Vítkovy noviny srpen 2015

	Hezký den!
31. pondělí Práce. Dělal jsem studii demografie kluzáků v USA a Kanadě, dle nejnovějších rejstříků, se zaměřením na Blaníky a které z nich by mohly být renovované. Oprávnění k renovaci získala právě továrnička na Moravě, kterou financují noví majitelé výrobních práv. Tak se něco pohybuje kupředu, po pětileté stagnaci od velké havárie, kdy celosvětově letecké úřady zakázaly Blaníkům létat. 30. neděle Šlapání ke Kohoutímu hřebínku .. kdy modrá obloha se znovu navrátila do Wenatchee.
	30. neděle Veslování se psem Zrána sprchlo a obloha vypadala hrozivě, zvedly se velké vlny. Nicméně, obvesloval jsem svůj obvyklý okruh. Na závěr jsem fotil útvary starých kmenů u východního břehu Kolumbie. Zažil jsem jedinečnou událost: Coby pasažér se na můj skif připojil docela velký pes! Podívej se na fotky, klikni na záhlaví.
29. sobota Kultura a umění Nicole Benoit, dcera učitele hudby na střední škole ve Wenatchee, který také vyučoval našeho syna Evana, zorganizovala již druhý rok směsici původní tvorby místních umělců - zpěváků, hudebníků, tanečníků, básníků, grafiků. Až z Moskvy se i zúčastnila jedna patnáctiletá zpěvačka (viz prezentace, video). Vystoupení bylo v hlavní koncertní hale ve Wenatchee.
	28. pátek Šlapání Skoro kompletní tým šlapačů vyrazil na okružní putování do hor poblíž Wenatchee. Drew už musel po školních prázdninách do práce, tak nás bylo sedm. Šlapali jsme asi osm km nahoru a dolů, z nadm. výšky 1300 m do asi 1700, a pak postupně dolů do 1200 m. Cestou jsme viděli plno kupek "sena", které si na zimu shromažďují už teď zvířátka pika. Také nás navštívily zvědavé malé zemní veverky. Po šlapání jsme se sešli u Lynna a Rany na večeři a povídání.
28. pátek Veslování Začal jsem za tmy a ani když se rozednilo, nebylo moc vidět. Oblohu pokrývala hustá vrstva vysoké oblačnosti. Bylo ale teplo a mohl jsem se i vykoupat, zas v deltě. Přes řeku jsem navštívil bájný kamenný oltář, který si tam někdo neznámý vybudoval, i s kamennými křesly. U mostu jsem sledoval, jak orlovec chňapnul z vody rybu. 27. čtvrtek Práce Dělal jsem v kanceláři a okolo domu, kde jsem prořezal keře.
	26. středa Veslování V deltě řeky Wenatchee jsem obdivoval rostlinu ve vykotlaném stromu zajímavých tvarů. O kus dál, u peřejí, jsem zaslechl štěkání psa. Pak jsem uslyšel, jak muž na břehu, který si v kotlíku nad ohněm připravoval jídlo, na něj zvolal co znělo jako, "neboj". Po chvíli jsem začal zpytat, zda náhodou ten muž není Čech. Ale na to mluvil až příliš plynnou američtinou. Zprvu jsem myslel, že je bezdomovec, ale ukázalo se, že si s ženou postavili v houští stan, a tam žili i s devítiměsíčním psem. Také se přiznal, že on byl ten tvůrce lehátek (viz veslování 20. srpna). Byli to trempové, v americkém smyslu slova. Do Wena se dostali skákáním z jednoho na druhý nákladní vlak, až ze středu Ameriky, z Minneapolis. Ptal jsem se, zda vydají ze svého putování knížku. To ne, ale že jsou hudebníci a rozhodně se to odrazí v jejich písničkách. Dále po proudu Wena jsem uviděl další scénu (bohužel příliš daleko na focení či filmování): Orlovec snad z výšky tří metrů střemhlav vylovil velkou rybu. Málem se s ní utopil, ale nakonec uspěl, po velkém plácání vody křídly se vznesl a s rybou, která byla pomalu delší, než on, odletěl k hnízdu. Na Kolumbii jsem fotil rostlinky a zas se báječně vykoupal.
24. pondělí - 25. úterý Počasí Večer se konečně začlo vyjasňovat a poprvé po delší době jsme viděli přes řeku na hory na západ. Byl krásný západ slunce. A když klikneš na záhlaví, uvidíš i jaké počasí nás přivítalo do úterního rána.
	24. pondělí Hospodářství Burza už třetí den drasticky spadla a tak je zajištěno, že budu ještě delší dobu pracovat. Skvělé.
24. pondělí Veslování Vesloval jsem k peřejím a do horní delty, kde jsem otočil vesla levé za pravé a i je opačně přimontoval. To proto, že jsem se zas pustil do nového druhu veslování - kupředu. Hned to šlo lépe, než minule. Lopaty se nezabořovaly.. a mohl jsem si hezky cvičit úplně jiné svaly.. tlačením, místo taháním.. stále ale však jsem jel nanejvýš poloviční rychlostí, než normálně. Bylo husté kouřmo ale příjemně, i na plavání.
	23. neděle Stěhování národů Strávil jsem celý den doma, ani do pospolitosti unitářů jsem nešel. Až před západem slunce mi to nedalo a vypravil jsem se za zdrojem hosání hudby a vzrušeného povídání, které k našemu domu donášel východní vítr. Asi půl kilometru od nás je katolický kostel. Celé prostranství okolo něho bylo zaplaveno snad tisíci lidmi všech věkových kategorií. Hrála kapela, lidi tancovali, bylo tam plno stánků. Až na mizivý zlomek procenta byli všichni přítomní - hispánci (neboli, jak se zde označují lidi španělského - latinskéno původu), tedy, většinou z Mexika a jejich už zde narozené děti, kterých tam bylo požehnaně. Měl jsem pocit, jako bych pojednou navštívil cizí zemi. A to vím, že zde ve Wenatchee je hispánského obyvatelstva už přes čtvrtinu. Ale vidět je najednou tak naprosto odfiltrované od anglosaxánů byl docela šok. Ne že bych tomu nepřál. Tito lidé sem přinášejí spoustu nové energie. Klikni si na záhlaví pro pár fotek a videjek. A zde jsou webové stránky toho kostela, s hezkým zpěvem v pozadí.. Jaký rozdíl v hudbě od hosání venku! Všimni si ale také, že noví duchovní jsou už hispánci. Kostel převzali od "domácích".

	22. sobota Kruhová večeře unitářů Sešlo se asi pětadvacet lidí v přívětivém domě a na zahradě dvou členů pospolitosti. Povídalo se o všem možném, kdo co během léta každý prožil. Jeden pár byli dočasní hosté, kteří museli opustit své obydlí severně od Wenatchee, když úřady nařídily evakuaci kvůli postupujícím požárům. Na posledních snímcích prezentace jsou majitelé domu (pokaždé napravo), Nancy; a pak Chuck. Přistěhovali se do Wenatchee před patnácti léty, ze státu Kolorado. Oba byli činní v organizacích zabývajících se ochranou přírody. Setkání bylo příjemné, jídla a pití chutná (jako obvykle, systémem "potlach"), bylo teplo a jen od kouře z požárů trochu štípaly oči.
22. sobota Veslování Slunce hřálo velmi chabě, nemohlo se prodrat hnědou vrstvou kouře. Zprvu bylo jen 12°C. Obvesloval jsem svůj obvyklý okruh a nad haldou jsem se přinutil do vody. Ta byla překvapivě teplá, v porovnání se vzduchem. Hezky jsem si zaplaval. U doku jsem pak vyfotil přátele Penny a Larryho, kteří se svým psíkem Tobym vyrazili na Kolumbii na kánoi.
2!. pátek Šlapání k jezeru Janus Od domu zpět domů - dvanáct hodin. Na stezce sedm. Nahoru a dolů čtrnáct kilometrů. Pěkná kosa, jen 10°C. Tak jsem se ani v jezeře nevykoupal. Viděli jsme plno zeleně a dýchali čistý vzduch. Podívej se na obrázky, mluví za sebe.
	20. čtvrtek Hříčky přírody Vyšel jsem po práci z kanceláře a vzhlédl vzhůru. Nade mnou se rozprostíral tento zajímavý a sugestivní útvar (viz foto vlevo). Zmínil jsem se o tom Emily. Ta se podívala nahoru na oblohu a poznamenala, "Tohle přitáhne jen pokroucenou mysl!" Já na to, "Jak to, že to tak interpretuješ - to samé muselo proběhnout i tvou hlavou, když s takovou odpovědí přicházíš." Za pár minut se mrak, lentikulár či vločkový pro Milana, proměnil zas na útvar jiný. Co ten tobě připomíná? Klikni na záhlaví.
	20. čtvrtek Veslování Červánky byly zas oranžové, jak se slunce prodíralo vrstvou kouře pokrývající východní polovinu oblohy. Od zenitu na západ zářila blankytná modř. Na vodě bylo skvěle. Zprvu jsem vesloval s Joe M., pak sám - deltou k peřejím, zpět do delty, kde jsem se poprvé po týdnu zas jak ryba vykoupal, a k rouře. Cestou jsem viděl dva mývaly. Historie současných požárů ve státu Washington do 20. srpna 2015 (výborná mapová grafická prezentace, 4 minutové video na YouTube, klikni na podtržené.)
19. středa Požáry Dnes až na dodatečné ustavování zábradlí a rozstřikovačů v nájemním domě jsem se nedostal mimo domov. Rozeslal jsem dvě zásilky a třetí, velkou bednu, jsem dovyrobil a upevnil v ní objednaný díl. Tu bednu odešlu, až přijde platba.	Zatímco obloha se zde odpoledne vyjasnila a slunce po dlouhé odmlce zasvítilo zas z blankytně modré oblohy, sto km severněji vzdušnou čarou odtud započal nový divoký lesní požár. Obyvatelům dvou malých měst tam poblíž nařídily úřady okamžitou evakuaci. Bohužel tento požár si vyžádal první oběti - tři požárníci přišli o život. Hlavně pro Karlu jsme zkoumali, zda mezi nimi nebyla její přítelkyně Nicole, povoláním požárnice. Naštěstí ne. Člověk neví dne ani hodiny.
18. úterý Zdraví Šel jsem si nechat vytáhnout stehy z krku. Vyzvedla si mě zdr. sestra Cheryl. Připomněla mi, že jsem to byl já, kdo jí před lety svezl v kluzáku, když byla na letišti s jejím otcem (tomu je teď 82). Byl tehdy den otců a byl to dárek, svezla se také. Let se jí líbil, prý jsme se hodně vznesli. Nyní mi vyndala stehy a já přitom fotil. Pak se přišel p. dr. Price podívat, jak se rána hojila a byl úsměvně spokojen. Požádal jsem ho a Cheryl, zda mohu udělat jejich fotku, a zda jim ji mohu poslat emajlem. Svolili a dali. Odpoledne mi poslali děkovný emajl nazpět. Říkal jsem si, kdyby to bylo v ČR, zdali by se mnou vyběhli, tak si dovolovat.
18. úterý Veslování Oranžové slunce ozařovalo údolí, když osma končila. Z doku jsem fotil mrtvou rybu a u laguny volavku. Hezky silově jsem vesloval deltou, k peřejím, zpět k soutoku, našel jsem nymfu, spala v pohodě, dál k rouře, tam pozdravy a nad haldou jsem se ponořil po krk. Nádherné.
	17. pondělí Zábradlí Spravoval jsem viklající se zábradlí v nájemním domě.
16. neděle Záplava v Rakovníku Po týdnech tropických teplot se pojednou silně ochladilo a nastala nevídaná průtrž mračen.

16. neděle Veslování Oblohu pokrýval hustý čoud, slunce bylo krvavé. Bylo výrazně chladněji, jen 16°C. Objel jsem svůj obvyklý okruh, pro obměnu zas jeho část popředu. Nový druh cvičení! U pláže jsem udělal fotky květinek.
	15. sobota Oslava šedesátin Dainy Od šesti do desíti večer se na zahradě našich známých sešlo asi padesát lidí oslavovat Daininy šedesátiny. Známe jí jako džezovou zpěvačku a provozovatelkyni obchodu se zeleninou. Jejího manžela z pospolitosti unitářů, kterých se sešlo asi patnáct. Ostatní byli většinou příbuzní, někteří sousedi a známí. Téma oblečení i zábavy byla Havaj. Povídalo se, jedlo a pivo co hrdlo ráčilo, a tančilo. Slunce zapadalo do oranžového až hnědého západu. Požáry v Chelan se požárníkům vymkly z ruky.
15. sobota Šlapání k Osmimílovému jezeru S Lynnem a Ranou jsme si vyšlápli k Osmimílovému jezeru, které se nachází asi padesát km vzdušnou čarou na západ od Wenatchee. Bylo ideální počasí na šlapání, něco přes dvacet stupňů a skoro žádný vítr, slunečno a žádní komáři. U jezera jsme poobědvali a podělili se i se skoro tam zdomácněnými lesními veverkami, chipmunky. Jako jediný z naší party jsem se vyčmáněl v jezeře, zatím jsem se ještě nesměl od doktora potopit. Ještě pár horských květů kvetlo. Byl to skvělý výšlap.
	14. pátek Hudba Večer jsme si šli poslechnout do Pybusu zpěváka kytaristu Mike Billse. Hraní je jeho koníček. V běžném životě pracuje jako psycholog ve střední škole ve vých. Wena, jezdí na kole a byl i hodně činný jako vodák. Dnes jsem poprvé uslyšel jeho nejnovější výborné vylepšení. Měl pedály na bicí (velký buben a malý buben). Ohromně to dodalo k jeho zvuku. Krásná dynamika. Přitom zvuky bicích nástrojů byly vytvářeny elektronicky, zněly však jak opravdové.
	Požáry Odpoledne se přihnal vítr. Na západní straně hor byly silné bouřky a plno deště. Sem do Wena však nezasáhl, tak je stále půda vyprahlá. Ale kus na sever, v Chelan, začly od blesků nové požáry, tentokrát hned vedle města. Zasahovaly veliké požární tryskové bombardéry shazující červenou hasicí směs. (Spusť si video nalevo.) Požárů začíná stále více a požárníci na ně nestačí, není jich tolik na všechny.
14. pátek Veslování Dnes jsem si dal výzvu - skoro půl okruhu jsem jel kupředu. Objevil jsem, že mám úplně jiné svaly, jak začátečník také. Ohromně vratké. Ale viděl jsem mnohé, co mi jinde uletí a ani nevím. (Na vysvětlenou: Běžně se vesluje pozadu.)
	13. čtvrtek Pokora justici Koncem května jsem údajně projel jednou místní křižovatkou na červenou. Odvolal jsem se. Poslali mi video. Stalo se mi to právě v první den po mém návratu z ČR. Ještě jsem byl navyklý na evropská světla. Zdálo se mi, že tam trvají déle, zvláště žlutá. Také jsem byl tehdy asi trochu grogy z časového rozdílu. Měli pravdu. Video ukázalo. Zdejší žlutá trvala jen tři vteřiny. Řekl jsem si, snad uznají něco z mých argumentů a pokutu sníží. Toto odpoledne jsem měl přelíčení u dopravního soudu. Stálo za to, přinejmenším za ten zážitek! Do budovy se vcházelo kontrolou jak na mezinárodním letišti. To bych ještě chápal. Ale že se do soudní síně nesmělo v šortkách (venku bylo 40°C) - to mě úplně zaskočilo! Zřízenec u brány mi půjčil erární dlouhé kalhoty (viz foto). V zástavu jsem mu musel nechat řidičák. Vstoupil jsem do soudní síně. Po chvíli mi začlo být podivné, proč tam bylo tolik policistů a obvinění v okovech. Spletl jsem se. Ty s mým druhem provinění soudili v síni č. 2. Tam bylo asi 20 hříšníků, s prohřešky jako příliš rychlá jízda, řízení bez pojištění, mluvení za jízdy na mobilu a projetí na červenou. Mimo mě do té kategorie zapadla i jedna paní. Zprvu jí dali pokuty dvojí. Ukázalo se, že kamera vyfotila jak její vůz, tak i ten vlečený - s koňmi. Soudce měl porozumění. Jeho dcera také jezdí na koni. Tak dvě pokuty snížil na jednu a navíc odečetl třetinu. No a mému povídání se pousmál, a také třetinu z mé původní pokuty odečetl. Tím mi ušetřil v přepočtu tisíc korun. Tak jít se soudit stálo za to. Vrátil jsem erární kalhoty, zaplatil jsem pokutu (už to máš spočítané?) a vyrazil jsem sloužit nájemníkům.
12. středa a 13. čtvrtek "Legrace" V nájemním domě praskl bojler na ohřívání teplé vody a nastala menší povodeň. Strávil jsem větší část dne provizorní opravou. Pak jsem sháněl opraváře. Ti nebyli k zastihnutí (plno jiných lidí mělo také své problémy) a tak jsem se dal do zkoumání závady a možného řešení. Zdálo se, že vypověděl službu vysokotlaký bezpečnostní ventil bojleru. Začal jsem shánět ten samý model a značku. V tom jsem pokračoval i následující den a povedlo se mi koupit nový. Pak jsem zjistil hlavní závadu: Do domu byla voda přiváděna pod ohromně vysokým tlakem. Tomu měl zamezit reduktor, který zřejmě jako první zkolaboval a následovala řetězová reakce. Tak jsem koupil i ten. Navečer se mi podařilo konečně přitáhnout opraváře. Jmenoval se Wes. Pomáhal jsem mu jak jsem mohl, byl hotový za čtyřicet minut, ale stejně účtoval za hodinu. Pro ty, které zajímá, kolik taková legrácka stála celkem, je zde vyčíslení. V přepočtu na koruny: Instalatér tři tisíce (hned jsem mu na místě zaplatil šekem), nákup ventilů a přidruženého materiálu pět tisíc (to na úvěrovou kartu), plus moje dva dny většinou obětované tomuto případu. Snad se povedlo a nájemníci zas budou mít teplou vodu na sprchování a praní. Kdoví jak dlouho bude trvat, než přijdou s další kalamitou?
	12. středa Veslování Slunce vyšlo oranžově. Prodíralo se kouřem od požáru u jezera Chelan. V průběhu dne čoud tak zhoustl, že nebylo vidět přes řeku. Ráno však bylo ještě v pohodě, a hlavně - mohl jsem veslovat i se stehy v krku. Dokonce se ponořit do vody, po ramena, nad haldou. Obdivoval jsem poblíž plody kosatců, zatímco ze stožáru na mě shlížel orlovec. Práce Odeslal jsem spěšnou zásilku. "Legrace" V nájemním domě praskl bojler ... Zdraví Odpoledne volali s výsledkem rozboru. Bulka byla prý nezhoubná.
11. úterý Zdraví Rozhodl jsem se nechat si vyoperovat bulku vzadu na krku. Zajímavé na akci bylo, že do kliniky jsem se šel objednat včera po veslování. K mému úžasu měli pro mě místo hned na dnešek ráno. Akce se ujali pan dr. Price a jeho asistentka Angela. Kolik mě to bude stát nemám ponětí. Bulky jsem se však chtěl zbavit. Povedlo se.
	10. pondělí Práce Věnoval jsem se titěrným pracem, jako rozesílání různých druhů přesně odpočítaných nýtků. Karla Potěšila mě svou nejnovější reportáží z Aljašky. Evan Také on vydal svou reportáž, z účasti na Tour de France.
10. pondělí Veslování Byla vysoká voda a zas báječně. U haldy jsem se vykoupal.
	9. neděle Návštěvy u dalších příbuzných V Olympii u MJ (80 let) a Judsona (86 let) jsme po srazu na lodi přenocovali i s Evanem s Laurel. Po snídani venku na terase jsme se přes videotelefon uviděli a povídali si s Edem, Sheilou a Nancy, kteří byli u Eda v nemocnici v Ashlandu. Prostřednictvím Nancy jsme současně také povídali i s Karlou ve Skagway na Aljašce. Edovi bylo lépe, ale stále ještě musel zůstat v nemocnici léčit si poraněnou nohu. Nancy se rozhodla zůstat u Sheily další den. Laurel a Evan odjeli do Portlandu a já s Em jsme se odpoledne drali zas dopravní zácpou na sever do asi 180 km od Olympie vzdáleného místa, kde bydlí sestra Sheily, Mary Lou, teta Emily. Dorazili jsme tam pozdě odpoledne, akorát včas, abychom ještě uviděli dvě z jejích dětí: Duane s jeho ženou Lisou, a Darlene s manželem Tonym, a jeho bratrem Jimem s ženou Barbarou, na návštěvě. Ti všichni právě byli zpět z lovu krabů, hned dole pod domem v moři, tak se s námi podělili. Na obrázcích v prezentaci jsou vidět domy, kde ML a Darlene vedle sebe bydlí, na pokraji srázu nad mořem, v místě, kde až do nedávna byla divočina. Večer jsme s Emily přejeli přes Kaskády domů, kam jsme pozdě večer v neděli po 1000 km putování po příbuzných (od pátku) v pořádku dorazili.
8. sobota Vzpomínka na Boba a Betty Longovi Tři sestry sezvaly asi padesát příbuzných na parník, který najmuly, oslavit památku jejich rodičů. Také se rozloučit s rodiči, přenést jejich popel do moře. Otec byl námořní architekt. Matka byla velmi společenská. Oslava se pěkně vyvedla. Vyjeli jsme na moře kus na sever od Seattlu. Klikni na záhlaví pro fotky a videa.
	7. pátek U Mary Jane a Judsona v Olympii Proklestili jsme se kilometry dlouhou zácpou aut na dálnicích obklopujících Seattle (pátek odpoledne.. všichni chtěli někam jinam) a na večer jsme dorazili k MJ a Judsonovi. Rodiče Em a sestra Nancy museli návštěvu zrušit a tak jsme byli u MJ+J jediní dva hosté. Hezky jsme si popovídali.
7. pátek Šlapání u vodopádů (poblíž průsmyku Snoqualmie) Cestou na sobotní rodinný sraz v Seattlu jsme si s Emilí vyšlápli u dálnice k vodopádům. Nejvíc nás překvapily kvanta lidí, kteří dostali stejný nápad - pro nás naprosto nezvyklé, vidět v přírodě tolik lidí najednou. Byl nádherný den, i na čmánění v chladivé bystřině.
	7. pátek Veslování Vyrazil jsem obzvlášť brzy. U mostů jsem zachycoval plno odrazů. K peřejím se dalo jen dostat, dál bylo moc mělko. Ale deltou ještě šlo projet. U koupaliště jsem si všiml dvou plavců v neoprenových oblecích, že prý chtějí doplavat proti proudu až k mostu.. skutečně se jim to povedlo. Na ochranu proti přejetí nevšímavými řidiči motorových člunů za sebou táhli malé oranžové měchýře.
6. čtvrtek Drew a Cathy se dělí o své dojmy ze šlapání v Alpách Na večeři jsme k nám pozvali kamarády ze šlapání, Drewa a Cathy, kteří se právě vrátili z letní cesty strávené lezením po Alpách.
	6. čtvrtek Zavlažování Dnešní den jsem strávil v práci jak v kanceláři, tak mimo (zavlažování, kontrola v nájemn. domě, bude tam třeba úprav). Odpoledne jsem opravil prasklou trubku přívodu vody ke kohoutku.
5. středa Veslování Tentokrát jsem vesloval většinu trasy společně s Larrym - k peřejím a pak k haldě oblázků. Tam jsme se rozloučili a já pokračoval dále proti proudu do nyní mé oblíbené zátoky na Kolumbii, kde jsem se báječně vyčmáněl, v naprostém soukromí.

4. úterý Lesní požár Mezitím požár podél blízkého jezera Chelan, který vznikl při bouřce 29. června, se rozrostl do velikosti přes 100 km2.
	4. úterý Večeře a projížďka na lodi po Kolumbii s Larrym a Penny Při večeři a projížďce jsme se dělili o své nedávné dojmy z cestování. L+P se právně vrátili z Islandu a Británie. Dnešní obloha se překonávala. Byla celá pokrytá beránky.
3. pondělí Západ slunce, z ulice před domem
	3. pondělí Veslování Byl zas skvělý den, i když většinu oblohy pokrývaly mraky. Udělal jsem fotku, jak travička roste v rouře (zahalekal jsem). Kus dále proti proudu u haldy oblázků jsem se vykoupal. Přes noc teplota vzduchu nesklesla pod 26°C. Voda měla osvěživých 19°C. Poblíž místa koupání je sloup ze skruží, s vodní pumpou nahoře, u které je plno hnízd vlašťovek.
2. neděle Unitáři V pospolitosti unitářů nastala možnost pro kacířství. Duchovní byla na dovolené. Laiky přizvaný duchovní Patton Boyle, z episkopelické církve, přednesl svou verzi Zkoumání duchovního růstu. Hovořil o čtyřech fázích: 1. Soustředění se na sama sebe: Co je dobré pro mě, je dobré (i pro ostatní). 2. Tradiční: Co je pravdivé a co je šálení? Připoj se k organizované církvi, kde získáš černobílý náhled, objevíš hlubokou lásku (například, k Ježíši Kristovi).	3. Skepticismus: Začneš brát v potaz první dva body. Příklady .. klouček k matce: "Ví Bůh, že v něj nevěříme?". Unitáři mají mezi sebou plno skeptiků. Vtip: Co se stane, když smícháš Jehovovy svědky s Unitáři? Když Unitáři klepou na dveře, nemohou si vybavit, proč klepou. 4. Mysticimus: Protikladné věci mohou být současně pravdivé. Paradox je normální. Odpovědi nejsou důležité. Johanu z Arku upálili, protože byla podivínská. (Asi také Jan Hus se vymykal.) Když se dívá člověk na životní události, radost i strádání obojí mohou být dobré. Pravdu můžeš slyšet v tichu mezi slovy.
1. sobota Veslování Byl skvělý den. Už zrána bylo 24°C a jasno. Vesloval jsem vysvlečený a třikrát si během okruhu zaplaval. Sledoval jsem orlovce, volavky, ledňáčky a jiné ptactvo. Vyhýbal jsem se flotile rybářů. Na Wenatchee byla nízká voda. Asi 30 km na sever propukl lesní požár. Od roury a mostu jsem halekal a bylo mi nádherně.