Vítkovy noviny

září a začátek října 2012

Rubriky: Index novin | Plachtění | Práce | Veslování | Videa | Evan | Karla | Pošli mi email

Klikni na obrázek a otevře se zvětšenina, včetně počasí napravo. A když je v textu něco podtrhnutého, tak je to odkaz na další podrobnosti nebo video. Pak jak se ti otevře prohlížeč, stiskni F11 nebo klikni do pravého dolního rohu pro promítání na celou obrazovku.

Čas, teplota a počasí ve Wenatchee

 
6. 10. sobota. Dopoledne jsme přejeli přes hory Kaskády, a jak se začli přibližovat Wenatchee, začly nás pálit oči a čichem jsme vnímali pozůstatky obrovského lesního požáru, který řádil celý měsíc během naší nepřítomnosti. Doma nás přivítala kočka Mňoukí. Odpoledne jsem pomáhal při dni otevřeného letiště u stánku našeho aeroklubu. Silně se mi stýskalo.

Víc fotek...
5. 10. pátek. Ještě za tmy jsme vyrazili do Prahy na letiště, naposledy se rozloučit s krásy této země, a vyrazili přes Amsterdam do Seattlu. Tam nás vyzvedla Karla a spolu jsme připravili večeří. Přenocovali jsme u ní.

Víc fotek...

Hřeben za hřebenem české země.. s vysílací věží Cukráku uprostřed. Bylo mi smutno.
4. 10. čtvrtek. Dopoledne jsem se šel podívat na hrad Křivoklát s Emily. Byla tam výstava o vaření piva. Také náhodou jsem se potkal s Alanem a Karlem Breníkovými. Odpoledne jsem zajel vyzvednout u Prahy nakoupené součástky. Večer jsme s Milanem strávili v Restauraci nad Hradem, a balili.

Víc fotek...
3. 10. středa. Na mé narozeniny jsem se sešel s mými nečetnými příbuznými. Slavili jsme je v Plzeňské restauraci Obecního domu v Praze. Večer jsem s Emily vyslechl koncert ve Smetanově síni tamtéž.

Víc fotek...
2. 10. úterý. Sraz se spolužáky ze střední školy se vyvedl velmi dobře. Sešlo se nás víc jak půl třídy.

Víc fotek...
1. 10. pondělí. Byl den návštěv a práce. Z Prahy přijela Enka a zavzpomínali jsme na čas společně strávený v dětství. S Karlem jsme se znovu sešli na oběd. Ten nás obdaroval moc hezkými dárky, knížkou od Fouska, přáním k narozeninám, talířkem s Křivoklátem a čokoládou pro Emily. Pan Gorčík v průběhu dne opravil tlakovou nádrž a ta zas po třítýdenní pauze znovu začla zásobovat dům vodou. Poté jsme se setkali s Králíčkovými a šli sportovištěm a lesem, hezky si popovídali. Večer jsme si promítli film Karla Zemana Bláznova kronika, od Miloše.

Víc fotek.

30. 9. neděle. Zatímco Milan s Emilí šlapali ze Zbečna, navštívil jsem letiště a zpět na Křivoklátě jsem měl možnost potkat pana Fouska, při setkání s Karlem Breníkem. Karel mi pak ukázal svou nejnovější trofej. Večer byl krásný západ slunce

Víc fotek.

28. 9. pátek. Procházka lesem na Amalíně, koncert v kostele. Posezení s Oldou.

29. 9. sobota. Návštěva veslařského klubu, a pak procházka ke Skryjským jezírkům s rodinou Kšírových. Navečer setkání s Vaškem Šulcem, hezké popovídání.

Víc fotek.

Zuzanka s mločkem

26. 9. středa. Napříč Bosnou a východním Chorvatskem do Záhřebu, a Ptuje ve Slovinsku. Pak 27. 9. po návštěvě v Ptuji přes Graz, Alpy, Linz do ČR. Víc fotek.
25. 9. úterý. V Sarajevu. Emily objevila možnost prohlídky města s průvodcem. Sedmadvacetiletý Neno byl úplná pokladnice vědomostí, které na nás chrlil ohromným proudem slov, ve výborné angličtině. Bral nás a sedm dalších turistů od jedné pamětihodnosti k druhé, a měl komentáře o politické, hospodářské, etnické, náboženské, kulturní, a plno jiné situaci. Dobrovolnému průvodci jsme dali dobrovolný příspěvek za jeho dělení se na konci čtyřhodinového pěšího putování. Pak jsme sami vyrazili na vyhlídkovou plošinu nejnovějšího mrakodrapu v Sarajevu, dle Milana vyššího, než cokoli v ČR.

Cizinci by si nevšimli těchto nenápadních "pomníků" po městě... na každém místě, kde přišli tři či více lidí o život během války 1992 až 1995. To červené jsou roztavené šrapnely..
24. 9. pondělí. Do Mostaru a Sarajeva. Z Dubrovníku jsme jeli na sever podél pobřeží až zemědělské planiny u ústí řeky Neretvy, pak zabočili na výchoid do Bosny-Hercegoviny do Mostaru a večer po mírném dobrodružství s policisty dorazili do Sarajeva.

Most v Mostaru.
23. 9. neděle. Kotor. Z Dubrovníku do Černé Hory do Kotoru, pak přes vysoký hřeben dál na jih až poblíž jezera Škadar, a zpět.

Nad městem Kotor a zátokou.
22. 9. sobota. Dubrovník - den 2. Vyrazili jsme lanovkou na horu nad městem. Vyhlídka skvělá. V muzeu se poučili o obléhání a bombardování města, mrazivé. S Milanem jsme se nechtěně oddělili až do šesti večer, mezitím jsme si každý prohlíželi město svým vlastním tempem. K vidění toho bylo přehršel.
21. 9. pátek. Do Dubrovníku - den 1. Z Korčuly jsme jeli trajektem na poloostrov, po kterém jsme se vyhnuli pobřežnímu pásmu, kam až k moři zasahuje Bosna. Stavěli jsme se ve Stonu s jeho hradbami jak čínské zdi, u malého Stonu jsem se vykoupal. Později odpoledne jsme dorazili do Dubrovníku, ubytovali se v apartmánuna strmém kopci s úchvatným výhledem, příjemnou domácí a příšerným parkováním a haprujícím wifi. Vyrazili jsme do historického středu a obchodili starý Dubrovník po hradbách, skvěle zachovaných i přes nedávné (v r. 1991) obléhání města Srby. Navečeřeli jsme se v pěkné restauraci Kamenica.

Dubrovník.
20. 9. čtvrtek. Cesta ze Splitu na ostrov Korčula. Provázela mě Montezumova pomsta, tak jsem ze dne moc neměl. Nicméně prošli jsme se po středověkém městě s novodobými cenami (šokujícími.. pivo.. 80 českých korun, večeře pro tři přes tisíc korun..). Zpět v penzionu nám paní domu přinesla palačinky a láhev krušky. To se zalíbilo Milanovi a Emily, já se pulíroval.

Korčula.
19. 9. středa. Pátá část. Cesta z Plitvic do Splitu, a prohlídka města.

Už jsme tam?
17. 9. a 18. 9. pondělí a úterý. Čtvrtá část. Přes Logatec do Plitvic. Jezera.
16. 9. Třetí část. Bohinj. Kraví festival.
13. 9. až 15. 9. včetně. Druhá část.

Z Křivoklátu do Kroměříže - návštěva s Ivanem a Jarkou Bednaříkovými, část služebních návštěv, do Brna u Zdenka v Soběšicích, do Bratislavy, návštěva s Jurajem a Ivanou Šebovými, okolo Neusiedrsee do Bad Blumau.. lázeňské středisko navržené Hundertwasserem - do Slovinska a k jezeru Bohinj.
9. 9. až 12. 9. včetně. První část.

Cesta z Wenatchee do Seattlu, Amsterdamu - návštěva u Hanse, Ymkje a Roos, na Křivoklát - s Milanem, na Lány - návštěva s Ivanem a Evou Pohořelými, do Prahy setkání s Karlem Sedláčkem a Pavlem Borovanským.
9. 9. neděle. Odletěli jsme do Evropy.  
8. 9. sobota. Šlapání.

Cestou do Seattlu jsme se s Emilí prošli pralesem poblíž průsmyku Stevens. Karla mezitím odjela s Adamem do Oregonu, slavit první výročí co se poznali. Lezou na Kovářovy skály, snad se pokusí i o věž zvanou Opičí tvář.

V domě Karly jsme přenocovali.
8. 9. sobota. Veslování.

Vyvesloval jsem k peřejím a haldě. Cestou jsem se rozloučil s nyní dobře známým pelikánem. Toho asi už neuvidím. U doku jsem předal skif Joe M., a hupsnul do Kolumbie.
7. 9. pátek. Šlapání.

Dopoledne jsme si s Emilí vyšlápli na kopec nad městem, zvaným Kohoutí hřebínek.

Práce.

Pokud máš dojem, že toto je první den v týdnu, co jsem pracoval, tak omyl. V práci jsem byl každý den, jen se o tom nerozepisuji. Tentokrát jsem ale obzvláště pracoval, zapracovával asistentku Tami, aby mi vypomohla, když budu příští čtyři týdny mimo úřad.
6. 9. čtvrtek. Veslování.

Vesloval jsem chvíli spolu s Larrym, který zacvičoval dvě nové veslařky. Pak jsem zabočil k peřejím a nahoru k haldě. Na závěr jsem hupsnul do osvěživé Kolumbie.

Odpoledne jsem rozložil svůj větroň a dal ho do transportního vozu. Nejdřív jsem ale musel odstranit z vozu velké vosí hnízdo. Neobešlo se to bez štípnutí na krk nad mými zády.
5. 9. středa. Film.

Dívali jsme se na nový kanadský film Monsieur Lazhar, o osudech alžírského přistěhovalce. Velmi pěkně udělaný.

  
4. 9. úterý. Veslování.

Vesloval jsem k peřejím a haldě. U horní delty se mi podařila hezká fotka vzletu pelikána. A u doku jsem se zas po víc jak půl roce vykoupal v Kolumbii.
3. 9. pondělí. Domácí práce.

Ty začaly gejzírem v domě, do přízemí začla odněkud téci voda. Naštěstí jsem vbrzku objevil původ. Vyměnil jsem vadný plnič záchodové mísy, který praskl. Odpoledne pak jsem se věnoval konzervační akci zastavit odloupávání barvy a rezavění karoserie na minibusu. Vše jsem oškrábal, zašmirkoval, přestříkal základní a krycí barvou. Bus je teď sice trochu strakatý, ale zas nějakou dobu přežije venkovní živly.

  
2. 9. neděle. Šlapání k jezeru Valhalla.

Ve čtyřech - Larry a Penny, Emily a já jsme si vyšlápli ve středních Kaskádách k velmi populárnímu jezeru. Kupodivu bylo tak chladno, že jsem se v jezeru ani nevykoupal. Larry se oddával rybolovu. Na mou fotoprezentaci později komentoval; ..."ty ryby co jsem chytil byly daleko větší! Popravdě řečeno, jsem rád, že jsi žádnou nevyfotil a mě nezahanbil." (Chytil tři malé pstruhy.)
2. 9. neděle. Veslování.

Vyrazil jsem s Joe Morrisonem k peřejím. Zas jsme uviděli pelikána.

1. 9. sobota. Plachtění.

Nad pláněmi byl vzduch silně stabilní a trvalo mi přes dvě hodiny probít se k horám, kde jsem se kochal krásnými výhledy na horská plesa, ledovce a strmé štíty masivu Stuart. Někde dole pode mnou se zrovna na nějaký strmý vrchol drápal přítel Karly, Adam, se svým kamarádem.