Vítkovy noviny

únor 2010


Čas a teplota ve Wenatchee

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karly | Pošli mi email

Nápověda: Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina. Klikni na Index vydaných novin pro jiné měsíce. Klikni na podtrhnutý text pro spojku na další odkaz.

pondělí 1.2.

Veslování. Po víc jak týdenní pauze strávené služebně v Arkansasu jsem se znovu dostal na vodu, doma na řece Kolumbii. Bylo zase neskutečně klidno a pokojně. Viděl jsem tři orly, volavky, husy již ve dvojicích.

Práce. Odeslal jsem velkou bednu s winglety pro LAK17A. Odpoledne šel na poradu.

úterý 2.2.

Práce. Balil jsem dále zásilky zákazníkům, dělal údržbu v administrativě, luxoval, atd.

Spolužáci. Potěšila mě pošta od spolužáků z vysoké. Přípravy na setkání první víkend v červnu v Žilině pěkně pokročují.
středa 3.2.

Veslování. Na vodě bylo znovu velmi klidno. Počasí zasmušilé, poprchávalo, okolo 3°C. Ani zvířatům se nechtělo ven - viděl jsem jen pár hus, kachen a jednoho orla. Voda byla nízká a po Wenatchee hezký proud, tak jsem si dobře zacvičil a zazpíval. Cítil se výborně.

čtvrtek 4.2.

Práce. Pracoval jsem na dalším zajištění firemních webových stránek.

 
pátek 5.2.

Veslování. Celou noc pršelo a i ráno, ale přesto jsem šel veslovat, když se po dvou hodinách trochu počasí umoudřilo. Na vodě bylo prima, zmokl jsem jen málo a prima si zacvičil a zazpíval.

Přátelé. Naše parta šlapačů se sešla u Lynna a Ranny na waflovou večeři. Pak jsme šli za kulturou.

Koncert. Vyslechli jsme komorní trio piano, čelo a housle hrát hudbu italských mistrů.

Kocour Pumpkin. Věrný společník. Klikni na obrázek pro více.

sobota 6.2.

Běžkaření. U líhně lososů v Leavenworthu jsme se s Emilí setkali s našimi dobrými přáteli ze Seattlu, Debbie a Michaelem (dál D+M). Známe se od dob, kdy naše děti byly nemluvňata. Objeli jsme všechny trasy, Emily vše také, byl jsem rád, že se dobře zotavuje. Naobědvali jsme se pak u O´Grady.
Veslování. Odpoledne po lyžování ještě zbylo pár hodin čas, kdy jsem umožnil D+M si zapádlovat na dvojkajaku po Kolumbii i řece Wenatchee. Doprovázel jsem je na skifu. Bylo to moc prima.

Společnost. Prima jsme spolu u nás doma povečeřeli, povídali si a ukazovali obrázky z cest.

neděle 7.2.

Sjezdaření. Zatímco Emily šla do kostela unitářů a pak dělala na textiliích, D+M a já jsme vyrazili na sjezdovky ve středisku Mission Ridge nad městem Wenatchee. Byl prima sníh, a jezdilo se výborně. Krásně jsem se cítil, jak z tělesných prožitků, tak ze sdílení prima společnosti s kamarády. Ti se pak po čtvrté odpoledne vrátili do Seattlu.

Film. S Emilí jsme si pustili italský film Zlaté dveře, rozvláčně líčící útrpné příběhy italských přistěhovalců do USA začátkem minulého století.

Klikni sem pro všechny OBRÁZKY ZE SOBOTY A NEDĚLE. (34 fotek)

pondělí 8.2.

Veslování. Na doku lovil někdo a na lavičce seděl obdobný muž středního věku.. vypadali jako bezdomovci.. Vyvesloval.. pošmourno, klidno, vysoká voda, 5°C. K peřejím a nad horní most. Mohl jet deltou, mluvil k orlovi a volavce, orel zaštěbetal zpět. Volavka přešlápla a neodletěla. Zpíval jsem písničky, Bylo mi hezky.

Venku byl tekutý vzduch.. tisíce kapiček bylo na skle, když jsem přijížděl domů.

Práce. Poslal jsem větší zásilku do Kanady, a zajišťoval přísun dílů pro akademii, kde u jejich kluzáků nalezli praskliny v závěsech výškovek.  
Jídlo. Připravil jsem k večeři špenátovou rýži, a po její poradě vyráběl s Emilí cukroví ze zbytku těsta od vánoc, ve tvaru srdíček.  
úterý 9.2.

Hovor. Mluvil jsem s bratrem Milanem. Potěšilo mě, že byl v pořádku, mrazy ho nezdeptaly, a že měl plno práce ve svém zaměstnání.

Práce. Nainstaloval jsem novou verzi prohlížeče IE8 na laptop, intenzivně balil zásilky, korespondoval o možné znovuvýrobě kluzáků Blaníků.

Sport. Místo sednutí si na polední oběd jsme s Emilí prochodili okolní bloky v naší čtvrti. Bylo 7°C, prosvítalo slunce. Rádio hlásilo, že zdejší počasí je nejteplejší v historii, a že tu zima končí. To se mi nechtělo věřit.

Vzdělávání. Šli jsme k večeru na poradu a Em po ní na knižní klub, já dělal domácí práce.

 
středa 10.2.

Veslování. -2°C klid, hezký východ slunce, vysoká voda. Husy, racci, k peřejím. Skoro se pustil jimi. Fotky stromu „pirátská loď“. Jel deltou, nad horní most, zpíval písničky, počítal. Bylo mi skvěle.

Práce. Dělal inventuru a urgoval přísun dílů pro akademii USAF, kde uzemnili sedm kluzáků pro praskliny na výškovkách. Musel omlouvat pomalost moravského zásobovatele.

Diskuze. Sešla se u nás malá skupina známých unitářů. Jeden z nich přinesl Emilyné brýle, postrádané od knižního klubu. Tak byla ráda.

Zdraví. Šel si lehnout dříve, abych pomohl zažehnat zimničné náznaky možného onemocnění.

čtvrtek 11.2.

Práce. Dělal do jedné a pak balil na cestu.

Cesta do Kanady. Emily a já jsme vzali přátele Cathy a Drew naším autem, vyrazili jsme na čtyři dny do kanadského lyžařského střediska Apex asi pět hodin na sever od Wenatchee. Na hranicích nám celníci přikázali vyhodit do jejich chladnice zeleninu a ovoce, které jsme si vezli s sebou. Pak jsme hned za hranicemi zas v jednom obchodě zeleninu nakoupili, a překvapilo nás, jak byla laciná. Hádejte proč, smáli jsme se. Celou cestu pršelo, až posledních dvacet kilometrů sněžilo. Dorazili jsme v devět večer. V prostorné chatě nás přivítali Judy a Monte, a Rana a Lynn. Každý pár měl svou ložnici, až na Emily a mě. My se ubytovali na verandě na patře, a zkrz zábradlí hleděli dolů do dvě poschodí vysokého otevřeného prostoru obývačky, jídelny a kuchyně. Každé patro mělo svou koupelnu, a v suterénu byl prostor na lyže.

Ubytovali jsme se v jedné z řady chat na obrázku dole. Klikni na obrázek pro větší verzi.

Klikni SEM pro diaserii 80ti obrázků z našeho lyžování v Kanadě. Jak se ti obrázky začnou promítat, klikni do pravého rohu dole a promítnou se na celou tvou obrazovku.

pátek 12.2.

Sjezdování a běžkaření. Rozdělili jsme se na dvě party. Cathy, Drew a já vyrazili na celý den na sjezdovky, a všichni ostatní na běžky. Zprvu bylo krásné sluníčko, sníh jiskrný, ale po několika hodinách se mraky z údolí zvedly a jezdili jsme v husté mlze. C+D jezdili agresivně a i s těch nejprudších srázů, já s nimi. Na konci dne jsme se sešli s ostatními zas v chatě, a uvolnili napjaté svaly v bublavé kádi venku na balkoně. Vločky sněhu mezitím nastalé plískanice se nám rozpouštěly na hlavách, z vody se kouřilo. Judy a Monte uvařili skvělou večeři, hráli jsme společenské hry, ukazovali si fotky z dnešního lyžování, a dívali se na zahajující obřad zimních olympijských her v TV.

sobota 13.2

Běžkaření. Ráno bylo -7°C a průzračné jasno, přivítal nás nádherný východ slunce. Po snídani jsme vyrazili dvěmi auty přes kopec na náhorní planinu, kde jsme celý den běžkařili, s pauzou na oběd v chatě místních běžkařských nadšenců. Emily tam po obědě zůstala, a ostatní vyrazili na další běžkaření. Urazili jsme snad pětadvacet kilometrů, ve zvlněném terénu. Sluníčko se po obědě začlo schovávat za vysoké, dramaticky vyhlížející mraky.

Po sportu zas do kádě a rekreace, večeři tentokrát připravili Rana a Lynn. Olympiky, společenské hry, promítání, čtení, povídání vyplnily náš večer.

neděle 14.2.

Zdálo se mi plno snů, na jeden si vzpomínám. „Byl jsem někde pozdě navečer v samoobsluze, koupil si jogurt a chtěl ho začít jíst. Když chtěl platit prodavačce, řekl jí, dej si .. a podal jí ten jogurt, ona shlta sousto... všiml si, že vypadá hladová, tak jí řekl, nech si ho, koupím si další. Ona poděkovala a zeptala se: Jednáš takto vždycky? Řekl jsem ne, někdy. Zeptal jsem se jí.. kdy jsi vyšla ze školy?"

Svátek Valentýna. Otvírali jsme při snídani přáníčka, která jsme si dávali. Rana se zas překonala a dala přání všem ostatním. Nejvíc trefná se zdála být přáníčka, která si dali Judy a Monte.

M dal Judy.. Mé ženě: Stravme spolu večer plný hříček s takovou mechanickou elektrickou věcičkou.. a otevře se přání... tam sedí muž s dálkačem v ruce před TV.

J dala Montemu: Nedávné studie prokázaly, že je perfektně normální, když žena fantazíruje, že má dva muže... a otevře se přání... jednoho na vaření, a druhého na uklízení!

Počasí. Byla hustá mlha, pár stupňů pod nulou. Sníh byl ještě dobrý.

Běžkaření. Vyrazili jsme dvěma auty do Nickel Plate. Tam byly závody 15 a 30 km, všechny běžkařské tratě byly obsazené. Naše skupina se chovala jako slepice s useknutými hlavami. Nerozhodnost. S Montem vyrazila skupina pěti. Jeho žena však nechtěla dělat rozruch a na krátkou část tratě, kde byli i závodníci, nevyrazila. Tudíž jsme se nikam nedostali, a zpět u klubovny se zas rozpojili. Po obědě jsme všichni vyrazili na tůru okolo zamrzlého jezera, překřižovaného stopami od sněžných skútrů.

Zábava. Sledovali jsme Olympiádu po velmi chutné večeři, kterou jsme si připravili (rýžové curry s plno přílohami).

pondělí 15.2.

Běžkaření. Vstali jsme brzy, ještě před východem slunce, a po snídani yrazili ještě jednou do Nickel Plate. Sníh byl skvěle upravený, a třpytil se. Obkružovali jsme tratě okolo klubovny, a před jedenáctou dorazili na vyhlídku nad horní loukou, s vyhlídkou na velehory na jih, zvané dle místních Katedrály, a hory na západ, za nimiž právě probíhala zimní olympiáda, snad 250 km vzdušnou čarou na severozápad od naší vyhlídky.

Cesta domů. Hromotlucký americký celník se nás otázal pár všetečných otázek a pak chtěl vidět kufr. Jak zvedl zadní víko, vypadlo několik krabic. Na tisíc kousků se roztříštily dvě skleněné nádoby na svíčky ve tvaru srdíček. Emily jsem se omluvil za špatné naložení, mrzelo mě to. Při řízení se nás vystřídali postupně tři řidiči. Až na malou zastávku v bezdaňovém obchodě, na hranici a u záchodků poblíž přehrady Wells jsme nestavěli, a domů dorazili za čtyři a půl hodiny.

Práce. Volal jsem večer celním makléřům Fedexu, spěšná zásilka se pozastavila.

Klikni SEM pro diaserii 80ti obrázků z našeho lyžování v Kanadě. Jak se ti obrázky začnou promítat, klikni do pravého rohu dole a promítnou se na celou tvou obrazovku.
úterý 16.2.

Práce. Povedlo se zásilku doručit s minimálním zpožděním. Zodpovídal jsem nakupené emajly a dodával náhradní díly.

Venku svítilo většinu dne sluníčko, bylo nezvykle teplo, snad 15°C. Po práci jsme šli s Emilí na poradu a pak na film o roli vody, program místních ochranářů.

středa 17.2.

Veslování - poprvé nad peřeje! -1°C klid, čistá obloha, vysoká voda na Kolumbii. Jel deltou, husy ještě spaly. Slunce vyšlo. Dorazil k prvním peřejím na Wenatchee a zjistil, že bych je dnes konečně mohl zdolat.. vysoká voda nadržená od Kolumbie peřeje snížila asi o čtvrtinu, a shora teklo vody dost, řekl si, že bych mohl dobře zabírat vesly a neškrtal o kameny dna.

Tak jsem se rozhodl vzít to středem řeky a po chvíli jsem viděl, že se peřejimi úspěšně proti proudu prodírám, až jsem se nad ně dostal! Tam byla asi 500 m dlouhá tišina, sice ještě se svižným proudem, ale bez vln. Udělal jsem fotky orla z nového zorného úhlu, a pak se pustil až k dalším peřejím, myslíc, že nad ty už se nedostatnu. Pod nimi byl zákrut se stojatou vodou, a tam jsem si odpočinul, a načerpal další odhodlání pustit se nahoru i těmito peřejemi. Tyto byly asi třikrát tak dlouhé, jako ty první, nabíral jsem vodu do prostoru pro nohy, ale ne zas moc, aby mě to vystrašilo, a po kratší době se probil i těmito proudy. Nad nimi byla asi kilometrová tišina, projel ní až k místu, kde se řeka rozdvojovala okolo ostrova, a dva proudy se slévaly do sebe, s 90° zákrutem. Rozhodl se vmanévrovat do středu zákrutu, a postupně se dostal až do půli ostrova, pod další peřeje, které už ale byly na můj skif příliš vysoké. Tudíž zde jsem otočil, jel po proudu, v druhých peřejích vytáhl kameru a fotil.. kdy se sem zas dostanu, toto byla unikátní rarita moci až tak daleko proti proudu řeky Wenatchee vyveslovat na skifu.

S použitím houby jsem vyssál z prostoru noh nacákanou vodu, a po sjetí posledních peřejí--- celou tuto dobu jsem nešrktl skifem o jediný kámen—jsem sjel do mě velmi dobře známé oblasti řeky. Začal si zpívat, rozhodl se neveslovat k hornímu mostu na Kolumbii.. toto stačilo. Tak moje písničky nalezly jiná místa na vodě, i počítání pro dvě silovky, které si vždy k závěru veslování dávám. Mezitím sluníčko vystoupilo již vysoko na oblohu.. bylo čtvrt na deset, když jsem dorazil zpět k loďárně, a již značně teplo.

Práce. Na poště mě uvítala zásilka. Fedex mě podruhé tento týden připravil překvapení - spěšnou zásilku místo doručení toto ráno zákazníkovi někde ztratil. Snad ne definitivně! Po hovoru se zákazníkem jsem ho a sebe uklidnil, a zbytek dne prožil pokojně.  
čtvrtek 18.2.

Práce. Fedex zásilku doručil a rozbouřený stav se uklidnil. Mohl pak klidně dál pracovat a komunikovat. Pak jel na letiště doručit další zásilku.

Výšlap. Vyrazil jsem poblíž letiště na tři hodiny šlapání - od datacentru T-Mobile pláněmi až k místu, kam jsem se dostal z druhé strany 10. prosince 2008 během tehdejšího mého večerního výšlapu. Klikni sem pro dnešních 21 fotek a video (nebo sem když se ti diaprojekce nerozběhne).

Film. Promítli jsme si roztomilý příběh Julie a Julia, o dvou manželských párech a kuchtění po francouzsku.  
pátek 19.2.

Veslování. Bylo -3°C, modrá obloha, klid. Vysoká voda od Kolumbie mě zas zlákala peřeje překonat.. tentokrát bez problémů a bez nacákání si vyvesloval až k dalším peřejím. Cestou jsem mával dvoum orlům.

Práce. Poklidno, jen stav dodávání z Kunovic byl na brek.. zrušili eloxování a novou povrchovou úpravu ještě nezavedli.. chybí mi dva potahy pro dokompletování velké zásilky pro opravu.. a její odeslání se tím odkládá zas na neurčito.  
Běžkaření. Naše oblíbená trať u líhně lososů byla uzavřena pro sezonu, nebylo už dost sněhu. Proto jsme s našimi přáteli vyrazili dále na západ do kaňonu Rampouchové řeky. Tam běžkařili na sněhu, jehož kvalitu bych popsal - jak bych to nejlépe vystihl - jako kluzký beton. Emily to hned zpočátku rozumně vzdala a šel jsem s ní místo toho šlapat v městském parku podél řeky v Leavenworthu. Pak jsme se všichni sešli na mexickou večeři, před přednáškou.
Přednáška o datlích (ptácích). Autor James Davis z Portlandu velice poutavě a zajímavě vysvětlil plno zajímovostí, o nichž jsem neměl tušení. Na světě žije 200 druhů datlů (až na Australii), v USA 24 a zde na severozápadě 12. Jazyk mají zavěšený v oblasti nosní dírky a pak dva pruhy se obtáčejí okolo lebky a vstupují pod ní zezadu a do zobáku. Jazyk je třikrát tak dlouhý, co délka jeho hlavy i se zobákem. Na konci má jakousi harpunu, atd. Pokud tě to fascinuje, přečti si více o datlích na internetu.
sobota 20.2.

Zahrada. Prořezával jsem ozdobné keře a zpracoval haldu starých větví z javoru na dřevo do krbu.

Kruhová večeře. Sešla se u nás menší skupina unitářů na debatu a pohoštění, ve věku od 45 do 85ti. Vyslechli jsme zajímavé životní příběhy a dělili se o naše.

neděle 21.2.

Veslování. -4°C klid a pak sluníčko, nízká voda. Bylo nádherně. Zachytil jsem vycházející slunce nad silničním mostem odrážející se v řece Wenatchee. Viděl datla.

Unitáři. Dnešní program se soustředil na téma Joy neboli radost, potěšení, štěstí. Také byla citovaná báseň Tvůj úsměv od Pabla Nerudy, ta se mi moc líbila. Pro více básní Nerudy klikni sem.  
Výšlap .. "sem a tam". Zatímco Emily si vyšla s Penny po stezce okolo Kolumbie, já vyjel o devět set metrů výše na náhorní planinu na východ od našeho domu (jen 15 minut vzdálenou) a tam v naprostém tichu a pokoji šel po prašné silnici tam - a sem - asi 3 km. Nepotkal jsem živáčka. Pak si projel tu cestu dále po okruhu asi 10 km, viděl zapadlé domky farem i jednu víkendovou. Létal jsem nad nimi snad již tisíckrát, ale nikdy je doposud neviděl takto zblízka.

... tam...

... a sem ..

pondělí 22.2.

Počasí. Zas už tolikátý v řadě bezmračný den. Ráno teplota -5°C, avšak jak sluníčko vyšlo, vzduch se rychle rozehřál.

Zubař. Hygienička Shawna mi zevrubně vyčistila chrup a zubař Gary prohlédl,. Vše v pořádku, až na malý odlouplý kus plomby. Budu si muset nechat opravit.

 
úterý 23.2.

Sny. Zdály se mi divné sny, jako bych stále někam přílétal či přijížděl.

Veslování. Ráno bylo -4°C, jen pár cirů oblak, a bezvětří. Slunce svítilo a pak se začly nasunovat vrstevnaté mraky. U soutoku Wenatchee s Kolumbií vyfotil strom, který zvu "pirátská loď". V laguně za ním někdo umělecky zaměřený vytvořil inscenaci golfových míčků, šišek, fáborů a stříkací pistole do větvě převisující nad vodou. Uviděl jsem orla, jak chytil rybu, škoda, nebyl jsem s kamerou připraven. Spatřil ho, jak letí směrem ke mě, snáší se, rozpřahuje pařáty, velmi zvolna se dotkne hladiny a chňap! vyzvedne si snídani.. a s ní pak odletěl do svého stromu.. až tehdy jsem byl schopen něco zachytit na kameru, zde neuvádím.

středa 24.2.

Práce. Zpracovával malé dodávky náhradních dílů.

Nostalgický výšlap. Po práci jsem vyrazil na pár hodin na pláně nad domem a soustřeďoval se na zachycení působení lidí na přírodu. Poblíž rozpadlé usedlosti jsem uviděl vyhozenou TV při cestě.. a pak starší objekty, padesát let starý vrak nákladního auta, ohradu a nástroje pro vypalování značek na dobytek, obilná sila, atd.

Vodácký klub. Večer jsem šel na schůzi klubu, kde se projednávaly akce na tento rok, oprava cesty k doku, vybavení loďárny, nábor mladých ap.

čtvrtek 25.2.

Příhoda. Cestou na veslování jsem neopatrností ždouchnul do auta před sebou v dopravní zácpě. Nabouraná řidička zavolala policii a říkala, že jí bolel krk. Policie avizovala záchranku. Když policista přijel a prošetřil, pokutu mi nedal, ani žádnou škodu na autech nekonstatoval. Dal nám pouze „Zdvořilostní listinu" s našimi vzájemnými adresami a telef. čísly, abychom se později mohli spojit. Hned po policistovi přijelo hasičské auto a další dvě ambulance, s plnými posádkami. Paní odvezli do nemocnice na oddělení intenzívní péče. Já tam také jel a byl přímo v světnici, když paní začli vyšetřovat, než mě pak zdvořile vyhodili s tím, že nemocnice se o ní dobře postará a že její matka je již na cestě. Později jsem nemocnici zavolal a jediné, co mi směli říci, bylo že paní již propustili. Navečer mi volala její pojišťovna. Šel jsem se poradit s mým agentem a potřebné údaje jsem pak předal. Náklady za lékařskou péči mohou být vysoké.. začínajíc s prvotním zákrokem, kdy dorazily tři záchranky, a pokračujíc tím, že pacientku možná prohlédli v nemocnici CT skanem, což je velmi drahé vyšetření. A to může být jen začátek. Říká se, že v těchto případech se snaží pacienti pokrýt i jiné neduhy s nehodou nesouvisející. Snad to nebude tak hrozné, ale člověk nikdy neví.

Veslování. Z nemocnice jsem pokračoval k řece. Na vodě bylo jak balzám pro tělo i pro napravení duše. Vyvesloval jsem k peřejím a nad horní most. Orlů bylo sedm, volavek také plno. Ke konci veslování bylo již dosti velké teplo.

Divadlo. Večer jsme s Emilí shlédli inscenaci o děcku vychovaném jako vlk, Mowgli (Kniha džungle z příběhů od Rudegarda Kiplinga), v provedení dramatického klubu místní střední školy. Místo aby se herci převlékli za zvířata, používali svá těla a pohyby. Trefný byl také hudební doprovod plný improvizací.

pátek 26.2.

Počasí. V noci i přes den vytrvale pršelo, na hřebenech sněžilo.

 
sobota 27.2.

Hog Loppet - běžkařské putování 35 km po hřebenech. Zúčastnil jsem se ho spolu s dalšími asi 400 nadšenci. Na obrázku jsem s kamarády Drew a Cathy.
Když klikneš na obdélníček se čtyřmi šipkami, promítne se video na celou obrazovku. Zapni si zvuk!

< Hög Loppet 2010 VIDEO

Můžeš si také promítnout video z mého loňského putování.

neděle 28.2.

Gratulace. Popřál jsem Milanovi vše nejlepší k narozeninám. Ten je slavil uprostřed tání. Byl jsem rád, že jsem ho zastihl.

Unitáři. Pastorkyně Cecilia mluvila o problémech v lásce, jak již v ranném mládí se vybudují nervové spoje v mozku pro přijímání zdravých citových vztahů, nebo nezdravých - přejímáním od rodičů a blízkých, podle toho, jak oni se k nám tehdy chovali. Když vyrosteme, bezděčně mnozí z nás se tak také chováme k ostatním, bez uvažování. Když chceme tyto nervové spoje změnit, cítíme se rozpačitě - ale to je dobrý znak, totiž že se nevhodné spoje překrývají novými, snad vhodnějšími.






Závod na kolech. Syn Evan se mezi asi sto účastníky umístil na pěkném třetím místě v závodu na kolech poblíž Seattlu. Podívej se na mapu a jeho statistiky. Až se ti objeví, klikni i na tlačítko Player pro další zajímavé detajly, a spusť si animaci velkým trojúhelníkem v kroužku. Jsme na něj náležitě hrdí.

Koncert. Mozart, Bach a novější mistři byli na programu místního symfonického orchestru. Na závěr s ním zpíval i 40ti členný sbor dětí. Krásné zakončení měsíce února.

Jaký byl únor tvůj?