří se dobře umístili na soutěžích.

Pondělí 12.10.

Zdál se mi sen. Někdo mě uzamknul uvnitř kovové budovy a špehoval na mě. Já hledal příležitost zavolat někomu mobilem o pomoc. Sen trval dlouho.. nevím, zda jsem byl vysvobozen.

Ráno byl ve Wenatchee krutý mráz na tuto roční dobu, -7°C. Všechny okrasné květiny a zeleniny jako rajčata a fazole mu podlehly. Rostliny visely jak slizký zelený rosol.

Odpoledne jsem uklízel u nájemního domu, likvidoval haldu roští a cpal do kontejneru. Po hodině a půl mlácení a lámání jsem byl hotov. Večer jsme podepsali smlouvu s novými nájemníky, ti se nastěhují až v listopadu. Trh je pomalý a byli jsme rádi, že jsme někoho přijatelného sehnali. V domě bude bydlet hispánská rodina s dvěma kluky, 13 a 17 let.

 
Úterý 13.10.

Nebyla taková zima jako včera, přesto jsem se na veslování nabalil. Fotka je na vodě u horního mostu přes řeku Kolumbii.

Na poště mě potěšila zásilka. Měl jsem co dělat celý den. Navečer začlo vydatně a vytrvale pršet - první déšť po suchém létě.

Středa 14.10.

Odeslal jsem velkou zásilku Fedexem. Vydatně pršelo.

 
Čtvrtek 15.10.

Veslování ráno na Kolumbii bylo pohádkové. Pára se zvolna zdvihala z hladiny a zahalovala rybáře.

Vklouznul jsem do Kolumbie pro osvěživou koupel a zaplaval si podél doku.
Pátek 16.10.

Byl krásný slunečný, sváteční den. Zde byl zastíněn jednou událostí. Navštívil jsem v nemocnici svého přítele Larryho, kterého tam včera doktoři na pět dní uzemnili pro plicní embolii.
V pátek odpoledne jsme vyrazili šlapat s naší skupinou na Kohoutí hřeben, pak se navečeřeli i s hosty, příbuznými Emily - sestřenicí Barbarou a jejím jednadevadesátiletým otcem Bobem v taverně McGlinns. Večer jsme všichni vyslechli koncert harpistky a zpěvačky Gwyn Lloyd v kostele luteránů.
Sobota 17.10.

Ještě za tmy jsem vyrazil veslovat, na doku se setkal se skupinou vodáků na osmiveslici. Vyrazili jsme společně, já dělal fotky. Byla to příjemná změna od mé pravidelné rutiny.

Po veslování šel navštívit Larryho, akorát ho zastihl, jak dokončoval sprchu, pomohl mu navléknout si nemocniční roucho, a vysléchal jeho popisy pocitů, které měl. Larry mě nechal ohmatal hrudky na jeho lýtku a pod kolenem, odkud se odštíply srazeniny krve, které šly srdcem a zasekly se nyní v tepnách v jeho plicích.

Doma jsem povídal s Barbarou a jejím otcem Bobem, zatímco Emily byla na schůzi vedoucích diskuzních skupin. Před obědem jsme jeli všichni nakupovat, Emily dala velký kus masa do trouby pro přípravu českého jídla, a šli jsme do muzeí..

Evan zavolal, že na dražbě koupil v Tacomě byt, s výhledem na západ, dívá se na Tacoma Ave a dům přes ulici. Byt s výhledem na sopku Rainier mu unikl, byl vydražen za cenu přes jeho limit. Ještě nejásal, byl nejspíš v šoku, a nebyl si jistý, zda mu schválí banka úvěr.

Od muzea jsme jeli na Fancher, hangár a vyhlídku. Pak domů.. maso se peklo od poledne.. Barb přihlížela se zájmem, jak Em dělala knedlíky.

Neděle 18.10.

Šel jsem s Em a Barb do kostela unitariánů. Nová duchovní Cecilia hovořila na téma, "Modlitba", a jak ty mohou být pro každého jiné. Ano, já měl ve svém duchu svou.

Po obědě Barbara a Bob odjeli, a já šel s Em na procházku podél řeky Kolumbie. Byl slunečný den. Na závěr jsme se stavěli v nemocnici, přinesli Larrymu pár větviček se zabarvenými listy, ty jsem mu na stěně naaranžoval.
Pondělí 19.10.

Vesloval jsem dnes jinak—vyrazil po proudu, podíval se na stavbu nového doku pro motorové lodě, pak pokračoval proti proudu po východní straně až ke skalám poblíž horního mostu. Bylo zamračeno a klidno, ráno 10°C.

Po vesl. jsem zas zašel navštívit Larryho v nemocnici. Snaží se od doktorů vydolovat vysvětlení, proč najednou má méně železa v krvi, a také je roztrpčelý, že před propuštěním zítra mu neudělají další kontrolní CT skan.. půl roku se bude muset velmi hlídat, aby se nezranil, protože bude mít krev velmi rozředěnou a bez schopnosti srážení. Mohl by vnitřně vykrvácet k smrti.

V práci jsem balil spěšné zásilky a dělal účetnictví, výkaz o stavu konta s litevskou továrnou. Ta prochází bankrotem a dluží mi značnou částku, ale chci, aby fungovali dál, mám pro ně zakázky.

Úterý 20.10.

V práci jsem byl do pozdního odpoledne, pak po poště šel veslovat. Předpověď na zítřek byla na déšť. Po březích jsem viděl místo divoké zvěře milence, v objetích, hlazeních; skrývali se v houštích, za ploty, u vody. Zvířata jsem přece jen pak uviděl, dvě srnky u Delty. Večer jsem šel na výroční členskou schůzi vodáckého klubu. Tam mě pochválili za fotky z vody.

Zavolal jsem Milanovi. Řekl mi o zvratu počasí, z léta přímo do zimy. Potěšil mě zprávou, že pookřál po návštěvě u lékaře. Jeho pračka začíná vypovídat službu, jak je stará? A koncem října přestane analogová televize, bude si muset koupit digitální.

Ve slovenském rozhlase v programu Bigbít dnes vysílali jednu skladbu skupiny Sirius.

 
Středa 21.10.

Pršelo a já pomáhal zákazníkům. Potěšil mě Jarda z Berouna, zprávou o oslavách desetiletí jejich vodáckého klubu, nadcházející sobotu.

Dozvěděl jsem se, že začátkem listopadu je v Ohiu briefing pro dodavatele nových dvaceti kluzáků pro Akademii USAF. Je to k vzteku, že kunovická továrna jejich výrobu pozastavila.

 
Čtvrtek 22. 10.

Na doku. Tina si vzala skif, který obyčejně používám. Přišla s Sharon, tak jsem vesloval na závodním skifu Coffey. Byly docela vlny. Zprvu jsme veslovali v trojici, pak jsem se oddělil a vyjel nahoru po Wenatchee. Elliot S mi před loďárnou řekl, že Larry T je ještě v nemocnici. Jel jsem ho tedy navštívit. L. byl znechucený se svým stávajícím doktorem, a rozhodl se ho vyměnit za jiného. L byl rád, že jsem ho navštívil. Po týdnu v nemocnici byl rád, že ho dnes propustili.

Odpoledne přijela z Tacomy na návštěvu naše dcera Karla.

Pátek 23. 10.

Přijel technik s kompresorem na vyfukování zavlaž. trubek aby v zimě nezamrzly a nepraskly. Udělal to v našem i nájemním domě.

Koupil jsem Karle dárek – pouzdro na její kameru. Odpoledne jsme rychlou chůzí vyrazili k blízkému novému hřbitovu s Emilí a Karlou. Cestou tam viděli fanatika ve zdobení svého domu strašidly na nastávající svátek Halloween. Rozkopal celou svou zahradu a tam postavil dvacet hrobů.

Večer jsme šli na výroční banket ochranářů přírody.

Sobota 24. 10.

Ráno jsem vesloval na osmiveslici, Larry dělal kormidelníka.

Karla cvičila Griega a pak s Emilí dělala zavařovaná jablka.

Odpoledne jsme si vyšlápli s Emilí a Karlou do blízkých kopců a obdivovaly zlatavé modříny. Jezírko bylo již zamrzlé. Shodou okolností jsme se u jezera setkali náhodně s Drew a Cathy.

Neděle 25. 10.

Karla hrála klavírní doprovod v kostele unitariánů, potěšilo jí, že dostala zaplaceno. Byl program z hlediska hinduistů. Odpoledne jsme s Emilí zavezli Karlu do Cle Elum, třetinu cesty do Tacomy. Odtamtud jela autobusem. Po cestě jsme se znovu kochali pohledy na zlaté modříny rozzařující krajinu. Večer jsme šli na oslavy sedmdesátin našeho přítele ze šlapání Monteho. Sešlo se asi patnáct jeho dobrých přátel.

 
Pondělí 26. 10.

Když jsem se vzbudil, dost pršelo a pak silně mrholilo. Rozhodl jsem se nejít na vodu. Strávil jsem celý den v úřadě. Odpoledne bylo slunečno. Jít veslovat jsem propásl, ale vítr na letišti ukazoval až 30 uzlů, na řece nejspíš byl také velký. Tak aspoň před západem slunce jsem vyrazil na svižný hodinový výšlap k hřbitovu starousedlíků.

Úterý 27.10.

Byla ještě tma, když jsem vyrazil na veslování. Na řece byla vysoká voda, tak jsem to vzal deltou k peřejím. Zprvu bylo chladno, 3°C, ale jak vysvitlo sluníčko, bylo nádherně.

V práci jsem balil zásilky pro zákazníky a odpovídal na plno dotazů. Mrzelo mě, že hodně z nich bylo na možné koupě kluzáků, a já zájemcům neměl co nabídnout.

Středa 28.10.

Pokračoval jsem v práci odpovídáním emajlů, účetnictvím, placením faktur a připravováním nabídek na dodávky náhradních dílů.

Když jsem odpoledne slyšel předpověď počasí na příští den - že měl být déšť a možná i sněhová vánice - rozhodl se jít s předstihem veslovat, pokud ještě byly příhodné podmínky. Tentokrát bylo světlo v opačném sledu, oproti tomu, na co jsem navyklý zrána: Zprvu ještě plno světla, ale ke konci již skoro tma.

Čtvrtek 29. 10.

Nebyla žádná chumelenice, jen mírně pršelo, a přes den byly 4°C. V práci jsem zpracoval všechny i méně důležité, odložené emajly, připravil zásilky pro odeslání, šel nakupovat.

Večer jsme s Emilí dlabali dýně a pak je dali na práh domu, dle místní tradice, aby tam strašily.

Pátek 30. 10.

Šli jsme šlapat s našimi přáteli ve starém dole na zlato.

Sobota 31.10.

Vyrazil jsem s osmou na řeku veslovat. Krásné počasí. Uklidil spolu s ostatními z CSS kluzáky a vlečné vozy do hangáru klubu, mezi nimi i CD. 2 hot dogy s fazolemi.

Zapálili jsme svíčky v našich dýních u vchodu do domu. Navečer přišlo postupně asi dvacet třicet děcek postrašit a žadonit o sladkosti.. Byl svátek Halloween!

Večer jsem šli do divadla střední školy, dávali inscenaci strašidelných povídek od Edgar Alan Poe, docela dobré.