Vítkovy noviny srpen 2020

	Hezký den! Zítra v úterý se možná zas dostanu do vzduchu. Co ty? Jaký byl srpen tvůj?
pondělí 31. srpna Vítek vandrák Vyšli jsme si na procházku v Peshastinu.	, foto kredit Karly Siroky
	pondělí 31. srpna Veslování při extrémně nízké vodě Navštívil jsem známé kmeny, některé z nich byly úplně vynořené. Dokonce na Nymfu jsem suchý mohl usednout. Na Wena jsem se dostal jen k železničnímu mostu. Okolo prošla srnka. Nad horním mostem pila z řeky divoká kočka. Na šlapacím kajaku jel nějaký vodák. Orlovci a volavka přihlíželi. Báječně jsem si zaplaval podél mejdanové pláže. Teplota vody v Kolumbii začala klesat. Dnes měla 18°C. K doku přijeli za vedení školitele LT dvě vodačky, sestry 14 a 17ti leté. Práce Vytesával jsem od FedExu celníky v Memphisu zaseklou spěšnou zásilku s leteckými díly z ČR. Konečně v půli odpoledne mi zavolala VickiR z FTN, pověřená kódováním a spolu jsme za pouhých (ha ha) 37 (!) minut puntičkářského hovoru pohnuli žádost do stádia podání jí americké celní správě. Doufám, že ještě dnes zásilku uvolní a přes noc jí FedEx z Memphisu doručí do Wenatchee. Zákazníci mezitím šílejí.
neděle 30. srpna Málem kufrování, ale díky motoru ne V aeroklubu bylo živo. Piloti a jedna pilotka připravovali pět kluzáků ke startu. Obloha byla vymydlená. V porovnání s předešlými dny bylo docela svěže. Mark asistoval Sofii jak zapojit a vypojit baterii. John koordinoval. Alex svezl svého spolupracovníka v práci, Inda. Oba pracují pro Microsoft. Helikoptéra přistála se závěsným žokem na vodu. Přistávající motoráři komentovali rádiem, co že jim zabíráme plochu. Přeslechl jsem poznámku jednoho z nich, k nám plachtařům: To co vy vyhledáváte, tomu se my vyhýbáme. Nedávno rozeslal jeden z mých spolužáků úvahu jednoho novináře ze Švýcarska. Tam bylo podle toho člověka, shodou okolností se stejným příjmením, jako já mám křestní, jak Američani ztrácí odvahu. Hmm. No, nechám to na nich. Dnes jsem já jí potřeboval. Po otočení nad jezerem Alta jsem ztrácel výšku a stoupáky žádné, sklesal jsem až do kaňonu řeky Kolumbie, koukal jsem se na jeho okraje odspodu. V klasických podmínkách by to znamenalo nevyhnutelné přistání do terénu. No, tak divoké to nebylo, nasměroval jsem se poblíž mnou již dříve vyzkoušeného letiště Chelan. Bojoval jsem snad dvacet minut s prstem na spoušti motoru, připraveného k okamžitému výkonu úkolu. Toho se nakonec ujal spolehlivě. A jak to bývá, během několika chvil jsme za motorového stoupání prolétli silným stoupákem. Tak po ujištění zas motor šel do hajan a já dál bojovat. Zpátky do Wena to bylo ještě pěkně daleko. Motor ale vyburcovaný už nemusel být. Ve stejný den měli dva piloti krásné lety, Greg a zvláště Mark, který se dostal do vlny. Jsem zvědavý na jeho zážitky. Pro můj dnešní let, jak ho vidí ostatní přes OLC, klikni SEM.
foto kredit Emily	neděle 30. srpna Dědečkovská příprava Zalepil jsem tvrdým plastem trhlinu a obrousil, to aby si mrňata u nás hned nerozřízla stehýnka... Emily vyzvala lidi na Facebooku, zda nemají nějaké věci pro děti na hraní venku (psala, že očekáváme naše vnučata, ale že pro ně žádné věci nemáme). Od někoho jsme obdrželi tuto pěknou skluzavku zcela ZDARMA, doručenou k našemu domu! Velkorysost místních lidí je opravdu potěšující! Do kostela přírody Jel jsem na letiště .....
sobota 29. srpna Veslování s orlovci Obvesloval jsem svou obvyklou dvanáctikilometrovou trasu. Voda na Wenatchee začíná být značně mělká. Pozdravil jsem peřeje. Na Kolumbii jsem sledoval koloběh života orlovců. Řada z nich se sytila ulovenými rybami, většinou samostatně, ale i v páru ve hnízdě. Pozdravil jsem Nymfu a Rouru. Nad Haldou mi bylo báječně. Počasí a práce Dnes to na plachtění nebylo. Po poledni se měl zvednout vítr na soustavných 50 s poryvy přes 70 km/h. Zavrtal jsem se do kanceláře. Živé video z prvního dne plachtařského závodu E2Glide Koukni se .. je to 4 hodinová reportáž. Pro hezké záběry Krušných hor šoupni posun videa /konec červené čáry dole/ na pozici 1 hod a 34 minut ( 1´34´´). Od 1´37´´ je rozbor dnešního letového úkolu, od 1´44´´je v živém přenosu animace stoupání kluzáků do stejného prostoru, od 2´27´´ jsou piloti všech patnácti kluzáků v jednom stoupáku těsně před hromadným startem. START je od časového bodu 2´30´´.
Pro fanoušky plachtění V pátek 28. 8. 2020 začly týden dlouhé mezinárodní závody E2glide. Jsou podle nových pravidel, kdy je zachovaná čistá plachtařská klasika a současně i umožněna nejnovější technologie. Během letů mohou do určité míry piloti kluzáků totiž použít i motor. Závody budou probíhat velmi blízko Česka, možná i nad ním, podél Krušných hor. Odlety budou z letiště Grossrückerswalde vzdáleného 25 km na severozápad od Chomutova. Více je zde v němčině či angličtině. Anebo si tu stránku dej do překladače do češtiny.	pátek 28. srpna Hoblování skal Na dnes byla předpovězená modrá termika. To je, když na modré obloze žádné stoupáky nevidíš, ale jsou tam. To je asi jako když rybářům řeknou, že v kalné řece jsou ryby. Tak jsme šli lovit. Na letišti se sešli vlekař Lee a čtyři piloti kluzáků - LS3A MarkA, L33 DaveG, Cirrus GregC a mini já. Úmyslně jsem se umístil v řadě čekajících pilotů na vlečnou až na konec řady, i když já byl jediný, který jsem vlečnou nepotřeboval. Čekání jsem využil pro společenský hovor (ne kontakt) s ostatními piloty. Obyčejně, když chrtím kilometry, odstartuji brzy před a přistanu hodně pozdě po klubových pilotech a s nikým si nepromluvím. Takto jsem i mohl vypomoci s postrkáváním kluzáků na hlavní dráhu, připojováním lana, natáčení videí, atd. Sám jsem si pak zaplachtil jen chvíli, poměrově vzato. Ale prošel jsem duševní zkouškou. Prozradím zde jakou: Nedávno se v tom samém druhu kluzáku, ve kterém já nyní placthím, zabil jeden plachtař v Kalifornii. Koho to víc zajímá, napiš mi e-majl. Mezitím jsem zatahovaný do vyšetřování, protože jsem dovozce těch kluzáků, i když v tomto případě si ten pilot nebožtík koupil ten kluzák přímo od výrobce a já byl mimo. Až na to, že jsem toho pilota v únoru 2020 s tím kluzákem oddal. Viz VN únor 2020 pro detajly té svatby.
čtvrtek 27. srpna Veslování a plavání u Roury Bylo absolutně jasno. Orlovec se krmil rybou. Někdo zašprýmoval. Včela sosala nektar z kypreje vrbice. Ozdobil jsem jí skif, pro doma. U Roury jsem se báječně vykoupal. Voda v Kolumbii byla vlažná, měla 19°C. Ta vytékající z roury byla podstatně chladnější. Poblíž doku dokončují povrchovou úpravu nového hotelu. Mám dojem, že odstíny se trochu hodí do místní krajiny. Práce Připravoval jsem obsahové listy a balení pro okamžité rozeslání dílů z expresní dodávky nedočkavým zákazníkům. Dodávka je dnes v Kolíně nad Rýnem.
Mňoukí za 130 km/hod.- foto kredit Emily	středa 26. srpna Tisícovka - a mnohem více pro kočku - z Roseburgu do Wenatchee Ráno jsme posnídali s Larrym, Nancy a Erikem v Roseburgu. Rozloučili jsme se a okolo deváté dopoledne jsme vyrazili za krásného počasí ve třech na sever: Emily, já a kočka Mňoukí. Kočka nám dávala pokyny. Na první fotce v albumu za plné jízdy mňouká .. a támhle je sopka Hood .. (ha ha). Tahle kočka je šampión v cestování autem. Mňoukí byla nalezena, když jí byl asi jeden rok, v koši na odpadky, příbuznou Emily, Laurou, když Laura bydlela ve státu Alabama. (Podívej se na mapu v albumu, kde to je, a pak na trasy cest té kočky: Z východního pobřeží USA na západní, a pak z Wenatchee do Ashlandu a nazpět již třikrát. A všimni se na mapě kolik hodin již strávila cestováním autem a kolik kilometrů.) Mňoukí necháváme za jízdy v autě volně běhat, až na prostor pedálů a klínu řidiče. Dnes jsme se setkali s přáteli Robem a Lois na piknik u řeky Willamette asi 20 km na jih od centra Portlandu. Neviděli jsme se už přes rok a tak jsme toho měli plno na vzájemné sdělení si. O výskytu nepokojů v Portlandu, které světová media rozšiřovala, tam nebyla ani nejmenší památka. Po rozloučení jsme pokračovali dále a v pořádku jsme po západu slunce dorazili domů do Wenatchee, po jedenácti dnech nepřítomnosti. Vše tam fungovalo a bylo vyčištěné Karlou, která tam mezitím bydlela s Lunou a zotavovala se z onemocnění. Než jsme přijeli, zase se vystěhovala a tak jsme se neviděli.
úterý 25. srpna Procházka pralesem podél divoké řeky Umpqua Larry, Nancy a Erik vyrazili na (prťavých, ha ha ) motocyklech zatímco Emily řídila auto Nancy. Asi 60 km východně od Roseburgu jsme se prošli v pralese. Mě se povedlo vykoupat se v řece a ostatní doběhnout. Výšlap jsme oslavili skvělým obědem na venkovní terase chaty u Parníkových peřejí. Tam (před kolika ? 30ti lety) strávili Larry a Nancy svou svatební noc.
	pondělí 24. srpna Práce a přesun Pracoval jsem na objednávkách a podávání zprávy o letecké nehodě, spravil jsem stolní lampu, Emily pomáhala s návštěvou lékaře u Eda přes internet, sbalili jsme se v Ashlandu, rozloučili s Edem a Sheilou, naložili jsme kočku Mňoukí do auta a odpoledne jsme vyrazili na sever do Roseburgu. Po příjemném shledání s Nancy a Larrym a večeři na jejich terase jsme obdivovali západ slunce, a motocykly Larryho.
neděle 23. srpna Jak se kde dýchá Kliknutím na "Jak se kde dýchá" záhlaví se ti otevře webová stránka, na které je mapa. Vyčkej chvíli, až se mapa zalidní údaji. Mapu pak můžeš posouvat do jiných oblastí kontinentu. Toho docílíš, když na otevřenou mapu klikneš levou myší a zatímco tu levou myš držíš stisknutou, šoupneš stranou. Když myš uvolníš, mapa zůstane na nové pozici. Mapu si můžeš zvětšit kliknutím na "+" v levém horním rohu, nebo zmenšit kliknutím na "-", tamtéž. Legenda v levém dolním rohu obrázku vysvětluje význam barevných kroužků. Ty vyznačují kvalitu ovzduší na tom či jiném místě. Zelená je dobrá, žlutá průměrná, oranžová nezdravá pro citlivé skupiny obyvatel, červená nezdravá, fialová velmi nezdravá, hnědá nebezpečná, šedá žádná nová data. Na mapě jsou i jiné ikonky. Trojúhelníky jsou dočasně umístěné sondovací stanice. Plameny jsou kde zrovna nyní řádí požár. Mapa je neustále obnovovaná, pokaždé, když svou stránku osvěžíš novým otevřením. Když si chceš přečíst více, klikni sem.
	neděle 23. srpna Veslování na Jezeře Emigrantů v Ashlandu Nedělal jsem si vůbec žádné naděje, že se v tomto období izolace a zábran dostanu na vodu. Zda se klub schází? Při východu slunce jsem zamířil k jezeru. Na parkovišti byly čtyři auta!! Má naděje poskočila. Poštěstilo se mi domluvit se s Toni, že si mohu vzít skif č. 3, Maas 24. Při pohledu do jezera mě šokoval jeho nízký stav. Musel jsem se skifem brodit bažinou, než jsem ho mohl položit na hladinu. Až později jsem vyrozuměl, že klub přestěhoval svůj dok za roh, kde byl příkřejší přístup. Jako odvděčení za zapůjčení skifu a vesel jsem dělal plno fotek pro klub; nemají moc příležitost se vidět. Voda byla teplá, ale plavalo v ní dost sinice. Tak jsem si vykoupání odřekl. Po přistání jsem pomáhal s úklidem a čištěním skifů. Samozřejmě všichni měli masky a měl jsem dojem, jako bych byl členem bandy teroristů. Se zakrytými úsměvy a vděkem. A dokonce mě několik členek oslovilo mým křestním jménem. Poslal jsem jim pak odkaz na tyto fotky.
sobota 22. srpna Práce O víkendovém klidu jsem doháněl požadavky mých zákazníků. Pracoval jsem na logistice odeslání zgenerálkovaného leteckého motoru z ČR do USA, přiobjednání náhradních dílů, raportování o využití kluzáků jejich výrobcům, atd.	Potěcha a zábava Zatímco Emily se Sheilou jely na trh, procvičoval jsem kočku šňůrkou. Byla radostí bez sebe, že za něčím mohla pádit a co lovit. Počasí Od Kalifornie se nasouval nad jižní Oregon nahnědlý opar, ale vzduch zatím byl čistý.
	pátek 21. srpna Mladíci a srnky pod restaurací Cucina Biazzi Rodiči Emily oblíbená italská restaurace byla pro hosty otevřená pouze na venkovní zahrádce. Nás usadili na příchozí verandě, nad pruhem trávy a živou ulicí. Provoz na živé ulici neodradil skupinku srnek. Omlouvám se za obrazovou kvalitu srnek. Zato jídlo bylo vynikající. Viz menu. Věky stolujících: 72, 69, 98 a 94 let.
pátek 21. srpna První zotavení u Eda a Sheily Probudilo nás vdechnutí čistého, nezkaženého vzduchu. Uvědomil jsem si, z jak nezdravého prostředí jsme uprchli. Nejen, že jsme tam taky mohli shořet, ale i když tomu jsme se vyhnuli, museli jsme od pondělí dýchat vyloženě závadný vzduch, hustý čmoud, plný mikroskopických nečistot, které se usazovaly v našich plicích. Zatímco pro Emily a mě neznamenal předčasný návrat na sever podstatnou životní změnu, rodina Evana byla evakuací vržena do napjaté nejistoty. Úřady je z jejich bydliště vypověděly a bylo ve hvězdách, kdy se tam zase budou smět navrátit, a vůbec - zda jejich dům vůbec ještě bude stát, či při návratu z něj najdou jen hromádky popele. Po prvotním zotavení stráveném mile v Ashlandu pokračovali odpoledne v pátek zbylých 450 km na sever do Portlandu k rodině Laurel, do domu jejího otce. Na rozloučenou jsme stihli udělat rodinnou fotku. Emily a já jsme osaměli s Edem a Sheilou, a zas se radovali s kočkou Mňoukí. (Ta na fotce není, objevil jsem jí později zalezlou pod postelí.)
	pátek 21. srpna Rozsah požárů v Kalifornii dnes Klikni na záhlaví pro více.
pátek 21. srpna Stan Do Ashlandu jsme s Emilí dorazili před rodinkou Evana. Na zahradě u rodičů Emily jsem postavit stan a Emily do něj dala matrace a spacáky Evana a Laurel, které jsme přivezli ve svém autě. Stan jsem stavěl okolo půlnoci, za tmy. Posléze do Ashlandu dorazili v pořádku i Evan a Laurel s Podzimkou a Právníčkem. Na kutě jsme šli o půl druhé ráno.
	čtvrtek 20. srpna Prcháme Úřady nakázaly opustit oblast a tak okolo půl třetí odpoledne jsme vyrazili v koloně dvou aut z bydliště rodiny Evana na sever, s cílem Ashland v Oregonu, 650 km vzdáleného od Scotts Valley,,. Projížděli jsme okolo rozsáhlých spálenišť. Slunce bylo rudé a skrývalo se za hustým hnědým kouřem. V jednom autě jeli Evan s Laurel, s Podzimkou a Právníčkem. Ve druhém autě jela Emily se mnou. V našem autě jsme vezli plno nákladu pro Evanovou rodinku, který se nevešel do jejich auta. Zprvu jsme jeli poblíž sebe a zastavovali na stejných místech. To se vyplatilo. Po krmení Právníčka totiž auto E+L pojednou nechtělo nastartovat. Prozřetelně jsem z domova vezl tlusté elektrické kabely s kleštěmi, které se používají na propojení baterií dvou aut. Po spojení baterií jejich auto nastartovalo. Na večeři jsme zastavili na předměstí Vacaville. Evan zvolil restauraci, která podávala jídla "přes ulici". Na parkovišti před ní jsme se dobře nasytili. Pak jejich auto nastartovalo normálně a tudíž jsme se rozhodli už dál v koloně nepokračovat a jeli jsme odděleně.
	čtvrtek 20. srpna Evakuace jsou rozšiřované Strávili jsme nejistou noc, drželi hlídky, s vyhlídkou na povinnou evakuaci každou minutu. Vše v apartmánu jsme sbalili a přenesli do auta, ráno jsme odjeli k Evanovi. Ti zas zvažovali, že by se s celou rodinou přesunuli buď k rodině Laurel do Portlandu (1100 km) či k nám do Wena (1400 km). Zatím jsme všichni v pořádku.
středa 19. srpna Evakuace začíná Od včerejška se lesní požáry rozšířily a dnes úřady nařídily evakuaci v rozsáhlých oblastech poblíž místa, kde bydlí ELAL. Zde jsou zprávy a televizní záběry. Ráno, kde jsme ubytovaní, byla auta pokryta popraškem popele z požárů. Přes den se z oblohy nadále snášel popel. V albumu je mapa rozsahu požárů a kde se nacházíme.
	úterý 18. srpna S Podzimkou do Pacifiku Střídali jsme se s Emilí ve vyhrávání si s Podzimkou; Emily s plastelínou, já ve stavebnici. Podzimka vstoupila do fáze vyptávání se na vše, "proč toto ?" a "proč tamto", a současně povídání o plno představovaných situacích. Intenzita jejího bytí byla ohromující a vyčerpávající pro seniory. Nicméně; v době střídání jsme s Emilí dělali dospělé věci. Já jsem se věnoval zákazníkům a zajišťování přísunu informací, včetně o nedávné nehodě s kluzákem. (O tom příště snad více.) Odpoledne jsme ve třech vyjeli k pobřeží Pacifiku. Tam místo krásné modré oblohy jsme zažili hustý hnědý čmoud, z lesních požárů, které sestupovaly až k pobřežní silnici, po které jsme dvakrát přejeli. (Viz album.) Zajeli jsme až do Half Moon Bay a při cestě nazpět jsme strávili úchvatný čas na pláži, spolu s plno fanoušky drakového ježdění na prknech (viz videa v albumu). To vše hned vedle řádícího lesního požáru, který se marně snažily hasit tři vrtulníky s závěsnými pytli na vodu. Cestou z Half Moon Bay jsem si promluvil telefonem s Olafem. Zavzpomínali jsme, jak jsme tam na pláži spolu vítali Nový rok na Silvestra 1973. Omlouvám se za neupravené album a zbytečně moc fotek a videí. Večeři jsem pro všechny upekl v domě ELAL, musaku. Chutnala dobře.
pondělí 17. srpna Večer Laurel k večeři uvařila rýži, ohřála čínské masem plněné knedlíčky, osmažila cibulku s brokolicí. Všem to chutnalo. Emily předala dárky. Domluvili jsme se na další výpomoci na zítřek. Strávili jsme příjemný večer, vyčerpaní. Výrazně se ochladilo z včerejšího extrému, kdy v neděli ve 4 odpoledne tu bylo dle skutečného měření 42°C a ještě v deset hodin večer 30°C. Dnes v tu samou dobu bylo už pohodových 23°, i když jsme apartmán museli všemi prostředky větrat. Cestou do apartmánu jsme s Emilí udělali velký nákup potravin jak pro ELAL, tak pro nás na příštích pět dní, abychom maximálně minimalizovali styk s jinými lidmi zde. To proto, abychom co nejvíc zamezili možnosti přenést virovou nákazu do rodinky ELAL.
	pondělí 17. srpna Okolo domu Podzimky V pondělí odpoledne jsme se s Emilí vystřídali v zaměstnávání Podzimky a pak jsme dvě hodiny obcházeli po chodnících i mimo ně po bezprostředním okolí jejího domu. Všimni si způsobu zástavby v původní přírodě.
pondělí 17. srpna Všichni jsme pracovali V pondělí ráno jsme všichni pracovali v domě Evana, Laurel, Autumn a Lawsona (dále zkratka ELAL). Podzimka a Emily (obr.) sestavovaly obrazce, já na počítači vedli nich připravoval nabídky a zprávy, Evan na terase venku mluvil se svými pracovními kolegy na Floridě, Laurel se věnovala Právníčkovi a pak svým pochůzkám.
	neděle 16. srpna Západ slunce ve Scotts Valley Kupodivu se ochladilo, už bylo jen 30°C. Po vypovídání se s rodinou Evana a pohrání s dětmi jsme o půl desáté večer vyhledali místo ubytování pro Emily a mě. Byl to malý apartmán, součást nějaké garáže. Bylo tam vedro jak v Africe; ale vše co bylo potřeba pro přežití jeden týden tam bylo (až na jídlo a pití .. ale z kouhoutku se voda mohla pít zdrarma).
	neděle 16. srpna Sledovali jsme západ slunce ve Scotts Valley Po sedmi a půl hodinách jízdy přerušené návštěvou v plachtařském středisku Williams jsme dorazili v pořádku k domu Evana a Laurel. Evan, vystresovaný událostmi okolo viru, přepracovaností a starostí o své dvě děti (2 a půl roku a 4 měsíce), nás s Emilí prověřil při procházce venku, zda se odváží nás vpustit do jeho domu, riskujíc, že mu tam zavlečeme osudnou nákazu. Prověrkou jsme prošli. Spolu jsme se přivítali i s Laurel, Podzimkou a Právníčkem. Po chutné večeři jsme šli obdivovat nádherný západ slunce.
neděle 16. srpna Na plachtařském letišti ve Williams v Kalifornii Stavěl jsem se navštívit své dlouhodobé známé, Noelle a Rexe, v rámci prověřování jedné plachtařské nehody, která se udála nedávno zde poblíž. N+R provozují obchodní školu a také zastupují v Americe výrobce německých kluzáků značky Schleicher.
	neděle 16. srpna Sopka Shasta a Černý Kopec v severní Kalifornii Asi hodinu jízdy na jih od Ashlandu je druhá nejvyšší sopka v Kaskádách. Shasta, 4,322 metrů. Dnes svůj vrchol halila v tmavých mracích. Viditelný byl pouze Černý kopec. Ten je shluk překrývajících se dacitních lávových kopulí, satelitní kužel sopky Shasta. Nachází se přímo u dálnice č. 5 mezi městečky Mount Shasta a Weed v Kalifornii. Dálnice vystoupá do 1200 m na západní straně (na obr. napravo) lávových kopulí, jejichž nejvyšší vrchol je ve výšce 1930 m.
neděle 16. srpna Do Scotts Valley Po snídani s Edem a Sheilou hodláme s Emilí pokračovat tentokrát bez kočky 650 km dále na jih, do městečka Scotts Valley v Kalifornii, poblíž San Franciska. V tom městečku žije Evan se svou rodinou. Budeme nocovat kousek od nich v nějakém domě, kde nemají klimatizaci.
Dnes má být ve Scotts Valley 38°C a pod třicet teplota nesestoupí až do pátku. Protože je to místo jen deset kilometrů od Tichého oceánu (na obrázku černá čárka dole), vzduch asi bude mít vysokou vlhkost. Teď o půl osmé ráno měl dle hlášení 87%. Tak si asi pěkně "užijeme" v pařáku.
	neděle 16. srpna Ráno v Ashlandu V šest ráno bylo v Ashlandu 19°C. V průběhu dne se vzduch má ohřát na 37°C. Nakrmil jsem kočku Mňoukí a přilepil tabulku s pokyny na zeď prádelny, kde jsou její věci, které jsme s sebou přivezli (miska na žrádlo, miska s vodou, velká láhev s vodou, dva kontejnery od jogurtů se žrádlem na deset dní, odměrka, hlubší tác s pískem, škrabka na výkaly, odpadkový koš, vodítko, atd.)
	sobota 15. srpna Jedenáctihodinovka k Edovi a Sheile Nedělal jsem cestou moc fotek. První jsem však vynechat nemohl. Vedle silnice asi dvacet kilometrů na jih od Toppenish byl MEDVĚD !!! Zprvu jsme nemohli zastavit; otočil jsem a přiblížili jsme se z opačné strany. Sytil se z mršiny divokého koně. Když jsme zastavili, začal odbíhat do roští. Povedlo se mi zachytit v jediné fotce oba. O kus dál jsme viděli další mršinu koně. A zas dál vránu na kůlu. Poblíž Kovářovy skály se stala nějaká nehoda a byl požár, provoz se úplně zasekl. Rozhodli jsme se místo velkou oklikou objet. V jižním Oregonu byly překrásné kumuly s řadami táhnoucími se desítky kilometrů. Bylo 41°C. Do Ashlandu jsme dorazili v pohodě ve čtvrt na osm večer. Sheila upekla velký kus vepřového s omáčkou, malé brambůrky, cibuli, houbičky. K tomu velký salát se špenátem a rajčátky. Ed odkrájel proužky masa. Byl nádherný západ slunce. Mňoukí si libovala, že se zase může v pohodě protáhnout. Bude na týdenní návštěvě u Eda a Sheily v Ashlandu v jižním Oregonu, zatímco Emily a já budeme o 650 km jižněji, v Kalifornii. Tam budeme nocovat v nějakém domě, kde nemají klimatizaci. Zítra tam má být 38°C a pod 30 až od čtvrtka. Tak si asi pěkně "užijeme". Snad u tebe máš rozuměji.
pátek 14. srpna Plachtění pro radost (a mnoho více) Nepředpokládal jsem, že budu lámat nějaké rekordy. Opravdu, skutečnost mi dosvědčila, že vůbec udržet se ve vzduchu byla velká výzva. Měl jsem radost. Polétal jsem jen něco přes hodinu. Měl jsem jiné plány. Mark mi přijel naproti. Dali jsme hlavy dohromady. I bych řekl, že i srdce. MiniLAK půjde do hajan na příští dva týdny, nejméně. Rozložili jsme ho spolu a dali ho do úkrytu do uzavřeného vlečného vozu. Mark se pak pustil do sestavení truhlářského ponku. Další jeho projekt. Ten kluk má hodně společného se Zdenálem. I když každý má své jedinečné vlastnosti. Zdenku, čteš ????
	pátek 14. srpna Kormidlo se zas tetelí na skifu Byl jsem nažhavený jít lítat, ale přesvědčil jsem se, že si ukrojím z létání opravou a pak na ní nebudu při létání muset myslet.
pátek 14. srpna Upadlo kormidlo, ale zas jsem ho našel Měl jsem radost. Za svítání byla na Kolumbii skupina vodáků. Peřeje šuměly. Tráva v Rouře povyrostla. Po koupání na mejdanové pláži se skif nějak divně vrtěl. Za chvíli mi došlo: upadlo mu kormidlo. Vrátil jsem se a zaradoval jsem se ze štěstí - do písku se kormidlo ještě nestačilo zavrtat. Pak jsem obdivoval vzrostlá morčátka, jak nádherně dodržovaly disciplínu. Maminka (poslední v řadě) na ně byla hrdá. Práce a zábava Sloužil jsem zákazníkům, chystal se přilepit kormidlo, pak snad zas do vzduchu. čtvrtek 13. srpna Práce Celý den jsem strávil v kanceláři.
	středa 12. srpna Zasmušilé veslování Rodinka mývalů se přesunovala na jiné působiště. Voda v Kolumbii byla velmi nízká. Měla 17°C, vzduch o jeden stupeň více. Obloha byla zadekovaná. Nymfa byla napůl vynořená. Orlovec si nesl ke snídani rybu. Z Roury zvysoka zurčil potůček. Tráva se zelenala. Stroj na hubení vodních řas smýčil sem a tam. Povídání seniorů Přes internet si povídalo asi deset unitářů. Práce Řešil jsem technické záležitosti a dělal administrativu.
úterý 11. srpna Emily zahradničí Otec vyhnal ze mě (téměř všechnu) touhu po vrtání se v hlíně. Tak má Emily (skoro) úplně volné pole pro své zahradní vyžití se.
	Osmý díl Historie poutě Vítka na Západ Kapitola 89. Návrat po dvanácti letech Období komunistické totalitní moci v Československu v roce 1981 nerušeně nadále pokračovalo...
	pondělí 10. srpna Tito dva bělohlaví orli nedodržují společenský odstup Tulili se k sobě; takto je často není vidět. Seděli vysoko ve stromě nad řekou Wenatchee. U jejího soutoku s Kolumbií se drbala na zádech srna. Voda byla hodně nízká. Využil jsem toho k zachycení současného stavu Nymfy. Nad horním mostem mě potěšilo, že mláďata orlovců úspěšně prošla leteckým výcvikem a nyní samostatně poletují. Na videu (sice roztřeseném) jsem zachytil pár jejich vět. Tak zní.
neděle 9. srpna Internet v Twispu šel šnečí rychlostí. Když jsem dorazil domů, fotky jsem naládoval a jsou nyní ke shlédnutí: klikni na tučná podtrhnutá záhlaví. Přidal jsem text za poslední tři dny, z expedice do Twispu na plachtařské soustředění. Návrat do Wenatchee - objímání terénu Emily si uložila školení, jak zapřáhnout nezvyklý pro ní vlečný vůz a odjela bez něj do Winthropu a Mazamy. Rozloučil jsem se s ostatním plachtaři a odstartoval. Mraky na východ vypadaly vábivě, ale já jsem musel na jih, kde nebe bylo vymetené. Tento let byl skutečně jak objímání terénu. Moc jsem se od něj nevzdálil, až se mi nakonec povedlo se přes něj přehoupnout a po třech hodinách jsem radostně dorazil bez problémů do Wenatchee. Ještě jsem si přidal hodinu na místní polétání. Tam mezitím byly všechny místní větroně ve vzduchu, i dokonce jeden hostující. Létali otec a dcera Alex a Sophie, MarkA a host. Mark si pochvaloval, že po určitou dobu byli všichni ve stejném stoupáku jako roj včel. Mezitím jednomu z plachtařů z Twispu se povedl jeho nejlepší přelet sezony, CharlieL. Dnešní den proběhl k všeobecné spokojenosti všech. Jsem vděčný Emily coby vedoucí mé pozemní posádky za její vzorný výkon a podporu. Příprava na návrat do Wenatchee Hned za oknem motelu prošla srnka s dvěma roztomilými koloušky. Sklem jsem udělal rychle fotku. Nebe je modré bez obláčků. Budu se snažit vyrazit co nejdřív na přelet nazpět. sobota 8. srpna Plachtění okolo Twispu, do Kanady Po startu jsem vyrazil do hor a v jejich těsné blízkosti jsem strávil čtyři hodiny ve vzduchu. Dva plachtaři, kteří směřovali své lety do plání, docílili v sobotu více bodů. Více zde Výšlap s Emily okolo a na horu Patterson V sobotu dopoledne jsme si s Emilí výšlápli na asi 400 m vysoký kopec. Pak mě v poledne Emily vyklopila na letišti a chodila po atrakcích vesničky. Večer jsme se sešli s plachtaři na grilování společné večeře a povídání. pátek 7. srpna Plachtění do Twispu Vzduch se nechtěl hýbat. Odbavil jsem všechny zákazníky, Emily si ručně sepsala pokyny, jak manipulovat s litevským vlečňákem. Na letišti jsme si to procvičili. S minimem očekávání, že se přelet povede, jsem v psích výškách vyrazil. Emily vyčkávala se zapřáhnutým vlečňákem, až jsem jí z čtvrtiny cesty mobilem dal zprávu, že může vyrazit. Přelet si vyžadoval na třech místech cesty svahování pod úrovní hřebenů. V závěru se přelet do Twispu povedl. A Emily úspěšně přetáhla vlečňák. Po uvázání kluzáku na letišti jsme se stavěli u maringotky podávající mexické jídlo a to požili v motelu Idle A While za přihlížení dvou stád celkem osmi srnek. Najdi si můj páteční let ZDE.	překračování hřebene hor Sawtooth Range na startu na letišti v Twispu nad hranicemi mezi USA a Kanadou
pátek 7. srpna Veslování Pomáhal jsem začátečnici LizD. V deltě jsem hledal Matyldu. Stoku zatarasil padlý strom. Orlovci se sytili. Zdraví, práce a zábava Po čištění zubů jsem do poledne pracoval pro zákazníky z Kolumbie a Pakistánu. Pak jsem odjel s Emilí na letiště ve Wenatche. Emily potáhne vlečný vůz a já se pokusím z Wenatchee doletět v miniLAKu do Twisp, kde se do neděle koná plachtařské soustředění. Pak se zas pokusím doletět nazpět do Wena. Vesnička Twisp je asi 150 km na sever od Wena. Zatím je nebe modré! Drž nám palce.
	čtvrtek 6. srpna Obnova střechy u sousedů V šest ráno začli dva muži likvidovat starou kompozitovou střechu. Ve dvanáct měli vše oškrabané, včetně spodní lepenky. Zbyly původní holé překližkové desky. Odpad sházeli všude okolo domu. Pak přenosným foukadlem odváli ze střechy všechny zbylé nečistoty a začli jak datlové přiklepávat rozmotané role nové podkladové černé lepenky. Práce Trávil jsem dopoledne v kanceláři piplavými pracemi. (Nákupy přístrojů, finance, technologie oprav, náhradní díly, aj.)
středa 5. srpna Horké plachtění Na obloze se objevil kumul. Ze Seattlu přijel nažhavený Alex. Vzduch se tetelil. Tři kluzáky plachtili. Alex v prvním, Mark v druhém, já v třetím. JohnR pomáhal na zemi. Lee vlekal. Bylo 34°C. Stoupal jsem na motoru velice zvolna, tak, aby se motor nepřehřál. Povedlo se. Alex měl dva lety, Mark a já po jednom. Nikam moc jsem se nedostal, ale pro změnu by čtenáře mohlo zajímat koukat se místo zas na nějaké skály na něco záživnějšího - jak vypadá město, kde se vyskytuji. Můj let jsem zkrátil, abych doma mohl vařit; rybu swai, květák, mrkev, brokolici, citron, pesto, petrželku. Užívali jsme si možná na nějakou chvíli poslední horký den.
	středa 5. srpna Bezhlaví veslaři Malcolm a Jaxton vynášeli dvojskif. Měsíc pár dnů po úplňku zapadal. V deltě se shromáždily volavky. Divoká kočka se snažila sníst lososa většího než ona. Práce Volal mi kupec LAKa17Cfes, z Kolumbie. Hodlal poslat další předplatbu. Dotazoval se na zdravotní stav výrobce. Rusové dnes chtějí poletovat. Pojedu na letiště.
úterý 4. srpna Do bezmračných nebes Až ve dvě odpoledne jsem vyvlekl sebe a vzápětí Lee Marka. Nebe bylo jak vymetené, všude okolo. Nastoupali jsme spolu do odletové výšky a já zavolal Marka přes rádio: Vidím mrak !! (byl 55 km daleko). Mrak se vzápětí rozpustil. Byla velká výzva vůbec se udržet ve vzduchu. Mark zkusil trasu přes JumpOff, já přes Syslí horu - dostat se do velehor. Podívej se na obrázky. Po přistání, když jsme už uložili kluzáky do hangáru a slavili jsme pivem, přiletěla požární helikoptéra. Koukni se do albumu, zajímavé! Špičatá hora (Mt Cashmere) ve fotce vedle po západu slunce, je vyobrazena v albumu coby poslední fotka ze vzduchu. Ta ten štít zachycuje, jak vypadá od západu. Občas ten štít vidíš od východu, v mých fotkách z veslování.
	úterý 4. srpna Karla se zas balí Zas předcestovní horečka .. Skleróza V úterý jsem na veslování úplně zapomněl !! Co ty? Plachtění Chystám se do bezmračného nebe ...
pondělí 3. srpna Karla u nás Když se mladé atraktívní ženy zeptáš, zda by chtěla přebývat se seniory, či s mladým mužem, jaká ja odpověď?
	pondělí 3. srpna Plachtění jako na divoké vodě Ranní předpověď neprozradila, co se udá. Tak jsem předpokládal, že strávím celý den v kanceláři sloužením zákazníkům. Když se však po snídani na západním nebi začly objevovat nějaké bílé fleky, se zaoblenými okraji, úkaz nevídaný a vítaný, rychle jsem dal baterie nabíjet a v trysku zpracoval šest pracovních případů. Tentokrát to stálo za spěch. I tak jsem byl dost pozdě. Tentokrát mé samovyvleknutí se trvalo pouhých pět minut a byl jsem 600 m nad zemí, motor se nepřehřál a měl jsem hojnou rezervu ve skoro ještě plně nabitých bateriích po tak krátkém použití motoru. Vzduch klokotal. Vrcholy stoupáků byly v 11 tisících stopách, sotva označené párami, které se rychle vypařovaly, protože bylo zas pěkné vedro. Ihned po vystoupání jsem vyrazil na jednu z možných tratí - tentokrát jsem si vyzpomněl trojúhelník - do plání, do hor a nazpět. Vznášeli jsme se vzrušivě.
neděle 2. srpna 45té výročí svatby Pat a Douga Pomohli jsme slavit ve státním parku Lincoln. Další účastnice byly KathyJ a LaurieR, a Emily se mnou. A abych nezapomněl, psice Sadie. Mrzí mě, že jsem nepřivezl kytaru. I tak byla dobrá nálada.
neděle 2. srpna Plachtění jedině díky čedičovým stoupákům Byla silná inverze a 35°C. Vzduchu se nechtělo hýbat. Žáci Rusi se snažili uchytit se v nějakých stoupácích. Spadali jak shnilé hrušky. Tentokrát na ně dozíral JohnR. Darrell vlekal. Další na letišti byli Mark, Allen a já. Když žáci sklízeli, pokusil jsem se já. Na motoru jsem visel plných 26 minut a o přežití jsem zápolil další hodinu. Nakonec let trval hodinu a tři čtvrtě. Po přistání jsme měli pozemní školení a zhodnocení světových názorů na další vývoj v USA a ve světě. (Té debaty se zúčastnili Alex, Sophia, Mark a já.)
	neděle 2. srpna Pracuje se pilně pro zákazníky (Mňoukí dozírá) Když procitla, dozírala na mě, ze všech možných poloh na pultech atd..
neděle 2. srpna Veslování Byla nízká voda. Mývalové přehrabovali kameny. U Zářivé koupele jsem málem skončil pod vodou. Jinak potopená větev chňapla po mém vesle. Předtím jsem se málem překotil, když vodní plevel se o veslo omotal. Orel vyhlížel snídani. Nymfa se zrcadlila. U doku zaučoval jeden ze žluťásků omladinu. Snad jeho syna, či koho? Ohlas Potěšil mě IvanB napsáním o svém plachtění a komentářem okolo pasu. Jestlipak jiným zemím musí vystěhovalci platit výkupné? Socialistickým, jako třeba Holandsku? A kterých zemí se obyvatelé musí ptát, zdali se mohou vystěhovat ??
sobota 1. srpna Západ V angličtině mají rčení, "Red sky at night, sailor´s delight" (v češtině volně přeloženo - Červená obloha v noci, radost námořníků ráno). Máme v češtině takové úsloví?
	sobota 1. srpna Osmý díl Historie poutě Vítka na Západ Kapitola 88. Československý cestovní pas V pondělí dvacátého třetího února 1981 se mi pošťák snažil předat ... Zde jsou nové fotky a videa z července do albumů Podzimka Právníček

VN srpen 2020