Vítkovy noviny říjen 2017

	Hezký den !
31. úterý Veslování Bylo na nule. Nad dokem jsem sledoval postup úpravy břehu /viz prezentace/. Projel jsem horní deltou. Na Kolumbii jsem sledoval kajakáře, bylo jich dvanáct. Vzhledem k jejich houfu jsem se pak vykoupal v plavkách. Voda měla ještě 14°C. Jaký byl říjen tvůj?
	30. pondělí Přes hory do Wenatchee, procházka v Bublavém kaňonu Rozloučili jsme se s Mikem a Debbie, kdy se příště uvidíme? Snad někde na sněhu. Nakoupili jsme zásoby v Trader Joe´s a zamířili na východ. Cestou jsme obdivovali podzimní barvy a hory. Před Leavenworthem jsme se šli kouknout, zda se třou v řece lososi. Žádné jsme nespatřili. Ale pěkně jsme s protáhli. Doma nás radostně přivítala kočka Mňoukí.
Č29. neděle Dlabání dýní s přáteli Pavouk předl pavučinu na balkonu na západní straně domu Mika a Debbie. Přišli jejich dcera Holly a přítel Mark, a za chvíli i přítelkyně Holly, Kaili s jejím otcem Stevem. Dole v přízemí rozprostřel Mike velký plast a na něm jsme dlabali dýně. Byla dobrá zábava, povídali jsme až do devíti večer, včetně večeře lazaňa se salátem, a dýňovou bábovkou z příspěvků příchozích.
	29. neděle Procházka a kultura s Debbie a Mikem U domu Debbie a Mika se živil kolibřík nektarem. Vyšli jsme si na procházku v arboretu poblíž univerzity státu Washingtonu v Seattlu. Pak jsme zašli na koncert dechové hudby, kde vystupovali navštěvující studenti konzervatoře z Šanghaje z Číny a studentů školy hudby univerzity ve Washingtonu. Máš-li zájem, poslechni si: \| 01 \| 02 \| 03 \| 04 \| 05 \| 06 \| 07 \| 08 \| 09 \| 10 \| 11 \| 12 \| 13 \|
28. sobota Veslování Ráno byly 3°C a naprostý klid. Ten vydržel celý den. Objel jsem svůj obvyklý okruh. U peřejí jsem se snažil nad ně se vydrat, povedlo se mi jen do půlky a pak mě proud vesele spláchl zpět do Kolumbie. Dělal jsem fotky zrcadlení krajiny a měl dojem, že jsem někde v exotické zemi. U doku jsem si popovídal s kamarády vodáky a dozvěděl jsem se, jakou měli smůlu na nemoce a počasí při jejich nedávném putování na jezerech Bowron v Kanadě.
	28. sobota Veslařka Claire Sirmonová Začátkem října se mi kamarád LT pochlubil, jak se mu podařilo přilákat do klubu novou veslařku. Ta se do toho zakousla tak, že dnes vyrazila na vodu úplně sama. Když jsem k doku dorazil, byla již hotova se svým okruhem. Při té příležitosti jsem se seznámil i s její mátí, Kay. Zdá se, že jsou všichni atletická rodina. Claire má dva bratry. Ti jsou do amerického fotbalu. Kay cvičí v Inner Circle. Jsou původně z Walla Walla, ve Wena bydlí prý třináct let.
28. sobota Cestou k vodě Tolikrát sem dávám fotky jen z vody. Tak dnes se pro změnu jestli chceš koukni, co je k vidění cestou k vodě.
	27. pátek Šlapání k hřbitovu starousedlíků Pomohl jsem v práci zákazníkům a jak jsem byl hotov, vyrazil jsem se protáhnout po pláních na východ od domu. Krajina byla naprosto vyprahlá a pustá. Podívej se... Co jsem však nezachytil na fotky či video, byly dvě holky na koních a jednu svižnou běžkyni. Tedy tak úplně pusté to tam nebylo. Bylo velmi příjemně, 16°C a bezvětří.
26. čtvrtek Mňamky pro Mňoukí a tuňák na ředkvičkách Obyčejně když se dělím o chutná jídla, míním tím, že jsou pro mě či pro Emily. Tentokrát neopomínám, jak gurmánsky si šmakuje Mňoukí. To, co vidíš na obrázku, dostává pravidelně dvakrát denně, jednou v šest ráno, podruhé v šest večer. Nechápu, jak z toho docela zdravě žije. Pro ty, kteří mají zájem o skladbu stravy, podívej se do prezentace pro přísady pro Mňoukí. Já jsem si připravil dnes tuňáka Ahi bez receptu, tudíž jsem improvizoval - mimo zmíněného tuňáka se pokrm skládal i ze smažených ředkviček, jednoho malého bramboru, brokolice, cibule, česneku, hnědých šampionů, rajčat, bazalky, soli a limonové šťávy.
	26. čtvrtek Veslování Na rozdíl od úterý jsem si ráno zalenošil. Když jsem odrazil od doku, slunce již začlo zářit. Využil jsem dobrého světla a udělal fotodokumentaci úpravy břehu řeky podél parku, na které se pracovalo již po celý říjen: Nejprve podél řeky i ve vodě umístili ekologické sukně. Pak bagry a jeřáby vytahaly plno z do řeky naházeného harampádí z minulého století -- velké bloky rozlámaného betonu (vždy jsem se jim musel opatrně vyhýbat, byly jen těsně pod hladinou). Ty pak někam odvozili a pak přivezli velké oblázky a balvany. Vytvořili celé nové molo. Stometrový úsek břehu pak odbagrovali, pokáceli i řadu stromů a vytvořili nový pozvolný břeh, vytvořením "zdi" z pískem nacpaných velkých pytlů. Ty pak nastříkali rozemletými novinami napuštěnými nějakou zelenou hmotou, aby se k pytlům přilepily a vše pokryli slámou. Na akci se podílelo odhadem deset lidí, s bagry, jeřáby, nákladními auty. Dohadoval jsem se, kolik to za celý tento měsíc muselo stát peněz?? Zkusím časem zjistit, kdo byl návrhář, investor a prováděč. Vzal jsem to pak dolní deltou - to tedy bylo ! byla minimálně nízká voda. Protahoval jsem se úzkými mělkými potůčky. Udělal jsem tam fotky a videjko, jak se snadno skif převrhne a vodák vyklopí, když vjede do pasti. U soutoku to silně válo od severu, vlny měly bílé hřbety, ale na Wena byl klid. Povedlo se mi prorazit peřejemi pod železničním mostem - a i skoro těmi nad mostem na vodu. Pokračoval jsem k rouře, haldě a za zpěvu a počítání v pohodě k doku. Tam byl mladý muž se silným provazem, který vedl šikmo do vody, on tahal zaň. Dobíral jsem si ho .. tak dnes lovíte jesetera? On se zaurděl .. ne, mám tam magnet.. toto je můj koníček. Odnesl jsem vesla do loďárny a když jsem se vracel k doku s ručníky, muž již odcházel. Tak hurá, mám soukromí. Nádherné plavání, do 120 temp.
25. středa Běžný den Byly krásné červánky. Strávil jsem svůj den prací. Cestou na poštu jsem obdivoval výhled přes Kolumbii a soutok s řekou Wenatchee na sněhem pocukrované velehory na západním obzoru. Hlomoz v okolí domu mě upozornil na pracovníky města, kteří s pomocí bagříku a lopat prohlubovali příkopy okolo ulice ve zdejší čtvrti.
	24. úterý Veslování Byla tma jak v pytli, když jsem začal dnes veslovat, víc jak hodinu před východem slunce. To proto, že po doručení Emily na velmi brzký autobus do Seattlu mi již nestálo za to jít domů. Vesloval jsem velmi opatrně ve tmě, dostatečně daleko od břehu a překážek. Na východě zářila Venuše a nad hlavou tisíce hvězd, na západě souhvězdí Orion. Vyvesloval jsem k peřejím a pak zpět dále proti proudu na Kolumbii až k bílému skladu. Mezitím vyšlo slunce. Za zpěvu a počítání jsem dorazil zpět k doku. Od jihu také dorazili Claire a LT. Když se na doku začli shromažďovat vodáci, pomohl jsem jim s přenášením člunů a při příhodném „okně“, kdy chvíli nikdo na doku nebyl, jsem zas hupsnul do vody a zaplaval si sto temp. Vzduch měl 6°C, ale voda měla ještě vlažných 14°C. Cítil jsem se báječně.
23. pondělí Emily našlapala svůj věk .. 66 Dnes Emily dovršila svou výzvu "Našlapej za jeden rok svůj věk". Ustanovila si pravidla, že musí jít po nezpevěném povrchu (tedy, ne po asfaltce) a trvání výšlapů musí být minimálně dvě hodiny každý. Tak letos našlapala šedesátšest takových výšlapů. Dnes se zúčastnila i kamarádka DianeG a já. Šlapali jsme poblíž lyžařského střediska Missie a obdivovali zářivé barvy modřínů. Hudba a dějiny Díky Zdenálovi a ČT2, trochu něco jiného: podívej se a poslechni si tu
	22. neděle Pat a Doug na večeři u nás Z pospolitosti unitářů jsme pozvali přátele na intimní večeři, jen ve čtyřech. Dozvěděli jsme se plno zajímavostí o svých vzájemných rodinách. Jim je 74 a 75 let, na kolech objeli celou Ameriku, žili dlouho na Aljašce. Pat je zdravotní sestra a Doug makléř s průmyslovými nemovitostmi a pilot. Mají pět vnoučat.
22. neděle Veslování Byly 2°C, po dešti, a ještě nezačlo fučet když jsem se dostal nad most pro pěší, ale dále nad železniční jsem se již nevypravil. Místo toho jsem zajel nahoru po Kolumbii až k bílému skladu. Cestou jsem obdivoval podzimní barvy. Koupání zas bylo skvělé. Unitáři vyslovovali, co by chtěli od pospolitosti, aby jim poskytovala - duchovní povzbuzení, společnost, místo pro pořádání událostí, vzdělávání, školku, atd.
	21. sobota Události Volby v ČR, přesun ze Slovenska, spuštění účtovnictví, schůzka s poradkyní pro výstavbu nové budovy unitářů, cuketové hody, promítnutí filmu Muž jménem Ove, sníh na Missii, celodenní déšť zde. 20. pátek 78. narozeniny Monteho Pomohli jsme Montemu slavit jeho sedmdesátéosmé narozeniny u něj v domě. Bylo nás deset - naše skupina šlapačů, přátelé z kostela a syn Arne ze San Franciska. Nadělili jsme Montemu urážlivá přáníčka a hezky jsme se veselili.
20. pátek Veslování Byla nízká voda na Kolumbii, ale vysoká na Wenatchee, díky dešťům. Pod železničním mostem byly peřeje, povedlo se mi jimi se prodrat, za velkého krvavého vypětí. K Haldě a plavání. Skvělé! 19. čtvrtek Práce Zavádění nového účetnictví, změna kupce kluzáku, reklamace; samé pracovní radosti.	Po koupeli
18. středa Veslování Před východem slunce jsem již brouzdal po řece Kolumbii. Bylo tepleji, 6°C a klid. V pohodě jsem obvesloval svou běžnou dvanáctikilometrovou trasu. Zas přibylo orlů a hlavně kanadských hus. U doku jsem se pozdravil s veslaři Shaunem a LT, pak jsem si zas báječně podél doku zaplaval. Teploty vody získávám odtud. Už je pod 15°C.
	17. úterý Kultura a vzdělávání Zavrtal jsem se do práce, plel jahody a na počítači převáděl účetnictví na novou verzi programu Quicken. Zavezl jsem malou zásilku na poštu a cestou zpět mi zavolala Karla, plná nadšení z růstu jejího návrhářského studia. Má čtyři spolupracovnice. Nyní je v Oregonu, navštívit tetu Nancy v Roseburgu. Také se pozdravit se svým domečkem na kolech, který neviděla od konce zimy. Promítli jsme si zbrusu nový film Úkryt v zoo, z 2017. Má se odehrávat v Polsku, ale natáčel se v pevnosti Josefov v Jaroměři, které se proměnilo ve varšavské ghetto a na náměstí v Žatci, které představovalo Varšavu. Replika varšavské ZOO byla vystavěna v Praze na Výstavišti. Doporučuji. Také jsem konečně dočetl knížku Muž jménem Ove, přeložené ze švédštiny do angličtiny, od autora Fredrika Backmana. Pustil jsem se do čtení knihy Galapágy od Vonneguta.
16. pondělí Thajské stir-fry s bedlou Jestli nastane odmlka několika dní či úplná ve VN, tak to bude proto, že jsem vpašoval do dnešní večeře houbu ze zahrady o které jsem se domníval, že je bedla. Emily mezitím četla pilně knihu pro knižní klub a já večeři připravoval, tak jsem si myslel, že si nevšimne. Byla však pozorná! Všechny "bedly" ze svého talíře vychytala a přemístila je na můj, že prý je "poseroutka" (anglicky se zde hovorně říká, "kuře = chicken", se stejným významem). Bedla je to tmavé v levém rohu fotky. Pro všímavější čtenáře, ta "rýže" je zrní quinoa. Další přísady pokrmu byly hrachové lusky, mrkve, celery, fazole, vodní kaštany, cibule, zázvor, česnek, papriky, strouhané brokolice a omáčka s ostřejším thajským kořením.
	16. pondělí Veslování Na doku jsem se pozdravil s Claire a LT. Objevil jsem povolenou matici závěsu vesla. Jiný veslař to tak nechal. Kontrola před startem je zvlášť nutná v klubovém provozu. Objel jsem svůj obvyklý okruh. U horního mostu ho volavka jakoby nadzvihávala svým zobákem. Zaměřil jsem čočku na Haldu, fotil jí s odstupem tří snímků. Koupání na 120 temp bylo skvělé. Voda začíná vychládat, dnes měla přesně 15°C. BYL NÁDHERNÝ DEN.

	15. neděle Oslava "Vločky" se šlapači S přáteli šlapači jsme oslavovali Vločku (Flake), nový přívěs za auto, který si pořídili Lynn a Rana pro své výlety do přírody. Oslavy jsme pořádali uvnitř přívěsu. Je kupodivu prostorný, vybavený všemi vymoženostmi - plynovým sporákem s troubou, ledničkou, vytápěním, sprchou i záchodem. Na místě, kde jsme seděli, se po odmontování stolu rozprostře postel pro dva. Demontáž trvala kupodivu velmi rychle: ručně se dovnitř sklopily boční stěny, a pak elektricky oba díly střechy (viz názorná prezentace). Přívěs váží 1100 kg. Pak jsme hodovali v domě na pizzách a salátech, dále popíjeli a na závěr smlsali bábovku z Emiliné produkce se zmrzlinou. Asi jsme byli podvyživení.
15. neděle Nedělní procházka podél Kolumbie Po mši unitářů, která měla téma život a umírání, jsme se šli s Em oživit procházkou podél Kolumbie.
Měsíční zásoba zrníček	14. sobota Zrníčka Cestou domů jsem přikoupil měsíční zásobu zrníček. Pak jsem je doma smíchal z asi patnácti přísad, dal do nádob a uložil do mrazáku.
14. sobota Veslování Byl jen 1°C. Dělal jsem fotky vesel, východu slunce, zářivé koupele, odrazů slunce na skifu, stromu u vodního mostu coby "přímou trefu", Nymfy. Nade mnou létali rackové, kachny, husy, holubi, vrány a po letní pauze se vrátili zase orlové. Okruh jsem obměnil sledováním východního břehu Kolumbie. Pak jsem se krásně v pohodě vykoupal, naplaval svých 100 temp a přidal dalších 20. Voda měla 15,5°C. Cestou domů jsem přikoupil měsíční zásobu zrníček.
	13. pátek Práce Nevytáhl jsem paty z domu, resp. z kanceláře. Em mezitím šlapala se dvěma ženami pod Misií. Jezera tam byla už napůl zamrzlá, zasněžená. Večer byl hezký západ slunce, focený z balkonu.
12. čtvrtek Veslování Byly jen 2°C. Oblékl jsem si tři vrstvy. Svítání mě přivítalo nad lagunou. Na Wenatchee jsem se pozdravil s peřejemi, v laguně s volavkou a na Kolumbii s kanadskými husami, racky, kachnami a potápkami. Koupání na závěr bylo zas skvělé. Voda měla pod 16°C.
	11. středa Šlapání s tchořem Pod zamračenou oblohou jsme vyrazili do hor hned na západ od Wenatchee. Otočka byl kopec ve výšce 1150 m, kterému říkáme "Dvojí poprsí". Naše parta se sestávala z Cathy, Chris, Em, Louisy a mě. K dvěma psům Louisy se připojil i jeden místní. Takže nás bylo osm. Psi a zvláště tři ženy svým nepřetržitým povídáním a štěkáním dělali takový randál, že se zdálo být naprosto nemožným uvidět či se dokonce střetnout s nějakými divokými živočichy. Cestou zpět z vrcholu se však zdání bezpečí vyvrátilo. Na psy vyrazil tchoř, a jednoho z nich, Springa, vydatně postříkal. Pes se zmítal epilepticky na zemi, otíral se o písek, hlínu, cokoli. Zapáchal příšerně. Bylo to poprvé, co jsme něco takového zažili. Pach nás pak provázel až nazpět k autům. Louise ženy nabízely řešení, jak psa pachu zbavit. Prý ho vykoupat v rajčatové šťávě. I my jsme doma museli své kalhoty hned vyprat, a to se ani pes o nás neotíral.
10. úterý Rozloučení se s Karlou Pomohl jsem Karle vyládovat její přebytečné krabice a zadní sedadla z Havrana a nechat je ve skladu. Po obědě jsme s Em Karle pomohli s poslední nakládkou a nezbylo, než se rozloučit. Karla vyrazila zas dál na své pouti životem. Její dnešní cíl byl Seattle. Spolu s Em se snad zas uvidí koncem měsíce a se mnou možná na Vánoce.
	10. úterý Veslování s LT a Claire Bylo 6°C a zataženo. Kamarád Larry přilákal do klubu novou veslařku, Claire. Zprvu jsem myslel, že se budou plácat jen tak, začátečnicky okolo doku. Ale jaký omyl! Hladce mě předhonili u soutoku Wenatchee s Kolumbií a až u peřejí, nad které se nedalo dál dostat, jsem je dohonil. Pak mi ujeli, zatímco jsem se snažil komunikovat. Dále jsem to vzal horní deltou k rouře a zpět. U doku jsem se pěkně vyčmáněl, sto temp. Voda měla 16°C. Byl tam jeden postarší vodák z klubu, nějaký Larry, který žvatlal něco o povolení, kam mám dávat v loďárně na foch skif, že prý je přečíslováno. Přitom blekotal něco o tom, jak to že si v rouše Adamově okolo doku jen tak plavu. Domnívám se, že to mu víc vadilo, než mé vlažné reagování na jeho povídání o přečíslování. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Je to paradox, země, která vyrábí tolik sexem našpekovaných filmů je také domovem plno prudérních lidí, jako tohoto človíčka. (Osoby, která je nebo tvrdí, že je snadno šokována záležitostmi týkajícími se sexu nebo nahoty.) Teprve, když jsem mu řekl, že ten skif dávám na stejný foch, kde se nacházel pokaždé už deset let, zmkl a odrazil. Popřál jsem mu hezké pádlování.
9. pondělí 70 plzní od Karly a Evana a asijská večeře Jak se mi poštěstilo, že dvě velmi zvláštní lidské bytosti se postaraly o to, abych náhodou nezemřel žízní !?!?! Děkuji Karle a Evanovi za dodávku piva. Nejvíce vám děkuji za to, že jste VY! Karla měla zásobu tenoučkých rýžových folií, které se namočily do teplé vody, tak se staly ohebné a lepkavé. Do nich jsme si vložili zeleninky, polili omáčkou (viz recept v prezentaci), zabalili a pochutnávali si.
	9. pondělí Exkurze u Nicole v požární stanici Karla mě přizvala podívat se na exkurzi do požární stanice. Tam pracuje její velmi blízká přítelkyně Nicole, jako jediná žena v doméně mužů. Nicole nás provedla celou stanicí a ukázala jejich helikoptéru. Obě, ona i Karla, nalétaly v helikoptérách mnoho letů a cítí se v nich doma. V požárním sboru ve Wenatchee pracuje nastálo asi 35 požárníků, s dobrovolníky k šedesáti. Nicole právě dělá dva týdny za sebou, každý den deset hodin, od osmi do šesti. Není náhodné, že si zvolila toto zaměstnání. Její rodina založila a stále provozuje sanitní záchrannou službu Ballard Ambulance ve Wenatchee.
8. neděle Kruhová večeře u nás Sešlo se u nás přes patnáct lidí, unitářů. Přikázáním některých církví je nepít. Myslím, že při zakládání unitářství na toto omezení vědomě opomněli. Tak jsme začli setkání jako na cocktail party. Když jsme se počátečně vypovídali, usedli jsme k pohoštění. Emily přispěla velkou šunkou a pečeným sýrem brie, a já s ní společně dvěma lahvemi vína. Vše ostatní přinesli ostatní. U příležitosti toho, že já jsem měl před pár dny kulaté narozeniny a kamarádka Penny bude mít ty samé ve středu, upekl Larry bábovkový dort s rumem a Emily čokoládový. Společně s Penny jsme sfoukli svíčky na dortech, smáli jsme se žertovným přáníčkům a nechali je kolovat. Věk přítomných byl mezi devětadvaceti až osmdesáti osmi lety. Byla dobrá zábava.
	8. neděle Veslování a koně Červánky se nekonaly. Byla naprosto jasná obloha. Tak jsem se zabavoval místo focení počítáním, kolik kroků pokaždé musím udělat, než začnu veslovat. Od auta k loďárně sto. Od loďárny na dok, se skifem na hlavě, stodeset. Zpět do loďárny pro vesla. Stodeset. S vesly ke skifu. Stodeset. Dohromady, čtyřistatřicet. Dá se to počítat, coby rozcvička? Obvesloval jsem svůj okruh. Pod peřejemi jsem se pozdravil s lovícím bezdomovcem. Horní delta byla neprůjezdná. Nymfa skoro vykukovala. Foukalo ale, vlny se převalovaly a nebylo jí dobře vidět. Po rouře a haldě jsem si povšiml něčeho neobvyklého na východní pláži: dvou koní, s jezdkyněmi. Svolily, že je vyfotím. Jsou ze západního břehu Kolumbie. Koně si převezou vlečným vozem na východní, a odtamtud jezdí podél řeky. Jednomu koni se chtělo téměř veslovat. Skotačivě prohrabával vodu nohou. Druhý se vody bál. Byl to pro mě neobvyklý zážitek.
7. sobota Koncert symfonie Dirigent Caoile se jako obvykle hodinu před začátkem podělil o plno zajímavostí o skladatelích a interpretech nadcházejícího koncertu. Vyslechli jsme pak Předehru k Rosamundě od Schuberta, mladu sopranistku Chloe zazpívat arii z Figara od Mozarta, trochu se vyděsili Oslavou mrtvých od Mahlera, a zasytili se klavírním koncertem zvaným Císař od Beethovena. Notami v prezentaci jsem označil dva hráče na lesní roh a jednoho na trubku, kteří byli u nás ubytovaní.
	7. sobota Koštování dortu a gratulace Jedli jsme narozeninový dort... tedy – jen Karla a já. Emily se ho bála jíst, protože jsem udělal polevu ze syrových, nevařených vejcí. Ochutnala trochu vnitřek a chutnal prý dobře. Karle i mě chutnal výtečně. V prezentaci je recept. Udělal jsem jeho půlku.
7. sobota Sbírání odpadků Během dopoledne jsem šel s Karlou sbírat odpadky podél asi 3 km úseku státní silnice. Tuto dobročinnou činnost dělá pospolitost unitářů dvakrát za rok a já se občas účastním. Emily mezitím krmila hudebníky symfonie po jejich dopolední zkoušce. Tak jsme všichni tři někomu pomáhali.
6. pátek Kočka Mňoukí, pečení dortu, večeře Mňoukí se povalovala na podlaze kuchyně. Se svolením Em jsem na své přání upekl dort. Večer jsme si pochutnali na lososu, lilcích, cuketách, paprikách, žampionech a yamech, které Em ugrilovala. Vše chutnalo výborně. Na noc jsme u nás ubytovali tři hudebníky, studenty z konzervatoře v Ellensburgu, mladé kluky.
	6. pátek Veslování se srnkami Ráno byly úchvatné červánky. Zachytil jsem je před domem, s Havranem v popředí. V horní deltě jsem si povídal se dvěma vzrostlými srnami. Obě měly paroží, dosti rozvětvené. Strávil jsem s nimi snad půl hodiny, než se rozhodly jít jinam. Omluv kvalitu obrazu. Vše je nafocené a nahrané prťavou kamerou v mém mobilu. Podívej se na video. U horního doku jsem se pozdravil s kamarádem vodákem Larrym. Karly a Em si mezitím vyšláply za modříny u jezera Clare.
5. čtvrtek Polívka s Em a Karlou Uvedli jsme s Em do provozu nový domácí počítač, potom, co se ten původní rozhodl odejít do věčných lovišť. Byl jsem právě hotov s instalací, když sem do Wena z Aljašky dorazila Karla, po 3.200 km putování svým autem, kterému říká Havran. Auto si žádalo údržbu a tak jsem strávil odpoledne s Karlou v opravnách. Dohodla se, co si nechá vyměnit. Mezitím Emily uvařila chutnou polévku (viz recept v prezentaci). Večer jsme strávili povídáním a hraním slovní hry s kostkami.
	4. středa Veslování Byly jen 4°C avšak klid. V dolní deltě jsem si povídal se srnou či srncem. Při okruhu k peřejím a haldě jsem si zpíval a počítal. U doku byla škola. Žáci měli kamery, asi třída výtvarného umění. Přesto jsem se jimi nesledován zas báječně vykoupal. Voda se začla ochlazovat, ale stále ještě měla vlažných 17°C.
3. úterý Narozeninový den Svým rodičům v mysli předávám radost z toho, že mě přivedli na svět. Skutečnost, že už uplynulo sedmdesát let od toho okamžiku, je z mého náhledu náhodná shoda času, nicméně vítaná z toho důvodu, že vedla k příležitosti tuto radost sdílet i s přáteli. Odpoledne jsme v pěti vyrazili na výšlap. Svítilo slunce a bylo teplo. Zaujali nás tři známí z místních Ochranářů, kteří v kupoli stodoly (nyní patřící spolku) renovovali soví hnízdo. Udělali jsme okruh po trase, odkud je vidět Ledovcový štít. Povečeřeli jsme s přáteli v restauraci McGlinn. Přijal jsem gratulace od nich i od jiných. Připojil se i Monte. Jsem vděčný. Pak jsme šli do muzea na přednášku o životě a kultuře Indiánů v jednom blízkém údolí, i s hudbou.
	2. pondělí Veslování Nejprve jsem odstranil zajištění nově připevněného kýlu skifu. Držel dobře. Hurá! Na vodě bylo zpočátku větrno a 9°C, nízká voda. Ptáci se schovávali, zprvu jsem uviděl jen kachny a racky. Postupně se ukázaly i husy, merganzer, potápky, volavka, a grebe. Přes nízkou vodu se mi povedlo obveslovat svůj obvyklý okruh - od doku k soutoku s Wenatchee, k peřejím, nad horní most k rouře a haldě, a zpět k doku. Tam jsem se zas báječně vykoupal. Voda se mi zdála ještě dost vlažná. Skutečně byla, dle měření přehrady ve dvě odpoledne měla ještě 18°C. Cítil jsem se skvěle. Zbytek dne jsem pracoval. Večer byl krásný západ slunce.
1. neděle Upomínka na 500 let Martina Luthera V katolickém kostele sv. Josefa vedlo šest duchovních z luteránských církví upomínku na 500 let od Martina Luthera. Judy hrála na varhany a Monte byl ve sboru.