Vítkovy noviny srpen 2019

	Hezký den! Zítra v neděli se snad dostanu na vodu a pak pokračovat s instruktáží Rusů. Co ty? Jaký byl srpen tvůj?
sobota 31. srpna Letecká instruktáž plachtařských adeptů Dnes od devíti jsme spolu s druhým instruktorem, JohnemR, pokračovali v instruktáži Alexe (45 let) a Sofie (14 let). Nejprve hodinu a půl pozemní přípravy, pak létání. Každý z nich odlétali tři lety. Šlo jim to zase lépe. John létal se Sofií, já s Alexem. Celkem jsme spolu strávili sedm hodin, z toho celkem tři hodiny v učebně a čtyři při letech. Udělali dobře, že se stali členy našeho klubu. Instruktáž zde dostávají zdarma. I s uváděcími a měsíčními členskými poplatky je výcvik přijde na jen zlomek toho, kolik by je přišel v nějaké obchodní letecké škole. Při shlédnutí fotek z albumu si všimni, jak jen málo vidí instruktor ze zadního sedadla. Nejdůležitější je, aby instruktor neztratil z vidu, kde je vlečné letadlo. Domluvili jsme se na pokračování v neděli od jedenácti hodin.
	pátek 30. srpna Večírek klubu FART V plném počtu jsme se zase počase sešli u Rany a Lynna. Vyjmenovali jsme všechny své neduhy, léčili je jídlem a pitím, někteří si i zahráli kroket. Od Drew a Cathy jsme slyšeli o jejich prasklém potrubí vody pod silnicí a jejich sjezdu po Řece Žádného Návratu v Idahu. Judy a Monte se podělili o svá očekávání, ve čtvrtek vyráží na tři týdny do Anglie a Francie. Rana a Lynn se zotavují zdá se zdárně. Virginia a Craig, oba zdravotníci, přispívali k všeobecné konverzaci o ischiasu a podobných radůstkách. Emily se zmínila o svém nadcházejícím letu do Oregonu na setkání s rodiči, synem a vnučkou. Já jsem udělal pár fotek a ty pak rozeslal ostatním.
pátek 30. srpna Nádherné mrholivé veslování Z Rembrandovských mraků se jemně snášel déšť. Prvních pět fotek zachycují atmosféru, poslední z nich i nový most na východní straně Kolumbie. Poblíž Zářivé Koupele na mě pokukovala srnka. Začlo mi být teplo a od soutoku s Wena jsem se vysvlékl. Pozdravila mi další srna se svými mláďaty (pusť si i video). U mělkých peřejí jsem otočil, provesloval horní deltou a zkoumal, co je to za černé ptáky poblíž. Na pláži mejdanů nebyl nikdo. Vystoupil jsem u Roury, pozdravil se s pěti pavouky a opatrně, abych jim nepotrhal jejich díla jsem si dovolil uškubnout hrst špenátků, i s kořínky. Jsem zvědav, zdali se mi je podaří udržet doma při životě. Za hlavou mi zakrákoralo. Obletěla mě volavka a pak se ladně snesla do stromu hned pod Rourou. Na pláži jsem zakotvil a obešel scenérii. Z houští se ke skifu přihnala smečka psů. Patřili paničce, která po chvíli s nimi zas odešla. Nerušen, krásně jsem si zas zaplaval, asi nejdéle letos v Kolumbii. Voda byla skvělá, dle správy přehrad měla 18,5°C. Dnes byl asi ten nejteplejší den roku.
	čtvrtek 29. srpna Východ slunce před domem Někde tam vlevo, ale ještě potopený pod obzorem byl dnes Mars. Připravoval jsem odpověď zájemci o samostartující osmnáctimetrovku. S bateriemi i v křídlech, aby měl trojnásobnou výdrž.
středa 28. srpna Veslování s výhledy Měsíc byl tenounký srpeček viditelný pokud byla tma. Voda byla trošku vyšší a tak jsem se po čase zas mohl prodrat dolní deltou. Měl jsem radost. Broskvové paprsky pak ozářily okolní kopce, oranžové pak ty za peřejemi u akvaduktu. Růžovofialová Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) se odrážela v řece. Orlovec přihlížel. Špenátek zas dostal další okvětí. Při splouvání jsem udělal panoramatické pohledy, co vše z okolních kopců lze z hladiny řeky Kolumbie vidět. V zátoce jsem se báječně vykoupal. Práce Na poště mě čekala další zásilka s náhradními díly a tak jsem měl o zábavu postaráno. Mezitím jsem truchlil spolu s aeroklubem na Aljašce. Jejich zdroj financí vyschl a téměř dohodnutou koupi renovovaného L-13 Blaníka s omluvou odložili na neurčito.
	úterý 27. srpna Mám napilno Na vodu jsem se zatím nedostal i když jsem vstal již ve čtyři ráno. Připravoval jsem výcvikový plán pro dva studenty, kteří doufají, že než jim začne školní rok, odlétají sóla. Pak mě potěšil IvanB napsáním, tak jsem mu hned napsal zpět, pokal jsem se. Potom jsem se věnoval třem různým možným kupcům, zájemcům o samostartující kluzáky. A pak jsem zajišťoval logistiku doručování kluzáku, který má odejít z Litvy za několik dní. Jako první krok, podání ISF americkým celním úřadům před tím, než zboží opustí Evropu. Jinak úřední šiml účtuje velké penále. Vymstilo se mi to loni na podzim. Pochoutka Byla na mě řada vařit. Emily cestou z posezení s kamarádkou Cathy v horách u jezera nakoupila přísady. Já jsem je ugriloval a podával - krocana s lilkem, cuketami, paprikou a koriandrem.
pondělí 26. srpna Práce Strávil jsem celý den v práci. Jde do tuhého se zajištěním odeslání nového kluzáku v námořním kontejneru (je veliký jako ty obrovské kamiony, co vídáváš na dálnici). Zařizuji a platím za jeho odeslání z Litvy a doručení do státu Jižní Karolína na východním pobřeží USA.
	neděle 25. srpna Nebe plné stoupáků Balonový výstup naznačoval, že by mohla být vlna. Po duševním povyražení jsem vyrazil do výšin. JohnR byl tak hodný, že mě vyvlekl. Vypl jsem na svahu a hned jsme byli vrženi do výšin. Stoupáky přesahovaly (pro ty, komu to něco říká) - pět metrů za VTEŘINU! Nad přehradou jsem z výšky jako Klínovec vystoupal na vrchol Gerlachu, za pouhých pár minut. Pak jsem se snažil přejít do opravdové vlny od které jsem předpokládal, že mě vynese ke stratosféře. (Ve výšce šest kilometrů dle výstupu vál vítr 110 km/hod., a více jak bylo výše.) Ale smůla: S výškou se vítr stáčel a to vlna nemá ráda. Nakonec jsem byl rád za tři kilometry. Ve vzduchu jsme se vznášeli tentokrát jen dvě a třičtvrtě hodiny ale přesto to nádherně stálo za to. Koukni se i na fotky. Po přistání jsem jak mezek tlačil kluzák do kopce. Slitovali se nade mnou dva piloti poblíž našeho hangáru zaparkované požárnické helikoptéry - na fotce vlevo Jack a napravo Bob. Mezi sebou mají každý padesát let bezhavarijní služby. Jsou pozvaní na slavnost, kde dostanou uznání. Já jim hned pogratuloval a pěkně jsme si déle popovídali.
neděle 25. srpna Duchovní povyražení Tentokrát program zdejších unitářů byl připraven členkou pospolitosti ChristinouD, za spolupráce jiné členky. Líbilo se mi, jak hned na začátku přečetla Ch tuto kompozici (zde je můj překlad do češtiny): To je to a já jsem to a ty jsi to a tak je to že on je to a ona je to a to je to a tak je to. Ó to je toto a to je proto a to je kdy a to jsme my a to je teď a tady je to a zde jsme my a toto je to. Autor: James Braughton A pak, pro děti i dospělí, humorné i vážné vyprávění o Žirafě, která neuměla tancovat. Ale jak našla správnou hudbu, vedlo se jí.
	neděle 25. srpna Modravé veslování Rudavé červánky vystřídalo modré nebe a na soutoku zrcadlení. Nymfa se napůl vynořila. Zpíval jsem a halekal. Pak začlo značně foukat. Přesto jsem si báječně zaplaval. Pak jsem spěšil stihnout duchovní povyražení.
sobota 24. srpna Kruhová večeře u nás Sešlo se asi čtrnáct unitářů, skoro všichni penzisti. Přesto si jich pár zasportovalo, potom, co Emily ugrilovala vepřovou panenku a hosté přinesli předkrmy, saláty a bublaninu. Nic moc, ale příjemně jsme si popovídali. Já jsem fungoval coby přípravná a odklízecí četa. Mrzelo mě, že jsme si nezazpívali. Ale i tak jsem si zahrál s elektrickou kytarou, než hosté přišli. Karla odjela s Lunou na nějaké stanování v horách.
sobota 24. srpna Přípravy Karla už od včera gruntovala v domě coby najatá uklízečka. Emily dělala přípravy na večerní kruhovou večeři unitářů u nás. Bylo zataženo a mí studenti plachtařský trénink na celý víkend odřekli. pátek 23. srpna Západ slunce Sledovali jsme s Emily a Karlou, jak se marky vlnily.
	pátek 23. srpna Veslování 18 na 18 < V této zátoce jsem se před koncem veslování báječně vykoupal. Voda i vzduch měly stejnou teplotu, 18°C. Začal jsem před východem slunce. Při focení jsem se snažil zachytit neobyklé scény, které mě obyčejně zajímají. Jak jsem si v peřejích mohl dovolit pustit vesla? Spustil jsem nohy na dno. Byla mělká voda. Poblíž roury jsem si všiml divoké kočky, napůl ponořené do vody. Lovila rybky. V té pozici jsem ji nestačil zachytit. Byla plachá. Tak aspoň fotka na břehu. Všimni si, jak je mokrá. V rouře vesele kvetl špenátek a pavouk si pochutnával na jiném. Na mejdanové pláži pátral muž s detektorem po ztracených pokladech. Tak koupání jsem přeložil na zátoku asi o tři sta metrů dále po proudu, na východní straně Kolumbie. Práce Třídil jsem došlé náhradní díly a připravoval zásilky pěti zákazníkům.
čtvrtek 22. srpna Úklid v kanceláři V pátek ráno projíždí čtvrtí sběrný kamion na odpadky. V kontejneru jsem měl po posekání trávy ještě značný prostor. Tak jsem se pustil do úklidu v kanceláři. Byly tam dva už nefunkční počítače a jeden monitor. V tomto věku ochrany osobních dat nestačí vymazat data; navíc, když PC nefunguje, jak? Zvolil jsem ruskou metodou (zničení dvou PC) . Docela jsem si zacvičil s těžkou sekyrou a krásně jsem se při tom psychicky odreagoval. Tolikrát jsem na ty počítače nadával, když mě trápily. Nyní jsem jim to tuplem vrátil. V kontejneru z nich zbyly trosky, doufám, že nenávratně zničené. Hlavně paměťovým diskům jsem dal se sekyrou zabrat.
čtvrtek 22. srpna Lupiči Na poštu přišel balík s náhradními díly pro kluzáky. Jedním rohem se dalo dostat dovnitř. Co horší, tou dírou mohly cestou vypadnout nějaké cenné díly. Lekce balení 102: Příště dát obsah nejprve do vnitřní krabice, tu oblepit plastovou páskou po všech obvodech krabice a tu krabici pak vložit do vnější krabice. Mezi krabicemi by měla být mezera na všech stranách pět centimetrů tlustá. Ta mezera by se měla vysypat polystyrénovými "hovínky". Následně oblepit také vnější krabici po obvodu, ne jen uprostřed podélně !! Naštěstí tentokrát nic nevypadlo. Práce - jak si udržet dobré jméno Poslal jsem varovný emajl Litevcům, že jejich liknavost v odpovídání na poptávky od zákazníků se může rychle rozšířit po světě jako oprávněná pomluva, čímž bude reputace jejich výrobků ohrožena. Poslal jsem jim skutečnou stížnost od jednoho zákazníka, který ztrácel naději a důvěru. (Kvůli čemu viz více ve VN 18. července.) Hlavní ředitel litevské továrny se vzápětí omluvil. Omluvu od Litevců jsem hned předal roztrpčenému kupci a tak snad lavina záporné publicity se neuskuteční.
	čtvrtek 22. srpna Sluníčko Stoupáky měly být bez mraků a jen do výše kopců. A také tak byly. Plachtění jsem vzdal. Četl jsem a díval se na zprávy o 51. výročí Inváze vojsk do ČSSR a mezitím jsem pracoval na přípravách zásilek tří kluzáků a náhradních dílů. středa 21. srpna Večeře Mňam. Grilová kuřecí prsíčka na česneku a zázvoru s dušenou brokolicí a pórkem, citron, cabernet sauvignon. Před západem slunce. Okolo desáté večer se Emily vrátila z Bellinghamu.
středa 21. srpna Ovoce a zelenina ze sadu Recchia Koupil jsem krabici broskví. Bylo jich v ní třicet. Vychlazené chutnaly jak ta nejlepší zmrzlina. Stánek je příhodně položený, hned vedle hlavního terminálu místního letiště, kousek od našeho plachtařského hangáru. Lidé a události Vzpomínal jsem na 51. výročí Inváze armád zemí Varšavského paktu do ČSSR. Nečekaně mi zavolal spolužák z Městečka, ZdeněkF.
	středa 21. srpna Dokončování výroční prohlídky LSA3A Mark s Davem pečlivě sestavili klubový větroň, potom, co ho profesionální mechanik zkontroloval. Při té příležitosti jsem epoxidem přilepil rukověť nerez nože coby skluznici koncového oblouku křídla na kluzáku CD. Nedávno se urazil na hlavní vzletové dráze při vybočení. Ta dráha má v povrchu vyfrézované drážky s účinkem jak rašple. Vděčím Davovi, že odpadlou skluznici našel a předal mi jí. Tak jsem jí nemusel zas vyrábět. Po přilepení jsem skluznici obalil bílou lepící páskou pro estetiku a aerodynamiku.
středa 21. srpna Veslování v časné ráno Orlovec helikoptéra - v poloze, ve které loví ryby. Plácá usilovně křídly, aby setrvával ve vzduchu na místě, zatímco zkoumá hladinu pod sebou. Když uvidí rybu, střemhlav se na ní zřítí.
	úterý 20. srpna Květáková pochoutka Neměl jsem s kým večeřet, ale přesto jsem nejedl z plechovky. Připravil jsem si jídlo obměny receptu č. 28, najdi si zde.
úterý 20. srpna Ze života Uháním dopoledne stihnout pracovní úkoly, abych odpoledne zas dával leteckou instruktáž. Tentokrát to mají být nějací Angličané. Dělím se také o co dnes poslal jeden zákazník mé firmy. To pro představu, zdá-li se nám, že naše starosti jsou veliké. Porovnej: Z Iráku už jsem naštěstí doma. Trávit prakticky veškerý čas v neprůstřelné vestě a jezdit v pancéřovaném voze na klidu moc nepřidá :). To máte pořád strašný pocit i v okamžiku, kdy asi nic nehrozí. A to nejsem voják, jel jsem jenom obhlédnout místo určené k výstavbě odsolovačky a výrobny pitné vody. Britské plachtění Potvrdilo se. Žijeme v plachtařské Mecce, kterou vyhledávají plachtaři až ze zámoří. Spolužáci ze školy v Anglii, Graham a Duncan, přiletěli s jejich ženami do Wenatchee v Duncanově soukromém letadle, aby Graham (začínající plachtař v Anglii) mohl zakusit létání v horách. Klasická termika nebyla žádná, nebyl žádný vítr, ale díky horku a tomu, že hřeben nad letištěm tvoří čedičové skály, které se rozpálily a vzduch pouze nad nimi stoupal, hoblovali jsme ty. A tak i bez normální termiky či větru jsme vydrželi ve vzduchu hodinu a čtvrt. Grahamovi to šlo a byl nadšený.
	pondělí 19. srpna Na vodě Na vodě zprvu velmi fučelo a vlny se mi přelívaly do skifu. Žluťáskové na dvojskifu záhy otočili. Uvítal jsem, když jsem mohl od větru uhnout do delty, která byla splavná díky trochu vyššímu vodnímu stavu. Pozoroval jsem orlovce, který jak helikoptéra vyhlížel snídani. Pozdravil jsem peřeje i špenátek, zpíval jsem jemně. Hlasivky jsem si trochu namohl při včerejší letové instruktáži. Asi bych si měl opatřit megafon, jaký trenéři používají při veslování. Ha ha.
neděle 18. srpna Plachtařská instruktáž - Sofia a Alex, a svezení Fyodora Šest hodin instruktáže, osm letů. Pak další tři hodiny správka ostruhy s MarkemA. Bylo nádherně a každý byl spokojený. Slaměný vdovec Večer Emily odjela s kamarádkou KathyJ na tři dny na Západ, do Bellinghamu. Na plné decibely jsem si užíval ve sprše Mé vlasti od Bedřicha Smetany, v podání Bostonské symfonie. Čtvrtý díl Historie poutě Vítka na Západ 61. kapitola. Zemětřesení.
	sobota 17. srpna Video z klavírního koncertu Stále je v mém obláčku zamračeno a nedává si říci, aby umožnil vytvořit z naládovaných obrázků obvyklé denní fotoalbum. Obešel jsem jeho neschopnost místo toho vytvořením videa. Klikni na záhlaví a zapni si zvuk. Jak se video rozběhne, za chvíli bude slyšet i jedna skladba, Sonáta v Es duru od Josefa Haydna, předvedená mladou Claire Jungovou (Číňankou). Veslování za Sluníčka i Měsíce Obvesloval jsem svůj obvyklý okruh. Na vodě bylo báječně. Plachtařská instruktáž Odpoledne jsem dal přezkoušení BFR MarkoviA, aby zas mohl po další dva roky legálně plachtit. Vystoupali jsme do výšky asi dva a půl kilometru. Obláček. Flickr se večer udobřil a mohl jsem vytvořit tři fotoalba, z koncertu, veslování a plachtění.
átek 16. srpna Den oslav Karla přijala od čs konzula v Seattlu svůj ... Klavírní koncert Ve středisku kultury Spící Dámy vystoupily Oksana Ježokinová, Emely Phelps, Claire Jung, Julia Schraml a Sarah Girges. Předvedly díla skladatelů F. Schuberta, J. Widmanna, A. Scriabina, J. Haydna a F. Chopina. Po skončení koncertu jsem měl příležitost krátce si promluvit i se zakladatelkyní střediska, paní Harriet Bullittovou, jejím partnerem AlexV a paní PamA. Seděli jsme vedle učitelky hry na klavír, JillR. Informace o koncertní hale najdeš TADY . Vyhledej odstavec : Canyon Wren Recital Hall. Tam se ten koncert konal. Když klikneš na fotku té haly, můžeš si promítnout čtyři náhledy, zvenku i uvnitř. Flickr měl problém, nedaly se programovat alba.
	čtvrtek 15. srpna Ke káblu Sourozenci se snažili chytit nějaké ryby. Žluťásek provesloval okolo. Volavka vyhlížela snídani. Nymfa byla vynořenější. Potůček bublal a špenátek se zelenil. Vynechal jsem Wena. Místo toho jsem okolo hnízd vlašťovek vyvesloval až ke káblu přes Kolumbii. Vylovil jsem tam hezké pero a báječně si zaplaval. U doku LT lovil Tracyho, učitele matyky v důchodu, ze skifu.
středa 14. srpna Očekávání a pak čtyřstovka Ráno jsem přeskočil veslování. Vzdělával jsem se o Mládkových. Tolik toho ještě nevím! Šetřil jsem energii na očekávané dnešní plachtění. Byl jsem v poledne tak zabraný do práce, že jsem málem zmeškal domluvené setkání na letišti. Byli tam DaveG, MarkA, LeeT a DanM. Mraky, které zprvu slibovaly se avšak scvrkávaly. Natolik, že Dave, který se chystal na dlouhý let v klubovém LS3A, to vzdal. Nakonec jsem byl jediný, koho vyvlekli. Odstartoval jsem o půl druhé odpoledne, docela pozdě na přelet. Přesto se mi povedlo uletět čtyřista kilometrů a i přijít včas domů na večeři. Koukni se na fotky do albumu a na mapy. Ve výšinách bylo nádherně!
	úterý 13. srpna Grilovaná vepřová panenka s lilkem a cuketami Po odpoledni stráveném výzkumem pro psaní další Poutě jsem ugriloval tuto pochoutku. Kočka Mňoukí přihlížela. Po večeři jsme v Hydroparku podél řeky Kolumbie sbírali ostružiny. Byl hezký západ slunce. Bolelo mě břicho. Šel jsem spát brzy.
úterý 13. srpna Všehochuť Potěšil mě Milan napsáním. Hned jsem mu odepsal. Pak jsem se věnoval zákazníkům. Mezitím se kumuly začly kumulit, ale nebyl pilot vlečné. Tak jsem dělal pořádek v administrativě.
	pondělí 12. srpna Návštěva u Nymfy Žluťásek končil. Voda ve Wena byla zakalená, ale na Kolumbii průzračná. Obešel jsem Nymfu. Byla obalená v jakémsi zeleném hávoji. V rouře čtyři pavouci přihlíželi, jak se špenátek rozrůstal. Na pláži mejdanů nebyla ani noha. Báječně jsem si zaplaval a cestou k doku se krásně opaloval. V práci jsem odbavil zásilku na Floridu a odpovídal na dotazy, doplňoval jsem nabídku na Aljašku. Předtím večer jsem mluvil s Litevci o přípravách na mistrovství světa v září v Itálli a na veletrh v Arkansasu v únoru.
neděle 11. srpna O vazbách mezi lidmi Víme, že lidé jsou sociální zvířata; přirozeně se organizujeme do dvojic, rodin a kmenů. Ale jak a proč se to stane? Jaká jsou skutečná pouta, která nás drží pohromadě, jak se tvoří a jak fungují? Jak je udržujeme a jak je lze opravit? Uvidíme, jaké světlo mohou věda, povídky a písně na tyto otázky vrhnout. Básníci, filozofové, hudebníci a vědci se pokusili popsat, jak a proč se hluboké vazby tvoří a rozpouští. Názory na to, jak k tomu dochází, jsou pozoruhodně soustavné. Jsme postaveni (vytvořeni, vyvinuti) pro spojování. Hluboká, trvalá pouta se vytváří prostřednictvím sdílených a silných citových zážitků. Břemen sdílených v laskavosti a lásce. Spojovací zážitky tvoří šablony pro následné důležité vztahy. V osamělosti a v nepokojích může být někdo, kdo nás chytí, když padáme, být bezpečným místem pro přistání. Jak se vztahy mění, můžeme najít další. Hudba a tanec nás mohou posunout od jednoduchého vztahu k propojení. Toto bylo dnešní téma mše v místní pospolitosti unitářů.
	sobota 10. srpna Dvojí Gé: Gruntování v garáži Bylo načase zlikvidovat zásoby balicího materiálu. Plachtaři své kluzáky tolik neničí. Zato jsem objevil další zásoby náhradních dílů. Tak se do toho mohou pustit.
sobota 10. srpna Ve dvojicích Dnešní veslování bylo ve znamení dvojic: Nejprve orlů, pak srn a do třetice norků. U soutoku jsem se setkal s novým známým. Fotograf na červeném kajaku s žraločími zuby. Earl. Padli jsme si do noty. Povídal, jak pádluje i v zimě mezi krami.
	Čtvrtý díl Historie poutě Vítka na Západ 60. kapitola. Odsouzení . pátek 9. srpna s Beatles v Pybus S našimi známými Dirkem a Mickey jsme poslouchali místní rokovou skupinu Just Us , která se specializovala na interpretaci písní Beatles. Obdivoval jsem, jak některé z nich adaptovali do úplně jiných provedení. Se známými jsme se rozpovídali, kdy jsme se vlastně setkali. Na místě jsme zjistili, že s Dirkem poprvé v roce 2011, kdy dělal pořadatele při lyžařských putováních zvaných Hog Loppet. 20 vteřin od začátku toho videa je Dirk v červené vestě.
pátek 9. srpna Zataženo a jemně prší Jaký drastický rozdíl od předešlých dní! Ale velmi dobrý vývoj pro požáry v okolí. Při východu slunce bylo 19°C. Pracoval jsem s otevřenými dveřmi. Chystal jsem se zase něco připsat do Poutě.
	čtvrtek 8. srpna Kouzelné slunce Na doku mladý cyklista s mobilem v ruce vyčkával, až se slunce vzbudí. Do něj vjeli Žluťáskové. Pod akvaduktem vykukovaly balvany. V horní deltě mě inspiroval další kmen. Několikrát jsem se zase báječně vykoupal, tentokrát také u skály kormoránů. Práce Zdá se, že organizátoři Mistrovství světa v plachtění 13,5 metrové třídy v Itálii nemají dost kluzáků. Litevci mě vybízeli, zda bych neposkytl nějaké mnou nakoupené miniLAKy. Snažil jsem se.
středa 7. srpna Zase něco o létání Od rána do večera jsem pracoval na řešení reklamace. Naštěstí náhradní vrtule jsem měl skladem a mohl je zákazníkovi z Chicaga ihned odeslat. Bylo okolo toho a ještě je plno rozruchu. Na letiště se mi přece jen povedlo po zastávce na Fedexu dostat. Dělali jsme pozemní přípravu s dvěma plachtařskými žáky se kterými dnes létal JohnR. Stále ještě boxují s udržováním směru. Dodatečně ještě přidávám reportáž, kterou udělala v pátek Karla. Obstála jsi na jedničku! Klikni sem.
	úterý 6. srpna Je čas na snídani Žluťáskové se vraceli nazpět k doku, když se slunce vyhouplo nad obzor. Za mnou něco hlasitě pláclo. Otočil jsem se a stačil zachytit orlovce, jak si nesl pro svou snídani rybu, kterou právě vylovil. U soutoku s Kolumbií seděli vedle sebe dva bělohlaví orli. A o kus dál proti proudu další orlovec. Naproti němu jsem si pochutnal na skutečně posledních moruších této sezony. V horní deltě jsem se báječně vykoupal, pak u horního mostu jsem si zaplaval a do třetice podél mejdanové pláže. Bylo nádherně. Voda měla 18°C, vzduch už přes 25°C a na odpoledne předpověděli 39°C. Od doku vyrážely čety úterních žen na kajacích. Práce Mordoval jsem se s přenosy financí. Po opakovaných marných pokusech mi banka zablokovala účet. Po několika urputných hodinách se přece jen povedlo vše správně nastavit a převody uskutečnit. Film Pustili jsme si film Motýl. Poetický příběh o hledání vzácného motýla a nalezení cenného přátelství.
pondělí 5. srpna Mňoukí zas přidává kilometry Tak jedéééém! Máme před sebou 832 kilometrů! Tentokrát jsme tolik neuháněli. Vybyl čas na prohlídku malebné základní školy a kostela v osadě Travnaté Údolí (koni dali masku přes hlavu, aby se na to nemusel koukat) a potom i na večeři v thajské restauraci v Topeniš. (Měl bych mu dát přezdívku "Topeniště", dnes tam bylo 38°C.) Po hodinu a půl jízdy před dojezdem jsme sledovali obrovský mrak a domů do Wena jsme dorazili po dvanáctihodinové jízdě včetně těch dvou zastávek. S Karlou jsme se právě minuli, odjela s Lunou na služební cestu.
	neděle 4. srpna Bratr a sestra Mary Jane (MJ) ukazuje obrázky svému třináct let staršímu bratrovi Edovi. Povídali jsme o dobách od 1921 * Ed, 1926 * Sh, 1928 * Judson, 1934 * MJ. A o tom, jak Emily přivezla ukázat svého nového přítele k MJ do Olympie na Díkůvzdání v roce 1972. To bylo poprvé, kdy mě MJ uviděla a já jí. Před čtyřicetisedmi lety. Už tehdy vyučovala žáky ve hře na klavír a stále ještě učí a baví jí to.
neděle 4. srpna Autumn Přes videotelefon jsme si popovídali a i zazpívali s Autumn a jejími rodiči. Ti byli nadšení. Konečně bydlí ve svém, v městečku Scotts Valley v Kalifornii, devadesát kilometrů na jihovýchod od San Franciska na pobřeží Tichého Oceánu.
	neděle 4. srpna Židovskokřesťanská bohoslužba Pospolitost protestantské křesťanské církve, First Congregational United Church of Christ, ke které Ed a Sheila patří, nemá v jejich kostele dostatečnou klimatizaci schopnou vyfiltrovat zplodiny lesních požárů, které zde v okolí touto dobou řádí. Pronajmuli si proto pro svou dnešní mši blízkou židovskou synagogu Havura Shir Hadash, která tu klimatizaci měla. Zazpívali jsme plno písní a zapálili svíčky. Pročistili jsme své duše i těla.
sobota 3. srpna Muzikál Lak na vlasy V nabitém největším divadle Ashlandu jsme shlédli a zasmáli jsme se při sledování živého muzikálu prošpikovaného tancem, zpěvem a napětím mezi rasami. V publiku bylo plno černochů, seděl jsem vedle dvou. Mnoho jich se přijelo podívat až z Portlandu. Muzikál byl v několika verzích zfilmovaný, zde jsou ukázky z jedné.
	sobota 3. srpna Život Na hlavní třídě v Ashlandu jsem se dal do řeči se zajímavým 42 let starým mužem. Jmenoval se Život. Jeho norští předci ho pojmenovali Leif a druhá polovina rodiny pocházející z Německa to vyslovovali LAJF, což v angličtině znamená Život. Tak je známý lidem, se kterými se setkává. Do Ashlandu dorazil před dvěma dny stopem z Grands Pasu, se svým psem Králem (King). Spát prý bude tam, kde zem bude měkčí, říkal. Zeptal jsem se, zda ho se psem mohu vyfotit, svolil. Neodvažoval jsem se, byť jsem měl veliké nutkání, udělat fotky zblízka všeho možného tetování, které pokrývalo i jeho obličej a prsty.
sobota 3. srpna Exkurze do střední školy v Ashlandu Komentované prohlídky se zúčastnilo jen asi 20 lidí. Byla však velmi pro mě zajímavá. Dozvěděli jsme se, jaké všechny obory a zručnosti tam vyučují. Byla tam velká kuchyně pro výuku vaření, vedle toho místnost pro zvláštní děti, dále kovárna, svařovna, strojírna, truhlárna, autodílna, pak více tříd s počítači, tiskárna na textil (dělají si svá vlastní trička, tašky, transparenty, atd.), velká knihovna, dále třídy pro jazykovou výuku mimo angl. Španělština, francouzština, němčina; umělecké galerie pro sochařství, keramiku, malbu, grafiku. Hudební halu pro školní orchestr, chorální sbor, pochodovou kapelu, majoretky, a samozřejmě sporty veliká hala i vnější hřiště pro všechny možné sporty, včetně jízdy na koních, sjezdování na lyžích, plavání, aj. A pak zmínka o všech různých zájmových klubech podporovaných školou: žurnalistiky, přemýšlení, šachový, anonymní, ekologický, získání zaměstnání, ochránců přírody, dramatický, náboženský, diskuzní, řečnění, setkávací (těch pět druhů), mezinárodní, výroby šperků, dekorativní, matematický (těch dva druhy), pomoci uprchlíkům ze severní Koreje, volejbalový, umělecký, simulační OSN, turistický, mírový, filozofický, projekční, porozumění mezi běžnými pohlavími a odlišně sexuálně zaměřenými, horolezecký, robotický, vědecký, společenský, taneční, házení frisbee, mladých konzervativců, mladých demokratů, a mladých filozofů. Každý z těch klubů má placeného školního poradce; na seznamu jsem jich spočítal třicet šest. Když porovnávám, jaké možnosti má zdejší mládež s těmi, které jsme měli my na naší škole, točí se mi z toho hlava. Celkem chodí do všech tříd na střední škole v Ashlandu něco přes tisíc žáků a mají 48 učitelů. No, nás na gymplu ve všech třídách byla asi jen čtvrtina a i učitelů jsme měli méně.
	sobota 3. srpna Veslování na Jezeře Emigrantů Připojil jsem se k rannímu tréninku žen. Byl jsem vítán. Rozkřiklo se, že jsem ten fotograf, který dělá pro jejich klub ty pěkné fotky. Udělal jsem jich tedy ještě více. Mezitím jsem obvesloval celé jezero a na závěr jsem se v něm báječně vykoupal. Voda byla v porovnání s tou v Kolumbii jak kafe.
pátek 2. srpna Sraz třídy 1969 v Ashlandu Na fotce je šedesát spolužáků včetně Emily. Na srazu se sešlo skoro dvakrát tolik lidí. Zde je tradice na rozdíl od našich zvyků, že přijdou i druhé polovičky. Překvapilo mě, že se přes ty velké počty a dozor lidi spolu srdečně pobavili. Dokonce i mě jich řada z nich rozpoznala a pozdravila. Sraz se konal v hotelu Ashland Hills.
	pátek 2. srpna Procházka od domu Eda a Sheily Vyšli jsme do bezprostředního okolí na příjemnou vycházku.
pátek 2. srpna Jak balit zásilky, kurz 101 Karla obstála na jedničku! Společnými silami jsme na vzdálenost osmi set kilometrů zajistili bezpečné odeslání a doručení velmi citlivé části kluzáku obchodní letecké škole v Koloradu.
čtvrtek 1. srpna Kalifornské palmy rozpučely v Nitře Spoluhráč ze Siriusu, MilanD, se podělil o radost, že mu Všetky vyšli, teda v počte 6 ks. Také mám velikou radost. V březnu jsem nasbíral poblíž Palm Springs v jižní Kalifornii semínka divokých palem v jednom kaňonu, viz detajly tady. Semínka jsem při návštěvě v dubnu v Evropě rozdával zájemcům o ně, s velkými pochybami, že se někomu ujmou. Milanovi se to povedlo! Za pár let Milan můžeš otevřít naučnou stezku a zvát zájezdy rostlinozpytců!	Foto kredit Milan Drozda
Foto kredit Emily	čtvrtek 1. srpna Kočka Mňoukí je zas na cestách Dnes přidala 832 km ke svým 7.385 celoživotním procestovaným kilometrům napříč Amerikou, vše autem. A to nepočítám ty kilometry okolo domu. Za deset hodin z Wenatchee dorazila do Ashlandu v jižním Oregonu, téměř na hranicích s Kalifornií, kde se po příjemné jízdě o šesté večer shledala s Edem a Sheilou v dobré a přívětivé kondici (97+93 let). Zitra možná s nimi půjde na krátkou procházku a i se snad podívá ráno na jezero s místními vodáky.
čtvrtek 1. srpna Výživa Za poslední dny se nám poštěstilo si pochutnat na rozličných jídlech. Kredit jde Emily, Karle, Sheila a trošku i mě.

VN srpen 2019