Vítkovy noviny |
||
říjen 2012 |
||
Rubriky: Jiné měsíce | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | Pošli mi email |
Čas, teplota a počasí ve
Wenatchee |
|
|
||
Vítkovy noviny |
||
říjen 2012 |
||
Rubriky: Jiné měsíce | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | Pošli mi email |
Čas, teplota a počasí ve
Wenatchee |
|
|
||
| 31. 10.
středa. Počasí bylo dušičkové, skutečně jak má
být - i na místní svátek Halloweenu. Během dne jsem
pracoval a povídal. Pomáhal jsem při nastavení
jednoho přístroje, to byla nejpříjemnější část
dne, jinak zaplněného běžnými činnostmi -
zodpovídáním dotazů od zákazníků, balením
náhradních dílů a odesílání jich. Večer nám
přišlo zastrašit přes třicet strašidýlek a vybrat
pamlsky, vykoupení. Jinak by nám udělali zle. Jak by
to provedli mi stále není jasné. Myslel jsem na tebe. |
 |
| 30. 10.
úterý. Dlabání dýní. Emily se nechtělo, ale přece
jenom jsme dvě opatřili obličejemi. Tu usměvavou jsem
vytvořil já, tu brutální Em.
Dozvěděl jsem se o nepříjemném vývoji. V rakovnickém gymnáziu jeden žák pobodal učitelku. To jsou tedy poměry, fakt. |
 |
| 30. 10.
úterý. Bylo ještě dost šero, když jsem vyrazil na
vodu. Předpovídali později déšť, předběhl ho v
mrholení. Na řece Wena byla velká voda po dešti.
Vyvesloval jsem napůl peřejimi, když mi prozvoňoval
telefonát. Potěšivá zpráva. Přetraverzoval jsem
zpět do tišiny a odpověděl. Viděl jsem osm druhů
ptactva, včetně jednoho orla. Po veslování jsem se zas vykoupal v osvěživé Kolumbii. Během dne jsem rozesílal řadu zásilek náhradních dílů pro kluzáky. Mimo obvyklá místa v severní Americe šla jedna zásilka do Chile a jiná do Egypta. |
 |
| 29. 10. pondělí. Vyklidili jsme ledničky, rozdělili si zbytky a každý vyrazil svou cestou - Ed a Sheila na jih, Em, Karly, Evan a já na sever. První zastávka byla v Portlandu, kam se vracel Evan a druhá v Seattlu, tam zas Karly. V Portlandu jsme se setkali na oběd s bývalou spolupracovnicí Karly, Melissou. Ta vesele šlapala docela dlouhou vzdálenost do restaurace, přestože je osm měsíc těhotná. V Seattlu jsme šli s Karlou na večeři do thajské restaurace. Emily se nechtělo vracet, měla po-setkání blues-stesk. Rozloučili jsme se s Karlou a večer jeli lijákem přes Kaskády zpět do Wenatchee. |  |
| 28. 10.
Neděle. 94 let od založení Československa. Hmm.. to
je už dost dlouho! Dopoledne v Sunriver jsme vyrazili po stezkách lesem do nákupní oblasti střediska, tam jsme se rozdělili. Evan a já jsme šli napůl cest zpět do nového sportovního areálu. Tam jsme si pěkně zaplavali v krytém bazénu. Přes den všechny zúčastněné ženy a někteří muži z naší společnosti připravovali tradičního krocana se všemi přílohami, a v půli odpoledne ho všichni zbaštili. Navečer jsme se rozloučili s rodinou Nancy a Larryho, a Laurou, kteří odjeli do svých domovů. Zbylí účastníci se šli projít lesem a po golfových hřištích v okoli domu. |
 |
| 27. 10. sobota., Další den v Sunriver. Většinu dne pršelo, ale to nás neodradilo od vycházek po okolí. Pro ukázku jsem vyfotil řadu domů, které dle pravidel střediska byly natřené nekřiklavými barvami, tak, aby co nejvíc zapadaly do přírody a nepřehlušovaly jí. Odpoledne jsem si po šlofíku vyrazil s Karlou, Larrym, Erikem a psem Bear k vodopádům Benham na řece Deschutes. Ty byly vytvořeny, když lávový proud od blízké sopky tok řeky zahradil. |  Místo letošního rodinného srazu v Sunriver |
| 26. 10. pátek. Strávili jsme první plný den v Sunriver. Ráno bylo na nule (dům je v nadm. výšce okolo 1100 m), bylo pošmourno a mrholilo. Vyrazil jsem na výšlap, zatímco ostatní jeli nakupovat. Postupně se mraky rozpustily a bylo krásně slunečno. Obyčejně po Sunriver jezdíme na kolech, tentokrát to udělal jen Evan. Já si při pěší túře uvědomil, jak je středisko Sunriver rozlehlé. Odpoledne jsem pracoval a ostatní hráli společenské hry, četli si, či chrupíkovali. |  |
| 25. 10. čtvrtek. Vyrazili jsme s Emilí na pětidenní rodinný sraz v Sunriver v Oregonu. Posunuli jsme si tradiční setkání na Díkůvzdání o měsíc dopředu. Najmuli jsme si prostorný dům v uličce Grouse. Tento den se nás setkalo devět lidí (Ed a Sheila, Nancy, Larry, Erik, Antony, Evan, Emily a já) a jeden pes (Bear). Postupně měli přijet i Karla a Laura. Cestou jsme se stavěli v vymírajícím městečku Shaniko, kde mě málem uvěznili (viz ... |  |
| 25. 10. čtvrtek. Vesloval jsem v mírné mlze, viděl ptáky potápky (genus: podiceps, anglicky grebe). Mlha pak ustoupila a bylo slunečno. Krásně jsem se zas vyšplouchal u doku. |  |
| 24. 10. středa. Pršelo, strávil jsem celý den v kanceláři. Večer měla Emily doma skupinu Covenant. Tak jsem se uchýlil do Café Mela, kde hrali folkoví hudebníci. | |
| 23. 10.
úterý. Tento den bylo jen okolo 5°C. Ptáci se
shlukovali a trénovali na tah na jih, zvláště husy.
Nebylo divu: okolní kopce pokryl za poslední den a noc
poprašek sněhu. Vyvesloval jsem k peřejím a haldě,
zazpíval si, počítal, a pak se zas vrhl do osvěživé
vody Kolumbie a chvilku plaval podél doku.
Celý den jsem pak pracoval. |
 |
| 22. 10. pondělí. Pršelo celý den. Strávil jsem ho v práci. Organizoval jsem dodávky překrytu kabiny a tlumiče podvozku, a navrhoval webovou stránku pro elektrický pohon kluzáků. Po práci jsem četl knížku Knížecí hovory o Karlu Schwarzenbergovi, jeho snaze zbavit Česko korupce a uvést ho kupředu. Moc zajímavé čtení, jsem vděčný za knihu. | |
| 21. 10.
neděle. Odpoledne jsem vyrazil na pláně na východ od
města. Večer jsme si promítli britsko-indický film The Best Exotic Marigold Hotel. |
 |
| 21. 10. neděle. Unitáři. Téma mše bylo "Prožívání zla." Pár zkratkových poznámek: Překonávání zla začíná bytím čestným. Zlem je rozšiřování drbů, pomlouvání, podvádění, zlé jednání ke svým bližním. Lidská tvář zla - zlo je v nás každém trochu, ne nic nadpřirozeného jako opak teoretického dobra. Neodsuzovat, a snažit se vymazat následky zlého chování, opravit narušené vztahy s naší duší, našimi bližními, dobrými skutky. | |
| 21. 10. neděle. Ráno bylo jen 1°C když jsem vyrazil na skifu. Obdivoval jsem východ slunce. U soutoku s řekou Wenatchee jsem se málem převrhl, když jsem pozadu narazil do napůl ponořeného kmenu. Voda byla pěkně ledová, zmáčel jsem se způli, ale ze skifu nevypadl. Vyfotil jsem také dům bezdomovce, a část břehu, kterou zvu halda. Na závěr jsem se zase u doku vykoupal. Bylo to osvěživé. |  |
| 20. 10. sobota. Večer jsme se sešli s Karlou, jejím přítelem Adamem, a kamarády Allie, Rickem a Andym v městečku Leavenworth na večeři v bavorské taverně. Právě probíhal oktoberfest, tak bylo městečko přeplněné davy lidí, jak na Václaváku. Karla a kamarádi ale přijeli za lezením po žulových skalách, kterých je v okolí plno. |  |
| 20. 10. sobota. Spolu s deseti dalšími unitáři jsem sbíral odpadky na pětikilometrovém úseku státní silnice, nad kterým má naše pospolitost patronát. |  |
| 19. 10.
pátek. Napočítal jsem na řece sedm druhů ptactva:
husy, racky, kachny, potápky, volavky, vlašťovky a
ledňáčky. Vzal jsem to po dlouhé době zas deltou, k
peřejím. Na železnici bylo dvacet mužů a deset
různých strojů, srovnávali pražce a koleje. Pod
mostem rybář chytil pstruha. U doku muž a žena
upravovali porost, byli za keři, tak jsem se stejně
mohl vykoupat. Zas ohromně osvěživé! Zašli jsme s Em do banky upravit investice. Večer jsme strávili na výročním banketu spolku ochranářů, kde se sešlo přes třista lidí. Bylo prima si promluvit s mnohými, které vidíme jinak na stezkách. |
 |
| 18. 10.
čtvrtek. Pracoval jsem ráno a v pozdní odpoledne. Mezi
to jako krajíc chleba bylo vloženo šlapání, s
našimi přáteli, od jedenácti do dvou, v kopcích na
západ od města. Na pozdní říjen bylo krásně
vlažné počasí, Monte dokonce vyrazil v šortkách.
Cílem cesty byla čedičová skála námi zvaná
Bradavka.
Večer bylo setkání majitelů domů v čtvrti sloučených v zavlažovací asociaci, pro údržbu vodního systému sloužícímu pětasosmdesáti domům. Sešlo se jen šest majitelů. Ti ostatní si říkali, hm, kašlem na to, stejně se voda zítra vypíná a nezačne téci až zas v dubnu. Seznámil jsem se tam s novými sousedy dva domy na východ od nás, Mikem, Jericho a jejich dcerkou Landon. Prima lidi. |
 |
| 17. 10.
středa. Byl nádherný východ slunce, a jen 4°C.
Obdivoval jsem zajímavý mrak, lentikulár. Na vodě
bylo skvěle, musel jsem se vyhýbat rybářům a jednomu
lovci hus s atrapami. Protože byla vyšší voda na
Wenatchee od včerejšího deště, snažil jsem se
vyveslovat nad peřeje. Výsledek byl deset minut
svižného veslování na místě ve vysokých vlnách.
Krásné pocvičení. Po návratu k doku jsem se zas
vykoupal v Kolumbii. Osvěživé!
V práci jsem se věnoval odbavování nových zásilek. |
 |
| 16. 10.
úterý. Byl nádherný den. Na hřebenu se zatřpytil první podzimní sníh a nad údolím zazářila duha. Potěšil mě Milan zatelefonováním. |
 |
| 15. 10.
pondělí. Veslování. Bylo nádherně.. slunce se
vyhouplo nad obzor až když jsem dovesloval k mostu pro
pěší přes řeku Wenatchee.. tak brýle, a dál proti
proudu až k peřejím. Rozzářené žluté listy
olší.. kameny v nízké vodě. Zpíval jsem si proti
proudu Kolumbie, k haldě a až zpět k doku, kde jsem se
hezky vyšplouchal.
Pracoval jsem celý den, odeslal řadu zásilek, měl hezký den. |
 |
| 14. 10.
neděle. Unitáři. Mše. Jediné, co
potřebuješ, je láska.Věnování se někomu,
něčemu. Radost, smutek, výzva. Máti světa. Norbert
F. Čapek. Kdy naše budoucnost může začít? Náš
slib jeden druhému. Vyslyšet jeden druhého, bez
argumentování, hádek. Přijmout, že slibujeme a
nedodržujeme sliby. Odpoledne jsem si s Emilí vyšlápl v bývalém starém dole na zlato. Večer jsme si promítli nový film s Tom Hanksem Neuvěřitelně hlasité, ohromně blízko. Film mě pohnul. |
 |
| 13. 10.
sobota. Odpoledne jsem vyrazil na letiště povídat s kolegy, a večer šel na první koncert sezony místního symfonického orchestru. Mezitím Emily s jinými pomocnicemi nakrmili hudebníky po jejich dopolední zkoušce. Fotky z symfonie, večer. |
 |
| 13. 10. sobota. Východ slunce mě přivítal na doku zářivými broskvovými barvami. Bylo bezvětří a něco přes 10°C. Vyvesloval jsem k peřejím a haldě. Na vodě bylo skvěle. Pak jsem se zas vyšplouchal. |  |
| 12. 10. pátek. Odpoledne po práci jsme si vyšlápli s přáteli na hřeben zvaný Rampouchový nad městečkem Leavenworth. Listy javorů zářily jak neonová světla. Navečeřili jsme se pak v domě Monte a Judy, po okoštování vícero druhů dobrých piv, a zakončili promítáním fotek z naší zářijové cesty do ČR a na Balkán. |  |
| 11. 10. čtvrtek. Večer jsme šli na přednášku o houbách. Nejen jedlých, ale o všech možných, včetně těch, co se živí jinými organismy včetně nás. Přednášel mykolog Mick Mueller. To je ten napravo ve "Víc fotek." |  |
| 11. 10. čtvrtek. Odpoledne jsem vyzkoušel před solem studenta-pilota Lee T. Obstál. Byl nadšený. Bylo mi prima, zas se po čase dostat do vzduchu, ne jen v dopravním letadle. |  |
| 11. 10.
čtvrtek. Veslování. Kachna chudák měla zlomené křídlo. K peřejím a haldě. Zpíval jsem si a počítal ve španělštině a holandštině. Vykoupal jsem se zase. |
 Po paprsku do Slunce. |
| 10. 10.
středa. Karla začla dnes dělat pro firmu Starbucks, známou pro kávu, na jejich celosvětovém ústředí v Seattlu. |
Pracoval jsem celý den v kanceláři, dělal účetnictví, šel si lehnout brzy. |
| 9. 10.
úterý. Ráno jsem před veslováním dvě hodiny pracoval. Na vodě bylo krásně, oproti neděli čistší vzduch, uviděl jsem i orla. Nakonec jsem hupsnul do Kolumbie a krásně si zaplaval. V práci mi čas plynně ubíhal, měl jsem co dělat celý den. Odpoledne jsem šel do tiskárny a odeslal zásilky. Večer jsem shlédl film Něco co stvořil Bůh, příběh dvou mužů, kteří se na začátku třicátých let rozhodli navzdory společenským konvencím překročit zaběhnuté limity medicíny. |
 |
| 8. 10. pondělí. Strávil jsem celý den v kanceláři zpracováváním nakupených záležitostí. Potěšilo mě, že jsem úspěšně zorganizoval průběžné dodávání náhradních dílů zákazníkům, i když jsem byl mimo dosah svého skladu plné čtyři týdny. |  Při západu slunce byl vidět hřeben na západ, kouř z lesních požárů byl odváván doleva. |
| 7. 10.
neděle. Na řece byla zprvu zimka, pak jak vyšlo sluníčko se oteplilo. Pocítil jsem měsíc nepoužívané svaly - hlavně zádové. Cítil jsem se nádherně být zas na vodě.. V kostele unitářů byla mše zaměřená na lásku, vztahy mezi dvojicemi, druhy manželství. Lítání se nekonalo, nikdo nechtěl. Kouřmo bylo silné, začlo foukat od západu, kde za vrcholem lyž. střediska ještě činně hořel les - už pátý týden. |
 |
| 6. 10. sobota. Dopoledne jsme přejeli přes hory Kaskády, a jak se začli přibližovat Wenatchee, začly nás pálit oči a čichem jsme vnímali pozůstatky obrovského lesního požáru, který řádil celý měsíc během naší nepřítomnosti. Doma nás přivítala kočka Mňoukí. Odpoledne jsem pomáhal při dni otevřeného letiště u stánku našeho aeroklubu. Silně se mi stýskalo. |  |
| 5. 10. pátek. Ještě za tmy jsme vyrazili do Prahy na letiště, naposledy se rozloučit s krásy této země, a vyrazili přes Amsterdam do Seattlu. Tam nás vyzvedla Karla a spolu jsme připravili večeří. Přenocovali jsme u ní. |  Hřeben za hřebenem české země.. s vysílací věží Cukráku uprostřed. Bylo mi smutno. |
| 4. 10. čtvrtek. Dopoledne jsem se šel podívat na hrad Křivoklát s Emily. Byla tam výstava o vaření piva. Také náhodou jsem se potkal s Alanem a Karlem Breníkovými. Odpoledne jsem zajel vyzvednout u Prahy nakoupené součástky. Večer jsme s Milanem strávili v Restauraci nad Hradem, a balili. |  |
| 3. 10. středa. Na mé narozeniny jsem se sešel s nečetnými příbuznými, slavili jsme v Plzeňské restauraci Obecního domu. Večer jsem s Emily vyslechl koncert ve Smetanově síni, tamtéž. |  |
| 2. 10. úterý. Sraz se spolužáky ze střední školy se vyvedl velmi dobře. Sešlo se nás víc jak půl třídy. |  |
| 1. 10.
pondělí. Byl den návštěv a práce. Z Prahy přijela
Enka a zavzpomínali jsme na čas společně strávený v
dětství. S Karlem jsme se znovu sešli na oběd. Ten
nás obdaroval moc hezkými dárky, knížkou od Fouska,
přáním k narozeninám, talířkem s Křivoklátem a
čokoládou pro Emily. Pan Gorčík v průběhu dne
opravil tlakovou nádrž a tak ta zas po třítýdenní
pauze znovu začla zásobovat dům vodou. Poté jsme se
setkali s Králíčkovými a šli sportovištěm a lesem,
hezky si popovídali. Večer jsme si promítli film Karla
Zemana Bláznova kronika, od Miloše.
Pokračování líčení pobytu v České republice. Pro více vyhledej září 2012. |
 |
